§ 17 zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 265/2001 Sb. stanovuje, ve kterých případech koná krajský soud řízení v prvním stupni, tedy jako soud, který o věci rozhoduje nejdříve. Krajský soud rozhoduje o trestných činech, u nichž je zákonem stanovena dolní hranice trestu odnětí svobody nejméně pět let, nebo u nichž lze uložit výjimečný trest. (§ 17 zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obviněný
- Trestní sazba (odst. 1): „…pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest“
- Odkazuje na: § 24, Na ochranu míru (165/1950 Sb.)
- Judikatura: na § 17 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech
a) vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované skutečnosti, genocidia a trestném činu podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru,
b) spáchaných prostřednictvím směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot obchodovatelných na kapitálovém trhu, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu, a
c) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d až 124f, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, nekalé soutěže podle § 149 trestního zákona,
koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.
(2) Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 37a trestního zákona přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některým z trestných činů uvedených v odstavci 1.“.
18. V § 20 odstavec 1 zní:
„(1) Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.“.
19. V § 22 se slova „postoupena nepříslušným soudem“ nahrazují slovy „přikázána nadřízeným soudem“.
20. § 24 včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Krajský soud rozhoduje o trestných činech, u nichž je zákonem stanovena dolní hranice trestu odnětí svobody nejméně pět let, nebo u nichž lze uložit výjimečný trest.
- Krajský soud rozhoduje také o vybraných závažných trestných činech (např. vlastizrada, teror, genocidium, trestné činy spáchané prostřednictvím cenných papírů se značnou škodou, porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím), a to i v případě, že dolní hranice trestu odnětí svobody je nižší než pět let.
- Krajský soud je příslušný i pro dílčí útoky pokračujícího trestného činu, pokud by v rámci řízení mohlo dojít k rozhodnutí o vině některým z výše uvedených trestných činů.
Na co si dát pozor
- Příslušnost krajského soudu je dána buď závažností trestu (dolní hranice 5 let nebo výjimečný trest), nebo konkrétním typem trestného činu, který je výslovně uveden v odstavci 1 písm. a) až c).
- Pro určení příslušnosti je důležité posoudit nejen samotný trestný čin, ale i jeho případné pokračující útoky, které by mohly spadat pod pravomoc krajského soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 17
Jak soudy aplikují § 17
K odůvodnění tohoto názoru bylo poukazováno zejména na § 31 odst. 1 věta druhá zákona o soudech a soudcích s tím, že § 314a tr. ř. exaktně nerozlišuje, zdali je ve věci dána věcná příslušnost okresního nebo krajského soudu, a dále na novelu § 17 tr. ř. provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.
Důvodem úpravy § 17 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. byl především požadavek potřebné specializace soudců rozhodujících věci, které jsou zpravidla právně i skutkově složité a které vyžadují i potřebné odborné znalosti týkající se problematiky v něm uvedených majetkových hodnot, jakožto prostředků páchání závažné finanční a bankovní kriminality.
V předmětné trestní věci – byť v důsledku do jisté míry účelového postupu krajského soudu – okresní soud po 1. 1. 2002 konal řízení o trestném činu, který evidentně nespadal do žádné z kategorií trestných činů uvedených v ustanovení § 17 tr. ř., ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Proto nedošlo k porušení ustanovení § 16 a § 17 tr. ř. upravujících věcnou příslušnost soudu, ale nanejvýše k nedodržení přechodných ustanovení, které z důvodů procesní ekonomie ukládaly krajským soudům dokončit řízení i v těch věcech, které by již po 1. 1. 2002 nespadaly do …