§ 7 zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1954 – Nastoupení dovolené.
Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1954 · 3/1954 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 7 zákona 3/1954 Sb. upravuje, kdo a jak určuje termín nástupu dovolené, za jakých podmínek ji zaměstnanec může čerpat, možnosti jejího převedení do dalšího roku a situace, kdy se již započatá dovolená přerušuje. Termín nástupu dovolené určuje zaměstnavatel po projednání s odbory, přičemž zohledňuje provozní potřeby a oprávněné požadavky zaměstnanců. (§ 7 zákona č. 3/1954 Sb., zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1954, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nastoupení dovolené.
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Zaměstnavatel oznámí zaměstnanci den nastoupení dovolené zpravidla alespoň 14 dnů předem.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „jestliže však do konce kalendářního roku neodpracuje alespoň 75 dnů, je povinen vrátit zaměstnavateli požitky, které mu byly za dobu dovolené vyplaceny.“
- Odkazuje na: § 1, § 5, § 11
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 3/1954 Sb.
(1) Nastoupení dovolené určuje se zřetelem na státní plán rozvoje národního hospodářství zaměstnavatel po projednání s příslušným orgánem závodní odborové organisace. Při tom přihlíží v mezích provozních potřeb závodu též k oprávněným požadavkům zaměstnanců. Dovolená ve vedlejším zaměstnání budiž podle možnosti poskytnuta zároveň s dovolenou v hlavním zaměstnání. Zaměstnavatel oznámí zaměstnanci den nastoupení dovolené zpravidla alespoň 14 dnů předem.
(2) Zaměstnanec může nastoupit dovolenou, jakmile splnil podmínku čekací doby (§ 1 odst. 1 a 2); jestliže však do konce kalendářního roku neodpracuje alespoň 75 dnů, je povinen vrátit zaměstnavateli požitky, které mu byly za dobu dovolené vyplaceny.
(3) Zaměstnanci lze poskytnout dovolenou nebo její část za kalendářní rok také po jeho uplynutí, nemohl-li ji vyčerpat z důvodu naléhavé potřeby provozu závodu nebo pro některou z příčin uvedených v § 5 odst. 1. V takových případech musí však zaměstnanec nastoupit dovolenou tak, aby skončila nejpozději 31. března příštího roku; jinak pozbývá nároku na dovolenou bez újmy případného nároku na peněžitou náhradu za nevyčerpanou dovolenou (§ 11).
(4) Byl-li zaměstnanec po nastoupení dovolené přijat jako práce neschopný do ošetřování v nemocnici nebo v jiném odborném léčebném ústavu, byla-li mu nařízena isolace nebo byl-li uznán práce neschopným pro úraz, který utrpěl při dobrovolné brigádě, při výkonu občanských povinností nebo při pomoci poskytnuté na výzvu orgánů veřejné správy, přerušuje se mu dovolená. Dovolenou zaměstnankyně přerušuje také porod.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Termín nástupu dovolené určuje zaměstnavatel po projednání s odbory, přičemž zohledňuje provozní potřeby a oprávněné požadavky zaměstnanců.
- Zaměstnavatel musí oznámit den nástupu dovolené zaměstnanci zpravidla alespoň 14 dnů předem.
- Dovolená může být převedena do následujícího kalendářního roku, pokud ji nebylo možné vyčerpat z provozních důvodů nebo z důvodů na straně zaměstnance (např. nemoc), avšak musí být vyčerpána nejpozději do 31. března příštího roku, jinak nárok zaniká.
- Dovolená se přerušuje, pokud zaměstnanec během ní onemocní a je hospitalizován, je mu nařízena izolace, utrpí úraz při dobrovolné brigádě nebo při plnění občanských povinností, nebo v případě porodu zaměstnankyně.
Na co si dát pozor
- Pokud zaměstnanec do konce kalendářního roku neodpracuje alespoň 75 dnů, je povinen vrátit vyplacené požitky za dovolenou.
- Nevyčerpaná dovolená z předchozího roku musí být vyčerpána nejpozději do 31. března následujícího roku, jinak nárok na ni zaniká (s výjimkou případného nároku na peněžitou náhradu dle § 11).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.