Zákon o dočasné ochraně cizinců

(1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy

a) bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nový průkaz o povolení k pobytu,

c) nastal důvod uvedený v § 34a odst. 1,

d) nabylo právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo

e) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

Cizinec požívající dočasné ochrany, který není držitelem cestovního dokladu, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání cizineckého pasu podle zvláštního právního předpisu.5)

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.

(2) Místem hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko je povinen se přihlásit k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne změny místa hlášeného pobytu; to neplatí, je-li cizinec hlášen k pobytu podle zvláštního právního předpisu. Při hlášení změny místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho rušení se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu. Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 49 je tento údaj označen jako adresa úřadu.

(1) Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené ministerstvem.

(2) Humanitární středisko slouží k ubytování žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany, kteří si nejsou schopni zajistit jiné ubytování. Pro tyto účely může ministerstvo využít azylová zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.6)

Humanitární střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s ministerstvem a za úplatu.

(1) Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na

a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb poskytovaných humanitárním střediskem a

b) kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43,

za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmene a).

(2) Cizinci požívajícímu dočasné ochrany, který nestrpěl osobní prohlídku při vstupu do humanitárního střediska podle § 29, může humanitární středisko z bezpečnostních důvodů odmítnout ubytování.

S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima13) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 31 odst. 1).

Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo

a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,

b) s ohledem na možnosti humanitárního střediska na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně,

c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,

d) přijímat návštěvy,

e) přijímat balíčky a peníze,

f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení.

Ministerstvo poskytuje obci příspěvek

a) na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zřízením a provozem humanitárního střediska na jejím území,

b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o poskytnutí dočasné ochrany a cizinci požívající dočasné ochrany.

Při vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5)

Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo v případě hodném zvláštního zřetele do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20), za

a) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí soudu o žalobě proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, nebo

b) cizince na základě žádosti podané do 7 dnů ode dne zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 11 písm. b), c), d) a f).

(1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podali kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany s návrhem na přiznání odkladného účinku.

(2) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují orgánům veřejné moci na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a údajích k jejímu doplnění podle § 8 odst. 2.

(4) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě.

(5) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 1 a 6 a § 50 odst. 2 se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

(6) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 35 odst. 5 spravuje a provozuje informační systém o cizincích požívajících dočasné ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané cizincem požívajícím dočasné ochrany. V informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(7) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 6 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu předávají do evidence podle § 158 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(8) Pokud si cizinec požívající dočasné ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v informačním systému podle odstavce 6, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.

(1) Policie vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno povolení ke vstupu podle § 2 odst. 1 písm. a).

(2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany.

(3) Policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů17) využívat údaje uchovávané v evidencích podle § 49 odst. 1 včetně údajů osobních.

(1) Rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti.

(2) Rodinným příslušníkem cizince požívajícího dočasné ochrany se pro účely sloučení rodiny a poskytování finančního příspěvku rozumí

a) manžel nebo partner za předpokladu trvání manželství nebo partnerství v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany,

b) svobodné dítě mladší 18 let,

c) rodič cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 18 let,

d) druh či družka za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany, a jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

(3) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle věty první.

Osobě blízké18) cizince požívajícího dočasné ochrany, která není uvedená v § 51 odst. 2, může být uděleno z důvodu hodného zvláštního zřetele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy došlo k událostem vedoucím k hromadnému přílivu vysídlených osob na území.

(1) Pokud rodinní příslušníci požívají dočasné ochrany odděleně v různých členských státech Evropské unie, učiní ministerstvo potřebné kroky ke sloučení rodiny za předpokladu splnění podmínek § 51 a 52.

(2) Ministerstvo

a) učiní úkon vůči příslušnému orgánu členského státu Evropské unie a společně rozhodnou, na území kterého státu bude rodina sloučena s ohledem na přání slučované rodiny,

b) vydá průkaz pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany v případě, že dojde ke sloučení rodinných příslušníků na území jiného členského státu EU; vzor průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany je uveden v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Za účelem sloučení rodiny poskytne ministerstvo členskému státu Evropské unie informace uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o oprávnění k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizinců požívajících dočasné ochrany do států Evropské unie a států s právní ochranou osobních údajů požadovanou zvláštním právním předpisem15) se na ministerstvo nevztahuje.

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony,

b) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen, nebo

c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) opustí humanitární středisko dříve, než skončí karanténa nebo jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost hlášení místa pobytu podle § 38 odst. 2.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 Kč.

(4) Přestupek podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo.

(1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu6) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,6) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 až 44.

(2) Požádá-li cizinec požívající dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu6) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,6) nevztahují se na něj ustanovení § 31, § 32 odst. 2 a § 42 až 44.

Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci.

(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí ministerstvo na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu5).

(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.

(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti; ministerstvo vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce.

(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza.

(5) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem5), nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 v části obsahující slova „rozhodnutím Rady Evropské unie“, § 9 odst. 4 věty první v části obsahující slova „rozhodnutím Rady Evropské unie“, § 11 písm. f), § 12 písm. d) a f) a § 53, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Ustanovení § 1 odst. 2, § 1 odst. 4 v části obsahující slova „nařízením vlády nebo“, § 9 odst. 4 věta první v části obsahující slova „nařízením vlády nebo“, § 11 písm. e), § 12 písm. c) a e) a § 59 ztrácí platnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Příloha č. 4 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Příloha č. 5 k zákonu č. 221/2003 Sb.

1. osobní údaje týkající se cizince (jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, stav a příbuzenský vztah)

2. cestovní či jiné identifikační dokumenty

3. doklady dosvědčující příbuzenský vztah

4. další informace dosvědčující příbuzenský vztah

5. oprávnění k pobytu, víza, jejich vydání či zamítnutí vydané členským státem Evropské unie

6. žádosti o víza či oprávnění k pobytu podané cizincem v určitém členském státě.

1) § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

2) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.

4) § 108 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb.

5) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

7) Sděleni Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního ostavení uprchlíků.

8) § 25 správního řádu.

10) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

11) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

13a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

14) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb.

§ 1 a 2 nařízení vlády č. 333/2001 Sb.

15) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 116 občanského zákoníku.

19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).

21) § 22 správního řádu.

22) § 26 správního řádu.

23) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

24) § 33 odst. 4 správního řádu.

25) § 38 odst. 2 správního řádu.

26) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu.

27) § 81 až 93 a § 152 správního řádu.

28) § 94 až 99 správního řádu.

29) § 100 až 102 správního řádu.

30) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.