Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

(1) Železnice odpovídá za podmínek stanovených v §§ 53 až 62 za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou anebo poškozením, a to od přijetí zásilky k přepravě až do jejího dodání, a za překročení dodací lhůty.

(2) Za dodání se pokládá také odevzdání zásilky ve stanici určení celnici nebo jinému státnímu orgánu do jeho skladišť, odevzdání předmětů výbuchem nebezpečných a samozápalných látek vyloučených z přepravy [§ 7 odst. 1 písm. a)] místně příslušnému velitelství Sboru národní bezpečnosti, a odevzdání mrtvoly místnímu národnímu výboru. Dodá-li železnice zásilku do domu (§ 37), končí odpovědnost až dodáním do domu.

(3) Železnice neodpovídá za úplnou ztrátu, částečnou ztrátu anebo poškození zásilky, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného nebo jeho příkazem, návrhem nebo jinak z jeho podnětu, pokud nevyplývají ze zavinění železnice, vlastní vadností zásilky (vnitřní zkázou, vysycháním, prosakováním a pod.), anebo okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(4) Železnice neodpovídá za překročení dodací lhůty, dokáže-li že překročení bylo způsobeno okolnostmi, které nemohla odvrátit ani zdolat.

(1) Železnice neodpovídá za škodu vzniklou z jedné nebo z několika dále uvedených příčin:

a) z nebezpečí souvisícího s přepravou zásilky na otevřeném voze;

b) z nebezpečí souvisícího s tím, že obal chybí nebo že je vadný u zásilky, která - není-li řádně balena - je svou povahou vydána ztrátě nebo poškození;

c) z nebezpečí souvisícího s nakládáním, vykládáním nebo vadným naložením vozové zásilky;

d) ze zvláštního nebezpečí úplné ztráty, částečné ztráty anebo poškození, zejména kromobyčejným prosakováním, vysycháním, roztroušením, lomem, rzí a přirozenou vnitřní zkázou, tedy z nebezpečí, kterému je vydána zásilka určitého zboží pro jeho zvláštní přirozenou povahu;

e) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty, které jsou z přepravy vyloučeny, byly přece podány k přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným;

f) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty nebezpečné (§ 48), živá zvířata, železniční vozidla přepravovaná na vlastních kolech, neobvyklé předměty nebo mrtvoly byly podány k přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, anebo s opominutím předepsaných bezpečnostních opatření;

g) z nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata;

h) z nebezpečí, které má být odvráceno doprovodem, jestliže má být podle ustanovení tohoto řádu, tarifu nebo podle úmluvy přeprava vykonána s průvodcem;

ch) z nebezpečí vznikajícího pro zásilku přepravovanou v soukromém voze vadnou stavbou vozu, vadným udržováním jeho zvláštního zařízení nebo v souvislosti s jeho obsluhou.

(2) Mohla-li podle okolností vzniknout škoda z jedné nebo z několika příčin uvedených v odstavci 1, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li oprávněný opak. Tato domněnka však neplatí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) při nepřiměřené ztrátě váhy nebo při ztrátě celých kusů za přepravy zásilky na otevřeném voze.

(1) Úplnou ztrátou je ztráta celé zásilky. Částečnou ztrátou se rozumí ztráta jednotlivých kusů zásilky nebo ztráta na její váze.

(2) Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dát náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, určí se výše takové náhrady takto:

a) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu socialistická právnická osoba, určí se podle ceny uvedené v dodavatelově faktuře. Prokáže-li oprávněný, že dodavatelova faktura nebyla vyhotovena, určí se náhrada podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.

b) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu jiná osoba než socialistická právnická osoba, určí se podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.

(3) Není-li možno určit výši náhrady podle odstavce 2 a neuzná-li železnice ani jiný doklad o ceně zboží než fakturu, určí se výše náhrady znaleckým odhadem. Oprávněný hradí náklad znaleckého odhadu, je-li odhadnutá cena nižší, než je cena jím tvrzená, jinak jej hradí železnice.

(4) Při úplné ztrátě zásilky s udanou cenou hradí železnice udanou cenu, při částečné ztrátě udanou cenu ztraceného kusu, nebo došlo-li pouze ke ztrátě na váze, odpovídající díl udané ceny za každý chybějící kilogram. Dokáže-li železnice, že udaná cena přesahuje cenu podle odstavce 2 nebo 3, dá náhradu pouze do výše takové ceny.

(5) Železnice nahradí též přepravné, clo, daně, dávky a jiné hotové výdaje, které je třeba zaplatit v souvislosti s přepravou ztracené zásilky nebo její části, nejsou-li zmíněné částky již obsaženy v její ceně. Za další škody se náhrada neposkytuje.

(6) Za ztrátu soukromého vozu, jeho zařízení nebo součástí odpovídá železnice jen podle zařaďovací smlouvy.

(1) Oprávněný může bez předložení důkazů pokládat zásilku za ztracenou, nebyla-li do 30 dnů po uplynutí dodací lhůty příjemci přichystána k odběru nebo dodána do domu.

(2) Oprávněný, přijímaje náhradu za ztracenou zásilku, může si písemně vyhradit, aby mu byla podána ihned zpráva, bude-li zásilka nalezena do jednoho roku po vyplacení náhrady. O této výhradě mu železnice vydá osvědčení.

(3) Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 žádat, aby mu byla nalezená zásilka vydána ve stanici, kterou určí. Železnice jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí přepravné z původní odesílací stanice do stanice, kterou určil, a jestliže vrátí náhradu, která mu byla vyplacena, vyjímajíc přepravné, bylo-li v této náhradě započteno. Oprávněný má však nárok na náhradu za překročení dodací lhůty, po případě i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

(4) Neučinil-li oprávněný výhradu podle odstavce 2 nebo nebyla-li nalezená zásilka požadována ve lhůtě 30 dnů anebo byla-li zásilka nalezena teprve po jednom roce, jedná železnice s nalezenou zásilkou podle svého uvážení, přihlížejíc přitom k zákonným ustanovením a opatřením státních orgánů.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí také při ztrátě jednotlivého kusu zásilky, zapsaného v nákladním listu.

(1) U zásilky, která pro svou zvláštní přirozenou povahu za přepravy zpravidla ztrácí na váze, odpovídá železnice bez ohledu na projetou vzdálenost jen za tu část ztráty váhy, která přesahuje dále stanovenou mez:

a) 2% váhy u tekutin nebo předmětů podaných ve vlhkém stavu, jakož i při těchto druzích:

dřevo barvířské, strouhané nebo mleté,

chmel,

kořeny,

kosti celé nebo mleté,

kožešiny,

kůra stromová,

kůže surové,

kůže zpracované,

lekořice (sladké dřevo),

mýdla a hutné oleje,

odpadky kůží,

plodiny čerstvé, sušené nebo pečené, vyjma obilí a semena,

rohy a paznehty,

ryby sušené,

sůl,

šlachy zvířecí,

štětiny,

tabák řezaný,

tabákové listy čerstvé,

tmely čerstvé,

tuky,

vlna ovčí,

zelenina čerstvá,

žíně;

toto ustanovení neplatí u tekutin přepravovaných v kovových nebo skleněných obalech s nepropustnou uzávěrou (zaletovanou, zalitou voskem, smolou a pod.);

b) 1% váhy u všech ostatních předmětů podléhajících ztrátě váhy za přepravy.

(2) Omezení odpovědnosti nelze uplatnit, dokáže-li oprávněný, že ztráta váhy podle okolností případu nevznikla z příčin, které ospravedlňují přípustnou mez ztráty.

(3) Přepravuje-li se jedním nákladním listem několik kusů, počítá se přípustná mez ztráty váhy u každého kusu zvlášť, byla-li jeho váha při podeji buď odděleně označena v nákladním listu, nebo lze-li ji jinak zjistit.

(4) Při úplné ztrátě není při výpočtu náhrady srážka z váhy přípustná.

(5) Omezená odpovědnost železnice podle § 54 není těmito ustanoveními dotčena.

(1) Za poškození zásilky je železnice povinna zaplatit částku, o kterou se zásilka znehodnotila. Za další škody vzniklé poškozením se náhrada neposkytuje.

