§ 241 daňový řád – Zákaz přenosu daňové povinnosti
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2015 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 241 DŘ stanoví, že dohoda o přenesení daňové povinnosti z daňového subjektu na jinou osobu není vůči správci daně platná, ledaže tato jiná osoba plní povinnost vzniklou v důsledku zajištění daně podle zákona. Daňovou povinnost nese vždy ten, komu ji ukládá zákon (daňový subjekt), bez ohledu na soukromé dohody. (§ 241 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 1. 2015)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zákaz přenosu daňové povinnosti
- Týká se: správce daně, daňový subjekt
- Judikatura: na § 241 odkazuje 29 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zákaz přenosu daňové povinnosti“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 280/2009 Sb.
Dohoda, podle níž daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, není vůči správci daně účinná; to neplatí, pokud jiná osoba plní povinnost, která této osobě vznikla v důsledku zajištění daně podle zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Daňovou povinnost nese vždy ten, komu ji ukládá zákon (daňový subjekt), bez ohledu na soukromé dohody.
- Pokud se daňový subjekt s někým dohodne, že za něj daň zaplatí, správce daně bude stále vymáhat daň po daňovém subjektu.
- Výjimkou je situace, kdy jiná osoba plní povinnost, která jí vznikla na základě zajištění daně (např. ručitel, zástavní dlužník), v takovém případě je dohoda vůči správci daně účinná.
- Správce daně se nebude řídit soukromými smlouvami o tom, kdo má daň platit, ale vždy se bude držet zákonného určení daňového subjektu.
Na co si dát pozor
- Dohody o přenesení daňové povinnosti mohou mít platnost mezi smluvními stranami, ale neovlivňují vztah k správci daně.
- Daňový subjekt zůstává odpovědný za splnění své daňové povinnosti, i když se s někým jiným dohodl na jejím uhrazení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 241
Jak soudy aplikují § 241
Stěžovatelka nemohla převést na jiného své veřejnoprávní závazky vzniklé před tím, než se stala členem skupiny plátců DPH, protože je zde nezpochybnitelný zákaz přenosu daňové povinnosti podle § 241 daňového řádu.
Faktické uhrazení či neuhrazení poplatku rodiči jako zákonnými zástupci nadto nic nemění na povinnostech nezletilých poplatníků podle daňových předpisů (§ 241 daňového řádu).
Nejvyšší správní soud navíc poukázal na skutečnost, že ustanovení § 241 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, neumožňuje přenesení daňové povinnosti na základě dohody na jinou osobu.
Právní otázky
Související
§ 45 Zákaz přenosu daňové povinnosti (Zákon České národní rady o správě daní a)§ 43 Zákaz prenosu daňovej povinnosti (Zákon Slovenskej národnej rady o správe )§ 240d Řádné daňové tvrzení při převodu privatizovan (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)