Zákon o sociálně-právní ochraně dětí

(1) Byl-li mladý dospělý ke dni, který bezprostředně předcházel dni nabytí jeho zletilosti nebo dni nabytí jeho plné svéprávnosti, v péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, a není-li ke dni nabytí plné svéprávnosti nezaopatřeným dítětem nebo přestal-li splňovat podmínky pro vznik nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b, náleží mu jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši podle § 50e odst. 2.

(2) Za dobu, kdy mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží.

(3) Zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 mladému dospělému nenáleží, byla-li mu poskytnuta věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek podle § 33 zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy77).

(1) Individuální plán mladého dospělého vypracovává zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, který vykonává činnost sociálního kurátora, (dále jen „sociální kurátor“) za součinnosti mladého dospělého a je-li to účelné, za součinnosti

a) obce v samostatné i přenesené působnosti,

b) pověřených osob,

c) poskytovatelů sociálních služeb,

d) krajské pobočky Úřadu práce, nebo

e) osoby, která byla vůči mladému dospělému osobou pečující nebo poskytovatelem služeb v zařízení pro výkon ústavní výchovy, pokud o mladého dospělého pečovala do dne vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek podle § 50b.

(2) Individuální plán mladého dospělého obsahuje alespoň

a) stanovení rozsahu spolupráce mladého dospělého a sociálního kurátora,

b) vymezení způsobu přípravy na budoucí povolání a samostatné hospodaření,

c) vymezení způsobu pomoci při hledání bydlení a zaměstnání,

d) přípravu na partnerský a rodinný život.

(3) Při určování obsahu individuálního plánu mladého dospělého se vychází ze zdravotního stavu, možností a schopností mladého dospělého.

(4) Individuální plán mladého dospělého se vypracovává před podáním žádosti o zaopatřovací příspěvek podle § 50b. Požádat o vypracování tohoto individuálního plánu může dítě nejdříve 6 měsíců před dosažením plné svéprávnosti.

(5) Je-li individuální plán mladého dospělého vypracováván před dosažením plné svéprávnosti dítěte, poskytuje součinnost při jeho vypracování také orgán sociálně-právní ochrany, který dítě vede v evidenci podle § 54.

(6) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen informovat sociálního kurátora o ukončení péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek nejméně 6 měsíců před tímto ukončením a poskytnout mu informace pro zajištění návazné sociální práce s mladým dospělým.

(7) Sociální kurátor je povinen nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého nebo ode dne poslední aktualizace individuálního plánu mladého dospělého tento individuální plán vyhodnotit a v případě potřeby jej aktualizovat.

(8) Mladý dospělý je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností součinnost při vypracování individuálního plánu mladého dospělého, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených obecním úřadem obce s rozšířenou působností, a plnit podmínky v něm stanovené. Krajská pobočka Úřadu práce si vyžádá od obecního úřadu obce s rozšířenou působností potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci individuálního plánu mladého dospělého, a to nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu nebo ode dne vydání posledního potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci tohoto individuálního plánu.

(1) Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 15 000 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.

(2) Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50c činí 25 000 Kč.

(3) Jestliže se mladému dospělému vyplácí důchod z důchodového pojištění, náleží mu zaopatřovací příspěvek podle § 50b jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi zaopatřovacím příspěvkem a důchodem.

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze mladý dospělý, jestliže je

a) na území České republiky hlášen k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky,

b) na území České republiky oprávněn k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince,

c) cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),

d) rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenech b) a c), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),

e) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra,

f) cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo který je žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo

g) osobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie78), nebo osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78).

(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek má mladý dospělý, jestliže má na území České republiky bydliště; to neplatí v případě podle odstavce 1 písm. g). Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g).

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a pro jeho výplatu a podáním žádosti o jeho přiznání.

(1) Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacený nebo vyplacený v nižší částce, než v jaké náleží, odepřený nebo přiznaný od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož zaopatřovací příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o zaopatřovacím příspěvku zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení zaopatřovacího příspěvku nebo o přiznání zaopatřovacího příspěvku oprávněná osoba požádala.

(2) Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný, vyplácený nebo vyplácený ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo se jeho výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.

(3) Změní-li se v období, na něž byl zaopatřovací příspěvek podle § 50b přiznán, skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši, posoudí se nově nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo, a zaopatřovací příspěvek se

a) přizná, vyplatí nebo se zvýší od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala,

b) odejme, jeho výplata se zastaví nebo se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.

(4) Rozhodnutí o změně výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b se nevydává, dojde-li ke změně částky uvedené v § 50e odst. 1 zákonem nebo na základě nařízení vlády podle § 58b odst. 1.

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká tehdy, kdy mladý dospělý třikrát bez vážného důvodu změní obor studia; to neplatí, pokud je změna oboru studia následkem podstatné změny zdravotního stavu mladého dospělého, v jejímž důsledku je pokračování ve studiu nemožné nebo značně ztížené, nebo pokud by byla znemožněna nebo značně ztížena možnost pracovního uplatnění v takovém oboru.

(2) Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku zaniká též uplynutím 1 roku ode dne, od kterého mladému dospělému nárok na zaopatřovací příspěvek náleží.

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Zemřel-li mladý dospělý po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek, nabývají nárok na částky zaopatřovacího příspěvku, na které vznikl nárok do dne smrti mladého dospělého, postupně manžel nebo registrovaný partner mladého dospělého, jeho děti a osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti mladého dospělého jeho osobou pečující, jestliže žili s mladým dospělým v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

(3) Byl-li zaopatřovací příspěvek přiznán před smrtí mladého dospělého, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti mladého dospělého, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2.

(4) Nárok na zaopatřovací příspěvek není předmětem dědictví.

(5) Zaopatřovací příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuce a nemůže být předmětem dohody o srážkách.

(1) Zaopatřovací příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o zaopatřovacím příspěvku.

(2) Zaopatřovací příspěvek se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Nejpozději se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci.

(3) Zaopatřovací příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Požádá-li příjemce zaopatřovacího příspěvku o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla taková žádost doručena.

(4) Zaopatřovací příspěvek se nevyplácí do ciziny.

(5) Zaopatřovací příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky.

(1) Příjemcem zaopatřovacího příspěvku je mladý dospělý, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Namísto mladého dospělého je příjemcem zaopatřovacího příspěvku opatrovník mladého dospělého, pokud byla svéprávnost mladého dospělého v tomto rozsahu omezena.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce zaopatřovacího příspěvku, jestliže mladý dospělý nebo jeho opatrovník nemůže zaopatřovací příspěvek přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí mladý dospělý, popřípadě jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát.

(4) Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která se svým ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat zaopatřovací příspěvek ve prospěch mladého dospělého. Zvláštní příjemce používá zaopatřovací příspěvek podle pokynů mladého dospělého; to neplatí, nemůže-li mladý dospělý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tyto pokyny udělovat.

(5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu.

(1) O zaopatřovacím příspěvku podle tohoto zákona rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.

Účastníkem řízení je žadatel o zaopatřovací příspěvek nebo osoba, na kterou přešel nárok na zaopatřovací příspěvek v případě smrti mladého dospělého po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek.

Řízení o přiznání zaopatřovacího příspěvku se zahajuje na žádost mladého dospělého. Řízení o změně výše zaopatřovacího příspěvku, jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh mladého dospělého nebo z moci úřední.

Žádost o zaopatřovací příspěvek kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena,

b) rozhodnutí soudu, kterým byl mladý dospělý svěřen do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek,

c) rozhodnutí soudu, na jehož základě byla mladému dospělému přiznána svéprávnost, je-li nezletilý,

d) doklady prokazující nezaopatřenost mladého dospělého,

e) údaj o tom, zda pěstounská péče, do které byl mladý dospělý svěřen před nabytím zletilosti nebo plné svéprávnosti, byla nebo nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany podle tohoto zákona,

f) údaj o tom, zda důvodem svěření mladého dospělého do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek byla některá ze skutečností podle § 50b odst. 2 a 3 a

g) potvrzení obecního úřadu obce s rozšířenou působností o zpracování individuálního plánu mladého dospělého.

Žadatel o zaopatřovací příspěvek je povinen

a) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek, jeho výši nebo výplatu a

b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o zaopatřovacím příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o zaopatřovací příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.

Mladý dospělý, jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku a zvláštní příjemce, jsou povinni

a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu a

b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata zaopatřovacího příspěvku zastavena, příspěvek může být odejmut nebo nepřiznán, jestliže mladý dospělý, jiný příjemce a zvláštní příjemce byli ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněni.

Za účelem doložení podmínky bezúhonnosti podle § 50b odst. 1 písm. c) si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec doloží bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, státem, na jehož území v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem nebo ve kterém v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, učiní cizinec nebo příslušný orgán právnické osoby se sídlem v zahraničí čestné prohlášení před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.

(1) Příjemce zaopatřovacího příspěvku, který jej přijal, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náležel, nebo jinak způsobil, že byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.

(2) O povinnosti vrátit přeplatek na zaopatřovacím příspěvku podle odstavce 1 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která zaopatřovací příspěvek vyplácí nebo vyplácela naposledy. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl zaopatřovací příspěvek vyplacen. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky. Po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši odpovídající polovině přiznané dávky, ze které jsou provedeny srážky. Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí se v tomto případě nepoužijí.

(3) Povinnost vrátit přeplatek na zaopatřovacím příspěvku nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.

(4) Přeplatky na zaopatřovacím příspěvku vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla.

(5) Přeplatek na zaopatřovacím příspěvku je příjmem státního rozpočtu.

(1) Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

(2) Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

(1) Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.

(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona a státnímu zastupitelství.

(3) Obecní úřad na vyžádání

a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

b) doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

c) podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte,

d) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu29).

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání

a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

b) podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu29) řízení týkající se dítěte,

c) poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,

d) poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby,

e) může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb,

f) poskytuje soudem jmenovanému opatrovníkovi dítěte údaje potřebné pro výkon jeho funkce,

g) poskytuje právnímu zástupci dítěte činnému v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení.

(5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen

a) na žádost poskytnout

1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

3. orgánům činným v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení,

4. Policii České republiky údaje potřebné pro pátrání po osobě podle zvláštního právního předpisu95),

5. orgánu sociálního zabezpečení, orgánu státní sociální pomoci, orgánu pomoci v hmotné nouzi, orgánu rozhodujícímu o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány,

6. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro rozhodování o dávkách pěstounské péče a zaopatřovacím příspěvku a pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a),

7. krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče,

8. zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování,

9. věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení účelu trestu,

10. intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách65),

11. obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní policie;

b) orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin48), nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu;

c) Policii České republiky oznamovat, že dochází k domácímu násilí a k násilí mezi dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem;

d) poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení a pro řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29);

e) oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen sledovat, zda došlo k nápravě;

f) poskytnout veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona.

g) informovat obecní úřad oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu o skutečnosti, že dítěti, které požívá důchod z důchodového pojištění, vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 1.

(6) Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy47b).

(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování.

(2) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro účely ochrany práv dítěte.49)

(1) Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v orgánech sociálně-právní ochrany, kteří nejsou státními zaměstnanci, se při plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem. Služební průkaz je u zaměstnanců podle věty první, kteří jsou pověřeni výkonem kontrolních činností, pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu.

(2) Služební průkaz vystaví zaměstnanci zařazenému k výkonu práce v orgánu sociálněprávní ochrany ten orgán sociálně-právní ochrany, v němž je tento zaměstnanec k výkonu práce zařazen. Služební průkaz obsahuje

a) fotografii zaměstnance,

b) jméno a příjmení, popřípadě i akademický titul zaměstnance,

c) evidenční číslo zaměstnance,

d) označení úřadu, v němž je zaměstnanec zařazen,

e) číslo služebního průkazu,

f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.

(3) Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při plnění úkolů nebo výkonu oprávnění uvedených v odstavci 1 nebo v souvislosti s nimi.

(1) Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou

a) státní orgány,

b) zaměstnavatelé,

c) další právnické osoby, zejména poskytovatelé zdravotních služeb, školy, školská a jiná obdobná zařízení,

d) fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),

e) pověřené osoby,

f) poskytovatelé sociálních služeb nebo služby péče o dítě v dětské skupině,

povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.50)

(2) Rodiče jsou povinni

a) spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,

b) na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,

c) umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

(4) Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, který obsahuje údaje

a) o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a o příjemcích těchto dávek,

b) o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,

c) o osobách v evidenci.

Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).

(2) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče.

(3) Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a pěstounské péče.

(4) Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí

a) uvedených v § 6,

b) kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.

(1) O dětech zařazených v evidenci podle § 54 písm. a) vede obecní úřad obce s rozšířenou působností spisovou dokumentaci.

(2) Písemnosti s informacemi o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7 odst. 2, o místu pobytu rodiče nebo dítěte, kteří se stali obětí domácího násilí v rodině s dítětem, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, nebo o místě pobytu takového dítěte se uchovávají odděleně mimo spisovou dokumentaci. To platí rovněž pro záznam nebo protokol o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povinnost předložit tyto písemnosti jiným orgánům veřejné moci podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena.

(3) Dítě je oprávněno nahlížet do spisové dokumentace o něm vedené podle odstavce 1, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti; to neplatí, jde-li o nahlížení osvojence do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení, kdy je osvojenec oprávněn nahlížet do této části spisové dokumentace, je-li starší 12 let. Bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nebo jeho zástupce nahlédnout do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení až po nabytí plné svéprávnosti. Jako zástupce dítěte je do spisové dokumentace oprávněn nahlížet také zákonný zástupce dítěte, který má a vykonává rodičovskou odpovědnost v rozsahu, kterého se obsah spisové dokumentace týká, nebo za stejných podmínek opatrovník dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte. Umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace rodiči, zákonnému zástupci nebo opatrovníku dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, kteří při tom nezastupují dítě, se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 57 odst. 1, jsou-li jinak splněny ostatní podmínky pro umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace jiné osobě než účastníku nebo jeho zástupci podle zvláštního právního předpisu.

(4) Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zajistit uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se

a) dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení dítěte z evidence,

b) dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo zletilosti,

c) žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů z evidence.

(6) Pro vedení evidencí krajským úřadem podle části třetí hlavy IV a V se použije odstavec 5 obdobně.

(1) Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o nakládání se spisovou dokumentací obecního úřadu obce s rozšířenou působností těmito orgány platí § 55 obdobně.

(2) Pro vedení záznamů a jiných písemností o dítěti, kterému byl orgán sociálně-právní ochrany jmenován opatrovníkem nebo jehož je poručníkem, platí právní předpisy upravující výkon spisové služby96) a zpracování osobních údajů97). Po skončení výkonu funkce opatrovníka nebo poručníka orgán sociálně-právní ochrany tyto záznamy a jiné písemnosti, které měl z důvodu své funkce u sebe, nepostupuje orgánu, který jej jmenoval.

(3) Jde-li o záznamy a jiné písemnosti podle odstavce 2, vykonává práva subjektu údajů podle právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů97), včetně práva na poskytnutí kopie zpracovávaných osobních údajů, dítě nebo jeho zástupce, nemůže-li dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. Ustanovení § 55 odst. 2 tu platí obdobně; právo na přístup k těmto údajům má pouze dítě, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti.

(1) Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu, zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí81) v rodině s dítětem, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a pověřenými osobami seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.

(3) Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50c) jako citlivé. Oprávnění mají i pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.

(1) Obcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vznilých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou výdajů na zřízení a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a náhrada výdajů souvisejících s úhradou nákladů za sociální služby podle § 18.

(2) Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. d) nebo e) má nárok na státní příspěvek podle § 42g až 42n nebo podle § 47d. Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. b) a c) má nárok na náhradu nákladů v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise, nejde-li o případy uvedené v odstavci 3 písm. c) nebo d). Krajům, jejichž krajský úřad vyplácí státní příspěvek podle § 42g nebo náhrady podle § 23f odst. 4 a 5, jsou na výplatu tohoto státního příspěvku a náhrad poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu.

