Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto odstupné podle předpisu o zabezpečení zaměstnanců při organizačních změnách,12) se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního hrubého výdělku, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného. Ustanovením věty první není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou zákonem o zaměstnanosti.

Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, přísluší za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Uchazeči o zaměstnání, který před skončením posledního zaměstnání pobíral důchod za výsluhu let,13) příspěvek za službu14) nebo zvláštní příspěvek horníkům,15) přísluší hmotné zabezpečení v takové výši, aby hmotné zabezpečení spolu s důchodem za výsluhu let, příspěvkem za službu nebo zvláštním příspěvkem horníkům nebylo vyšší než úhrn průměrného měsíčního čistého výdělku, z něhož se hmotné zabezpečení vypočítává, a této dávky ve výši vyplácené před skončením posledního zaměstnání.

(2) Uchazeči o zaměstnání, který vede se zaměstnavatelem spor o skončení pracovního nebo obdobného vztahu, se poskytuje hmotné zabezpečení zálohově. Pokud bude příslušným orgánem rozhodnuto, že zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout peněžní náhradu,16) považuje se zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení uchazeči o zaměstnání za neoprávněný majetkový prospěch.17)

(1) Doby uvedené v zákonu o zaměstnanosti,18) které se započítávají stejně jako zaměstnání, dokládá uchazeč o zaměstnání zejména potvrzením vydaným příslušným orgánem, občanským průkazem, čestným prohlášením.

(2) Úřad práce vydá potvrzení o době, po kterou byl u něj občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(1) Uchazeči o zaměstnání - občanu se změněnou pracovní schopností, se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže žije s ním ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně. Zvýšení na děti se poskytuje v částce odpovídající výši přídavků na děti.

(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí:

a) vlastní (osvojené) dítě,

b) dítě, které uchazeč o zaměstnání - občan se změněnou pracovní schopností nebo jeho manželka převzali do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě je na ně převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče, a

c) dítě převzaté do pěstounské péče, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení.19)

(3) Odůvodňují-li to sociální poměry rodiny uchazeče o zaměstnání - občana se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s uchazečem o zaměstnání - občanem se změněnou pracovní schopností ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky se považují kromě manželky a dětí též vnuci a sourozenci za podmínek uvedených v odstavci 2 a

a) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně, zeť a snacha,

b) sestra nebo dcera ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného uchazeče o zaměstnání - občana se změněnou pracovní schopností, která pečuje o jeho nezaopatřené dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

c) družka (druh), pokud žije s uchazečem o zaměstnání - občanem se změněnou pracovní schopností alespoň tři měsíce a nemá důchod ani jiný příjem.

Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni 1. února 1991 poskytováno hmotné zabezpečení příspěvkem před nástupem do zaměstnání20) nebo příspěvkem před umístěním21) podle dosavadních předpisů, se poskytuje nadále podle těchto předpisů, pokud je to pro něj výhodnější.

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. § 1 a 2 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání,

2. § 119 odst. 1 až 3 a 6 až 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 260/1990 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.

Ministr:

Ing. Horálek CSc. v. r.

1) § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

2) § 1 odst. 1 písm. b) a § 10 zákona o zaměstnanosti.

§ 6 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

3) § 13 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

4) § 14 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti.

5) § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce.

6) § 16 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

7) § 42 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 54 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

§ 4 nařízení vlády ČSFR č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu.

9) § 12 odst. 2 a § 18 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

10) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

11) § 145b zákona o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.

§ 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

12) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 40 zákona o sociálním zabezpečení.

14) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

§ 110 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

15) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.

16) Např. § 61 a 130 zákoníku práce.

17) Např. § 243 zákoníku práce.

18) § 13 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

19) § 49 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.

20) § 23 až 34 vyhlášky č. 195/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.

21) § 119 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 260/1990 Sb.

22) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže.