§ 45 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – Zákaz přenosu daňové povinnosti
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 45 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 45 zákona č. 337/1992 Sb. říká, že dohody, které přesouvají daňovou povinnost z daňového subjektu na jinou osobu, nejsou pro daňové řízení platné, pokud zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.
§ 45 Zákaz přenosu daňové povinnosti
Dohody uzavřené s tím, že daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou pro daňové řízení právně účinné, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
Paragraf 45 zákona č. 337/1992 Sb. říká, že dohody, které přesouvají daňovou povinnost z daňového subjektu na jinou osobu, nejsou pro daňové řízení platné, pokud zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.
Co to znamená v praxi
Pokud se daňový subjekt dohodne s někým jiným, že za něj zaplatí daně, tato dohoda nebude mít pro správce daně žádný význam.
Správce daně bude vždy vymáhat daň po skutečném daňovém subjektu, bez ohledu na soukromé dohody.
Daňová povinnost je nepřenosná, ledaže by to výslovně umožňoval zákon nebo jiný právní předpis.
Na co si dát pozor
Nelze se platně zbavit daňové povinnosti soukromou dohodou s jinou osobou.
I když se někdo jiný zaváže zaplatit vaši daň, správce daně bude vždy požadovat platbu po vás.