(3) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu bez úhrady nákladů, není-li dále stanoveno jinak. Úhradu nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany sjednává s pověřenou osobou osoba, jíž nebo pro niž se sociálně-právní ochrana poskytuje, jde-li o úhradu nákladů

a) za poskytnutí možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2,

b) za poskytnutí odborného poradenství souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 40,

c) přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, která nebyla poskytnuta na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny,

d) za vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, který nebyl vypracován pověřenou osobou na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45, jde-li o výzvu vůči žadateli v řízení o zařazení do evidence žadatelů,

e) za vypracování posudku o psychické způsobilosti podle § 45 na základě výzvy podle § 30 odst. 4,

f) za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b až 42e,

g) za stravu při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a),

h) za stravu a za ubytování při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b).

(4) Obec nebo kraj může poskytnout pověřeným osobám ze svého rozpočtu účelové dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. Obec a kraj zajistí soulad poskytnuté dotace s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80).

(5) Ze státního rozpočtu mohou být pověřeným osobám, obcím a krajům podle rozpočtových pravidel a v souladu s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80) poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. Dotace poskytuje ministerstvo. Na poskytnutí dotace není právní nárok.

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, částku státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, částku státního příspěvku na výkon pěstounské péče a částky jednorázového a opakujícího se zaopatřovacího příspěvku, pokud došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši dávek, státních příspěvků a zaopatřovacích příspěvků k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c),

b) obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm. d),

c) náležitosti dotazníku podle § 23a odst. 3 písm. c),

d) náležitosti sdělení podle § 24 odst. 5,

e) rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 40,

f) rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 41,

g) rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 42 odst. 2,

h) obsah a formu přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 44,

i) bližší podrobnosti náležitostí a strukturu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 odst. 4 a 5,

j) bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 odst. 6 a postup při jeho zpracování,

k) rozsah odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče podle § 47a odst. 2 písm. c),

l) zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče poskytované nebo zajišťované osobě pečující podle § 47a odst. 2 písm. d),

m) obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci podle § 47a odst. 2 písm. f), a to podle potřeb jednotlivých okruhů osob pečujících, osob v evidenci a svěřených dětí,

n) druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle § 47d a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku,

o) obsah informace o výsledku provedené inspekce podle § 49c odst. 3,

p) vzor služebního průkazu podle § 52a,

q) maximální výši úhrady nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany podle § 58 odst. 2 věty druhé a odst. 3 věty druhé.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování sociálně-právní ochrany

a) orgány sociálně-právní ochrany,

b) pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle § 48 odst. 2.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 6,

b) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,

c) v rozporu s § 19a odst. 2 zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. c),

d) neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, podle § 10a odst. 2, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně,

e) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,

f) maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje péči o dítě svěřené do péče jiného člověka než rodiče,

g) jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,

h) použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení,

i) zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje,

j) nezachová mlčenlivost o údajích, se kterými se seznámila při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany nebo pověřenými osobami podle § 57 odst. 2, nebo

k) jako poskytovatel zdravotních služeb nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 1.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až j) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a k) pokutu do 200 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit též zákaz činnosti. Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) lze uložit omezující opatření podle § 52 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující ústavní zařízení nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti podle § 29 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské nebo jiné obdobné zařízení nebo jako zřizovatel školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, jako poskytovatel sociálních služeb nebo jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že nesdělí bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení nebo jako osoba odpovědná za školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo se účastnit prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo 13,

b) nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3, ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo

c) neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předání dítěte do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

(1) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že

a) opakovaně neseznámí dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s jeho právy a povinnostmi,

b) nepředá dítě do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna podle rozhodnutí příslušného orgánu,

c) nepodá informace o dítěti zákonným zástupcům, opatrovníkovi nebo orgánům sociálněprávní ochrany dětí na jejich žádost podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 3,

d) neprojedná předem se zákonnými zástupci dítěte nebo opatrovníkem opatření zásadní důležitosti podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 4,

e) nepropustí dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to jakmile může být dítě převzato osobou odpovědnou za jeho výchovu,

f) neoprávněně zastoupí dítě v jiných než běžných záležitostech,

g) nevydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení pobytu dítěte mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) pokutu do 50 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku.

