Katastrální vyhláška

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány,

d) neměřické záznamy a

e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. a) až d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

(1) Záznam podrobného měření změn

a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu a nevyžaduje vyhotovení geometrického plánu.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

j) průběh hranice určené soudem,

k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Není-li bod na dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, označen v terénu trvalým způsobem ani není číselně vyjádřen, vytyčí se postupem podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků. Obdobně se postupuje v případě, kdy nová hranice vychází z bodu vloženého do přímého úseku dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem ani není tato hranice číselně vyjádřena. V případě hranice, jejíž lomové body jsou označeny trvalým způsobem, ale není číselně vyjádřena, vyhotovitel geometrického plánu ověří soulad průběhu hranice s údaji katastru nemovitostí. Pokud tato hranice odpovídá v mezích přesnosti dosavadnímu geometrickému a polohovému určení, přičemž průběh hranice pohledově odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě, vyhotovitel geometrického plánu prokazatelně vyrozumí vlastníka sousedního pozemku o vyhodnocení hranice jako identické a o záměru trvalého označení bodu napojení. Ve vyrozumění uvede lhůtu ne kratší než 15 dnů od odeslání vyrozumění, ve které vlastník může vyhotoviteli geometrického plánu doručit písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické. V případě takového nesouhlasu se bod napojení označí dočasným způsobem.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se určí a ověří pomocí dvou nezávislých měření nebo se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami.

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m2, zaokrouhlí se na 1 m2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem. Za podání žádosti podle věty první se rovněž považuje, doručí-li ověřovatel geometrický plán za účelem jeho potvrzení katastrálnímu úřadu prostřednictvím k tomu určené webové služby.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívější pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosažení vyšší přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka se doručí vlastníkům pozemků s předstihem alespoň 7 dnů a obsahuje datum, čas a místo seznámení s výsledky vytyčení, a dále

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na ústním jednání se lze k průběhu hranice písemně vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě 10 dnů po tomto jednání,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Přizvání vlastníka k seznámení s průběhem vytyčené hranice pozemků se má za prokázané také v případě, že je z postupu vlastníka zjevné, že mu bylo doručeno.

(3) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

Katastrální úřad přednostně přebírá údaje o nemovitostech a upozorněních ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční. Postupy stanovené touto vyhláškou pro zápis údajů o nemovitostech a upozorněních se použijí jen tehdy, nelze-li tyto údaje přebrat podle věty první.

(1) Katastrální úřad doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem nebo i z moci úřední, je-li to potřebné z hlediska správy katastru.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

b) je určena výměra parcel,

c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují,

se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

(2) V prostorech, v nichž již došlo k ukončení posunů podle odstavce 1, může katastrální úřad provést kontrolu homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy a v případě splnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce přistoupit k vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1. V případě nesplnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce na kontrolních měřených bodech prověří katastrální úřad příčinu tohoto stavu a vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1 provede až po zajištění homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy vhodným odborným postupem.

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1 250, 1 : 1 440, 1 : 2 500 a 1 : 2 880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2 000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

(4) Katastrální úřad z moci úřední provede výmaz poznámek o vzdání se předkupního práva spoluvlastníka zapsaných podle § 23 odst. 1 písm. zb) katastrálního zákona, ve znění účinném do 30. června 2020.

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 346/2022 Sb. Čl. II

1. Údaj o zakladateli svěřenského fondu vedený v katastru nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vymaže katastrální úřad z moci úřední do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

2. Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru předložené katastrálnímu úřadu k převzetí do 30. června 2023 mohou svými náležitostmi odpovídat vyhlášce č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; bod 17.8 písm. c) přílohy k této vyhlášce se přitom použije ve znění účinném od 1. ledna 2023.

3. Katastrální úřad doplní údaje o podlahových plochách podle § 15 této vyhlášky ve znění účinném od 1. ledna 2024 u jednotek zapsaných do 31. prosince 2023 postupně podle pokynů Úřadu.

4. Údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se evidují podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do doby, než příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nebo odborná organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody, ohlásí údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.