(2) Za poškození zásilky s udanou cenou zaplatí železnice náhradu v rozsahu odpovídajícím znehodnocení zásilky, ne však více než udanou cenu.

(3) Příjemce smí odmítnout odběr zásilky z důvodu, že byla poškozena, pouze tehdy, změnila-li se poškozením jakost nebo podstata zásilky do té míry, že jí nelze upotřebit podle jejího původního určení.

(4) Za poškození soukromého vozu, jeho zařízení nebo součástí odpovídá železnice jen podle zařaďovací smlouvy.

(1) Odesilatel musí v nákladním listu udat cenu těchto předmětů:

a) zlata, stříbra a platiny,

b) drahokamů,

c) drahých kožešin, jakož i výrobků z nich,

d) uměleckých předmětů,

e) starožitností.

Neučiní-li tak odesilatel, železnice zásilku k přepravě nepřijme. Zapsal-li odesilatel do nákladního listu takové předměty s nesprávným, nepřesným nebo neúplným pojmenováním, poskytne železnice při úplné ztrátě, částečné ztrátě anebo při poškození náhradu jen podle pojmenování, které zapsal odesilatel do nákladního listu.

(2) Odesilatel může udat cenu i u jiných předmětů, vyjímaje ty předměty, u nichž je údaj ceny tarifem vyloučen.

(3) Podrobnější podmínky stanoví tarif.

(1) Za překročení dodací lhůty je železnice povinna zaplatit jako náhradu desetinu dovozného za každý započatý den, o který byla dodací lhůta překročena. Částka náhrady nesmí převyšovat polovinu dovozného, pokud oprávněný nedokáže, že mu překročením dodací lhůty vznikla škoda.

(2) Dokáže-li oprávněný, že mu překročením dodací lhůty vznikla škoda, zaplatí mu železnice náhradu škody jen do výše dovozného.

(3) Za překročení dodací lhůty, která byla zvlášť smluvena (§ 10), je železnice povinna zaplatit jako náhradu - nedokáže-li oprávněný, že mu vznikla škoda - polovinu dovozného, byla-li lhůta překročena nejvýše o 6 hodin, jinak celé dovozné. Dokáže-li oprávněný, že mu vznikla škoda, zaplatí železnice náhradu škody, avšak jen do výše dovozného, byla-li lhůta překročena nejvýše o 6 hodin, jinak do výše dvojnásobného dovozného. Dovozné pro určení náhrady se počítá vždy ze stanice, v níž přeprava ve zvlášť smluvené dodací lhůtě započala.

(4) Náhrada za překročení dodací lhůty nepřísluší při úplné ztrátě zásilky.

(5) Při poškození zásilky se připočítává náhrada za překročení dodací lhůty k částce stanovené podle § 58.

(6) Železnice neposkytne náhradu za překročení dodací lhůty, činí-li nárok u jedné přepravní smlouvy méně než 20 Kčs.

(7) Příjemce nemá nárok na náhradu za překročení dodací lhůty, neodebere-li zásilku došlou do stanice určení s překročenou dodací lhůtou do 3 dnů po uplynutí odběrní lhůty.

(1) Oprávněný může žádat 6% úroky ročně z přiznané částky, jestliže je tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 500 Kčs.

(2) Úroky se počítají ode dne podání reklamace do dne poukazu částky. Úrok se však nepočítá, poukázala-li železnice částku do 60 dnů ode dne podání reklamace.

(3) Železnice neposkytuje úroky za dobu, po kterou zdržel oprávněný vyřízení reklamace zejména tím, že nepředložil doklady potřebné pro určení výše náhrady.

(4) Úroky 6% ročně z částky větší než 500 Kčs platí i odesilatel nebo příjemce, jde-li o nároky železnice vzniklé z přepravy zboží. V těchto případech se úroky počítají ode dne, kdy železnice písemně požádala o zaplacení příslušné částky, až do dne zaplacení.

(1) Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě, a za jiné osoby, kterých užije k provedení převzaté přepravy.

(2) Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni, a železnice za jejich jednání neodpovídá.

(1) Železnice je povinna zjistit zápisem úplnou ztrátu zásilky ihned, jakmile je úplná ztráta nepochybná, jinak až za 30 dnů po uplynutí dodací lhůty. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(2) Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození zásilky nebo domnívá-li se, že došlo k částečné ztrátě nebo poškození, anebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna ihned sepsat zápis, a to co možná v přítomnosti oprávněného. V zápise se zjistí stav zásilky, podle potřeby její váha, a pokud je to možné, příčina a velikost škody a doba, kdy škoda vznikla. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(3) Stanice je povinna zjistit zápisem též poškození soukromého vozu, jakož i ztrátu nebo poškození jeho součástek, a to u loženého vozu vedle zápisu o škodě na zásilce.

(4) Poškodí-li se za přepravy zásilka do té míry, že by se další přepravou škoda značně zvětšila, nebo je-li zásilka poškozením znehodnocena tak, že by nebylo účelné přepravit ji do stanice určení, sepíše železnice zápis podle odstavce 2 a vyzve odesilatele, aby navrhl, jak jednat se zadrženou zásilkou. Nedojde-li ve lhůtě stanovené tarifem proveditelný návrh odesilatele, postupuje železnice podle § 44.

(5) K zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, a je-li toho třeba, i znalce. Rovněž oprávněný si může přibrat znalce, avšak na vlastní útraty.

(6) Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem, může žádat u soudu o zajištění důkazu.

(1) Nárok z přepravní smlouvy musí být uplatněn u železnice písemně (reklamace). Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno reklamaci podat.

(2) Uplatnit nárok na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy je oprávněn odesilatel nebo příjemce, podle toho, kdo částku zaplatil.

(3) Uplatnit nárok z dobírky je oprávněn odesilatel.

(4) Uplatnit ostatní nároky z přepravní smlouvy je oprávněn

a) odesilatel, má-li právo měnit přepravní smlouvu (§ 40);

b) příjemce od okamžiku, kdy přijal nákladní list nebo kdy vstoupil do přepravní smlouvy příkazem na změnu přepravní smlouvy (§ 41);

c) příjemce při ztrátě nákladního listu a zároveň při úplné ztrátě zásilky, předloží-li druhopis nákladního listu.

Tarif může stanovit výjimky.

(5) Železnice je povinna oprávněnému písemně oznámit své rozhodnutí o reklamaci do 60 dnů ode dne podání reklamace a vrátit doklady. Tarif stanoví, které z dokladů je železnice oprávněna si ponechat.

(6) Zamítne-li železnice reklamaci ať úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému oznámit důvody zamítnutí.

(1) Odběrem zásilky zanikají proti železnici všechny nároky z přepravní smlouvy kromě případů uvedených v odstavci 2.

(2) Nezanikají nároky na vrácení zaplacených částek podle přepravní smlouvy nebo nároky z dobírky a nároky na náhradu,

a) byla-li do odběru (§ 63) zjištěna částečná ztráta nebo poškození zásilky nebo bylo-li takové zjištění opominuto pouze vinou železnice;

b) z takových zevně neznatelných škod, které byly zjištěny teprve po odběru zásilky oprávněným, avšak pouze za těchto podmínek:

1. nenabídla-li železnice oprávněnému, aby se ve stanici určení přesvědčil o stavu zásilky;

2. podá-li oprávněný návrh na zjištění (§ 63) ihned po objevení škody, nejpozději však do 3 dnů po odběru zásilky;

3. dokáže-li, že škoda vznikla v době od přijetí k přepravě do odběru;

c) za překročení dodací lhůty, byla-li reklamace podána do 30 dnů po odběru.

(1) Nároky z přepravní smlouvy může oprávněný podle § 64 uplatnit žalobou nebo arbitrážní žádostí jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně anebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

(2) Nárok na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy může být uplatněn žalobou nebo arbitrážní žádostí pouze proti železnici, která tuto částku vybrala.

(3) Ostatní nároky z přepravní smlouvy mohou být uplatněny žalobou nebo arbitrážní žádostí proti odesílací železnici nebo proti železnici určení.

(1) Nároky vyplývající z ustanovení o přepravě zboží se promlčují v jednom roce.

(2) Promlčecí doba se počíná:

a) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;

b) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození nebo překročení dodací lhůty uplynutím dne, ve kterém byla zásilka dodána;

c) při nárocích na doplacení nebo vrácení přepravného a přirážek k dovoznému uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva;

d) při nárocích na zaplacení nebo vrácení částek podle výplatního účtu uplynutím dne vyúčtování s odesilatelem, nejpozději však uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;

e) při nárocích železnice na zaplacení částky, kterou zaplatil příjemce místo odesilatele nebo odesilatel místo příjemce a kterou železnice je povinna vrátit oprávněnému, uplynutím dne, ve kterém částka byla vrácena;

f) při nárocích na doplacení rozdílu dovozného nebo přirážky, nenaložil-li příjemce se zásilkou podle prohlášení odesilatele v nákladním listu, uplynutím dne, kdy se železnice o tom dověděla; doví-li se železnice o nároku až po uplynutí 3 roků od dodání zásilky, nelze jej již uplatnit;

g) při nárocích z dobírek uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;

h) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;

ch) při nárocích na zaplacení částky požadované celnicí nebo jiným státním orgánem uplynutím dne, kdy uplatnily své nároky;

i) u ostatních nároků uplynutím dne, kdy nastala událost odůvodňující podání reklamace.

(3) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný dostal od železnice písemnou odpověď na reklamaci a doklady, které k ní byly přiloženy, pokud železnice není oprávněna některé z nich si ponechat. Důkaz o podání reklamace nebo o písemné odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.

(1) Železnice zúčastněné podle nákladního listu na přepravní smlouvě odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za provedení přepravní smlouvy a za závazky z ní vyplývající.

(2) Každá železnice je povinna zaplatit zúčastněným železnicím podíl, který jim připadá z částek, které podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu vybrala nebo měla vybrat.

(3) Odevzdání zásilky jednou železnicí další železnici opravňuje první železnici, aby druhé železnici připsala hned na vrub částky, které váznou na zásilce podle nákladního listu v době odevzdání, s výhradou konečného vyúčtování podle odstavce 2.

(4) Poskytla-li některá ze zúčastněných železnic náhradu z přepravní smlouvy, má právo postihu proti železnici, která škodu způsobila. Nelze-li tuto železnici zjistit, rozdělí se náhrada podle poměru tarifních kilometrů, kterými se železnice přepravy zúčastnily, nedokáže-li některá, že škoda nenastala na jejích tratích.

(5) Vrátila-li některá železnice podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu oprávněnému částky za jinou železnici, má právo postihu proti této železnici.

(6) Železnice mohou zvláštními úmluvami upravit svůj vzájemný poměr i jinak.

(1) K přepravě jako spěšnina se přijímají předměty, jejichž povaha, rozměry a váha dovolují rychle je nakládat a vykládat; tarif může omezit počet, rozměry a váhu předmětů přepravovaných jako spěšnina nebo stanovit jejich úpravu.

(2) Odesilatel je povinen odevzdat spolu se spěšninou spěšninový list, pokud tarif nestanoví jinak. Vzor spěšninového listu stanoví tarif.

(3) Odesilatel je povinen zaplatit přepravné při podeji spěšniny. Dobírky nejsou dovoleny, nestanoví-li tarif jinak.

(4) Spěšninu přepraví železnice urychleně, podle vlastního uvážení i vlaky přepravujícími cestující.

(5) Dodací lhůta činí za každých započatých 250 tarifních kilometrů 12 hodin a počíná se u spěšniny přijaté k přepravě dopoledne o 12. hodině, u spěšniny přijaté odpoledne o 24. hodině. Dodací lhůta je zachována, jestliže před jejím uplynutím byla spěšnina přichystána k odběru.

(6) Neodebere-li příjemce spěšninu do jedné hodiny po jejím přichystání k odběru, stanice určení buď podle ustanovení tarifu podá příjemci zprávu, nebo spěšninu dodá do domu.

(7) Změny přepravní smlouvy dodatečným příkazem odesilatele (§ 40) a příkazem příjemce (§ 41) nejsou dovoleny.

(8) Za překročení dodací lhůty zaplatí železnice jako náhradu dvě desetiny dovozného za každý byť i jen započatý den, o který byla dodací lhůta překročena, avšak jen do výše dovozného. Při dokázané škodě nahradí tuto škodu, avšak jen do dvojnásobné výše dovozného.

(9) Pokud odstavce 1 až 8 nebo tarif nestanoví jinak, platí pro přepravu spěšnin obdobně ustanovení části druhé, pokud se vztahují na kusové zásilky.

(1) Železnice je povinna vyvěsit ve stanicích platné jízdní řády, a to v rozsahu odpovídajícím místní potřebě a místním možnostem.

(2) Návrhy a posudky ve věcech jízdních řádů podává železnici krajský národní výbor po projednání s krajskou odborovou radou; dopravní správní úřad může určit lhůty, ve kterých je třeba to učinit. Tyto návrhy a posudky projedná železnice s krajským národním výborem.

(1) Cestující má právo na přepravu, je-li místo ve vozové třídě, pro kterou platí jeho jízdenka. Není-li v této vozové třídě místo anebo nemá-li vlak takovou vozovou třídu, může cestující přestoupit do nižší nebo vyšší vozové třídy za podmínek stanovených tarifem, anebo se může jízdy vzdát. Cestující může žádat vrácení zaplacených částek podle § 87 odst. 4.

(2) Železniční zaměstnanci ve službě jsou oprávněni a průvodčí na požádání povinni určit cestujícímu místo.

(3) Cestující smí při nástupu do vlaku obložit jak pro sebe, tak pro každého s ním jedoucího cestujícího, pro kterého může být předložena jízdenka, po jednom volném místě.

(4) Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen zaplatiti železnici za každé neoprávněně obložené místo 20 Kčs. Cestující, který opustí své místo a neobloží je, ztrácí na ně právo.

(1) Do vlaku nemají přístup nebo mohou být cestou z jízdy vyloučeny:

a) opilé osoby a osoby, které se chovají neslušně nebo nezachovávají předpisy zákonů, tohoto řádu nebo tarifu anebo které neuposlechnou příkazů a pokynů, jež v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku na dráze dávají železniční zaměstnanci při výkonu své služby; jsou-li takové osoby vyloučeny z jízdy, nemají nárok na vrácení zaplacených částek;

b) osoby, které by mohly být pro nemoc nebo z jiných důvodů spolucestujícím na obtíž, nebyl-li pro ně předem objednán zvláštní vůz nebo oddíl; jsou-li takové osoby vyloučeny z jízdy, vrátí jim železnice na žádost částky za neprojetou trať podle § 87 odst. 2 a 4, avšak beze srážky.

(2) Zjistí-li se onemocnění nebo opilost cestou, musí být cestující přepraveni alespoň až do první stanice, kde je možno poskytnout jim nezbytnou péči.

(3) Železnice nepřepravuje nemocné vzteklinou a nemocné morem. Zjistí-li se takové onemocnění teprve cestou, přepraví železnice nemocné až do první stanice, kde je možno poskytnout jim potřebné ošetření.

(4) Železnice přepravuje nemocné anebo podezřelé z ostatních nakažlivých nemocí, jež jsou všeobecně podrobeny povinnému ohlašování, jenom za zvláštních podmínek, které stanoví tarif.

(5) Za zvláštní vůz nebo oddíl musí být zaplaceno jízdné i s vedlejšími poplatky stanovenými tarifem.

(1) Cestující musí mít před nástupem a po celou dobu jízdy platnou jízdenku, pokud tento řád nebo tarif nestanoví jinak.

(2) Jízdenky vydává železnice nebo s jejím schválením jiný podnik.

(3) Dobu platnosti jízdenek stanoví tarif.

(1) Výdejny jízdenek musí být otevřeny před odjezdem vlaku včas, aby si cestující mohli opatřit jízdenky bez chvatu a návalu, nejméně však 15 minut před dobou odjezdu vlaku, stanovenou jízdním řádem.

(2) Není-li ve stanici výdejna jízdenek nebo ponechá-li železnice u určitých vlaků výdejnu uzavřenu, oznámí to vývěskou ve stanici; v takových případech platí cestující jízdné ve vlaku.

(3) Vyžadují-li to provozní poměry, je železnice oprávněna 5 minut před dobou skutečného odjezdu vlaku cestujícímu výdej jízdenky odmítnout.

(4) Cestující je povinen se při přejímání jízdenky přesvědčit, zda mu byla vydána podle jeho údajů.

(1) Železnice přepravuje děti až do dovršeného 4. roku zdarma bez jízdenky, není-li pro ně žádáno zvláštní místo.

(2) Za přepravu dítěte ve stáří do 4 roků, žádá-li pro ně cestující zvláštní místo, a za přepravu dítěte od 4 do 10 roků se zaplatí jízdné, které nesmí přesahovat 50% obyčejného jízdného pro dospělé. Pro určení věku dítěte je rozhodným den nástupu jízdy, u zpáteční jízdenky den nástupu při jízdě tam.

(3) Přeprava dětí ve stáří do 6 roků bez doprovodu není dovolena.

(1) Cestující může za podmínek určených tarifem objednat vůz nebo oddíl. Objednaný vůz nebo oddíl železnice označí.

(2) Železnice určí, u kterých vlaků a za jakých podmínek je možno nebo nutno objednat si místo.

Železnice může stanovit tarifem, jízdním řádem nebo vývěskou ve stanici podmínky pro užití určitých vlaků nebo vozů zvláštního druhu.

(1) Železnice je povinna v rámci jednotného hospodářského plánu zajišťovat nutné pohodlí pro cestující a poskytnout jim možnost použít po dobu pobytu ve stanici a na cestě kulturních zařízení.

(2) Železnice se postará, aby vlak měl přiměřený počet vozů nebo oddílů pro nekuřáky; v těchto vozech nebo oddílech není dovoleno vůbec kouřit. Kdo přestoupí zákaz kouření, je povinen zaplatit železnici 20 Kčs.

(3) Železnice se podle potřeby postará o oddělené umístění matek s dětmi do 6 roků a školní mládeže ve zvláštních oddílech nebo vozech, které se považují za nekuřácké.

(4) Pro informaci cestujících označí železnice ve stanicích směr jízdy vlaků a na vlacích konečnou stanici vlaku nebo i vozu.

(5) Ve stanicích se slabší přepravou musí být čekárny otevřeny alespoň 30 minut, ve stanicích s čilejší přepravou alespoň hodinu před dobou odjezdu vlaků, stanovenou jízdním řádem. Tarif může stanovit odchylky.

(6) Osoby z přepravy vyloučené nebo připuštěné k přepravě jenom podmínečně nesmějí prodlévat v čekárnách.

(7) Předměty a živá zvířata, jež není dovoleno brát s sebou do vozu, nesmějí být brány ani do čekárny.

(8) Kouřit v čekárně může být zakázáno vývěskou. Kdo přestoupí zákaz kouření, zaplatí železnici 20 Kčs.

(1) Cestující nesmějí, je-li vlak v pohybu, otvírat dveře vozů, vychylovat se z oken, prodlévat na stupátkách, spojovacích můstcích a plošinách vozů, ač není-li užití spojovacích můstků nebo pobyt na plošinách vozů výslovně dovolen, a vystupovat nebo nastupovat. Zastaví-li vlak mimořádně na trati nebo ve stanici, kde neměl zastavit, smějí cestující vystoupit toliko za souhlasu průvodčího; musí se však ihned vzdálit s kolejí a na vyzvání průvodčího opět ihned nastoupit.

(2) Cestující je povinen nahradit poškození nebo znečištění nádražních místností, vozidel nebo zařízení, které způsobil, podle sazeb náhrad stanovených železnicí. Cestující je oprávněn nahlédnout do seznamu sazeb náhrad.

Cestující má právo, pokud tarif nestanoví jinak, přerušit jízdu ve stanici na cestě za těchto podmínek:

a) doba platnosti jízdenek se přerušením jízdy neprodlužuje;

b) jízdenku musí cestující předložit ve stanici k potvrzení o přerušení jízdy, a to nejpozději do jedné hodiny po příjezdu vlaku; neučiní-li to, pozbývá jízdenka platnosti pro další jízdu;

c) v jízdě lze pokračovat také z jiné stanice, která leží na téže cestě blíže k stanici cílové.

(1) Ve stanici, kde železnice vývěskou prohlásila nástupiště nebo čekárnu za uzavřené, musí mít každý, kdo nemá platnou jízdenku, před vstupem do uzavřených částí stanice vstupenku na nástupiště; musí ji na požádání zaměstnance k tomu oprávněného kdykoli předložit a při odchodu z uzavřených částí stanice odevzdat. Kdo vstoupí do uzavřených částí stanice bez platné jízdenky nebo vstupenky na nástupiště, je povinen, nestanoví-li tarif úlevu, zaplatit 20 Kčs.

(2) Cenu vstupenky na nástupiště stanoví tarif.

(3) Osoby vyloučené z přepravy nemají přístup na nástupiště.

(1) Cestující, který nemůže předložit platnou jízdenku a bez vyzvání to ohlásí průvodčímu, je povinen zaplatit k jízdnému přirážku 20 Kčs. Tarif může stanovit výjimky.

(2) Cestující, který nemůže předložit platnou jízdenku a ohlásí to průvodčímu teprve po vyzvání, aby jízdenku předložil, nebo to průvodčímu vůbec neohlásí, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice, nebo nelze-li tuto stanici hned nepochybně zjistit, z výchozí stanice vlaku do cílové stanice cestujícího a přirážku 200 Kčs. Tarif může stanovit výjimky.

(3) Jízdenka neoprávněně měněná je neplatná a železnice ji odejme. Poškozenou nebo pošpiněnou jízdenku uzná jen tehdy, lze-li z ní zjistit obsah.

(4) Cestující, který odepře ihned zaplatit, může být z další jízdy vyloučen.

(5) Za dodatečné vymáhání jízdného nebo přirážky vybere železnice 10 Kčs za každou písemnou výzvu nebo upomínku.

(6) Ve vlaku smí prodlévat bez jízdenky, avšak jen po dobu nezbytně nutnou ten, kdo pomáhá nemocnému nebo jinému cestujícímu, který potřebuje pomoci; jinak ten, kdo neoprávněně prodlévá ve vlaku připraveném k odjezdu, je povinen zaplatiti čátku 20 Kčs.

(1) Cestujícím není dovoleno, pokud tarif nestanoví jinak, brát do vozů pro přepravu cestujících nebezpečné předměty, zejména nabité zbraně, předměty výbuchem nebezpečné, látky samozápalné, snadno vznětlivé, jedovaté nebo žíravé, jakož i předměty, které by mohly spolucestující obtěžovat nebo být jim nepohodlné, anebo které by mohly poškodit nebo pošpinit vůz.

(2) Osoby oprávněné k nošení střelné zbraně mohou vzít s sebou i příruční střelivo.

(3) Strážím, které doprovázejí zatčené osoby nebo vězně a jedou s nimi ve zvláštním voze nebo oddíle, je dovoleno vzít s sebou nabitou zbraň.

(4) Železniční zaměstnanci mají právo se přesvědčit v přítomnosti cestujícího nebo svědka o povaze předmětů, které cestující vzal s sebou, jsou-li vážné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení odstavce 1 nebo 2.

(5) Předmět, který není dovoleno brát do vozu, je cestující povinen z vozu odstranit hned v nástupní stanici, nebo bylo-li to zjištěno cestou, v nejbližší stanici, kde vlak zastaví k vystupování.

(6) Kdo vzal s sebou do vozu nebezpečné předměty, odpovídá za škodu z toho vzniklou; kromě toho zaplatí za každý kilogram hrubé váhy kusu, ve kterém byl

a) předmět výbuchem nebezpečný nebo látka samozápalná 100 Kčs,b) látka snadno vznětlivá, jedovatá nebo žíravá20 Kčs

(1) Cestující je oprávněn vzít s sebou do vozu zdarma jako ruční zavazadla předměty snadno přenosné, nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy anebo ustanovení § 83 odst. 1. Pro ruční zavazadla přísluší cestujícímu pouze prostor nad místem a pod místem, které zaujímá.

