Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 87a

§ 87a zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Rozvržení pracovní doby zaměstnancem

Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 230/2024 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 87a zákona 230/2024 umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci písemně se dohodnout, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Zaměstnanec si může sám určovat, kdy bude pracovat, pokud se na tom písemně dohodne se zaměstnavatelem. (§ 87a zákona č. 230/2024 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin“
  • Odkazuje na: § 199, § 111
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 230/2024 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.

(2) Při postupu podle odstavce 1 platí, že

a) se nepoužije úprava rozvržení pracovní doby, vyjma § 81 odst. 3 a § 83,

b) průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek uvedených v § 78 odst. 1 písm. m),

c) nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování plnění podle § 115 odst. 3 a § 135 odst. 1 a v dalších případech určených zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen předem určit,

d) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo tímto zákonem, prováděcím právním předpisem vydaným podle § 199 odst. 2 anebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

(3) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.“.

9. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Pro zaměstnance ve zdravotnictví je možné dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle § 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin. Ustanovení § 90b tím není dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku vymezenou v § 90b nelze považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.“.

10. § 111 včetně nadpisu zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnanec si může sám určovat, kdy bude pracovat, pokud se na tom písemně dohodne se zaměstnavatelem.
  • Průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance musí být dodržena v období, které určí zaměstnavatel, nejdéle však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, nebo až 52 týdnů, pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě.
  • Pro účely překážek v práci, dovolené nebo pracovní cesty platí rozvržení pracovní doby, které předem určí zaměstnavatel, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
  • Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud není dohodnuto nebo stanoveno jinak.

Příklad

Paní Nováková se se svým zaměstnavatelem písemně dohodne, že si bude sama rozvrhovat pracovní dobu. Může si tak naplánovat směny podle svých potřeb, například jeden týden pracovat více hodin a další týden méně, pokud dodrží průměrnou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem.

Na co si dát pozor

  • Dohoda o rozvržení pracovní doby zaměstnancem musí být vždy písemná.
  • Závazek z dohody lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem doručení výpovědi.
  • Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat odlišnou délku výpovědní doby, která však musí být stejná pro obě strany.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 87a Rozvržení pracovní doby zaměstnancem (Zákon zákoník práce)§ 84 Pružné rozvržení pracovní doby (Zákon zákoník práce)§ 78 OBECNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ A DÉLKA PRA (Zákon zákoník práce)§ 317a Sdílené pracovní místo (Zákon zákoník práce)§ 85 (Zákoník práce)