303/2013 Sb. · 151 paragrafů
Zápisy údajů na základě rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterými vzniklo zástavní právo, a změny takových zápisů provádí na základě písemné žádosti orgánu veřejné moci Komora. Orgány veřejné moci jsou povinny zaslat žádost s vykonatelným rozhodnutím, kterým vzniklo zástavní právo nebo u zapsaného zástavního práva došlo k jeho změně, do 30 dnů ode dne vzniku nebo změny zástavního práva.
(1) Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava nebo o tom, že není evidován zákaz zřízení zástavního práva k věci, neevidované v Rejstříku zástav jako zástava.
(2) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do Rejstříku zástav, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(1) V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu jsou evidovány
a) notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouva o manželském majetkovém režimu“),
b) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim (dále jen „rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu“).
(2) Seznam listin o manželském majetkovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin.
(3) Do rejstříku se zapisuje
a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště manželů nebo snoubenců (dále jen „manželé“),
b) datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo
c) datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim,
d) další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(4) Do sbírky listin se zakládá elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí z podoby listinné do podoby elektronické, anebo stejnopis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě.
(1) Založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), b) a d) do rejstříku (dále jen „zápis smlouvy do seznamu“) provádí notář, který takovou smlouvu sepsal. Notář provede zápis smlouvy do seznamu, je-li to ve smlouvě o manželském majetkovém režimu ujednáno, jinak na základě písemné žádosti obou manželů, a to dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo po podání žádosti na základě takové účinné smlouvy.
(2) Není-li možné, aby zápis smlouvy do seznamu provedl notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, provede zápis smlouvy do seznamu na základě písemné žádosti obou manželů Komora. S žádostí je třeba doložit elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o takové smlouvě v elektronické podobě vzniklé na základě autorizované konverze z podoby listinné.
(3) Založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) do rejstříku (dále jen „zápis rozhodnutí soudu do seznamu“) provede Komora na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě. Soud zasílá Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění.
(1) Jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny.
(2) Komora zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35j odst. 3 písm. a) až c).
(3) Kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu anebo potvrzení o tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a datum narození manželů.“.
21. V § 37 odst. 3 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p).
22. V § 37 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až u), která znějí:
„q) přijímá předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti,
r) přijímá předpis o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,
s) přijímá předpis o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka,
t) přijímá předpis o Rejstříku zástav,
u) přijímá předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.“.
23. V § 37 odst. 4 se slovo „o)“ nahrazuje slovy „q) až u)“.
24. V § 53 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.
25. V § 53 odst. 1 písm. b) se slova „nebo osoba mu blízká“ nahrazují slovy „, jeho zaměstnanec nebo osoba notáři blízká“.
26. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) stanoví-li tak tento zákon.“.
27. V § 56 odst. 1 písm. a) a v § 67 odst. 3 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.
28. V § 57 odst. 1 se slovo „jinému“ zrušuje.
29. V § 57 odst. 2 se slovo „škodě“ nahrazuje slovem „újmě“.
30. V § 59 odstavec 2 zní:
„(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění, délka lhůt a spoluvlastnické podíly se vypisují také slovy. Číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.“.
31. V nadpisu části šesté oddílu prvního se slovo „ÚKONECH“ nahrazuje slovem „JEDNÁNÍCH“.
32. V § 62 odst. 1 se slovo „úkonech“ nahrazuje slovem „jednáních“.
33. V § 63 písm. a) a f) se slovo „úkonu“ nahrazuje slovy „právního jednání“.
34. V § 63 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo“.
35. V § 63 písm. d) se slova „k právním úkonům“ nahrazují slovy „samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis“.
36. V § 63 písmeno e) zní:
„e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje,“.
37. V § 63 písm. g) se za slovo „byl“ vkládá slovo „notářský“.
38. V § 63 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.“.
39. V § 63 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.“.
40. Na konci § 64 se doplňuje věta „Právnická osoba prokazuje notáři svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje, a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.“.
41. V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, musí notářský zápis obsahovat jejich prohlášení, že účastníky, popřípadě zástupce účastníků, svědky úkonů, důvěrníky a tlumočníky znají osobně.
(3) Není-li notáři prokázána totožnost, a jde-li o právnickou osobu, její existence, notář notářský zápis o právním jednání odmítne sepsat.“.
42. V § 65 odst. 1 se za slovo „kdo“ vkládají slova „neumí nebo“.
43. V § 65 odst. 2 se slova „právního úkonu“ nahrazují slovy „právního jednání“.
44. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pořizuje-li formou notářského zápisu závěť nebo dovětek osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, notář postupuje při sepsání notářského zápisu podle občanského zákoníku.“.
45. V § 66 se slova „způsobilé k právním úkonům nebo“ nahrazují slovy „svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé a“ a slova „jsou na věci zúčastněny“ se nahrazují slovy „mají zájem na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak“.
46. V § 67 odst. 1 se slovo „hluchý“ nahrazuje slovem „neslyšící“.
47. V § 68 odst. 2 se slovo „hluchému“ nahrazuje slovem „neslyšícímu“.
48. V § 68 odst. 3 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.
49. § 70 včetně nadpisu zní:
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.“.
50. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
(1) Ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede,
a) že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis,
b) že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku, nebo
c) že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.
(2) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis odmítne sepsat.
(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis sepíše, je-li to na něm účastníky požadováno. Ve vyjádření podle § 70 uvede, že sepsání notářského zápisu bylo na něm požadováno i po tomto poučení a dále uvede
a) v čem spatřuje nesoulad s právními předpisy, případně s dalšími dokumenty, s nimiž soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, nebo
b) jaké náležitosti, podmínky a případně formality, stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny.
(4) Jestliže splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, je třeba doložit jinými písemnostmi a tyto písemnosti nebyly notáři předloženy, notář odmítne notářský zápis sepsat.“.
51. § 71 zní:
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.“.
52. V části šesté se označení oddílu druhého včetně nadpisu zrušuje.
Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly druhý až pátý.
53. Nad § 71a se vkládá nadpis, který zní: „Notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti“.
54. V § 71a odst. 1 větě první se slova „právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu“ nahrazují slovy „právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis“.
55. V § 71a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.“.
56. V § 71a odst. 2 se slova „o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu“ nahrazují slovy „o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu“.
57. V § 71a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.“.
58. V § 71b odst. 3 se za slovo „podmínky“ vkládají slova „nebo doložení času“.
59. V § 71b se odstavce 4 a 5 zrušují.
60. § 71c zní:
Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.“.
61. V § 72 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) o předložení listiny,“.
62. V § 72 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) osvědčení rozhodnutí orgánů právnických osob a také průběhu valných hromad, schůzí a jednání jiných orgánů právnických osob (dále jen „valná hromada“),“.
63. V § 72 odst. 1 písm. i) se slova „Rady o evropské společnosti“ nahrazují slovy „Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE)“ a slova „Rady o evropské družstevní společnosti“ se nahrazují slovy „Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti“.
64. V § 72 odst. 1 písmeno k) zní:
„k) splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně obchodní společnosti nebo družstva a splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku,“.
65. V § 72 odstavec 2 zní:
„(2) Osvědčení podle odstavce 1 písm. a) až c) notář provede předepsanou listinou o ověření; vyhotoví ji na předložené listině nebo o ní sepíše samostatnou listinu, kterou s předloženou listinou pevně spojí.“.
66. V § 72 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
67. V § 72 odst. 4 se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3“.
68. V § 72 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, ledaže stanoví tento zákon jinak“.
69. V § 72 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Listinami o ověření jsou ověřovací doložky, kterými se provádí podle tohoto zákona vidimace a legalizace, a osvědčovací doložka, kterou se provádí podle tohoto zákona osvědčení o předložení listiny, a také jiné doložky o osvědčení právně významných skutečností sepsané notářem podle zvláštních zákonů (dále jen „jiné doložky sepsané notářem“). Jiné doložky sepsané notářem jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně zvláštním zákonem, i když je zvláštní zákon za veřejné listiny neprohlašuje.“.
70. V § 74 odst. 1 se slovo „zjištění“ nahrazuje slovy „postup při prokazování“ a slova „§ 64“ se nahrazují slovy „§ 64 odst. 1 a 3 obdobně“.
71. V § 74 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) údaj o tom, že byla totožnost žadatele prokázána,“.
72. Nadpis § 77 zní: „Osvědčení průběhu valných hromad“.
73. V § 79 odst. 2 se slova „nemovitostí, bytů a nebytových prostor“ nahrazují slovy „nemovitých věcí“.
74. V části šesté se označení oddílu třetího včetně nadpisu zrušuje.
Dosavadní oddíly čtvrtý a pátý se označují jako oddíly třetí a čtvrtý.
75. Nad § 80a se vkládá nadpis, který zní: „Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby“.
76. V § 80a odst. 1 se slova „veřejných seznamů“ nahrazují slovy „veřejného rejstříku“.
77. V § 80a odst. 2 se slova „Notář je povinen“ nahrazují slovy „Notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby“.
78. V § 80a odst. 2 se slova „, a uvést své vyjádření, zda obsah“ nahrazují slovy „nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na“.
79. V § 80b odst. 1 písmeno i) zní:
„i) obsah rozhodnutí orgánu právnické osoby a nebylo-li přijato, obsah předneseného návrhu na rozhodnutí orgánu právnické osoby,“.
80. V § 80f se slova „§ 71 platí obdobně a ustanovení“ zrušují.
81. V § 80g odst. 2 se slova „§ 71 se použije obdobně a ustanovení“ zrušují.
82. Za § 80g se vkládá nový § 80h, který včetně nadpisu zní:
(1) Mají-li být některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny až po rozhodnutí orgánu právnické osoby, o kterém byl sepsán notářský zápis podle § 80b, nebo až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 71, notář, který takový notářský zápis sepsal, na žádost osvědčí splnění požadavků pro zápis do veřejného rejstříku, jestliže je takové osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku vyžadováno zvláštním právním předpisem.