(2) Živá zvířata je dovoleno brát s sebou do vozu jako ruční zavazadla, jsou-li malá, nebrání-li tomu zvláštní předpisy o zvířatech, nemá-li žádný spolucestující téhož oddílu námitek a jsou-li uzavřena v klecích, bednách, koších nebo v jiných vhodných a bezpečných schránách s nepropustným dnem. Železnice může tarifem nebo jízdním řádem zakázat, aby cestující brali některá malá zvířata s sebou do určitých druhů vozů anebo do určitých vlaků nebo do všech vlaků.

(3) Cestující může vzít s sebou do vozu psy každé velikosti, třebas i beze schrán, zaplatí-li za každého psa přepravné; podrobnější podmínky stanoví tarif. Nemůže-li cestující, který vzal s sebou do vozu psa, prokázat, že za něho zaplatil přepravné, je povinen zaplatiti kromě přepravného přirážku 20 Kčs. Tarif může stanovit výjimky.

(4) Ruční zavazadla, jež nevyhovují ustanovením odstavců 1 a 2, je cestující povinen z vozu odstranit.

(5) Dohled na ruční zavazadla přísluší pouze cestujícímu a cestující odpovídá za škodu vzešlou z toho, že je vzal s sebou.

(1) Zpožděný odjezd nebo příjezd nebo vynechání vlaku, jakož i jiné nepravidelnosti v jízdě vlaku nejsou důvodem k náhradě škody.

(2) Bylo-li zpožděním vlaku zmeškáno připojení k jinému vlaku nebo nejede-li některý vlak vůbec anebo jen po části cesty, může se cestující další jízdy vzdát (§ 87 odst. 3).

(3) Vzdá-li se cestující další jízdy a vrátí-li se nejbližším vhodným vlakem do nástupní stanice, aniž jízdu přerušil, přepraví ho železnice zpět zdarma a vrátí mu na jeho žádost rozdíl jízdného (§ 87 odst. 3). Cestující musí však svůj nárok na bezplatnou přepravu zpět ohlásit s předložením jízdenky hned po příjezdu vlaku ve stanici, kde se vzdal další jízdy; stanice osvědčí cestujícímu, že svůj nárok ohlásil.

(4) Zřekne-li se cestující zpáteční jízdy zdarma a pokračuje v jízdě, přepraví ho železnice bez doplatku vlakem, který jede po téže cestě nebo i po jiné cestě, uspíší-li se tak příjezd do cílové stanice. Stanice, odkud cestující pokračuje v jízdě, osvědčí na jízdence, že bylo zmeškáno připojení nebo že vlak nejel, podle potřeby prodlouží dobu platnosti jízdenky a po případě na ní poznamená, že platí pro jinou cestu, pro vlak vyššího druhu nebo pro vyšší třídu vozovou.

(5) Železnice je oprávněna vyloučit tarifem užití některých vlaků pro přepravu podle odstavců 3 a 4.

(6) Znemožní-li živelní pohromy nebo jiné podobné okolnosti jízdu po některé trati, postará se železnice podle možnosti o další přepravu až ke sjízdné trati. Není-li to možné, platí ustanovení odstavců 2 až 5.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí obdobně pro přepravu psů, jež cestující vzal s sebou.

(8) Ve stanicích s čilejší přepravou oznámí železnice vývěskou nebo jiným vhodným způsobem zpoždění vlaku přes 15 minut, vynechání vlaku a provozní poruchy.

Cestující je povinen řídit se celními a jinými předpisy o osobní prohlídce a o prohlídce ručních zavazadel. Železnice neodpovídá za následky vzniklé z toho, že cestující nedbal těchto povinností.

(1) Nebylo-li jízdenky užito k jízdě, vrátí železnice na žádost zaplacené jízdné po srážkách uvedených v odstavcích 8 a 9; bylo-li jízdenky již užito k podeji cestovního zavazadla, vrátí železnice na žádost zaplacené jízdné jen tehdy, bylo-li též cestovní zavazadlo vzato zpět v odesílací stanici. Srážka podle odstavce 8 není dovolena, jestliže byla jízdenka vrácena v den vyznačený na jízdence nebo alespoň bylo v tento den železnicí osvědčeno, že jí nebylo užito. Tarif může stanovit výjimky.

(2) Bylo-li jízdenky užito k jízdě jen částečně, vrátí železnice na žádost rozdíl mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať po srážkách uvedených v odstavcích 8 a 9.

(3) Vzdá-li se cestující v případech uvedených v § 85 odst. 2, 3 nebo 6 jízdy, je oprávněn žádat vrácení rozdílu mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať. Vzdá-li se jízdy již v nástupní stanici, je oprávněn žádat vrácení celého jízdného. Srážka podle odstavce 8 není tu dovolena.

(4) Byl-li cestující podle § 71 odst. 1 přepraven v nižší třídě vozové, je oprávněn žádat vrácení rozdílu v jízdném; vzdal-li se jízdy již v nástupní stanici, je oprávněn žádat vrácení celého jízdného. Srážka podle odstavce 8 není tu dovolena.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro jízdenku opravňující k libovolnému počtu jízd. Tarif může stanovit výjimky.

(6) Nevzal-li cestující psa s sebou a vrátí-li nepoužitý lístek na přepravu psa stanici, která jej vydala, týž den, kdy byl vydán, nebo bylo-li alespoň v tento den železnicí osvědčeno, že ho nebylo užito, vrátí železnice přepravné za psa, a to beze srážky. Jinak platí o vrácení přepravného za psy ustanovení o vrácení jízdného.

(7) Za ztracenou jízdenku a lístek na přepravu psa železnice náhradu neposkytuje.

(8) Z částky, která má být vrácena, sráží se - není-li srážka podle předchozích ustanovení vyloučena – 10%, nejméně však 10 Kčs a nejvýše 50 Kčs za jízdenku, po případě za lístek na přepravu psa. Bylo-li vypraveno několik cestujících společnou jízdenkou, vypočte se srážka tak, jako kdyby byla každému cestujícímu vydána jízdenka zvlášť, pokud tarif nestanoví jinak.

(9) Vrací-li železnice částku poštou, odečte si poštovní poplatky.

(10) Pro uplatnění nároku na vrácení zaplacených částek je cestující povinen požádat stanici, aby mu osvědčila, že jízdenky neužil nebo užil jen částečně, a to ihned v den, kdy nastala skutečnost, jejíž osvědčení žádá. Železnice však vyhoví žádosti o vrácení zaplacených částek i tehdy, nemohl-li si cestující ze závažných důvodů opatřit osvědčení stanice a prokáže jiným způsobem, že jízdenky nebylo užito nebo že jí bylo užito jen částečně.

(11) Přeplatky vzniklé nesprávným užitím tarifu nebo chybou při výpočtu částek musí být vráceny a stejným způsobem vzniklé nedoplatky zaplaceny. Železnice je povinna co nejdříve oznámit a vrátit zjištěné přeplatky cestujícímu z vlastního podnětu, může-li zjistit adresu cestujícího a činí-li přeplatek alespoň 10 Kčs za jednu jízdenku nebo jeden lístek na přepravu psa. Železnice je oprávněna vymáhat jen nedoplatky přesahující 10 Kčs za jednu jízdenku nebo jeden lístek na přepravu psa.

(12) Částky dlužné podle ustanovení tohoto paragrafu se nezúročují.

(1) Nárok na vrácení jízdného nebo jiných částek z přepravy cestujících musí oprávněný uplatnit u železnice písemně (reklamace); ústně může být uplatněna pouze reklamace na vrácení jízdného, nebylo-li užito jízdenky zcela nebo jen zčásti nebo bylo-li jízdné nesprávně vypočteno a nejde-li o jízdenku, kterou bylo vypraveno více cestujících. Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno ji podat.

(2) Reklamaci může uplatnit ten, kdo předloží jízdenku, lístek na přepravu psa nebo stvrzenku o zaplacené částce.

(3) Železnice je povinna písemně oznámit své rozhodnutí o písemné reklamaci oprávněnému do 60 dnů ode dne vyznačeného v poštovním razítku, byla-li reklamace zaslána poštou, anebo v potvrzení železnice o přijetí reklamace. Zamítá-li stanice ústně podanou reklamaci úplně nebo částečně, vydá písemné vyřízení jen na žádost oprávněného. Doklady předložené s reklamací si železnice ponechá.

(4) Zamítne-li železnice reklamaci úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému důvody zamítnutí oznámit.

(5) Výdaje spojené s odesláním písemného rozhodnutí o reklamaci, jakož i s poukazem přiznané částky hradí železnice.

Nároky na vrácení jízdného nebo jiných částek z přepravy cestujících může oprávněný podle § 88 uplatnit žalobou jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně nebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

(1) Nároky na doplacení nebo vrácení jízdného nebo jiných částek z přepravy cestujících se promlčují v 6 měsících; promlčecí doba se počíná uplynutím dne zaplacení příslušné částky.

(2) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný dostal od železnice odpověď na reklamaci. Důkaz o podání reklamace nebo o odpovědi přísluší tomu, kdo se toho odvolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.

(1) K přepravě jako cestovní zavazadlo se přijímají věci cestujícího uložené v cestovních kufrech, cestovních koších, cestovních vacích, malých bednách, lepenkových krabicích, převázaných balících, pytlích a v jiných obalech toho druhu, jakož i zde jmenované prázdné obaly. Tarif stanoví, které předměty přijímá železnice k přepravě jinak balené nebo nebalené; tarif může též omezit počet kusů, rozměry a váhu cestovního zavazadla.

(2) Jako cestovní zavazadlo jsou z přepravy vyloučeny předměty nebezpečné, zejména předměty výbuchem nebezpečné, látky samozápalné, snadno vznětlivé, jedovaté nebo žíravé, jakož i předměty odporně zapáchající, dále živá zvířata a předměty, jejichž přeprava je zakázána (§ 2 odst. 2 písm. e). Tarif stanoví, které z předmětů vyloučených z přepravy jako cestovní zavazadlo mohou být výjimečně připuštěny k přepravě jako cestovní zavazadlo a za jakých podmínek.

(3) Tarif stanoví, jak jedná železnice, jestliže přijala k přepravě předměty vyloučené z přepravy jako cestovní zavazadlo.

(1) Cestující odpovídá za zachování ustanovení § 91 odst. 1 a 2 a nese všechny důsledky jejich porušení.

(2) Domnívá-li se železnice, že tato ustanovení byla porušena, je oprávněna obsah cestovního zavazadla kdykoliv přezkoumat. Zjistí-li porušení ustanovení § 91 odst. 1, je cestující povinen zaplatit vedlejší poplatky a hotové výdaje vzniklé přezkoumáním a doplatit na dovozné za spěšninu. K přezkoumání cestovního zavazadla je třeba přibrat cestujícího. Nedostaví-li se cestující nebo nemůže-li být vypátrán, provede se přezkoumání v přítomnosti alespoň jednoho svědka. V takovém případě zpraví železnice cestujícího o provedení prohlídky nejpozději při výdeji cestovního zavazadla.

(3) Je-li zjištěno, že byla ustanovení § 91 odst. 2 porušena, je cestující povinen zaplatit vedlejší poplatky a hotové výdaje způsobené přezkoumáním, přirážku podle odstavce 4, doplatit na dovozné za zboží a nahradit škodu snad vzniklou. Zaplacením přirážky se cestující nezprošťuje trestní odpovědnosti.

(4) Podal-li cestující jako cestovní zavazadlo předměty nebezpečné nebo nedbal-li podmínek stanovených tarifem (§ 91 odst. 2), je povinen zaplatit jako přirážku pětinásobek dovozného za cestovní zavazadlo, vypočteného za celou tarifní vzdálenost z odesilací stanice až do stanice určení, zapsané v zavazadlovém lístku.

(5) Přirážka vázne na cestovním zavazadle.

(6) Tarif stanoví, kdy železnice přirážku nevybírá a kdy může přirážku zmírnit.

(1) Cestovní zavazadlo, pro které je předepsán obal, musí být baleno tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a poškozením, jakož i aby nemohlo pošpinit nebo způsobit škodu osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.

(2) Jestliže u cestovního zavazadla, u něhož je předepsán obal, obal chybí nebo je vadný, je-li stav cestovního zavazadla vadný nebo jsou-li na něm zřejmé stopy poškození, může být cestovní zavazadlo odmítnuto. Přijme-li je železnice přece k přepravě, je oprávněna poznamenat tento nedostatek na zavazadlovém lístku. Přijme-li cestující zavazadlový lístek s takovou poznámkou, platí to za uznání tohoto nedostatku.

(3) Cestující odpovídá za to, že obal chybí nebo je vadný, že stav cestovního zavazadla je vadný nebo že jsou na něm zřejmé stopy poškození; zejména je povinen nahradit škodu, která by tím vznikla. Není-li v zavazadlovém lístku poznámka podle odstavce 2, přísluší provést důkaz o těchto nedostatcích železnici.

(4) Každý kus cestovního zavazadla musí být označen dostatečně trvanlivým způsobem a zřetelně adresou cestujícího, jakož i stanicí určení. Není-li tomu tak, může být přijetí cestovního zavazadla odmítnuto. Podrobnější ustanovení o označení cestovního zavazadla stanoví tarif.

(1) Cestovní zavazadlo se podává k přepravě podle ustanovení tarifu u výpravny zavazadel nebo u vlaku.

(2) Cestovní zavazadlo může být podáno jen na předložení jízdenky platné alespoň do stanice určení cestovního zavazadla. Tarif může stanovit výjimky.

(3) Železnice je povinna, nestanoví-li tarif jinak, pro účely přepravní smlouvy zjistit při přijetí cestovního zavazadla počet kusů a váhu. Cestující má právo zúčastnit se tohoto zjišťování. Tarif může u některých předmětů stanovit pro výpočet dovozného jednotkové váhy.

(4) Přepravní smlouva je sjednána, jakmile je cestovní zavazadlo železnicí přijato k přepravě a cestujícímu vydán, stanoví-li to tarif, zavazadlový lístek. Cestující je povinen se přesvědčit při přejímání zavazadlového lístku, je-li sepsán správně podle jeho údajů. Přijetím tohoto lístku přijímá cestující odpovědnost za správnost údajů v něm uvedených a stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že tyto údaje jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné.

(5) Vzorec zavazadlového lístku je stanoven tarifem.

(6) Železnice vypraví cestovní zavazadlo po cestě, po které platí jízdenka. Tarif může stanovit výjimky.

(7) Cestující má právo při podeji cestovního zavazadla určit vlak, kterým má být cestovní zavazadlo přepraveno z odesílací stanice. Neučiní-li tak nebo nepodá-li cestovní zavazadlo k určenému vlaku včas, přepraví železnice cestovní zavazadlo nejbližším vhodným vlakem. Musí-li být cestovní zavazadlo cestou překládáno do jiného vlaku, musí být dále přepraveno přípojným vlakem, kterým se přepravují cestovní zavazadla; není-li však na přeložení dosti času nebo není-li v zavazadlovém voze místo, přepraví železnice cestovní zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

(8) Tarif nebo jízdní řád může vyloučit nebo omezit přepravu cestovních zavazadel u některých vlaků. Vyžadují-li toho provozní poměry, může tak železnice učinit vývěskou ve stanici.

(9) Tarif může stanovit zvláštní podmínky pro přijetí cestovního zavazadla u vlaku, jakož i pro nakládání těžkých kusů.

(10) Podmínky pro placení přepravného stanoví tarif.

(1) Držitel zavazadlového lístku je oprávněn žádat u výpravny zavazadel ve stanici určení výdej cestovního zavazadla, jakmile uplyne po příjezdu vlaku, kterým cestovní zavazadlo mělo být přepraveno, doba potřebná k jeho přichystání, nejvýše však jedna hodina. Tato doba se prodlužuje o dobu potřebnou k splnění celních nebo jiných předpisů. Tarif stanoví zvláštní podmínky pro výdej cestovního zavazadla u vlaku, jakož i pro vykládání těžkých kusů.

(2) Železnice vydá cestovní zavazadlo po zaplacení částek na něm váznoucích a po vrácení zavazadlového lístku; není však povinna zkoumat, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo odebrat. Není-li vrácen zavazadlový lístek, vydá železnice cestovní zavazadlo jen tomu, kdo hodnověrně prokáže svou oprávněnost k odběru a odevzdá prohlášení podle ustanovení tarifu.

