§ 102 zákon o dani z přidané hodnoty – Souhrnné hlášení
Zákon o dani z přidané hodnoty · 235/2004 Sb. · účinné od 1. 1. 2025 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 102 ZDPH stanovuje, kdy a za jakých podmínek musí plátce DPH nebo identifikovaná osoba podat souhrnné hlášení, a také určuje lhůty pro jeho podání. Pokud jako plátce DPH dodáváte zboží nebo poskytujete určité služby do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v tomto státě, musíte podat souhrnné hlášení. (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, znění účinné od 1. 1. 2025)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Souhrnné hlášení
- Týká se: plátce, kupující, správce daně, prodávající
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „…souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle…“
- Odkazuje na: § 9
- Judikatura: na § 102 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Souhrnné hlášení“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 235/2004 Sb.
(1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud mu vznikla povinnost přiznat
a) dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
b) přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu,
c) dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě.
(2) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud jako prodávající přemístil zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu.
(3) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila
a) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijala úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, nebo
b) dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.
(4) Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.
(5) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
(6) Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(7) Pokud plátce podle odstavce 6 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 5, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).
(8) Pokud plátce nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné údaje, jsou povinni do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 4.
(9) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daně. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jako plátce DPH dodáváte zboží nebo poskytujete určité služby do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v tomto státě, musíte podat souhrnné hlášení.
- Povinnost podat souhrnné hlášení vzniká i v případě přemístění vlastního zboží z tuzemska do jiného členského státu nebo při účasti na třístranném obchodu jako prostřední osoba.
- Identifikovaná osoba (nikoliv plátce DPH) podává souhrnné hlášení pouze v případě poskytnutí určitých služeb do jiného členského státu nebo při účasti na třístranném obchodu jako prostřední osoba.
- Souhrnné hlášení se podává zpravidla měsíčně do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ale v některých případech (pouze poskytování služeb do EU) může být lhůta shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání.
Na co si dát pozor
- Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se v souhrnném hlášení uvádějí v české měně.
- Pokud je souhrnné hlášení podáno datovou zprávou vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno ve lhůtě pro podání.
- Pokud plátce, který běžně podává souhrnné hlášení čtvrtletně (pouze služby), uskuteční v průběhu čtvrtletí i dodání zboží do EU, musí podat souhrnné hlášení za předchozí měsíce daného čtvrtletí měsíčně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 102
Jak soudy aplikují § 102
Dále poukázala na dikci § 4a odst. 3, § 5a, § 6a, § 36a, § 73 odst. 7, § 100 odst. 4, § 101c odst. 2 a § 102 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
Stěžovatel nesouhlasí s městským soudem, jenž toto tvrzení zpochybnil, a připomíná, že podle § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se souhrnné hlášení předkládá pouze tehdy, dojde-li v příslušném zdaňovacím období k vývozu či dovozu z jiného členského státu Evropské unie.
Právní otázky
Související
§ 9a Využití jednotného měsíčního hlášení (Zákon o státní statistické službě)§ 430c Využití jednotného měsíčního hlášení zaměstna (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 6 JEDNOTNÉ MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ, OPRAVNÉ HLÁŠENÍ A J (Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměs)§ 19 Hlášení o vývozu a dovozu (Zákon o prekursorech drog)§ 45 Zpracování souhrnných údajů stavby (Vyhláška Státní komise pro techniku o do)