§ 26 nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce – Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce · 223/1988 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 26 nařízení vlády 223/1988 stanovuje práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele v souvislosti s nástupem a ukončením služby v ozbrojených silách nebo civilní služby, včetně nároku na volno a náhradu mzdy. Zaměstnanec má nárok na jeden den volna v posledním týdnu před nástupem služby, aby si mohl vyřídit osobní záležitosti. (§ 26 zákona č. 223/1988 Sb., nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…poskytne organizace v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby jeden den pracovního volna tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 223/1988 Sb.
(1) Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách nebo do civilní služby poskytne organizace v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby jeden den pracovního volna tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo.
(2) Má-li pracovník nastoupit službu v ozbrojených silách nebo civilní službu v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa jeho bydliště trvá více než šest hodin, přísluší mu další cestovní den.
(3) Na cestu z místa, kde byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách nebo z civilní služby, do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
(4) Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle odstavců 1 až 3 přísluší pracovníku, jemuž tím ujde výdělek, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
(5) Pracovník je povinen nastoupit práci nejpozději třetí den po skončení služby v ozbrojených silách nebo civilní služby. Za dobu před nástupem práce nepřísluší mzda ani náhrada mzdy; do této doby se nezahrnují případné cestovní dny podle odstavce 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na jeden den volna v posledním týdnu před nástupem služby, aby si mohl vyřídit osobní záležitosti.
- Při delší cestě na nástup služby nebo z ní má zaměstnanec nárok na jeden nebo dva cestovní dny, a to i v případě, že jeho pracoviště je daleko od bydliště jeho rodiny.
- Za dobu tohoto volna a cestovních dnů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu tím ujde výdělek.
- Po skončení služby musí zaměstnanec nastoupit do práce nejpozději třetí den, přičemž do této doby se nezapočítávají případné cestovní dny.
Na co si dát pozor
- Náhrada mzdy se poskytuje pouze v případě, že zaměstnanci ujde výdělek.
- Za dobu mezi skončením služby a nástupem do práce (s výjimkou cestovních dnů) zaměstnanci nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 2401 Pracovní poměr (Zákon občanský zákoník)§ 101 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Z JINÉHO ČLENSKÉHO (Zákon o zaměstnanosti)§ 65 Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele (Zákon o nemocenském pojištění)§ 94 (Zákon o nemocenském pojištění)§ 106 Práva a povinnosti zaměstnance (Zákon zákoník práce)