Co § 241 znamená v praxi?

Daňovou povinnost nese vždy ten, komu ji ukládá zákon (daňový subjekt), bez ohledu na soukromé dohody. Pokud se daňový subjekt s někým dohodne, že za něj daň zaplatí, správce daně bude stále vymáhat daň po daňovém subjektu. Výjimkou je situace, kdy jiná osoba plní povinnost, která jí vznikla na základě zajištění daně (např. ručitel, zástavní dlužník), v takovém případě je dohoda vůči správci daně účinná. Správce daně se nebude řídit soukromými smlouvami o tom, kdo má daň platit, ale vždy se bude držet zákonného určení daňového subjektu.

§ 241 DR – Zákaz přenosu daňové povinnosti

Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 241 · Daňové právo

Stručně: Paragraf § 241 DŘ stanoví, že dohoda o přenesení daňové povinnosti z daňového subjektu na jinou osobu není vůči správci daně platná, ledaže tato jiná osoba plní povinnost vzniklou v důsledku zajištění daně podle zákona.

🕐 Znění k datu (22 verzí zákona)

od 2026-01-01 (aktuální) · od 2025-07-01 · od 2024-01-01 · od 2023-01-01 · od 2021-06-01 · od 2021-01-01 · od 2019-04-24 · od 2019-04-01 · od 2018-06-05 · od 2017-07-01 · od 2017-01-01 · od 2016-09-19 · od 2016-01-01 · od 2015-01-01 · od 2014-12-31 · od 2014-01-01 · od 2013-01-01 · od 2012-07-01 · od 2011-03-01 · od 2011-01-01 · od 2009-09-03 · původní znění
📋 Co se měnilo v novelách →

§ 241 Zákaz přenosu daňové povinnosti Dohoda, podle níž daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, není vůči správci daně účinná; to neplatí, pokud jiná osoba plní povinnost, která této osobě vznikla v důsledku zajištění daně podle zákona. Díl 2

← § 240e celý předpis § 242 →

Výklad

Stručně

Paragraf § 241 DŘ stanoví, že dohoda o přenesení daňové povinnosti z daňového subjektu na jinou osobu není vůči správci daně platná, ledaže tato jiná osoba plní povinnost vzniklou v důsledku zajištění daně podle zákona.

Co to znamená v praxi

Daňovou povinnost nese vždy ten, komu ji ukládá zákon (daňový subjekt), bez ohledu na soukromé dohody.
Pokud se daňový subjekt s někým dohodne, že za něj daň zaplatí, správce daně bude stále vymáhat daň po daňovém subjektu.
Výjimkou je situace, kdy jiná osoba plní povinnost, která jí vznikla na základě zajištění daně (např. ručitel, zástavní dlužník), v takovém případě je dohoda vůči správci daně účinná.
Správce daně se nebude řídit soukromými smlouvami o tom, kdo má daň platit, ale vždy se bude držet zákonného určení daňového subjektu.

Na co si dát pozor

Dohody o přenesení daňové povinnosti mohou mít platnost mezi smluvními stranami, ale neovlivňují vztah k správci daně.
Daňový subjekt zůstává odpovědný za splnění své daňové povinnosti, i když se s někým jiným dohodl na jejím uhrazení.