§ 25 Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · § 25 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 25 zákona o rozhodčím řízení stanovuje základní formální a obsahové požadavky na rozhodčí nález, tedy na konečné rozhodnutí v rozhodčím řízení.
§ 25
(1) Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a alespoň většinou rozhodců podepsán. Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý.
(2) Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany dohodly, že odůvodnění není třeba; to platí i o rozhodčím nálezu vydaném podle § 24 odst. 2.
(3) Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným; mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily.
Paragraf 25 zákona o rozhodčím řízení stanovuje základní formální a obsahové požadavky na rozhodčí nález, tedy na konečné rozhodnutí v rozhodčím řízení.
Co to znamená v praxi
Forma a podpis: Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně a podepsán většinou rozhodců, kteří o sporu rozhodovali.
Určitost výroku: Výrok rozhodčího nálezu, tedy to, co je stranám uloženo nebo přiznáno, musí být jasný a srozumitelný, aby nevznikaly pochybnosti o jeho obsahu.
Odůvodnění: Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, proč bylo rozhodnuto tak, jak bylo, ledaže se strany předem dohodly, že odůvodnění není potřeba. To platí i pro smír uzavřený ve formě rozhodčího nálezu.
Použité právo: Rozhodci se při rozhodování řídí platným hmotným právem. Mohou však rozhodnout i podle zásad spravedlnosti, ale pouze v případě, že je k tomu strany výslovně pověřily.
Na co si dát pozor
Strany by si měly být vědomy možnosti dohodnout se na tom, že rozhodčí nález nebude obsahovat odůvodnění, což může mít dopad na pochopení důvodů rozhodnutí.
Pokud strany chtějí, aby rozhodci rozhodovali podle zásad spravedlnosti namísto platného práva, musí to výslovně uvést ve své dohodě.