§ 7 Zákon České národní rady o správě daní a poplatků – Osoby zúčastněné na řízení
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · § 7 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona o správě daní a poplatků definuje, kdo se může zúčastnit daňového řízení, a to kromě pracovníků správce daně, daňové subjekty a takzvané "třetí osoby", přičemž všechny tyto osoby jsou povinny na požádání prokázat svou totožnost.
§ 7 Osoby zúčastněné na řízení
(1) Daňového řízení vedeného správcem daně se zúčastňují, kromě pověřených pracovníků správce daně, daňové subjekty a třetí osoby. Všechny osoby zúčastněné na řízení jsou povinny na požádání prokázat svoji totožnost.
(2) Třetími osobami se rozumějí
a) svědci a osoby přezvědné,
b) osoby, které mají listiny a jiné věci potřebné v daňovém řízení,
c) znalci, auditoři a tlumočníci,
d) ručitelé, poddlužníci a plátci působící v rámci zajišťovacího a vymáhacího řízení,
e) státní orgány a orgány obcí,
f) případně další osoby, které mají povinnost součinnosti v daňovém řízení v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.
Paragraf 7 zákona o správě daní a poplatků definuje, kdo se může zúčastnit daňového řízení, a to kromě pracovníků správce daně, daňové subjekty a takzvané "třetí osoby", přičemž všechny tyto osoby jsou povinny na požádání prokázat svou totožnost.
Co to znamená v praxi
V daňovém řízení se kromě správce daně (např. finančního úřadu) objevují daňové subjekty (např. poplatníci nebo plátci daně) a další osoby, které mají s řízením nějakou souvislost.
"Třetími osobami" jsou například svědci, znalci, tlumočníci, ručitelé, ale i státní orgány nebo orgány obcí, pokud mají v daňovém řízení nějakou roli.
Všichni, kdo se daňového řízení účastní, musí být schopni prokázat, kdo jsou, pokud o to správce daně požádá.
Definice třetích osob je otevřená, zahrnuje i další osoby, které mají povinnost součinnosti podle zákona.