Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o zjišťování a používání průměrného výdělku

Je-li při používání průměrného výdělku potřebné zjistit průměrný měsíční výdělek v jiných případech než pro účely náhrady škody,11) postupuje se obdobně podle § 15 odst. 2 až 4.

Průměrným výdělkem pracovníka před vznikem škody způsobené pracovním úrazem je průměrný výdělek zjištěný podle § 15 s výjimkou případů, kdy je dále stanoveno jinak; pokud se však průměrný výdělek zjišťuje pro náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 194 zákoníku práce), nezahrnují se do jeho základu druhy mezd (příjmů) uvedené v § 15 odst. 1.

U žáka základní školy, zvláštní školy a pomocné školy je pro určení výše náhrady škody12) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem průměrný výdělek, kterého dosahují pracovníci v povolání, ve kterém by se tento žák s přihlédnutím k jeho duševním a tělesným schopnostem před úrazem mohl uplatnit po skončení povinné školní docházky.

U žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště je pro určení náhrady škody13) průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem

a) po dobu přípravného období odměna, která mu přísluší podle příslušných právních předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci praktického vyučování produktivní práci, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní žáci téhož učebního nebo studijního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho příprava pro povolání v učebním nebo studijním oboru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl žák připravován.

U žáka gymnázia, střední odborné školy a studenta vysoké školy je pro určení výše náhrady škody14) průměrným výdělkem před vznikem škody

a) u žáka gymnázia průměrný výdělek, kterého by tento žák mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání úplného středního vzdělání,

b) u žáka střední odborné školy průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se žák připravoval,

c) u studenta vysoké školy průměrný výdělek, kterého by tento student mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání vysokoškolského vzdělání.

U občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání (činnost) se provádí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem15) mzdový tarif stanovený pro odměňování za výkon povolání podle kvalifikace získané touto přípravou, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, jeho spodní hranice, vždy však nejméně ve výši 1 600 Kčs.

U osob povolaných ke službě v ozbrojených silách je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem pravděpodobný výdělek stanovený podle § 17. Nebyly-li před nástupem této služby z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

Ode dne, kdy se pracovník stal invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl do pěti let po skončení povinné školní docházky nebo studia, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem průměrný výdělek jeho spolupracovníků vykonávajících práci toho druhu, pro kterou byl postižený pracovník připravován, pokud je to pro něj výhodnější.

(1) Při zjišťování průměrného výdělku před vznikem škody způsobené nemocí z povolání se postupuje podle § 17 až 23.

(2) U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci16) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodu těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku práce).

Při odpovědnosti žáků a studentů za škodu17) se v případech, kdy zákoník práce používá při úpravě odpovědnosti pracovníka za škodu pojmu průměrný měsíční výdělek, tím rozumí

a) u žáků středních odborných učilišť nebo zvláštních odborných učilišť odměna, která jim přísluší podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech,

b) u žáků gymnázií nebo středních odborných škol nejvyšší odměna, která přísluší žákům středních odborných učilišť v přípravném období podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků v přípravném období,

c) u studentů vysokých škol nejvyšší částka prospěchového stipendia, která může být přiznána těmto studentům podle právních předpisů o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol.

Zrušuje se

a) vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku,

b) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. března 1984 čj. F 43-8741-4301-220284 o zjišťování průměrného výdělku u některých pracovníků v obchodních organizacích (registrován v částce 6/1984 Sb.).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Ministr:

M. Boďa v. r.

1) Například § 12 nařízení vlády ČSSR č. 99/1987 Sb., o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací, § 13 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

2) § 112 odst. 1 zákoníku práce.

3) Například vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.

4) § 4 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

5) § 115 zákoníku práce.

6) Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 132/1967 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do pracovního poměru.

7) § 55 odst. 1 písm. d) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

8) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

9) Například ustanovení obecně závazných mzdových předpisů o odměňování dělníků při přidělení některých krátkodobých úkolů.

10) § 102 odst. 5 věta druhá zákoníku práce.

11) Například § 4 odst. 2 a § 18 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 39 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

13) § 39 odst. 3 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

14) § 39 odst. 3 písm. b) a § 39 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

15) § 40 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.

16) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

17) § 39 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb.