29 Cdo 392/2011 — Nejvyšší soud

29 Cdo 392/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2013 Spisová značka:29 Cdo 392/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.392.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Incidenční spory Insolvence Rozhodčí řízení Dotčené předpisy:§ 231 IZ. § 80 písm. c) o. s. ř. § 153a o. s. ř. § 25 předpisu č. 216/1994Sb. § 28 odst. 2 předpisu č. 216/1994Sb. § 44 odst. 7 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 31.10.2009 § 199 IZ. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:16. 8. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 392/2011 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně M. Š., MBA, MSc., jako insolvenční správkyně dlužníka Ray Net Local a. s., proti žalovanému Prologin s. r. o., se sídlem v Praze 5, Moulíkova 3285/1a, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25776274, zastoupenému JUDr. Luďkem Lisse, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze - Starém Městě, Konviktská 24, PSČ 110 00, za účasti PFA Group, s. r. o., se sídlem v Kamenici - Ládví, Letohradská 177, PSČ 251 68, identifikační číslo osoby 64940501, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, zastoupeného Mgr. Davidem Metelkou, advokátem, se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, Boleslavova 901/7, PSČ 709 00, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 122 Cm 4/2009, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Ray Net Local a. s., se sídlem ve Starém Sedle 288, PSČ 357 46, identifikační číslo osoby 26366703, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 27 INS 4239/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2010, č. j. 15 Cmo 250/2009-100, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2010, č. j. 15 Cmo 250/2009-100, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobou podanou 9. března 2009 se žalobce (K. M., jako insolvenční správce dlužníka Ray Net Local a. s.) domáhal vůči žalovanému Prologin s. r. o. (od 28. července 2009 za účasti PFA Group, s. r. o., jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce) určení, že žalovaný nemá vůči dlužníku pohledávku ve výši 12.960.006,50 Kč, evidovanou v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. KSPL 27 INS 4239/2008. Žalobu odůvodnil tím, že: 1/ Usnesením ze dne 29. prosince 2008, sp. zn. KSPL 27 INS 4239/2008, zjistil insolvenční soud úpadek dlužníka a ustanovil žalobce insolvenčním správcem dlužníka. 2/ Usnesením ze dne 4. února 2009, sp. zn. KSPL 27 INS 4239/2008-P1, rozhodl insolvenční soud o vstupu žalovaného do insolvenčního řízení na místo původního přihlášeného věřitele společnosti Luštěnice s. r. o. 3/ U přezkumného jednání konaného dne 10. února 2009 popřel žalobce vykonatelnou pohledávku žalovaného co do pravosti, výše i pořadí. 4/ Vykonatelnost pohledávky žalovaného vyplývá z rozhodčího nálezu ze dne 20. prosince 2007, sp. zn. Rc 169/2007, vydaného rozhodcem JUDr. J. Š. (dále jen „rozhodčí nález“), založeného v insolvenčním spisu. 5/ Žalobce při přezkumu předaných podkladů zjistil, že pohledávka žalovaného vznikla na základě smlouvy o převodu cenných papírů - 100 kusů akcií společnosti ALL Electronics a. s. (dále jen „společnost A“), uzavřené dne 5. listopadu 2007 mezi Ing. S. V. (dále jen „S. V.“) jako převodcem a dlužníkem jako nabyvatelem (dále jen „smlouva o převodu cenných papírů“). 6/ Dne 19. října 2007 bylo dlužníku (jako povinnému) doručeno usnesení ze dne 9. července 2007, č. j. 17 Nc 6479/2007-7, jímž Okresní soud v Sokolově (dále jen „exekuční soud“) nařídil exekuci. 7/ Smlouva o převodu cenných papírů tedy byla podepsána až po doručení usnesení exekučního soudu, přičemž žalobce dále zjistil, že v době jejího podpisu bylo (od 9. srpna 2007) usnesení exekučního soudu zapsáno v příslušném listu vlastnictví zastavovaných nemovitostí, takže S. V. mohl „tuto skutečnost“ (rozuměj existenci usnesení exekučního soudu) zjistit. Možnost a povinnost prověřit oprávnění dlužníka nakládat se svým majetkem měl před vyhlášením rozhodčího nálezu i rozhodce JUDr. Š.. 8/ Smlouva o převodu cenných papírů je tedy od počátku neplatná vzhledem k ustanovení § 44 odst. 7 zákona č. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť v době jejího podpisu již dlužník nesměl nakládat se svým majetkem, tedy ani s nemovitostmi. Vzhledem k předmětu činnosti dlužníka pak nelze nákup cenných papírů považovat za běžnou obchodní činnost. Jak S. V. tak rozhodce JUDr. Š. přitom mohli uvedené zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Rozsudkem ze dne 13. srpna 2009, č. j. 122 Cm 4/2009-50, určil insolvenční soud, že pohledávka žalovaného, přihlášená jako vykonatelná ve výši 12.960.006,50 Kč do insolvenčního řízení dlužníka, neexistuje (bod I. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku) a o soudním poplatku ze žaloby (bod IV. výroku). Soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Smlouvou o převodu cenných papírů převedl S. V. (jako převodce) na dlužníka (jako nabyvatele), 100 kusů akcií emitenta společnosti A za kupní cenu 1 milión Kč a 10 miliónů clearingových prostředků. Kupní cena byla splatná do 15 dnů od podpisu smlouvy. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že při prodlení s úhradou činí kupní cena 11 miliónů Kč a nastupují sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 1 milión Kč a smluvního úroku ve výši 0,05 % denně z kupní ceny. K zajištění kupní ceny a sjednaných sankcí uzavřeli účastníci podle článku VI. smlouvy o převodu cenných papírů smlouvu o zřízení zástavního práva (dále jen „zástavní smlouva“) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví dlužníka, zapsaným na listu vlastnictví číslo 405 v katastrálním území a obci P. u H., okres Ch. V článku VII. smlouvy o převodu cenných papírů byla sjednána rozhodčí doložka. 2/ Usnesením ze dne 9. července 2007, č. j. 17 Nc 6479/2007-7, nařídil exekuční soud ve prospěch oprávněného IV NOVA, a. s. proti povinnému dlužníku exekuci pro pohledávku ve výši 12 miliónů Kč; provedením exekuce pověřil soudní exekutorku Mgr. P. F., která usnesení doručila povinnému dlužníku s účinky doručení dne 19. října 2007. 3/ Podle výpisu z listu vlastnictví číslo 405, z katastru nemovitostí pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ch., bylo 13. srpna 2007 na základě usnesení exekučního soudu a navazujícího exekučního příkazu zahájeno řízení o záznamu poznámky a došlo k zaplombování podílu dlužníka na nemovitostech. 4/ Rozhodce JUDr. Š. vydal 20. prosince 2007 rozhodčí nález, jehož obsah je mezi účastníky nesporný. Na tomto základě dospěl insolvenční soud k závěru, že žaloba je důvodná, když neměl za významnou argumentaci žalovaného rozhodčím nálezem. Podle insolvenčního soudu nemůže rozhodčí nález nikterak zhojit neplatnost smlouvy o převodu cenných papírů, pakliže na tento úkon dopadá ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu a jde tedy o úkon ze zákona neplatný. Po doručení usnesení exekučního soudu (19. října 2007) nebyl dlužník oprávněn k úkonu, který zjevně přesahuje rámec obvyklého hospodaření. Pohledávku ze smlouvy o převodu cenných papírů, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka, tudíž insolvenční správce správně popřel. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o soudním poplatku a změnil jej ve výrocích o nákladech řízení (první výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud měl rozsudek insolvenčního soudu za správný jak co do skutkových zjištění soudu, tak co do právní argumentace, s tím, že na jeho přesvědčivé odůvodnění lze odkázat. Odvolací soud především nepokládal za důvodnou námitku, podle které soud v incidenčním řízení zahájeném k návrhu insolvenčního správce není oprávněn posuzovat předběžně (ne)platnost smlouvy o převodu cenných papírů uzavřené dlužníkem, která byla právním důvodem vydaného rozhodčího nálezu, nebyla-li podána žaloba na určení neplatnosti této smlouvy. To podle odvolacího soudu vyplývá z ustanovení § 231 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), které v incidenčním řízení dovoluje soudu zkoumat platnost právního úkonu, z něhož se odvíjí vykonatelná pohledávka. Odvolací soud dodal, že na věc nedopadá ustanovení § 231 odst. 1 insolvenčního zákona, jelikož vykonatelný rozhodčí nález nebyl vydán v průběhu insolvenčního říze