§ 28 zákon o veřejných dražbách – Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby
Zákon o veřejných dražbách · 26/2000 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Tento paragraf upravuje, jak se nakládá s penězi získanými z dražby (výtěžkem dražby) a kdo hradí náklady spojené s dražbou, zejména pokud dražba nedopadne podle očekávání nebo je zmařena. Náklady dražby se primárně hradí z výtěžku dražby: Pokud se předmět dražby úspěšně prodá, peníze získané prodejem (výtěžek) se použijí nejprve na pokrytí nákladů spojených s dražbou. (§ 28 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby
- Judikatura: na § 28 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 26/2000 Sb.
(1) Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, není-li dále stanoveno nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.
(2) Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady dražby nese dražebník.
(3) Je-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.
(4) Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na vyzvání dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.
(5) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že tyto náklady nese dražebník. Navrhovatel tyto náklady nehradí, nedošlo-li k dražbě z důvodů na straně dražebníka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Náklady dražby se primárně hradí z výtěžku dražby: Pokud se předmět dražby úspěšně prodá, peníze získané prodejem (výtěžek) se použijí nejprve na pokrytí nákladů spojených s dražbou.
- Kdo hradí náklady, když se předmět nevydraží nebo výtěžek nestačí: Jestliže se předmět dražby neprodá, nebo pokud výtěžek nestačí na pokrytí všech nákladů, zbývající část nákladů hradí navrhovatel dražby, pokud smlouva o provedení dražby nestanoví jinak.
- Zmaření dražby vydražitelem a dražební jistota: Pokud dražbu zmaří vydražitel (například nezaplatí včas), jeho složená dražební jistota se použije na úhradu nákladů zmařené dražby a případně i opakované dražby. Pokud by ani jistota nestačila, vydražitel musí doplatit zbytek.
- Náklady před dražbou: Pokud dražba vůbec neproběhne, náklady, které dražebníkovi vznikly, hradí navrhovatel, ledaže smlouva stanoví jinak nebo pokud dražba neproběhla z viny dražebníka.
Na co si dát pozor
- Smlouva o provedení dražby je klíčová: Ujednání ve smlouvě o provedení dražby mohou změnit standardní pravidla pro úhradu nákladů, proto je důležité si ji pečlivě prostudovat.
- Důsledky zmaření dražby: Vydražitel, který zmaří dražbu, riskuje ztrátu dražební jistoty a povinnost uhradit další náklady, které jeho jednáním vznikly.
- Odpovědnost navrhovatele: Navrhovatel dražby nese riziko úhrady nákladů, pokud se předmět dražby nevydraží nebo pokud dražba vůbec neproběhne z jiných než dražebníkových důvodů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 28
Jak soudy aplikují § 28
… (výše jednotlivých příhozů), posledního příhozu před žalovaným, znaleckého ocenění nemovitostí a jejich stavu, jakož i ceny, za kterou byly následně nemovitosti vydraženy, a proto „nebyl žádný rozumný důvod nabízet za nemovitosti částku 26.100.000 Kč“. Po právní stránce vyhodnotil nárok tak, že ve smyslu ustanovení § 28 odst. 3 a 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, žalobci přísluší úhrada nákladů jak zmařené tak i opakované dražby v rozsahu dohodnuté odměny [§ 2 písm. m) zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách] s navrhovatelem dražby (§ 18 …
Neshledal správným názor žalobce, že zákon spojuje počátek běhu promlčecí doby s „výzvou dražebníka“, neboť to, že ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, uvádí, že vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen uhradit část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená, na vyzvání dražebníka, „nic nemění na skutečnosti, že promlčecí doba běží ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé“.
… vydražil za cenu 1.170.000,- Kč žalovaný, který byl podle dražební vyhlášky povinen cenu dosaženou vydražením uhradit nejpozději do deseti dnů po skončení dražby, tj. do dne 6.3.2007. Protože žalovaný cenu v této lhůtě neuhradil, dražbu zmařil a vlastnictví k předmětu dražby nenabyl; je proto povinen podle ustanovení § 28 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nahradit náklady dražby sestávající z odměny dražebníka ve výši 468.000,- Kč (20 % z ceny dosažené vydražením podle smlouvy o provedení dražby uzavřené mezi jejím navrhovatelem a …