§ 87a zákoník práce – Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2025 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 87a zákoníku práce umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci uzavřít písemnou dohodu, na základě které si zaměstnanec sám rozvrhuje svou pracovní dobu do směn. Zaměstnanec získává větší flexibilitu v plánování své pracovní doby, protože si ji rozvrhuje sám. (§ 87a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2025)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 81, § 83, § 78, § 115, § 135, § 199
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozvržení pracovní doby zaměstnancem“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
(2) Při postupu podle odstavce 1 platí, že
a) se nepoužije úprava rozvržení pracovní doby, vyjma § 81 odst. 3 a § 83,
b) průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek uvedených v § 78 odst. 1 písm. m),
c) nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování plnění podle § 115 odst. 3 a § 135 odst. 1 a v dalších případech určených zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen předem určit,
d) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo tímto zákonem, prováděcím právním předpisem vydaným podle § 199 odst. 2 anebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
(3) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec získává větší flexibilitu v plánování své pracovní doby, protože si ji rozvrhuje sám.
- Zaměstnavatel musí s takovým rozvržením souhlasit a sjednat podmínky v písemné dohodě.
- Průměrná týdenní pracovní doba musí být dodržena ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, které má svá zákonná omezení.
- Pro některé situace, jako jsou překážky v práci, dovolená nebo pracovní cesty, musí zaměstnavatel předem určit stanovené rozvržení pracovní doby, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak.
Na co si dát pozor
- Dohoda o rozvržení pracovní doby zaměstnancem musí být vždy písemná.
- Dohodu lze rozvázat dohodou nebo vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem doručení výpovědi.
- Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud není sjednáno nebo stanoveno jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Právní otázky
Související
§ 85 (Zákoník práce)§ 86 Kratší pracovní doba a jiná úprava pracovní d (Zákoník práce)§ 3 Pracovní doba pedagogických pracovníků (Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád)