Zákon o znalcích a tlumočnících

(1) Orgán veřejné moci může ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas,

a) není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán,

b) nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést,

c) jestliže by provedení úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

(2) Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2.

Ustanovení o odměňování a náhradě nákladů platí i pro znalce (tlumočníka) ustanoveného podle § 24; ostatních předpisů se užije přiměřeně.

(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,

c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),

i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4) Při stanovení druhu a výměry správního trestu za přestupek podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.

(1) Ústav se dopustí přestupku tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,

c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek,

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

(2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokutu do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

(4) Při určení druhu a výměry správního trestu ústavu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle § 25d.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

(2) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) nebo ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.

Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze posoudit jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.

K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce (tlumočníky).

Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo spravedlnosti.

K provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti řízení při jmenování a odvolání znalce (tlumočníka), způsob vedení seznamů znalců a tlumočníků a seznamů ústavů, zřizování a působnost sborů pro znalecké otázky, odměňování a poskytování náhrady nákladů, způsob kontroly odměňování a vedení deníků znalců a tlumočníků a podrobnosti o výkonu znalecké a tlumočnické činnosti. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady.

Byl-li znalec (tlumočník) v řízení před státním orgánem ustanoven přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.

(1) Zrušují se:

a) zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,

b) vyhláška ministra spravedlnosti č. 193/1959 Ú. l., k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,

c) první a druhá věta v odstavci 2 § 127 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu).

(2) Zvláštní předpisy o podávání znaleckých posudků a odborných vyjádření nejsou tímto zákonem dotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1967.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

1) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.