§ 35 Zachování lhůty
(1) Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty
a) učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně,
b) podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně,
c) podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně (dále jen „technické zařízení správce daně“),
d) podána datová zpráva do datové schránky5) věcně a místně příslušného správce daně.
Jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny, je tato lhůta zachována, je-li požadovaný úkon učiněn před jejím uplynutím.
(2) Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně.
(3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.
Paragraf 35 daňového řádu stanoví, kdy se považuje lhůta za dodrženou, tedy kdy je úkon učiněn včas.
Co to znamená v praxi
Včasné podání: Aby byla lhůta dodržena, musí být úkon (např. podání daňového přiznání) učiněn nejpozději v poslední den lhůty.
Způsoby podání: Úkon lze učinit přímo u příslušného správce daně, odeslat poštou, podat datovou zprávou na technické zařízení správce daně nebo odeslat do datové schránky správce daně.
Podání u jiného správce daně: Pokud úkon není učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, pokud je úkon učiněn nejpozději v poslední den lhůty u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně.
Lhůty kratší než dny: U lhůt určených v kratších časových jednotkách než dny (např. hodiny) musí být úkon učiněn před uplynutím této lhůty.
Na co si dát pozor
Příslušnost správce daně: Je důležité úkon učinit u věcně a místně příslušného správce daně, nebo alespoň u nadřízeného či jiného věcně příslušného správce daně.
Pochybnosti: V případě pochybností se lhůta považuje za zachovanou, pokud se neprokáže opak.