§ 97 zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů – Společná ustanovení
Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů · 258/2000 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 97 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví, kdo nese náklady spojené s plněním povinností v ochraně veřejného zdraví a s výkonem státního zdravotního dozoru, a za jakých podmínek může být uložena úhrada těchto nákladů. (§ 97 zákona č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Společná ustanovení
- Týká se: provozovatel
- Odkazuje na: § 25
- Judikatura: na § 97 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 258/2000 Sb.
(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis o kontrole85).
(2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru73). Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie74) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního zdravotního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.
(3) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě, u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila jím vynaložené náklady na zjištění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obecné pravidlo pro náklady: Pokud vám zákon uloží nějakou povinnost v oblasti ochrany veřejného zdraví, náklady spojené s jejím splněním si hradíte sami, ledaže by jiný zákon nebo tento zákon stanovil něco jiného.
- Náklady dodatečného dozoru: Provozovatelé potravinářských podniků (stravovací služby) a výrobci/dovozci vybraných výrobků mohou být povinni uhradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru, pokud to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Tyto náklady jsou příjmem státního rozpočtu.
- Náklady na zjištění závady: Pokud orgán ochrany veřejného zdraví při kontrole zjistí, že jste porušili nebo nesplnili nějakou povinnost, může vám uložit úhradu nákladů, které vynaložil na zjištění této závady.
Na co si dát pozor
- Vždy si ověřte, zda pro vaši konkrétní situaci neexistuje zvláštní právní předpis, který by stanovil odlišné pravidlo pro úhradu nákladů.
- Pokud jste provozovatel potravinářského podniku nebo výrobce/dovozce výrobků dle § 25 odst. 1 písm. a), buďte si vědomi možnosti úhrady nákladů dodatečného státního zdravotního dozoru.
- Při porušení povinností v oblasti ochrany veřejného zdraví můžete být kromě sankcí postiženi i povinností uhradit náklady na zjištění této závady.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 97
Jak soudy aplikují § 97
K výroku II. rozhodnutí žalovaného, Nejvyšší správní soud uvedl, že tento výrok by mohl být zákonný pouze tehdy, pokud by ukládal žalobci náhradu nákladů řízení vynaložených žalovaným na zjištění závady podle § 97 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. Námitka žalovaného, vztahující se k nesprávnému posouzení právní otázky Městským soudem v Praze v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], tak byla Nejvyšším správním soudem shledána i potud důvodnou a Nejvyšší správní soud proto rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2003, č. j. 38 Ca …
K polemice žalobce, proč o této náhradě nebylo rozhodnuto již v rozhodnutí městského hygienika ze dne 22. 5. 2001, městský soud uvedl, že v této skutečnosti žádnou nezákonnost nespatřuje, jelikož § 97 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. správní orgán nijak časově neomezuje v tom smyslu, kdy by o náhradě těchto nákladů měl rozhodnout.
Stejně jako v prvoinstančním správním rozhodnutí byla rozhodnutím žalovaného znovu uložena žalobci náhrada nákladů řízení vynaložených orgánem ochrany veřejného zdraví na zjištění závady, za níž je pokuta ukládána (podle § 97 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.), a to ve výši 2216 Kč, neboť podmínky tohoto ustanovení byly podle žalovaného splněny.
Související
§ 111 Společná ustanovení (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 35 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 108 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU S (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 15 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 38 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)