(3) Na včasnou žádost držitele zavazadlového lístku vrátí železnice cestovní zavazadlo v odesílací stanici nebo je vydá v některé stanici na cestě, dovolují-li to provozní poměry a nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy; držitel zavazadlového lístku je povinen zaplatit částky váznoucí na cestovním zavazadle a vrátit zavazadlový lístek.

(4) Cestovní zavazadlo musí být odebráno ve lhůtě stanovené tarifem; nebylo-li v této lhůtě odebráno, vybere železnice skladištné stanovené tarifem.

(5) Nevydala-li železnice cestovní zavazadlo, ač k tomu byla podle ustanovení odstavce 1 povinna, je držitel zavazadlového lístku oprávněn žádat osvědčení o tom, kdy žádal o výdej. Chybějí-li při výdeji cestovního zavazadla některé z kusů zapsaných v zavazadlovém lístku, může držitel tohoto lístku, dříve než přijme došlé kusy, žádat na železnici o tom osvědčení.

(6) Cestovní zavazadlo, které nebylo odebráno do 14 dnů po příchodu do stanice určení, může železnice prodat za podmínek stanovených tarifem, a za podmínek § 47 odst. 5 i zničit. Cestovní zavazadlo, v němž jsou věci, které se rychle kazí, nebo živá zvířata, dovoluje-li jejich přepravu tarif, a které nebylo odebráno ve lhůtě podle odstavce 4, je železnice oprávněna prodat i před uplynutím lhůty 14 dnů.

(1) Bylo-li zpožděním vlaku zmeškáno připojení k jinému vlaku anebo nejede-li některý vlak vůbec nebo jen po části cesty, může cestující, vzdá-li se další jízdy, žádat o výdej cestovního zavazadla a vrácení rozdílu mezi zaplaceným dovozným za cestovní zavazadlo a dovozným za projetou trať.

(2) Vzdá-li se cestující další jízdy a vrátí-li se nejbližším vhodným vlakem do nástupní stanice, aniž přerušil jízdu, přepraví železnice na jeho žádost cestovní zavazadlo zdarma zpět vlakem, kterého cestující užije při cestě zpět; rozdíl mezi zaplaceným dovozným a dovozným za projetou trať mu na jeho žádost vrátí. Ustanovení § 85 odst. 3 věty druhé platí obdobně.

(3) Vzdá-li se cestující zpáteční jízdy a bezplatné přepravy cestovního zavazadla zpět a pokračuje-li v jízdě, přepraví železnice jeho cestovní zavazadlo bez doplatku vlakem, kterým cestující jede.

(4) Ustanovení § 85 odst. 6 platí obdobně.

(1) Cestující je povinen řídit se celními nebo jinými předpisy o prohlídce cestovních zavazadel. Cestující je povinen být této prohlídce přítomen. Železnice neodpovídá za následky vzniklé z toho, že cestující těchto povinností nedbal.

(2) Železnice je oprávněna žádat za svou účast při plnění celních nebo jiných předpisů vedlejší poplatky stanovené tarifem nebo vývěskou ve stanici a náhradu hotových výdajů.

(1) Vezme-li cestující cestovní zavazadlo zpět v odesílací stanici dříve, než bylo odesláno, může žádat vrácení dovozného.

(2) Vydá-li železnice cestovní zavazadlo v některé stanici na cestě, je cestující oprávněn žádat vrácení rozdílu mezi zaplaceným dovozným a dovozným za projetou trať.

(3) O vrácení dovozného při zmeškání připojení a vynechání vlaků platí ustanovení § 96 odst. 1, 2 a obdobně ustanovení § 85 odst. 6.

(4) Železnice je oprávněna v případech odstavců 1 a 2 srazit si za zavazadlový lístek 10 Kčs, a vrací-li příslušnou částku poštou, odečíst poštovní poplatky.

(5) Nárok na návratek podle odstavců 1 až 3 zaniká, nebyl-li uplatněn u železnice do 6 měsíců; tato lhůta se počíná uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva.

(6) Ustanovení § 87 odst. 10 až 12 platí obdobně.

(1) Železnice odpovídá za podmínek stanovených v §§ 99 až 107 za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením, a to od přijetí cestovního zavazadla k přepravě až do jeho výdeje, a za zpožděný výdej cestovního zavazadla.

(2) Za výdej se pokládá také odevzdání cestovního zavazadla ve stanici určení celnici nebo jinému státnímu orgánu do jeho skladiště.

(3) Železnice neodpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu anebo poškození cestovního zavazadla, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním cestujícího, vadností cestovního zavazadla nebo okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(4) Železnice neodpovídá za zpožděný výdej cestovního zavazadla, dokáže-li, že zpožděný výdej byl způsoben okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(1) Železnice neodpovídá u cestovního zavazadla za škodu vzniklou z jedné nebo několika dále uvedených příčin:

a) z nebezpečí souvisícího s tím, že obal chybí nebo je vadný,

b) z nebezpečí úplné nebo částečné ztráty anebo poškození souvisícího se zvláštní povahou cestovního zavazadla;

c) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty, které jsou jako cestovní zavazadlo z přepravy vyloučeny, byly přece podány k přepravě jako cestovní zavazadlo;

d) z nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata, dovoluje-li tarif přepravovat některá živá zvířata jako cestovní zavazadlo.

(2) Mohla-li podle okolností případu vzniknout škoda z jedné nebo několika příčin uvedených v odstavci 1, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li cestující opak.

(1) Úplnou ztrátou je ztráta celého cestovního zavazadla; částečnou ztrátou se rozumí ztráta jednotlivých kusů cestovního zavazadla nebo ztráta na jeho váze.

(2) Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dát náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu cestovního zavazadla, zaplatí železnice oprávněnému jeho skutečnou cenu v místě a době odeslání, ne však více než 1000 Kčs za každý chybějící kilogram skutečné hrubé váhy.

(3) Za úplnou ztrátu cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice jako náhradu udanou cenu, při částečné ztrátě udanou cenu ztraceného kusu, nebo došlo-li pouze ke ztrátě na váze, odpovídající díl udané ceny za každý chybějící kilogram. Dokáže-li železnice, že udaná cena přesahuje cenu cestovního zavazadla v místě a době jeho odeslání, zaplatí náhradu pouze do výše takové ceny.

(4) Železnice nahradí též dovozné za cestovní zavazadlo, vedlejší poplatky, clo, daně, dávky a jiné hotové výdaje, které bylo třeba zaplatit v souvislosti s přepravou ztraceného cestovního zavazadla. Za další škody se náhrada neposkytuje.

(1) Nebyly-li cestovní zavazadlo nebo jednotlivý kus cestovního zavazadla přichystány k výdeji cestujícímu do 14 dnů po uplynutí dne, kdy bylo o výdej žádáno, pokládají se za ztracené.

(2) Bude-li jednotlivý kus cestovního zavazadla nalezen do jednoho roku po dni, kdy bylo žádáno o výdej, je železnice povinna zpravit o tom oprávněného, jestliže jeho bydliště je známo nebo může být zjištěno.

(3) Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 žádat, aby mu nalezený kus cestovního zavazadla byl vydán ve stanici, kterou určí. Železnice jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí dovozné za cestovní zavazadlo z původní odesílací stanice do stanice, kterou určil, a vrátí náhradu, která mu byla vyplacena, vyjímajíc dovozné za cestovní zavazadlo, pokud bylo v této náhradě započteno. Oprávněný má však nárok na náhradu za zpožděný výdej, po případě i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

(4) Nebyl-li nalezený kus cestovního zavazadla požadován ve lhůtě 30 dnů nebo byl-li nalezen teprve po roce, jedná železnice s nalezeným kusem podle svého uvážení, přihlížejíc přitom k zákonným ustanovením a opatřením státních orgánů.

(1) Za poškození cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatit částku, o kterou se cestovní zavazadlo znehodnotilo. Za další škody vzniklé poškozením se náhrada neposkytuje.

(2) Za poškození cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice náhradu v rozsahu odpovídajícím znehodnocení cestovního zavazadla, ne však více než udanou cenu.