(2) Notář o osvědčení podle odstavce 1 sepíše notářský zápis na základě písemností, které splnění požadavků pro zápis dokládají. Písemnosti předkládá notáři žadatel. Nejsou-li notáři takové písemnosti předloženy nebo nejsou-li požadavky pro zápis splněny, notář odmítne notářský zápis o osvědčení podle odstavce 1 sepsat.
(3) V notářském zápisu o osvědčení podle odstavce 1 notář osvědčí, jaké požadavky pro zápis byly splněny a na základě jakých jemu předložených písemností osvědčení činí.“.
83. V části šesté nadpis oddílu třetího zní: „NOTÁŘSKÁ ÚSCHOVA“.
84. § 81 až 89 včetně nadpisů znějí:
(1) Notáři přijímají do notářské úschovy
a) listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti uvedené v § 35b odst. 1, nemají-li formu notářského zápisu (dále jen „listiny o právním jednání zůstavitele“) a jiné listiny,
b) peníze, stanoví-li tak zvláštní zákon,
c) peníze a listiny za účelem jejich vydání dalším osobám.
(2) Notářskou úschovou peněz a listin přijatých za účelem jejich vydání dalším osobám lze zajistit dluh.
(3) Odevzdání listiny nebo peněz notářem z notářské úschovy dalšímu notáři do notářské úschovy nebo do úschovy jinému schovateli se nepřipouští. Ustanovení § 103 a 104 o postupu při převzetí uvolněného a zrušeného notářského úřadu tím není dotčeno.
(4) Pro notářskou úschovu se použije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona o úschově, ledaže stanoví tento zákon jinak. Ustanovení zvláštního zákona o úschově cenného papíru se nepoužije. Notářská úschova cenného papíru nemá účinky stanovené pro úschovu cenného papíru zvláštním zákonem.
(1) Notář sepíše o notářské úschově listiny za účasti žadatele protokol, který musí obsahovat
a) místo a datum převzetí listiny,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště žadatele a je-li žadatelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce,
c) údaj, o jakou listinu se jedná,
d) údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do notářské úschovy,
e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence žadatele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná žadatele nebo jeho zástupce osobně,
f) podpis žadatele nebo jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
Je-li listina přijímána do notářské úschovy na určitou dobu, obsahuje protokol také dobu trvání notářské úschovy. Další vyhotovení protokolu vydá notář žadateli, případně jeho zástupci.
(2) Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do notářské úschovy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a obsahuje-li listina sama nebo žádost údaje potřebné k přijetí listiny do notářské úschovy, notář sepíše protokol podle odstavce 1 bez účasti žadatele a zašle žadateli další vyhotovení protokolu. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil, s upozorněním, že pokud tak neučiní, listina nebude do notářské úschovy přijata. Po marném uplynutí lhůty notář listinu zašle žadateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nedohodne-li s ním jiný způsob předání listiny.
(1) Protokol o přijetí listiny o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat
a) jméno a příjmení, případně dřívější příjmení jejího pořizovatele, jeho bydliště a datum narození,
b) údaj o poučení o formách a obsahových náležitostech právního jednání zůstavitele, o kterém je listina, která se přijímá do notářské úschovy, a také údaj o poučení o tom, že listina bude evidována v Evidenci právních jednání pro případ smrti.
(2) Dá-li listinu o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy zástupce toho, kdo ji pořídil, notář vydá další vyhotovení protokolu zástupci a další vyhotovení protokolu zašle pořizovateli.
(3) Dojde-li listina o právním jednání zůstavitele notáři prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se žádostí o její přijetí do notářské úschovy nebo dojde-li prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.
(1) Notář listinu vydá z notářské úschovy jen tomu, na jehož žádost byla listina do notářské úschovy přijata, a jde-li o listinu o právním jednání zůstavitele, jen jejímu pořizovateli, ledaže je listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě. Notář listinu vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Plná moc tvoří přílohu protokolu o vydání listiny.
(2) O vydání listiny z notářské úschovy sepíše notář protokol, který musí obsahovat
a) místo a datum vydání listiny,
b) jméno, příjmení a bydliště toho, komu se listina vydává (dále jen „příjemce listiny“) a případně jeho zástupce, a údaj o tom, že byla prokázána jejich totožnost,
c) údaj, o jakou listinu se jedná, a jde-li o listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, poučení o tom, že bude proveden z této evidence výmaz údajů o vydávané listině a o jejím pořizovateli,
d) údaj o tom, že listina byla převzata příjemcem listiny nebo jeho zástupcem,
e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence příjemce listiny nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná příjemce listiny nebo jeho zástupce osobně,
f) podpis příjemce listiny, případně jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(3) Notář vydá příjemci listiny, případně jeho zástupci stejnopis protokolu. Jestliže se listina o právním jednání zůstavitele vydává zástupci pořizovatele takové listiny, zašle notář vyhotovení protokolu i pořizovateli.
(4) Vydá-li notář listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, provede v této evidenci výmaz údajů o takové listině a o jejím pořizovateli; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci neprovede.
(1) Ten, kdo notáři listinu do notářské úschovy předává, a ten, komu notář listinu z notářské úschovy vydává, případně jejich zástupce, jsou povinni notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.
(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne listinu převzít do notářské úschovy anebo ji z notářské úschovy odmítne vydat.
(3) Přijímá-li notář listinu do notářské úschovy podle § 82 odst. 2, ustanovení odstavce 1 se pro přijetí listiny do notářské úschovy nepoužije.
(1) Peníze lze předat do notářské úschovy na základě žádosti, která musí obsahovat
a) název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, anebo jméno, příjmení, datum narození a bydliště fyzické osoby (dále jen „identifikační údaje“), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen „složitel“) a které mají být peníze z notářské úschovy vydány (dále jen „příjemce“),
b) výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,
c) označení účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) nebo spořitelního a úvěrního družstva, na který má notář peníze vydat složiteli, nedojde-li k notářské úschově nebo nastane-li důvod pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli (dále jen „účet pro vydání peněz složiteli“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to složitel,
d) označení zajišťovaného dluhu, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu,
e) označení nájemního vztahu a identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, mají-li být peníze předány do notářské úschovy podle zvláštního zákona nájemcem jako dlužné nájemné (dále jen „notářská úschova nájemného“).
(2) Není-li notář požádán o přijetí peněz do notářské úschovy písemně, o žádosti o přijetí peněz do notářské úschovy sepíše za přítomnosti žadatele záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.
(3) Není-li dán důvod pro odmítnutí požadovaného přijetí peněz do notářské úschovy, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu u banky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář (dále jen „zvláštní účet“), případně toto označení uvede v záznamu o žádosti.
(4) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat.
(1) Notář sepíše o notářské úschově peněz protokol. Peníze složené nebo převedené na zvláštní účet notář přijímá do notářské úschovy sepsáním protokolu, ledaže tento zákon stanoví jinak.
(2) Notář může sepsat protokol o notářské úschově peněz, i když peníze dosud nebyly na zvláštní účet složeny nebo převedeny. V takovém případě musí být v protokolu uvedeno, v jaké lhůtě, případně za jakých podmínek mají být na zvláštní účet připsány. Je-li dodržena tato lhůta, případně splněny stanovené podmínky, k přijetí peněz do notářské úschovy dojde jejich připsáním na zvláštní účet, není-li v protokolu nebo v tomto zákoně stanoveno jinak. O přijetí peněz do notářské úschovy notář vyrozumí složitele, jde-li o notářskou úschovu za účelem zajištění dluhu, také příjemce a jde-li o notářskou úschovu nájemného, tak také pronajímatele, poté, jakmile se od banky dozví, že byly peníze na zvláštní účet připsány. Na žádost vydá notář příjemci nebo složiteli potvrzení, opatřené jeho podpisem a otiskem úředního razítka notáře, o tom, že peníze byly do notářské úschovy přijaty a kdy se tak stalo. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 se nepoužije.
(3) Nepřijme-li notář peníze do notářské úschovy, vydá je bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.
(1) Protokol o notářské úschově peněz musí obsahovat
a) jméno a příjmení notáře, jeho sídlo a označení zvláštního účtu,
b) identifikační údaje o složiteli a o příjemci, označení účtu pro vydání peněz složiteli a identifikační údaje o osobě, která je jeho majitelem, není-li to složitel,
c) údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,
d) lhůtu pro připsání peněz na zvláštní účet a důsledek jejího nesplnění, je-li protokol sepsán v době, kdy peníze na zvláštním účtu ještě připsány nejsou,
e) údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy, přijímá-li je sepsáním protokolu,
f) lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy příjemci a způsob doložení splnění podmínek notáři,
g) údaj o době trvání notářské úschovy, lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli a způsob doložení splnění podmínek notáři,
h) označení účtu nebo účtů u banky nebo u spořitelního a úvěrního družstva, na který nebo na které mají být peníze vydány z notářské úschovy příjemci (dále jen „účet pro vydání peněz příjemci“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
i) datum a místo sepsání protokolu,
j) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence složitele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele nebo jeho zástupce osobně,
k) podpis složitele nebo jeho zástupce,
l) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), d) nebo e) a h), l) a i) také
a) údaj o tom, že peníze jsou nebo mají být přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, označení dluhu a skutečnosti, na které se dluh zakládá,
b) ujednání složitele a příjemce o lhůtách a podmínkách stanovených notáři pro vydání peněz příjemci, případně složiteli a o způsobu doložení splnění podmínek notáři,
c) ujednání složitele a příjemce o době trvání úschovy,
d) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele, příjemce nebo jejich zástupce osobně,
e) podpis toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce.
(3) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy nájemného, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), e), g), i) až l), také identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, a označení nájemního vztahu.
(4) Protokol podle odstavců 1 a 3 se sepisuje za účasti složitele; protokol podle odstavce 2 za účasti složitele a příjemce nebo jen jednoho z nich. Je-li protokol podle odstavce 2 sepsán za účasti jen složitele nebo jen příjemce, uvede se v něm lhůta, ve které je povinen ten, který se sepsání protokolu neúčastnil, obsah protokolu schválit a bez výhrad přijmout návrhy na ujednání mezi složitelem a příjemcem v protokolu obsažené (dále jen „schválení obsahu protokolu“). K přijetí peněz do notářské úschovy dojde až sepsáním dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu (dále jen „dodatek k protokolu“) za účasti toho, který se sepsání protokolu neúčastnil, i když byly peníze připsány na zvláštní účet dříve. Jestliže byly peníze připsány na zvláštní účet dříve, notář je po marném uplynutí lhůty stanovené ke schválení obsahu protokolu vydá bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.
(5) K sepsání protokolu o notářské úschově, případně k dodatku k protokolu, je třeba, aby složitel, případně i příjemce, jde-li o protokol podle odstavce 2, nebo jejich zástupce, notáři prokázali svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, použije se ustanovení § 85 odst. 1 věta druhá obdobně. Není-li notáři totožnost, případně existence, prokázána, notář protokol o notářské úschově, případně dodatek k protokolu nesepíše a odmítne požadované přijetí peněz do notářské úschovy. Jestliže již byly peníze připsány na zvláštní účet, vydá je složiteli.
(6) Vyhotovení protokolu notář vydá složiteli i příjemci. Dodatek k protokolu podle odstavce 4 je součástí protokolu podle odstavce 2. Dodatek k protokolu může sepsat na dožádání notáře i jiný notář se sídlem na území České republiky.
(1) V případě, že bylo notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, notář vydá peníze z notářské úschovy složiteli podle odstavce 4.
(2) Je-li v protokolu o notářské úschově ujednáno, že v době od doložení splnění podmínek pro vydání peněz příjemci do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově příjemci a splnění podmínek bylo doloženo nebo že mu náleží z jiného v protokolu o notářské úschově ujednaného důvodu a je doloženo, že nastal, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li peníze na takový účet příjemci vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to příjemce, má se za to, že je příjemce vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.
(3) Není-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, vydá notář peníze složiteli podle odstavce 4.
(4) Mají-li být peníze vydány složiteli podle odstavců 1 a 3, notář mu je ve stanovené lhůtě vydá bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli. Nelze-li peníze na takový účet složiteli vydat a neoznačí-li složitel na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz složiteli s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to složitel, má se za to, že je složitel vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.
(5) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce a složitele.
(6) O vydání peněz složiteli z notářské úschovy nájemného vyrozumí notář osobu pronajímatele, označenou složitelem v protokolu o úschově.“.
85. Za § 89 se vkládají nové § 89a a 89b, které včetně nadpisu znějí:
(1) Není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak, do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli. Dobou vydání se rozumí okamžik připsání vydané peněžní částky na účet pro vydání peněz příjemci.
(2) Jsou-li peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, notář nemůže peníze v době trvání notářské úschovy vydat složiteli bez souhlasu příjemce, ledaže mu bylo doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz složiteli.
(3) Bylo-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz příjemci a notář je příjemci nevydal do skončení doby trvání notářské úschovy, vydá notář peníze příjemci nebo se souhlasem příjemce složiteli po skončení doby trvání notářské úschovy.
(4) Ustanovení o notářské úschově nájemného nebrání osobě pronajímatele a osobě nájemce postupovat také podle ostatních ustanovení § 86 až 89a v případě vzájemných plnění vyplývajících z jejich právního vztahu.
Je-li listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě, postupuje notář přiměřeně podle § 82 až 89a.“.
86. § 90 zní:
(1) Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
(2) Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35a odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.
(3) Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“.“.
87. V § 91 odst. 1 ve větě první se slova „právních úkonů, jichž se notářský zápis týká“ zrušují.
88. V § 91 odst. 2 se slova „listině o správě dědictví“ nahrazují slovy „povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti“.
89. V § 91 odst. 2 se slovo „pořizovatele“ a slova „toho, jehož majetku se listina o správě dědictví týká“ nahrazují slovem „zůstavitele“.
90. V § 91 odst. 3 se slova „Prosté opisy“ nahrazují slovem „Opisy“ a slova „lze prosté opisy“ se nahrazují slovy „lze opisy“.
91. V § 91 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.“.
92. V § 91 se odstavec 4 zrušuje.
93. § 92 zní:
(1) Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.
(2) Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.“.
94. V § 93 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich“.
95. V § 93 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.“.
96. V § 94a se slovo „prosté“ zrušuje.
97. V § 94a větě druhé se za slova „elektronickým podpisem“ vkládají slova „a kvalifikovaným časovým razítkem“.
98. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisů zní:
„ČÁST SEDMÁ
Notář na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
(1) O žádosti podle § 94b notář sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno, a jde-li o právnickou osobu, tak její název, sídlo a identifikační číslo,
d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od bydliště nebo sídla,
e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a
f) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2) Jedno vyhotovení protokolu notář předá věřiteli.
(3) Notář neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4) Notář zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 94b, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1. jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a identifikační číslo,
3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,
5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
(2) Notář další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodě 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 94b, je povinen notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.
(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne požadovaný úkon provést.“.
Dosavadní části sedmá až desátá se označují jako části osmá až jedenáctá.
99. V § 98 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Notář uschovává notářské zápisy v kovové skříni pod uzávěrou, odděleně od spisů. Notářské zápisy musí být uloženy do kovové skříně bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení.“.
100. § 99 až 101 znějí:
(1) Na nahlížení do notářských zápisů se použije úprava v § 95 obdobně.
(2) Do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, však mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Ustanovení § 95 odst. 2 se nepoužije.
(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.
(2) Notář před zapůjčením notářského zápisu vyhotoví jeho opis prostřednictvím kopírovacího zařízení, ověří jeho shodu s notářským zápisem podle § 73 odst. 1 a ověřený opis notářského zápisu založí namísto zapůjčeného notářského zápisu; připojí k němu žádost, na jejímž základě byl notářský zápis zapůjčen. V ověřovací doložce také uvede údaj o tom, že ověřený opis notářského zápisu se vyhotovuje k založení namísto notářského zápisu z důvodu jeho zapůjčení podle odstavce 1.
(3) Po dobu zapůjčení notářského zápisu podle odstavce 1 notář vydává namísto stejnopisů zapůjčeného notářského zápisu stejnopisy založeného ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu; při jejich vyhotovení opis ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu vyhotoví prostřednictvím kopírovacího zařízení. Soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora mohou vydávání takových stejnopisů zakázat nebo pozastavit. Ověřený opis zapůjčeného notářského zápisu, jakož i jeho stejnopisy jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.
(4) Po vrácení zapůjčeného notářského zápisu se notářský zápis založí a jeho ověřený opis vyhotovený podle odstavce 2 se spolu s připojenou žádostí založí do spisu. Jestliže v době zapůjčení notářského zápisu notář vydal stejnopis založeného ověřeného opisu notářského zápisu, ověřený opis notářského zápisu se přiloží k založenému vrácenému notářskému zápisu.
(1) Notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o závěti nebo o dovětku (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).
(2) Notář při vydání notářského zápisu o závěti postupuje podle občanského zákoníku. Při tomto postupu notář
a) na vydávaném notářském zápisu o závěti poznamená doložkou o vydání notářského zápisu údaje předepsané zvláštním zákonem a také datum vydání, své jméno, příjmení, sídlo a označení notář, doložku opatří otiskem úředního razítka notáře a podepíše ji,
b) o vydání notářského zápisu o závěti sepíše za účasti pořizovatele závěti protokol.
(3) Protokol o vydání notářského zápisu o závěti musí obsahovat
a) datum a místo sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení a sídlo notáře, který notářský zápis o závěti vydal,
c) jméno, příjmení a datum narození pořizovatele závěti a údaj o tom, že byla notáři prokázána jeho totožnost, nebo že notář pořizovatele osobně zná,
d) označení notářského zápisu o závěti, včetně data jeho sepsání, jména, příjmení a sídla notáře, který ho sepsal, není-li to notář, který ho vydal,
e) údaj o tom, že pořizovatel závěti o vydání notářského zápisu o závěti požádal,
f) poučení notáře o tom, že vydáním notářského zápisu o závěti se podle občanského zákoníku považuje závěť nebo dovětek v jeho formě pořízené za odvolané,
g) podpis pořizovatele závěti, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
h) další údaje, stanoví-li tak tento zákon.
(4) Pro prokázání totožnosti pořizovatele závěti se použije obdobně ustanovení § 64 odst. 1. Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, platí pro ně přiměřeně ustanovení § 66. V protokolu se uvede jejich jméno, příjmení a datum narození, údaj o tom, že jejich totožnost byla notáři prokázána a také jejich prohlášení o tom, že pořizovatele závěti znají osobně. Není-li notáři totožnost pořizovatele závěti prokázána, notář odmítne notářský zápis o závěti vydat.
(5) Notář protokol založí do spisu a jeho další vyhotovení založí namísto vydaného notářského zápisu o závěti. Pořizovateli závěti vydá notář další vyhotovení protokolu na základě jeho žádosti. Jinému se vyhotovení protokolu nevydává.
(6) Notář po vydání notářského zápisu o závěti provede výmaz údajů o závěti nebo dovětku a o pořizovateli v Evidenci právních jednání pro případ smrti; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci se neprovede.“.
101. § 102 se zrušuje.
102. V § 107 se slova „a hotových výdajů“ nahrazují slovy „, náhrady za promeškaný čas a náhrady hotových výdajů“.
103. Nadpis části desáté zní: „VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ ZE ZÁKLADNÍHO REGISTRU OBYVATEL A Z AGENDOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ“.
104. V § 109b odst. 1 písm. h) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti“.
105. V § 109b odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.
Dosavadní písmena n) a o) se označují jako písmena o) a p).
106. V § 109c odst. 1 písmeno h) zní:
„h) omezení svéprávnosti,“.
Čl. XIII
1. V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují také závěti, listiny o vydědění a listiny o zrušení těchto listin již evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci závětí. Listiny o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, které nebyly předmětem evidence podle dosavadních právních předpisů a které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují jen, jestliže zůstavitel před tímto dnem nezemřel; listiny o takových právních jednáních, které byly zrušeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a listiny o jejich zrušení se neevidují. Zápis listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, která nebyla předmětem evidence podle dosavadních právních předpisů, a která vznikla přede dnem nabytí účinnost tohoto zákona, provede postupem podle zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na žádost zůstavitele notář, u kterého je uložen notářský zápis o takovém právním jednání, nebo notář, u kterého je taková listina v notářské úschově; po zápisu se použijí pro ně ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o Evidenci právních jednání pro případ smrti.
2. V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují také listiny o ustanovení správce dědictví, listiny o odvolání ustanovení správce dědictví a listiny o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví o správě dědictví vzniklé a evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci závětí (dále jen „listiny o správě dědictví“). Listiny o správě dědictví se v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidují v oddělené evidenci spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti a s listinami o zrušení tohoto povolání. Ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o Evidenci právních jednání pro případ smrti se použijí pro ně obdobně. Do notářského zápisu o listině o správě dědictví za života jeho pořizovatele má právo nahlížet pouze pořizovatel a jím ustanovený správce dědictví.
3. V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují také smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří v době uzavření smlouvy hodlali uzavřít manželství, již evidované podle dosavadních právních předpisů v Centrální evidenci manželských smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu se na základě žádosti obou manželů evidují také smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří v době uzavření smlouvy nebyli manželé a posléze manželství uzavřeli, vzniklé podle dosavadních právních předpisů; při zápisu se postupuje podle zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož ustanovení po jejich zápisu se použijí i pro tyto smlouvy.
5. Jestliže byly přijaty do úschovy peníze nebo listiny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich úschova se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
6. Smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu je notář povinen uzavřít do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bude-li smlouva uzavřena ve lhůtě podle věty první, je do dne uzavření této smlouvy splněn předpoklad zahájení činnosti notáře podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřel-li notář smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Čl. XIV
V § 20 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:
„(3) Poznámka spornosti podle občanského zákoníku2b) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s užitným vzorem jako předmětem vlastnictví.
2b) § 986 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST DVANÁCTÁ
Čl. XV
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 157/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 23a odst. 6 písm. i) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
2. V § 23a odst. 6 písm. o) úvodní části ustanovení se slova „osvojeném dítěti“ nahrazují slovem „osvojenci“.
3. V § 23a odst. 6 písm. o) bodech 2 a 3 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovem „osvojence“.
4. V § 23a odst. 6 písm. o) bodě 7 se slovo „dítěte“ zrušuje.
5. V § 23a odst. 6 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.
Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena q) až s).
6. V § 23a odst. 7 písmeno k) zní:
„k) omezení svéprávnosti,“.
7. V § 23a odst. 7 písm. r) úvodní části ustanovení se slova „osvojeném dítěti“ nahrazují slovem „osvojenci“.
8. V § 23a odst. 7 písm. r) bodech 2 a 3 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovem „osvojence“.
9. V § 23a odst. 7 písm. r) bodě 6 se slova „dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě“ nahrazují slovy „osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem v České republice, která jej porodila“.
10. V § 23a odst. 7 písm. r) bodě 7 se slovo „dítěte“ zrušuje.
11. V § 23a odst. 7 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:
„t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.
Dosavadní písmena t) až w) se označují jako písmena u) až x).
ČÁST TŘINÁCTÁ
Čl. XVI
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb. a zákona č. 238/2012 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) § 420 odst. 2 občanského zákoníku.“.
2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.“.
3. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 znějí:
Prodávající, který v souvislosti s uzavřenou smlouvou používá pro komunikaci se spotřebitelem veřejnou komunikační síť, nesmí pro tuto komunikaci využívat telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou34).
Ustanovení § 3 odst. 2 a § 3a se nepoužijí na smlouvy uvedené v § 1840 písm. a) až g), i) a j) a v § 1852 občanského zákoníku.
34) Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.“.
4. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
Při prodeji zboží nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek je prodávající povinen spotřebitele předem zřetelným způsobem informovat o tom, zda platí nějaká omezení pro dodání zboží nebo poskytnutí služby a jaké způsoby platby jsou přijímány.“.
5. § 13 zní:
Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.“.
6. V § 15 odst. 1 se za slovo „výrobku“ vkládají slova „a forma prodeje“ a za slovo „výrobek“ se vkládají slova „překontrolovat nebo“.
7. V § 15 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:
„(2) Prodávající je povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem12).
12) § 2166 občanského zákoníku.“.
8. Za § 18b se vkládá nový § 18c, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
Užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhoda spojená s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných rekreačních služeb30), nesmějí být uváděny na trh nebo prodávány spotřebiteli jako investice.
30) § 1852 až 1867 občanského zákoníku.“.
9. Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13) § 2172 občanského zákoníku.“.
10. V § 19 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.“.
11. V § 23 odst. 1 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“.
12. V § 23 odst. 2 až 4 se za slova „§ 3“ vkládají slova „odst. 1“.
13. V § 23 odstavec 15 zní:
„(15) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku upravujících spotřebitelskou smlouvu, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby30).“.
14. V § 24 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) v rozporu s § 3a používá telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou,“.
Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až w).
15. V § 24 odst. 7 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i) neinformuje spotřebitele podle § 11a,“.
Dosavadní písmena i) až w) se označují jako písmena j) až x).