1. Druh pozemku

KódNázevZkráceněCharakteristika druhu pozemku pro účely katastru2orná půdaPozemek obdělávaný za účelem produkce plodin nebo pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je ponechán ladem, případně pozemek, který je dočasně zatravněn v rámci systému střídání plodin.3chmelnicePozemek, na kterém se pěstuje chmel a který je opatřen opěrným zařízením pro jeho pěstování, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.4vinicePozemek rovnoměrně a souvisle osázený keři vinné révy opatřený opěrným zařízením, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.5zahradaPozemek,

a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,

b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,

c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty.6ovocný sadovoc. sadPozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek.7trvalý travní porosttravní p.Pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.10lesní pozemeklesní poz.Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].11vodní plochavodní pl.Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.13zastavěná plocha a nádvořízast. pl.Pozemek, na němž je

a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který jev katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, a vyjma budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,

b) společný dvůr,

c) zbořeniště,

d) vodní dílo.14ostatní plochaostat. pl.Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

Poznámka:

S druhem pozemku s kódem 2 až 7 se beze změny druhu pozemku eviduje i pozemek, který byl pro nezemědělské účely dočasně odňat ze zemědělského půdního fondu.

2. Způsob využití pozemku

KódNázevZkráceněVýznamKód druhu p.1skleník, pařeništěskleník-pařeniš.Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.2 až 7 a 102školkaNa pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.2, 7 a 103plantáž dřevinNa pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.2, 7 až 10 a 144les jiný než hospodářskýles(ne hospodář)Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.105lesní pozemek, na kterém je budovales s budovouLesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.6rybníkUmělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.117koryto vodního toku přirozené nebo upravenétok přirozenýKoryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.118koryto vodního toku umělétok umělýKoryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).9vodní nádrž přírodnínádrž přírodníPozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).10vodní nádrž umělánádrž uměláPozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).11zamokřená plochazamokřená pl.Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).11 a 1412společný dvůrSpolečný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.1313zbořeništěPozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.14dráhaPozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.1415dálnicePozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).16silnicePozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).17ostatní komunikaceostat. komunikacePozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).10 a 1418ostatní dopravní plochaost. dopravní pl.Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).1419zeleňOkrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.20sportoviště a rekreační plochasport. a rekr. pl.Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.10 a 1421pohřebištěpohřeb.Pohřebiště1422kulturní a osvětová plochakult. a osvět. pl.Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.23manipulační plochamanipulační pl.Manipulační a skladová plocha.25skládkaSkládka odpadu.1426jiná plochaPozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.27neplodná půdaPozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.28vodní plocha, na které je budovavod. pl. s budovouPozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.1129fotovoltaická elektrárnafoto. elektrárnaFotovoltaická elektrárna.2 až 1430mez, stráňMez, stráň, úvoz, příkop.2 až 14

Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

3. Typ stavby

KódNázevZkráceně1budova s číslem popisnýmč. p. ...2budova s číslem evidenčnímč. e. ...3budova bez čísla popisného nebo evidenčníhobez čp/če6vodní dílovod. dílo7budova s rozestavěnými jednotkamis roz.jed.

4. Způsob využití stavby

KódNázevZkráceněVýznamKód typu st.2zemědělská usedlostzem.usedZemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.16bytový důmbyt.důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].7rodinný důmrod.důmStavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].8stavba pro rodinnou rekreacirod.rekrStavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.29stavba pro shromažďování většího počtu osobshromaž.Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].1 až 310stavba pro obchodobchodStavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 268/2009Sb.].11stavba ubytovacího zařízeníubyt.zařStavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].12stavba pro výrobu a skladovánívýrobaStavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].13zemědělská stavbazem.stavStavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.].14stavba pro administrativuadminis.Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.1 až 315stavba občanského vybaveníobč.vybStavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb.].16stavba technického vybavenítech.vybStavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.].17stavba pro dopravudopravaStavba pro zabezpečení dopravy [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb.].18garážObjekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž).19jiná stavbajiná st.Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.20víceúčelová stavbavíceúčelStavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.).21skleníkSkleník, který je budovou.22přehradaVodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb.623hráz přehrazující vodní tok nebo údolíhráz př.Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb.624hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodnihráz podVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb.25hráz ohrazující umělou vodní nádržhráz ohrVodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.26jezVodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb.27stavba k plaveb. účelům v korytech nebo na březích vod. tokůplav. úč.Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb.28stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)vodní elVodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb.29stavba odkalištěodkališ.Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb.

5. Typ jednotky

Typ jednotkyKódNázevZkráceně3jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytůbyt.z.4jednotka vymezená podle občanského zákoníkuobč.z.

6. Způsob využití jednotky

KódNázevZkráceněKód typu jednotky1byt3, 42ateliér3, 43garáž3, 44dílna nebo provozovnadílna3, 45jiný nebytový prostorj.nebyt3, 46rozestavěná jednotkarozest.3, 47skupina bytůsk.byt48skupina nebytových prostorůsk.neb49skupina bytů a nebytových prostorůsk.bneb4

7. Typ a způsob ochrany nemovitosti

TypZkrácený název typu ochranyKód způsobuZkrácený název způsobu ochrany1ochrana přírody a krajiny9ochranné pásmo národního parku10chráněná krajinná oblast - I. zóna34evropsky významná lokalita35ptačí oblast38národní park39chráněná krajinná oblast40národní park – zóna přírodní41národní park – zóna přírodě blízká42národní park – zóna soustředěné péče43národní park – zóna kulturní krajina44chráněná krajinná oblast – II. zóna45chráněná krajinná oblast – III. zóna46chráněná krajinná oblast – IV. zóna47národní přírodní rezervace48národní přírodní památka49přírodní rezervace50přírodní památka51ochranné pásmo národní přírodní rezervace52ochranné pásmo národní přírodní památky53ochranné pásmo přírodní rezervace54ochranné pásmo přírodní památky55ochranné pásmo památného stromu2památková ochrana15nemovitá národní kulturní památka16pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci17pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně18nemovitá kulturní památka19ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.3ochr. přír. léč. láz, přír. léčiv. zdroje a zdroje přír. min. vody20vnitřní území lázeňského místa21přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody22ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner. vody4ochrana nerostného bohatství56chráněná ložisková území57chráněná území pro zvl. zásahy do zemské kůry5ochrana značky geodetického bodu24chráněná značka geodetického bodu25chráněné území značky geodetického bodu6jiná ochrana pozemku26pozemek určený k plnění funkcí lesa27zemědělský půdní fond36pozemek určený k plnění funkcí lesa-dočasně odňato37zemědělský půdní fond-dočasně odňato7ochrana vodního díla28ochranné pásmo vodního díla8ochrana vodního zdroje29ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)32ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně33ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně

KódVýznam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti15Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako národní kulturní památka, pozemky, které nejsou národní kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako národní kulturní památka.18Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako nemovitá kulturní památka, pozemky, které nejsou nemovitou kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako nemovitá kulturní památka.19Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.21Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.26Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona č. 289/1995 Sb.).27Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).34Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.36Pozemek dočasně odňatý plnění funkcí lesa (§ 15 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).37Pozemek dočasně odňatý ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb.).

8. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidenceOznačeníParcela katastru nemovitostíPKNParcela zjednodušené evidencePZE

8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

Druh číslování parcelKódParcela stavební při dvojí číselné řadě1Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě2

8.3 Původ parcely zjednodušené evidence

Původ parcelyZkratkaKódEvidence nemovitostíEN3Pozemkový katastrPK4Přídělový plán nebo jiný podkladGP6

9. Souřadnicový systém

NázevKódS-JTSK1Katastrální souřadnicový systém gusterbergský2Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský3

10. Mapové značky katastrální mapy

10.1 Čáry

Poř. čísloDruh čáryRozměry v mm *)SpecifikacemmTloušťka čáry0.01Čára plná10,13tenká20,18tenká0.02Čáry čárkované1,0 1,040,35tlustá0.032,0 1,060,70velmi tlustá0.042,0 2,0*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0,021 = tenká čárkovaná čára). 0.053,0 1,00.075,0 2,00.10Čára tečkovaná0,3 0,10.12Čáry střídavé1,0 0,8 0,3 0,80.132,0 0,8 0,3 0,80.143,0 1,3 0,3 1,30.183,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,30.195,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

10.2 Body

Poř. čísloPředmětZnačka Příklad použitíPoznámka1.01Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bodčíslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu Ø 2 mm1.02Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou1.05Podrobný bod označený hraničním znakemv náčrtu 1.07Pomocný měřický bodjen v náčrtu1.09Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)jen v náčrtu, index u bodu například

„k.“ = kolík

„tr.“ = trubka

„sl.“ = sloupek plotu1.10Identický bod pro zobrazení změnyjen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou

10.3 Hranice

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklady použitíPoznámka2.01Hranice státníznačka 2.01 až 2.06 se umisťuje zejména ti trojmezí a u hlavních lomových bodů2.03Hranice kraječára 0.1862.04Hranice okresučára 0.1462.05Hranice obce2.06Hranice katastrálního území2.10Dřevěný plot, vlastnictví z jedné stranyjen v náčrtu2.11Dřevěný plot, spoluvlastnictví2.12Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné strany2.13Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví2.14Živý plot, vlastnictví z jedné strany2.15Živý plot, spoluvlastnictví2.16Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany2.17Ohradní zeď. spoluvlastnictví2.18Slučka2.19Hranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcelečára 0.0112.20Hranice jako 2.19, ale shora neviditelnáčára 0.0212.21Hranice pohyblivá, nestáláčára 0.1012.23Hranice chráněného územíčára 0.1812.24Hranice ochranného pásmačára 0 1912.27Hranice spornáčára 0.1312.28Hranice rozsahu věcného břemenečára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem

Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř. čísloPředmětZnačka Příklad použitíPoznámka3.01Orná půdajen v náčrtu3.02Chmelnicemapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána3.03Vinice3.04Zahrada3.05Ovocný sad3.06Trvalý travní porost3.08Lesní půda bez rozlišení druhu porostu3.14Park, okrasná zahrada3.15Pohřebiště3.16Neplodná půda8.02Koryto vodního toku8.03Vodní nádržmapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a U parcel malé výměry může být vynechána8.04Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)3.19Zbořeniště, společný dvůr

10.5 Ochrana nemovitosti

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka3.18Nemovitá kulturní památkaumisťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů7.03Ložisko slatin a rašelin

10.6 Stavební objekty

Poř. čísloPředmětZnačkaPříklad použitíPoznámka4.02Budova4.24Vodní dílo4.06Nádvoříjen v náčrtu4.09Kostel, kaple nebo modlitebnaumísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi4.10Synagoga4.20Most bez rozlišení, propustek

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1 : 1 250, 1 : 1 440, 1 : 2 500 a 1 : 2 880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy

Poř. čísloPředmětZnačka1Hranice státní2Hranice kraje3Hranice okresu4Hranice obce5Hranice katastrálního území6Hranice chráněného území7Chmelnice8Vinice9Zahrada10Trvalý travní porost11Sad12Lesní půda13Koryto vodního toku14Hřbitov

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem

mxy=mx2+my22, kde

mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up=2·uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy.

Kód kvalityZákladní střední souřadnicová chyba mxy30,14 m40,26 m50,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

14. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud lze v rámci skupiny vyrovnat ucelený soubor parcel (dílů) nového stavu na výměru určenou s kódem způsobu určení výměry 2, zpravidla se takové vyrovnání předřadí před výpočet skupiny a ve skupině se již na tyto parcely (díly) odchylka nerozděluje. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)Mezní odchylka v m23240,4·P+451,2·P+1260,3·P+370,8·P+882,0·P+20

P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

md=k·d+12d+20, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy

Kód kvalityMěřítko katastrální mapyZákladní střední souřadnicová chyba mxy61:1000, 1:12500,21 m71:2000, 1:25000,50 m81:2880 a jiné výše neuvedené1,00 m

16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem), kopie případného písemného nesouhlasu vlastníka s vyhodnocením hranice jako identické. Údaje o prokazatelném vyrozumění vlastníka sousedního pozemku při postupu podle § 81 odst. 3 musí být uvedeny minimálně v rozsahu, kdo, kdy a jak byl vyrozuměn a zda v uvedené lhůtě nebyl doručen písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické.

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

a) evidována v katastru nebo

b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

16.7 Vzor popisového pole

16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

16.10 Vzor náčrtu

16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně, měřická síť a případné konstrukční prvky modře a další předměty, které nejsou obsahem katastru (ohrazení, oplocení, podezdívky apod.), hnědě. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu, pokud tím není zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu. Pokud jsou údaje zápisníku obsahem protokolu o výpočtech jako součást výstupu ze zpracovatelského programu, náležitostí záznamu podrobného měření změn nemusí být zápisník.

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území. Součástí seznamu souřadnic jsou i stávající body, kterým byly nově doplněny nebo změněny souřadnice polohy.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom se nejedná o případy podle bodu 16.25 písm. d), nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech poznamenaných do protokolu o výpočtech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. U bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

16.27 Přiřazení a napojení změny

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu

16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku

16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.

16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Je-li vytyčení hranice pozemků samostatným účelem vyhotovení záznamu podrobného měření změn a současně není vyhotovován náčrt podle bodu 16.1 písm. b), jsou obsahem vytyčovacího náčrtu rovněž další náležitosti obdobné náležitostem náčrtu záznamu podrobného měření změn. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.32 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a popis vytyčovacích prací, který obsahuje nejméně způsob určení vytyčovacích prvků a údaje o použitých geodetických metodách; v případě rozporu výsledku vytyčení se stávající rozhradou a v případě nevyužití údajů původního výsledku zeměměřických činností obsahuje také odůvodnění takového rozporu nebo postupu,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a podpis, údaj o odmítnutí podpisu nebo údaj o neúčasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru,

i) údaje o ověření.

17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu

17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat z více stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměrů, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotovení stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

17.2 Vzor popisového pole

17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.4 V popisovém poli se uvede

a) účel geometrického plánu v souladu s katastrálním zákonem, a to s využitím popisu v § 79 nebo vyjádřením jiným vhodným způsobem,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaje o ověření geometrického plánu,

g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

17.6 Vzor grafického znázornění

.

17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:

a) tenká čára černá

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu práv podle § 84 odst. 3 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) tenká čára červená

1. plná (kód čáry 0.012) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.122 a 0.132) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu pro dosavadní (černě) i nový (červeně) stav. Značka pořadové číslo 1.05 a číslo 1.09 (červeně) pro bod na dosavadní hranici, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona, přitom pro zobrazení značky číslo 1.05 se použije tloušťka čáry o specifikaci 4 a pro zobrazení značky 1.09 průměr značky 1 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, černě pro dosavadní stav, červeně pro nový stav

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla a označení dílů se zobrazí červeně a parcelní čísla z mapových podkladů podle § 84 odst. 3 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití se umístí nad parcelním číslem, dosavadní černě, nový stav červeně

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí červeně mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 2, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a červeným šrafováním.

17.9 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.10Díly parcel se označují písmeny malé abecedy (červeně), v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.11V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.12Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

17.13V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s katastrální mapou v digitální formě v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.

17.14Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice.

17.15 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

a) varianta pro více nabyvatelů

b) varianta pro jednoho nabyvatele

17.16Věcné a formální náležitosti výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí jsou vymezeny vzorem v bodu 17.15.

17.17V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle povahy navrhované změny, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy.

17.18V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.19Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů.

17.20Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.

17.21 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 8.3, popřípadě název původního katastrálního území.

17.22 Vzor seznamu souřadnic

17.23 V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu [§ 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona].“. U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

17.24 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou stranu geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

17.25 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.

17.26 V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ může zahrnout do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 této přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

17.27 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).

18. Formát a označení výsledků zeměměřických činností

18.1 Název souboru s výsledkem zeměměřické činnosti se vytvoří složením z šestimístného kódu katastrálního území, zkratky druhu výsledku zeměměřické činnosti podle bodu 18.4, čísla tohoto výsledku a zkratky dílčí náležitosti nebo přílohy. Číslo výsledku zeměměřické činnosti

a) je v případě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole čtyřmístné vlastní číslo bodu oddělené podtržítkem od dvojciferného vyjádření verze geodetických údajů bodu; je-li dokumentace vyhotovena pro více bodů, použije se nejnižší číslo,

b) je v případě záznamu podrobného měření změn jeho pětimístné číslo,

c) je v případě geometrického plánu číslo příslušného záznamu podrobného měření změn.

Jako oddělovač se použije podtržítko (např. 622711_ZPMZ_00791_nacrt.pdf). Název souboru s geometrickým plánem neobsahuje zkratku dílčí náležitosti nebo přílohy.

18.2 V případě záznamu podrobného měření změn, který je vyhotoven jako podklad pro více geometrických plánů, se k názvu souboru s návrhem změny odpovídajícího každému geometrickému plánu připojí písmeno malé abecedy od písmene „a“ a stejným způsobem se toto písmeno připojí i k názvu souboru s geometrickým plánem. V případě geometrického plánu vyhotoveného pro změnu zasahující do více katastrálních území se pro název souboru použijí údaje z katastrálního území, do něhož změna plošně nejvíce zasahuje.

18.3 Není-li stanoveno jinak, je datovým formátem souborů s výsledkem zeměměřických činností datový formát Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A).

18.4 Přehled výsledků zeměměřických činností pro tvorbu názvu souboru a stanovený datový formát

Výsledek zeměměřické činnosti (zkratka)Dílčí náležitost / přílohaZkratka dílčí náležitosti / přílohyFormát souboruDokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu PPBP (PPBP)Technická zpráva s protokolemtz*.pdfZápisník měřenízap*.pdfProtokol o výpočtechprot*.pdfSeznam souřadnicss*.pdfGeodetické údaje (včetně místopisného náčrtu a případného detailu)gu

M

D*.csv

*.gif

*.gifPřehledný náčrtnacrt*.pdfDoklad o oznámení nebo projednání měřické značkyumisteni*.pdfOznámení o změnách a zjištěných závadáchzavady*.pdfZáznam podrobného měření změn (ZPMZ)Popisové polepopispole*.pdfNáčrtnacrt*.pdfZápisník měřenízap*.pdfProtokol o výpočtechprot*.pdfZáznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)vymery*.pdfNávrh změnyvfk

ss*.vfk

*.txtÚdaje o seznámení vlastníkůsezvlast*.pdfPísemný podnět na opravu chybných údajůoprav*.pdfKopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavbydsps*.pdfKopie dokumentace o vytyčení hranice pozemkůvytyc*.pdfGeometrický plán (GP)Geometrický plán*.pdf

18.5 Geodetické údaje se vyhotovují ve formátu Comma-separated values (CSV), přitom místopisný náčrt a případný detail se vyhotovují ve formátu Graphics Interchange Format (GIF), který je bez průhlednosti, je černobílý a má rozlišení 300 dpi. K názvu souboru se na konec připojí písmeno M v případě místopisného náčrtu a D v případě detailu.

18.6 Soubor s geodetickými údaji obsahuje dva typy řádků a má tuto strukturu:

Bčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;platnost_od;Y; X;charakteristika_přesnosti;výška (na 2 des.

místa);upřesnění_výšky;místopisný_popis;stabilizace;způsob_určení;ETRS_fí;ETRS_la mbda;ETRS_H;poznámka;jméno_zřizovatele;rok_zřízení (4 cifry);určení_výšky (GNSS nebo niv.);

Mčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;druh_náčrtu (písmeno M nebo D - místopisný náčrt, detail);jméno_souboru_ včetně_cesty;

V řádku typu M se uvádí cesta k souboru s místopisným náčrtem nebo detailem ve tvaru: c:\ISKN_ce_Home\temp\Import\nazev_souboru.gif.

Počet znaků v položce místopisný popis je omezen na 240, v položce stabilizace na 40, v položce způsob určení na 40, v položce poznámka na 80 a v položce bod zřídil (jméno) na 23.

1) § 982 odst. 1, § 983, § 1371 odst. 2, § 1372, 1380, 1385 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

§ 338d zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 503/2012 Sb.

3) § 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.