227/2010 Sb. · 4 paragrafů
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje u zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí (dále jen „zaměstnanec v zahraničí“)
a) sjednání délky pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání na práci v zahraničí,
b) prodlužování pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí a
c) odchylné rozvržení pracovní doby v zahraničí ve vztahu ke dnům pracovního klidu.
Trvání pracovního poměru na dobu určitou2) s přijímanou fyzickou osobou, jejíž pravidelné pracoviště má být v zahraničí, je možné sjednat na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí, nejdéle však na 5 let; tuto dobu je možné smluvně prodlužovat, nejdéle však celkem o 5 let.
Zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu3) v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
Ing. Fischer, CSc., v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
JUDr. Šimerka v. r.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí:
PhDr. Kohout v. r.
1) Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
2) § 39 odst. 1 zákoníku práce.
3) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.