Cestující může při podeji cestovního zavazadla udat jeho cenu. Obsahuje-li cestovní zavazadlo s udanou cenou několik kusů, je cestující povinen udat cenu každého kusu. Podrobnější podmínky stanoví tarif.

(1) Za zpožděný výdej cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatit jako náhradu polovinu dovozného za cestovní zavazadlo za každý započatý den od žádosti o výdej, nejvíce však za 14 dní, pokud oprávněný nedokáže, že mu zpožděným výdejem vznikla škoda. Náhrada přísluší také za den, ve kterém oprávněný požádal o výdej.

(2) Dokáže-li oprávněný, že zpožděným výdejem mu vznikla škoda, zaplatí železnice náhradu škody, avšak jen do výše dvojnásobku částek vypočtených podle odstavce 1.

(3) Náhrada za zpožděný výdej nepřísluší při úplné ztrátě cestovního zavazadla.

(4) Při poškození cestovního zavazadla se připočítává náhrada za zpožděný výdej k částce náhrady za poškození cestovního zavazadla (§ 103).

(5) Železnice neposkytuje náhradu za zpožděný výdej, činí-li nárok u jedné přepravní smlouvy méně než 20 Kčs.

(1) Oprávněný může žádat 6% úroky ročně z přiznané částky, je-li tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 500 Kčs.

(2) Úroky se počítají ode dne podání reklamace do dne poukazu částky. Úrok se však nepočítá, poukázala-li železnice částku do 60 dnů ode dne podání reklamace.

(3) Železnice neposkytuje úroky za dobu, po kterou oprávněný zdržel vyřízení reklamace, a to zejména tím, že nepředložil potřebné doklady pro určení výše náhrady.

(1) Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, kterých užije k provedení převzaté přepravy.

(2) Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni, a železnice za jejich jednání neodpovídá.

(1) Železnice je povinna zjistit zápisem úplnou ztrátu cestovního zavazadla ihned, jakmile je úplná ztráta nepochybná, jinak až za 14 dnů po dni, kdy bylo žádáno o jeho výdej. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(2) Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla nebo domnívá-li se, že došlo k částečné ztrátě nebo poškození, nebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna ihned, a to co možná v přítomnosti oprávněného, sepsat zápis. V zápise se zjistí stav cestovního zavazadla, podle potřeby jeho váha, a pokud je to možné, příčina a velikost škody i doba, kdy škoda vznikla. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(3) Ke zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, a je-li toho třeba, i znalce. Rovněž oprávněný si může přibrat na vlastní útraty znalce.

(4) Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem, může žádat u soudu o zajištění důkazu.

(1) Nárok z přepravní smlouvy musí být uplatněn u železnice písemně (reklamace); ústně může být uplatněna pouze reklamace na vrácení dovozného za cestovní zavazadlo, vrací-li stanice dovozné nebo jeho rozdíl podle § 98 odst. 1 až 4. Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno ji podat.

(2) Uplatnit nárok z přepravní smlouvy je oprávněn držitel zavazadlového lístku nebo ten, kdo hodnověrně prokáže svou oprávněnost.

(3) Železnice je povinna písemně oznámit své rozhodnutí o písemné reklamaci oprávněnému do 60 dnů ode dne podání reklamace a vrátit doklady. Tarif stanoví, které z dokladů je železnice oprávněna si ponechat.

(4) Zamítne-li železnice reklamaci úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému důvody zamítnutí oznámit.

(1) Odběrem cestovního zavazadla zanikají proti železnici všechny nároky z přepravní smlouvy kromě případů uvedených v odstavci 2.

(2) Nezanikají nároky na vrácení zaplacených částek podle přepravní smlouvy a nároky na náhradu,

a) byla-li zjištěna částečná ztráta nebo poškození cestovního zavazadla (§ 108) do odběru nebo bylo-li takové zjištění opominuto pouze vinou železnice;

b) z takových zevně neznatelných škod, které byly zjištěny teprve po odběru cestovního zavazadla oprávněným, ale pouze za těchto podmínek:

1. nenabídla-li železnice oprávněnému, aby se přesvědčil ve stanici určení o stavu cestovního zavazadla,

2. podá-li oprávněný návrh na zjištění (§ 108) ihned po objevení škody, nejpozději však do 3 dnů po odběru cestovního zavazadla,

3. dokáže-li, že škoda vznikla od přijetí k přepravě do odběru;

c) za zpožděný výdej cestovního zavazadla, byla-li reklamace podána do 15 dnů po odběru.

Nároky z přepravní smlouvy může oprávněný podle § 109 uplatnit žalobou jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně anebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

(1) Nároky vyplývající z ustanovení o přepravě cestovních zavazadel se promlčují v jednom roce.

(2) Promlčecí doba se počíná:

a) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu uplynutím 14. dne po uplynutí dne, ve kterém mělo cestovní zavazadlo dojít do stanice určení;

b) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej uplynutím dne výdeje;

c) při nárocích na doplacení nebo vrácení dovozného, vedlejších poplatků, přirážek a hotových výdajů uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva;

d) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;

e) u ostatních nároků uplynutím dne, kdy nastala událost odůvodňující podání reklamace.

(3) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný obdržel od železnice odpověď na reklamaci a doklady, které k ní byly přiloženy, pokud železnice není oprávněna některé z nich si ponechat. Důkaz o podání reklamace nebo o odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.

(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, ustanoví železnice nosiče, kteří jsou povinni podle příkazů cestujících přenášet v nádražním obvodu předměty přípustné jako ruční i cestovní zavazadla, a to za částky uveřejněné vývěskou.

(2) Nosiči musí mít služební odznak. Při převzetí předmětů podle odstavce 1 vydají cestujícímu známku opatřenou svým číslem a na požádání předloží sazebník nosičů a služební průkaz.

(3) Za předměty svěřené nosiči podle odstavce 1 odpovídá železnice jako za cestovní zavazadlo přijaté k přepravě.

(4) Provádějí-li nosiči na žádost cestujícího jiné úkony, než které vyplývají z ustanovení odstavce 1, pokládají se za jeho zmocněnce.

(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, zřídí železnice, pokud je to možné, úschovny, kam lze za částku stanovenou tarifem odevzdat předměty do dočasné úschovy. Podmínky stanoví tarif.

(2) Nebyly-li uschované předměty odebrány ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna je odevzdat socialistické právnické osobě za odhadní nebo úředně stanovenou cenu nebo prodat ve veřejné dražbě, a za podmínek § 47 odst.5 i zničit. Podrobnosti stanoví tarif.

(3) Zavinila-li železnice ztrátu, poškození nebo opožděný výdej uschovaných předmětů, hradí prokázanou škodu, a to u předmětů bez udané ceny do částky 2000 Kčs a u předmětů s udanou cenou až do výše udané ceny, nejvýše však do částky 50.000 Kčs. Podmínky, za kterých lze udat cenu uschovaného předmětu, stanoví tarif.

(1) Pro reklamace z provádění služeb nosičů a úschoven, pro žaloby a promlčení nároků platí obdobně ustanovení §§ 109, 111 a 112, pokud v odstavcích 2 až 4 není stanoveno jinak.

(2) Reklamaci z nosičské služby může uplatnit ten, kdo předloží známku vydanou nosičem, u nároků z úschovy doklad stanovený tarifem, anebo nemůže-li tyto doklady předložit, kdo prokáže hodnověrně svou oprávněnost; doklady musí být připojeny k reklamaci.

(3) Reklamace může být uplatněna písemně u stanice, ve které nastala skutečnost zakládající nárok, nebo u jiného místa, které na požádání stanice oznámí. Je-li reklamace podávána osobně, potvrdí železnice na přání její podání.

(4) Nároky z provádění služeb nosičů a úschoven se promlčují v 6 měsících. Promlčecí doba se počíná uplynutím dne, kdy oprávněný požádal nosiče nebo úschovnu o výdej předmětů, u nároků na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje.

Železniční přepravní smlouvy sjednané ve vnitrozemské přepravě do 31. března 1952, ale splněné po tomto dni, se posuzují podle dosavadních předpisů.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto řádu, zejména vládní nařízení č. 1/1946 Sb. i s přílohou k němu, ve znění předpisů, je měnících a doplňujících.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede je ministr dopravy.

Zápotocký v. r.

Pospíšil v. r.