§ 2 vodní zákon – Vymezení pojmů
Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) · 254/2001 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 2 zákona o vodách definuje základní pojmy související s vodami, jako jsou povrchové a podzemní vody, vodní útvary, vodní zdroje a nakládání s vodami, aby bylo jasné, co se v zákoně myslí pod těmito termíny. Rozlišuje se mezi vodami, které jsou viditelné na povrchu (potoky, řeky, jezera), a těmi, které jsou skryté pod zemí (v přímém kontaktu s horninami, ve studnách). (§ 2 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vymezení pojmů
- Týká se: ministerstvo
- Odkazuje na: § 43
- Judikatura: na § 2 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 254/2001 Sb.
(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.
(9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.
(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
(12) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
(13) Vodní linie je kontinuálně propojená síť vodních toků a ostatních vodních linií, včetně částí vzdutých vodním dílem a přechodně zakrytých úseků, přerušená pouze místy, kde dochází k přirozenému vsakování.
(14) Ostatní vodní linií je tekoucí povrchová nebo podzemní voda neodpovídající definici vodního toku podle § 43.
(15) Pověřenou osobou je odborně způsobilá právnická osoba pověřená rozhodnutím Ministerstva zemědělství k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, v rozsahu svého pověření, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
(16) Pověřením je rozhodnutí Ministerstva zemědělství udělující pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozlišuje se mezi vodami, které jsou viditelné na povrchu (potoky, řeky, jezera), a těmi, které jsou skryté pod zemí (v přímém kontaktu s horninami, ve studnách).
- Zavádí se pojem „vodní útvar“ pro konkrétní soustředění vod, což umožňuje jejich efektivnější správu a ochranu.
- Definuje se, co je „vodní zdroj“, tedy voda, která se využívá nebo může být využita pro různé potřeby, například pro pití.
- Upřesňuje se, co všechno spadá pod „nakládání s vodami“, což zahrnuje širokou škálu činností od odběru vody po vypouštění odpadních vod.
Na co si dát pozor
- Vody protékající zakrytými úseky, dutinami pod zemí nebo v nadzemních vedeních neztrácejí charakter povrchových vod.
- Vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studnách jsou považovány za podzemní vody.
- Některé vodní útvary mohou být lidskou činností podstatně změněny (silně ovlivněné) nebo dokonce vytvořeny (umělé).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Uvádí, že vodní plocha na pozemcích parc. č. 206/1 a parc. č. 206/3 tvoří jeden funkční celek ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Z provedených důkazů není pochybnosti o tom, že poškozený A. byl závislý při odběru pitné vody na předmětné studánce, ani sama skutečnost, že tato se nachází navíc ještě těsně od hranic pozemku dělících pozemky obžalovaného a poškozeného na pozemku obžalovaného ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka.
Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí konstatoval, že se necítí být vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu a dospěl k závěru, že vypouštění vod z retenčních nádrží nenaplňuje definici nakládání s vodami v § 2 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, (dále jen „vodní zákon“).
Související
§ 2 Vymezení pojmů (Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých )§ 3 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Nařízení vlády o technických požadavcích)§ 2 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )