Zákon o konkursu a vyrovnání

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,

b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,

c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,

e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.

Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).

Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

(1) Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích zaměstnanců6a), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se souhlasem soudu.

(2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1 přesahující správcem určenou částku, jakož i jejich pracovní nároky podle § 31 odst. 4 se uspokojují jako ostatní pohledávky (§ 32 odst. 4 věta druhá).

(3) Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.

(4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoli zvýhodnění.

(1) Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké4) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.

(1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.

(1) Věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd,7) se zahrnují do podstaty pouze tehdy, jestliže nároky nebyly v zákonem stanovených lhůtách uplatněny nebo byly zamítnuty.

(2) Nositelé pohledávek na náhradu podle předpisů uvedených v odstavci 1 jsou přednostními věřiteli a tyto jejich pohledávky se uspokojují jako pohledávky první třídy.

(1) Nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, vztahuje se konkurs prohlášený soudem i na úpadcovy movité věci, které jsou v cizině.

(2) Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Úpadcův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z podstaty a na oddělené uspokojení (§ 28), nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství7) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.

Zahájená řízení o likvidaci majetku podle § 352 až 354 občanského soudního řádu1l) dokončí soudy podle dosavadních předpisů.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky upraví vyhláškou

a) podrobnosti o seznamu správců, zvláštních správců, vyrovnacích správců a zástupce správce a o jejich odměně v konkursním a vyrovnacím řízení, podrobnosti o seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich;

b) jednací řád pro konkursní a vyrovnací řízení.

Zrušují se ustanovení § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1l) Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

1) § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.

1m) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

1b) § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

1c) § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1d) § 126 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.

1e) § 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

1f) § 13 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.

1g) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

1h) Obchodní zákoník.

1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

3) § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3a) Např. § 11 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

4) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

4b) § 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

4d) § 21a zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 150 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 80 písm. c) a § 268 občanského soudního řádu.

6a) § 11 odst. 4 zákoníku práce.

6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

8) § 22, § 23 odst. 1 a 3 a § 27 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 23 až 28 zákona č. 72/1994 Sb.

10) § 22 zákona č. 72/1994 Sb.

10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.