16. V § 24 odst. 7 písmeno m) zní:
„m) nevydá spotřebiteli potvrzení podle § 15 odst. 2,“.
17. V § 24 odstavec 8 zní:
„(8) Prodávající jako osoba, která v souvislosti s nabízením nebo uzavíráním smlouvy, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle § 1852 občanského zákoníku, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku v rozsahu a způsobem tam uvedeným,
b) neuvede zřetelně na pozvánce k nabídkové nebo prodejní akci účel a povahu této akce a nezajistí, aby byly po celou dobu jejího trvání spotřebiteli k dispozici údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku,
c) neupozorní výslovně spotřebitele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, na jeho právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku lhůty k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
d) nesdělí spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 v jazyce požadovaném podle § 1854 odst. 3 občanského zákoníku nebo neuzavře se spotřebitelem smlouvu v jazyce požadovaném v § 1860 občanského zákoníku nebo nevydá spotřebiteli úřední překlad textu smlouvy do jazyka uvedeného v § 1860 občanského zákoníku,
e) neuvede ve smlouvě údaje podle § 1856 odst. 1 občanského zákoníku,
f) neposkytne spotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy,
g) neposkytne spotřebiteli písemně údaje podle § 1854 odst. 2 nebo písemně neupozorní na jejich změny,
h) nezajistí, aby spotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na odstoupení od smlouvy, o lhůtě k odstoupení a o zákazu platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení,
i) nevydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení,
j) nerozdělí u smlouvy, kterou se nabývá za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami, platby do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje cen, je-li to sjednáno, nebo nezašle spotřebiteli výzvu k provedení platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti,
k) v rozporu s § 1864 občanského zákoníku požaduje nebo přijímá od spotřebitele zálohu či jiné plnění nebo jejich zajištění, nebo
l) uvádí na trh nebo prodává užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhodu spojenou s ubytováním popřípadě včetně dopravy nebo jiných služeb jako investici.“.
18. V § 24 odstavec 10 zní:
„(10) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), d), l) až q), s), u), w),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 8,
c) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavců 2 a 3, odstavce 7 písm. c), e), g), h), i), k), r), t), v),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), f), j) a odstavce 9,
e) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 5 a 6 a odstavce 7 písm. x).“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Čl. XVII
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 353/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 větě první se slova „písemnou smlouvu podle občanského zákoníku“ nahrazují slovem „smlouvu“ a za větu první se vkládá věta „Poskytovatel stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením.“.
2. V § 5 odst. 9 se na konci textu odstavce doplňují slova „, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5“.
3. V § 5 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.“.
4. V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „členských práv a povinností v družstvu“ nahrazují slovy „družstevního podílu“ a slova „členských práv a povinností“ se nahrazují slovy „družstevního podílu“.
5. V § 6 odst. 1 písm. k) a v § 6 odst. 2 písm. b) se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“.
6. § 8 včetně nadpisu zní:
(1) Závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.
(2) Při vyplacení státní podpory z důvodu smrti účastníka se § 12 odst. 2 nepoužije.“.
7. V § 9a odst. 6 v textu pod písmeny se slova „zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo účastníka, jehož způsobilost k právním úkonům“ nahrazují slovy „, jehož svéprávnost“.
8. V § 10 odst. 3 větě první se slovo „písemně“ zrušuje.
ČÁST PATNÁCTÁ
Čl. XVIII
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb. a zákona č. 404/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 25a odst. 3 písmeno i) zní:
„i) omezení svéprávnosti,“.
2. V § 25a odst. 3 písm. n) se slovo „dítěte“ zrušuje.
3. V § 25a odst. 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o) které zní:
„o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
4. V § 25a odst. 4 písmeno j) zní:
„j) omezení svéprávnosti,“.
5. V § 25a odst. 4 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Čl. XIX
V zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb., § 17 zní:
(1) Stát je povinen nahradit újmu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“). Stát se této povinnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto újmu pomáhající osoba úmyslně.
(2) Stát je povinen nahradit škodu, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.
(3) Stát je povinen nahradit újmu, kterou jinému způsobila pomáhající osoba v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.
(4) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Čl. XX
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
Tento zákon upravuje
a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci,
b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku7) a
c) výkon rozhodčích nálezů.
7) § 265 občanského zákoníku.“.
2. V § 4 odst. 1 se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávný“.
3. V § 4 se dosavadní odstavce 3 a 4 označují jako odstavce 2 a 3.
4. V § 4 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
5. § 16 zní:
(1) Uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci.
(2) Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu.“.
6. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
Rozhodce doručí písemnost na adresu datové schránky; není-li možné písemnost doručit do datové schránky, doručí písemnost na elektronickou adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo kterou určil jako doručovací v rozhodčí smlouvě. Není-li možné doručit písemnost na adresy uvedené výše, doručí rozhodce písemnost na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě.“.
7. V § 34 odstavec 2 zní:
„(2) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až f) nebo i), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.“.
8. Za část pátou, jejíž nadpis zněl „Ustanovení o poměru k cizině“, se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