§ 36 Zákon o inspekci práce – Úřad nebo inspektorát
Zákon o inspekci práce · 251/2005 Sb. · § 36 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 36 zákona o inspekci práce umožňuje Úřadu práce nebo inspektorátu odložit věc, aniž by zahájil řízení o přestupku, pokud je zřejmé, že účelu, kterého by bylo dosaženo řízením, již bylo dosaženo nebo ho lze dosáhnout jinak, a to s ohledem na závažnost porušení a další okolnosti.
§ 36
Úřad nebo inspektorát, aniž řízení o přestupku zahájí, může věc usnesením odložit též v případě, kdy je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem kontrolované osoby dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování kontrolované osoby po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout řízením o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
Paragraf 36 zákona o inspekci práce umožňuje Úřadu práce nebo inspektorátu odložit věc, aniž by zahájil řízení o přestupku, pokud je zřejmé, že účelu, kterého by bylo dosaženo řízením, již bylo dosaženo nebo ho lze dosáhnout jinak, a to s ohledem na závažnost porušení a další okolnosti.
Co to znamená v praxi
Úřad nebo inspektorát může rozhodnout o odložení věci, pokud se domnívá, že přestupek není natolik závažný, aby bylo nutné zahajovat formální řízení.
Rozhodnutí o odložení věci je možné, pokud se již podařilo dosáhnout nápravy nebo pokud je zřejmé, že nápravy lze dosáhnout jiným způsobem než formálním řízením o přestupku.
Při rozhodování o odložení se zohledňuje význam a míra porušení, způsob provedení, následky, okolnosti činu a chování kontrolované osoby po spáchání činu.
O odložení věci se nevydává vyrozumění kontrolované osobě, pouze se poznamená do spisu.