Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 28

§ 28 zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – Finanční hospodaření příspěvkových organizací

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů · 250/2000 Sb. · Daňové právo

Stručně: Paragraf 28 zákona 250/2000 upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací, stanovuje pravidla pro sestavování a schvalování rozpočtu a střednědobého výhledu, definuje zdroje jejich financování a možnosti nakládání se ziskem a přebytky. Příspěvková organizace musí mít rozpočet na každý kalendářní rok a střednědobý výhled na nejméně dva následující roky, které schvaluje její zřizovatel. (§ 28 zákona č. 250/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Finanční hospodaření příspěvkových organizací
  • Týká se: obec
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet“
  • Lhůta nebo doba (odst. 11): „…do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 11): „…do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.“
  • Odkazuje na: § 22
  • Judikatura: na § 28 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 250/2000 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.

(2) Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.

(3) Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech.

(4) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.

(5) Příspěvková organizace dále hospodaří

a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.

(6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.

(7) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.

(8) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.

(9) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže

a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo

b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.

(10) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že

a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,

b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,

c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,

d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,

e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo

f) neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.

(11) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.

(12) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.

(13) Ustanovení odstavců 10 až 12 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.

(14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

(15) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Příspěvková organizace musí mít rozpočet na každý kalendářní rok a střednědobý výhled na nejméně dva následující roky, které schvaluje její zřizovatel.
  • Příspěvková organizace hospodaří s penězi, které si vydělá vlastní činností, s penězi od zřizovatele, z fondů, dary a také s dotacemi z EU nebo jiných mezinárodních zdrojů.
  • Pokud příspěvková organizace dosáhne zisku z doplňkové činnosti, musí ho použít na svou hlavní činnost, ledaže zřizovatel povolí jiné využití.
  • Zřizovatel může příspěvkové organizaci nařídit odvod peněz do svého rozpočtu, pokud má organizace vyšší plánované výnosy než náklady nebo má nadbytečné investiční zdroje.

Na co si dát pozor

  • Prostředky z dotací EU nebo mezinárodních smluv, které se nespotřebují do konce roku, se převádějí do rezervního fondu a musí být použity pouze na stanovený účel.
  • Nepoužité prostředky z těchto dotací podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem.
  • Paragraf 28 odst. 10 naznačuje, že porušení rozpočtové kázně může nastat použitím finančních prostředků v rozporu s pravidly.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 28

9
NS
Nejvyšší soud
20. 2. 2017
NS
Nejvyšší soud
23. 10. 2015
NS
Nejvyšší soud
31. 10. 2012
ÚS
Ústavní soud
11. 4. 2017
ÚS
Ústavní soud
30. 10. 2007
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 1. 2024
NSS
Krajský soud v Brně
7. 11. 2019
NSS
Krajský soud v Českých Budějovicích
18. 11. 2014

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 28 zákona 250/2000 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 28

Obdobně je i v § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, upraveno hospodaření s peněžními prostředky příspěvkové organizace kraje, která může hospodařit i s majetkem nabytým děděním a je způsobilá být dědicem ze závěti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.9.2008, sp. zn. 21 Cdo 158/2007).

21 Cdo 1003/2016 · Nejvyšší soud · 20. 2. 2017

Postupovala přitom též v rozporu s ustanovením § 28 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (vytváří-li příspěvková organizace ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje).

21 Cdo 2481/2014 · Nejvyšší soud · 23. 10. 2015

… (dětský domov), coby příspěvková organizace zřízená krajem podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zajišťuje plné přímé zaopatření převážně z peněžních prostředků přijatých z rozpočtu svého zřizovatele, resp. ze státního rozpočtu, poskytovaných prostřednictvím zřizovatele (§ 28 zákona č. 250/2000 Sb.). Správa těchto prostředků se přitom řídí předpisy veřejného práva.

33 Cdo 4180/2014 · Nejvyšší soud · 31. 10. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 9a Působnost dobrovolných svazků obcí (Zákon o finanční kontrole ve veřejné spr)§ 32 Finanční hospodaření rozpočtových a příspěvko (Zákon České národní rady o pravidlech ho)§ 9 Působnost územních samosprávných celků (Zákon o finanční kontrole ve veřejné spr)§ 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (Vyhláška ministerstva financí České repu)§ 9a Působnost dobrovolných svazků obcí (Zákon, kterým se mění zákon č. 320/2001 )