(1) Fyzická nebo právnická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že

a) poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,

b) poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto předpisy porušuje soustavně,

c) vykonává sociálně-právní ochranu bez uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu nebo nemá sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu po celou dobu poskytování sociálně-právní ochrany,

d) závažně nebo opakovaně poruší povinnost oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení výkonu činností uvedených v pověření,

e) opakovaně poruší některou z povinností podle § 48a odst. 1,

f) poskytuje sociálně-právní ochranu i přesto, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 49 odst. 8, nebo poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nesplňuje podmínku bezúhonnosti,

g) poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nezískala odbornou způsobilost, a v rozporu s podmínkami dozoru nad činností této odborně nezpůsobilé osoby,

h) neřídí se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,

i) neposkytne v rozsahu svého pověření pomoc dítěti při ochraně jeho života a dalších jeho práv,

j) opakovaně poruší povinnosti, ke kterým se pověřená osoba zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče uzavřené s osobou pečující nebo osobou v evidenci,

k) použije státní příspěvek na výkon pěstounské péče na jiné účely než na pokrytí nákladů na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí,

l) nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámila při výkonu sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s ním, anebo tuto povinnost poruší její zaměstnanci nebo jiné osoby, které se přímo podílejí na poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou,

m) neposkytuje sociálně-právní ochranu bezplatně,

n) nesplní ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49b odst. 3, nebo

o) v rozporu s § 47d odst. 12 nepředloží ve lhůtě zákonem požadovaný přehled čerpání státního příspěvku za příslušný kalendářní rok nebo nepřevede nevyčerpanou část státního příspěvku na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až o) pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g) a m) lze uložit též zákaz činnosti.

(1) Osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí, aby počet dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 4 a 5,

b) nezajistí, aby počet dětí, o které současně osobně pečuje 1 zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 6,

c) odmítne přijmout dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bez vážného důvodu, jedná-li se o dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, o dítě, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho práva,

d) uzavře smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která neobsahuje náležitosti podle 42a odst. 1,

e) nezajistí nepřetržitý provoz a nepřetržité poskytování služeb zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

f) nezajistí, aby smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena nejdéle na dobu podle § 42a odst. 4,

g) opakovaně nezabezpečí plné přímé zaopatření dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

h) nezajistí poskytnutí zdravotních služeb, psychologické nebo jiné obdobné péče dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

i) neřídí se standardy kvality při výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

j) opakovaně nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovalo ochranu a pomoc dítěti v rozsahu podle § 42 odst. 2 písm. c) až h),

k) neprovede vyúčtování přeplatku nebo nedoplatku úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42e odst. 2, nebo

l) nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen, nebo použije tento státní příspěvek na jiné účely než na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností podle § 42 odst. 2, 3 a 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 20 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k),

b) 50 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), i), j) nebo l),

c) 200 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), g) nebo h).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) krajský úřad, který žadatele zařadil do evidence žadatelů, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. a),

b) krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. b),

c) krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. c),

d) obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. e) až j), § 59 odst. 2 a 3, § 59a odst. 1 nebo § 59d odst. 1 písm. a) a b),

e) krajský úřad, který vydal pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou, jde-li o přestupek podle § 59e odst. 1, § 59f odst. 1 písm. a) až j) nebo § 59f odst. 1 písm. l) až n) nebo § 59g odst. 1,

f) Úřad práce České republiky, jde-li o přestupek podle § 59f odst. 1 písm. k) a o), nebo orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna, nejsou-li k projednání přestupku příslušné orgány podle písmen a) až f).

(2) Přestupky, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, může namísto obecního úřadu obce s rozšířenou působností projednávat komise pro projednávání přestupků zřízená starostou obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce.