Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

(1) Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.

(2) Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy; autorizovaná konverze se neprovádí.

(3) Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání; autorizovaná konverze se neprovádí.

(1) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.

(2) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).

(3) Vede-li se ve věci listinný spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a předá je k doručení. Provozovatel poštovních služeb přitom provádí autorizovanou konverzi u listinných stejnopisů rozhodnutí; u jiných písemností soudu se autorizovaná konverze provádí, stanoví-li tak předseda senátu. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.

(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.

(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem5) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů řízení účastníka jsou rovněž nutná vydání a ušlý výdělek důvěrníka dítěte nebo podpůrce.

(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.6)

(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.6)

(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce, důvěrníka dítěte a podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.

(2) O náhradách poskytovaných znalcům, osobám podávajícím odborné vyjádření, tlumočníkům, překladatelům a konzultantům přibraným pro účely trestního řízení platí zvláštní předpisy.

Soud může před uložením trestu domácího vězení požádat středisko Probační a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o opatření písemného slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). Před podpisem písemného slibu je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a osoby žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena.

Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není dostatečně patrné, že obviněnému je známa podstata trestu domácího vězení a s ním spojená omezení ve způsobu jeho života, soud před uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří tímto úkonem Probační a mediační službu.

(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s nařízením výkonu trestu a dostupnými kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt, příslušnému středisku Probační a mediační služby.

(2) Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle soud po právní moci středisku Probační a mediační služby.

Zjistí-li soud, že obviněný, který je ve vazbě nebo odsouzený, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, má zároveň vykonávat trest domácího vězení, vyrozumí bezodkladně o této skutečnosti soud, který trest domácího vězení uložil.

Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého předběžného opatření.

(1) Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.

(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.

Na postup při výkonu rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části se přiměřeně použije § 34b.

(1) Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.

(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.

(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů.9)

(4) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky, městské ředitelství Policie České republiky nebo obvodní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.

(5) Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“) nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.

(6) Věznice sdělí soudu, který nařídil výkon trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, zda odsouzený nastoupil ve stanovenou dobu jeho výkon. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, věznice neprodleně potvrdí příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody a sdělí soudu informaci o předpokládaném datu nástupu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.

Jestliže soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za převýchovu odsouzeného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr. ř. předseda senátu sdělí zájmovému sdružení občanů, zda a jaká přiměřená povinnost, přiměřené omezení nebo výchovné opatření byly odsouzenému uloženy; zároveň požádá, aby podle jejich obsahu zaměřilo své výchovné působení, sledovalo jejich dodržování odsouzeným a v případě jejich porušení bez zbytečného odkladu informovalo soud. Předseda senátu zájmové sdružení občanů rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště odsouzeného.

Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.

(1) Opis vykonatelného rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, zašle předseda senátu příslušnému středisku Probační a mediační služby spolu s kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt.

(2) Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí Probační a mediační službu a požádá ji, aby poskytla poskytovatelům obecně prospěšných prací odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.

(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 99 odst. 6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření.

(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.

(3) Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda senátu (samosoudce) její dodání do zdravotnického zařízení územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li bydliště osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do výkonu ochranného léčení v ústavní formě se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.

(4) Je-li výkon ochranného léčení ústavního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.

(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.

(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.

(3) Je-li výkon ochranného léčení ambulantního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.

(1) Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo léčení ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.

(2) Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.

(1) Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle předseda senátu (samosoudce) nařízení jejího výkonu, opis rozhodnutí, kterým byla uložena, a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie, pokud byl v dané věci vypracován. Předseda senátu (samosoudce) zároveň požádá, aby toto výchovné zařízení informovalo o nástupu ochranné výchovy soud pro mládež, který výkon ochranné výchovy nařídil, a aby v pravidelných termínech, které stanoví, informovalo okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o průběhu výkonu ochranné výchovy, zejména o skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.

(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, provádí soud za účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který předseda senátu (samosoudce) požádá, aby v pravidelných termínech, které stanoví, informoval okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o změně poměrů osoby, které byla ochranná výchova uložena, a dalších skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.

(3) Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění z ochranné výchovy nebo o předvedení osoby, které byla ochranná výchova uložena, k výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo trestu odnětí svobody.

(1) O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník, popřípadě v rozsahu pověření jiný zaměstnanec soudu.

(2) Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí zaměstnanci určení k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). Jednoduchými úkony mohou být pověřeni předsedou soudu i jiní zaměstnanci.

(3) Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního úředníka pokyny.

(1) Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.

(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:

a) prodej movitých věcí při likvidaci pozůstalosti prováděný soudem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 232 odst. 1 písm. a) z. z. ř.),

b) úkony spojené s odnětím dítěte (§ 504 z. z. ř.),

c) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření (§ 493 až 497 z. z. ř.),

d) úkony spojené s realizací výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv povinného spočívajících ve vydání nebo dodání věci (§ 320 o. s. ř.),

e) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí správou nemovité věci,

f) osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a jiných schránek (§ 325a o. s. ř.),

g) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.),

h) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.),

i) zajištění sepsaných věcí (§ 327 o. s. ř.),

j) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o. s. ř.),

k) pojetí věci do soupisu zápisem do protokolu (§ 327a odst. 1 o. s. ř.),

l) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o. s. ř.),

m) prodej pohledávek a prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 314b odst. 1 a § 329 odst. 1 o. s. ř.),

n) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům, popřípadě složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.),

o) vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu (§ 333 o. s. ř.),

p) jednání potřebná k uplatnění práv z cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky (§ 334 o. s. ř.),

q) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (§ 334a o. s. ř.),

r) jednotlivé úkony při dražbě nemovité věci a závodu (§ 336h odst. 1 a § 338u odst. 1 o. s. ř.),

s) podání návrhu k vymožení potřebných částek proti vydražiteli (§ 336n odst. 3 o. s. ř.),

t) vyklizení nemovitých věcí, staveb, bytů a jiných místností, odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli, prodej nevyzvednutých věcí a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.),

u) zničení zjevně bezcenné věci (§ 341 odst. 4 o. s. ř.),

v) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému, nebo tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o. s. ř.),

w) úkony spojené s realizací rozhodnutí prodejem movité věci podle § 348 o. s. ř.,

x) úkony směřující k obnovení předešlého stavu podle § 351a o. s. ř.

(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol proveden.

(2) Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve, než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před úkonem výslovně předepsáno.

(3) Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.

Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody stanovené zvláštním předpisem, může požádat nejbližší policejní orgán o poskytnutí ochrany.

(1) O každém úkonu vykonavatel pořídí záznam nebo sepíše stručný protokol. Ve věcech podle § 68 odst. 1 vykonavatel vždy sepíše protokol nebo pořídí zvukově obrazový záznam.

(2) Protokol má zejména obsahovat:

a) označení soudu,

b) místo, datum, čas a předmět úkonu,

c) osobní jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili úkonu, osobní jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a osobní jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54 přítomny,

d) stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy,

e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností (§ 28a),

f) zjištění osobního jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo spoluvlastníků povinného.

(3) Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby přibrané k úkonu; dále podepíší protokol ti, jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.

(4) Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li protokol podepsat osoba přibraná k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu nebo doručuje-li písemnost při úkonu.

(5) Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem, poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.

(6) Pořizuje-li se o průběhu prohlídky bytu a jiných místností záznam, je třeba pořídit zvukově obrazový záznam, který obsahuje datum a čas, v němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází.

Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či soudní tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na který mu má být zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na evidence majetku zjistí movité věci povinného (např. evidence cenných papírů či motorových vozidel).

(1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité věci.

(2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.

(3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.

(1) Tvrdí-li osoba přítomná při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, nebo se jedná o věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím. Soupis se neprovede, pokud je na místě nepochybně prokázáno, že tyto věci nepatří povinnému.

(2) Tvrzení osoby přítomné při soupisu podle odstavce 1 je třeba poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel osobní jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a osoby, které podle tvrzení osoby přítomné při soupisu náležejí sepsané věci, pokud byly tyto údaje uvedeny, a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení, jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o. s. ř.).

(1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo znehodnocení.

(2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisu.

(3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven, dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř. nebo věc převzata oprávněným podle § 330 odst. 4 o. s. ř.

(1) K otevření bytu, sídla nebo jiné místnosti, skříně nebo jiné schránky povinného je třeba přibrat zámečníka.

(2) Po skončení prohlídky musí být dveře bytu, sídla nebo jiné místnosti povinného opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě uloženy na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout, musí být dotčené osoby vyrozuměny. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky opět uzavřou.

(3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.

Je-li to potřebné, zejména vzhledem k okolnostem případu, vykonavatel přibere k provádění soupisu věcí vhodnou osobu a v protokolu, případně záznamu uvede její osobní jméno, příjmení a bydliště; osoba protokol rovněž podepíše.

(1) Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat, nesmí vykonavatel takové věci pojmout do soupisu.

(2) Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.

(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.

(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,

a) pro které oprávněné se soupis provádí,

b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout,

c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí nebo exekuci nařízené nebo vedené soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy,

d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na místě a označeny,

e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,

f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí,

g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.

(3) Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.

(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.

(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.

Peněžní prostředky v cizí měně vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu ke koupi.

(1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.

(2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.

(1) Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50 Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.

(2) Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.

(3) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

(1) Akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel sepíše, i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. Je-li údaj o cenném papíru nebo jiné listině představující právo na splacení dlužné částky znám z rejstříku, seznamu nebo jiné evidence, vykonavatel věc sepíše postupem podle § 327a o. s. ř.

(2) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše postupem podle § 327a o. s. ř., jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy centrálního depozitáře nebo osoby vedoucí jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány. V protokolu o soupisu vykonavatel uvede, jaké cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí nakládat.

(1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.

(2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce.

(3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce.

(1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující částku odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, uvede je v soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení.

(2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a neprodleně je odevzdá oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému potvrzení.

(3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.

(1) Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele (§ 331a o. s. ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k movité věci a den vzniku tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).

(2) O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo, rozhodne soud usnesením.

Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 62a obdobně.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat přesné označení nemovité věci, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovité věci, včetně movitých věcí, které tvoří příslušenství nemovité věci, a má-li být prodána nemovitá věc, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.

V bytě nacházejícím se v prodávané nemovité věci může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.

(1) Při dražbě nemovité věci (§ 336i a 336j o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.

(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

(1) Rozhodne-li soud provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na internetové stránce, na které se dražba bude konat, soud zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuce.

(2) Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou

a) před vyšším soudním úředníkem nebo vykonatelem po prokázání totožnosti platným dokladem totožnosti,

b) úředně ověřeným podpisem, nebo

c) uznávaným elektronickým podpisem.

(3) Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost.

(4) Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudce nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep.

(5) Je-li v posledních 5 minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání 5 minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí.

(6) Bezprostředně po ukončení dražby soudce udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

(7) O provedené dražbě se pořizuje protokol, ve kterém se uvedou

a) údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) a b) a označení oprávněného a povinného,

b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1,

c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle odstavce 3,

d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila,

e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6.

(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.

(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovité věci.

(3) Usnesení o příklepu se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy bylo vydáno.

(4) Oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, se vyvěsí na úřední desce soudu nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby.

(5) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.

(6) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této nemovité věci.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí obsahovat přesné označení závodu, který má být postižen, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na jmění, které slouží provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu, a má-li být postižen závod, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.

(1) Správcem závodu ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný závod. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem závodu souhlasí.

(2) Při výběru správce závodu soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.

V prodávaném závodu může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz závodu.

(1) Při dražbě závodu (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba závodu pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.

(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.

(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě závodu.

(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.

(4) Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto závodu.

Při určení dne a času výkonu rozhodnutí vyklizením se přihlédne k vhodnosti denní doby, kdy má být vyklizení provedeno, a ke klimatickým podmínkám, které lze v den vyklizení předvídat, aby vyklizením nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, které mají být vykázány.

Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti (dále jen „vyklizení bytu“), že ten, kdo má být vykázán, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.

Jsou-li při výkonu rozhodnutí vyklizením z vyklizovaného objektu odstraněny věci, které jsou zjevně bezcenné, a vyklizení není přítomen nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto, soud věci zdokumentuje tak, že je vyfotografuje nebo pořídí jejich zvukově obrazový záznam. Nařízení zničení věci se uvede v záznamu, případně protokolu o vyklizení.

(1) Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345 o. s. ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě co se s ní stalo.

(2) Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.

(3) Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.

(1) Výkon předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, prozatímního rozhodnutí upravujícího prozatímní úpravu poměrů dítěte, rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, kterým může být předsedou soudu určen i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce. Výkon podle věty první může provést i soudce určený rozvrhem práce.

(2) Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí nebo dohody podle odstavce 1 upravuje instrukce ministerstva.

(1) Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce (dále jen „soudní orgán“). Vyžadují-li okolnosti případu provedení výkonu mimo pracovní dobu soudu, pak úkon uskuteční přímo soudce, který takové předběžné opatření nařídil.

(2) Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, se provede tak, že vykonavatel na základě rozhodnutí o předběžném opatření v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření zakáže povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soudní orgán zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu, a to jednorázově, nikoliv opakovaně. Oprávněný musí být o provedení úkonu předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným musí být soudní orgán přítomen.

(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí vykonavatel oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného o právu požádat během trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora uvedených věcí.

Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, uvede se v usnesení též osobní jméno a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.

Soud vydá nové pověření podle § 43a exekučního řádu, pokud zjistí, že pověření obsahuje chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. V novém pověření zároveň uvede, že pověření nahrazuje dříve vydané pověření.

(1) U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled nebo jimž uložil omezení bránící škodlivým vlivům na jejich výchovu, vyžaduje soud prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo internátu, popřípadě požádá při nařízení dohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích.

(2) Byla-li nařízena ústavní výchova, může soud při přezkoumávání, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření, vykonat návštěvu zařízení pro výkon ústavní výchovy, nebo požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby soudce návštěvou v zařízení pro výkon ústavní výchovy zjistil skutečnosti potřebné pro přezkoumání, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy, a podal dožadujícímu soudu zprávu o výsledku návštěvy.

(1) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o svěřeném dítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.

(2) Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči, zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána, jakým způsobem se vyvíjejí vztahy mezi dítětem v pěstounské péči a jeho rodiči a jak se vyvíjejí rodinné a sociální poměry rodičů z hlediska možnosti převzetí péče o dítě.

Byl-li osobě omezené ve svéprávnosti jmenován soudem opatrovník, uloží soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, zprávu o činnosti opatrovníka. Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede přehled o nakládání s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí, rámcově jaký je zdravotní stav opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti a další podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka soud přezkoumá.

(1) Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“) předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.

(2) Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté až šesté.

(3) Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře pozůstalostní soud.

(4) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost pozůstalostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě.

(5) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.

(6) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost. Náhradník notáře vykonává úkony soudního komisaře svým jménem.

(7) Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž vyplývá převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.

(1) Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.

(2) Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené Komorou podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně poté, co bylo v řízení zjištěno, že u zůstavitele v době smrti trvalo manželství nebo jeho manželství dříve zaniklo.

(3) Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13) se založí do spisu.

(1) V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně právních jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je listina sepsána, zda není poškozena nebo opravována, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o notářský zápis, uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal, a rejstříkové označení notářského zápisu.

(2) V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že soudní komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou údaje podle odstavce 1 věty první a stanoviska osob podle § 144 odst. 3 z. z. ř.

(1) Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.

(2) Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.

(3) Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.

(4) V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.

(1) Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a obsah všech.

(2) Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.

(1) Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.

(2) Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.

(1) Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.

(2) Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu není evidována.

V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.

Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.

(1) Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.

(2) Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.

Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle § 150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.

(1) Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.

(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.

Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.

(1) V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.

(2) Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.

(3) Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.

Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.

(1) Bylo-li rozhodnutím o dědictví potvrzeno nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí, splní soudní komisař oznamovací povinnost podle § 190 odst. 1 z. z. ř. zasláním výpisu z rozhodnutí o dědictví (dále jen „výpis o dědictví“) příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu.

(2) Výpis o dědictví se vyhotoví jen v elektronické podobě a obsahuje

a) označení, že se jedná o výpis o dědictví,

b) označení soudu a soudního komisaře, který rozhodnutí vydal,

c) označení rozhodnutí spisovou značkou a údaje o zůstaviteli,

d) z výroku rozhodnutí jen tu část, která se týká nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem,

e) místo a datum vydání rozhodnutí,

f) údaj o právní moci rozhodnutí a

g) jméno a příjmení toho, kdo výpis o dědictví vyhotovil, a jeho elektronický podpis.

(3) Je-li součástí rozhodnutí o dědictví geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků, geometrický plán se k výpisu o dědictví připojí v elektronické podobě.

(4) Soudní komisař zašle výpis o dědictví s využitím webové aplikace zveřejněné za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(5) Došlo-li v rámci řízení o pozůstalosti ve vztahu k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí k vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, ke zřízení věcného práva k věci cizí, k nabytí pohledávky zajištěné zástavním právem, ke zřízení svěřenského nástupnictví, k vydání majetku nepatrné hodnoty nebo k jiné skutečnosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, postupuje soudní komisař obdobně podle odstavců 1 až 4.

Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.

(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.

(2) Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.

(3) Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.

(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.

(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení pozůstalostnímu soudu.

Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá soudní komisař spis bezodkladně pozůstalostnímu soudu.

(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1 z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.

(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména

a) seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,

b) označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,

c) způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti,

d) způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle § 105 z. z. ř. nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z. z. ř.

Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o pozůstalosti může být založen

a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném v § 98 z. z. ř., nebo

b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo

c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).

(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.

(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.

(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.

V případě, že byl předmět úschovy uložen u schovatele, při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.

(1) Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.

(2) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o pozůstalosti.

(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.

(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.

Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o pozůstalosti, že předmět úschovy nepatřil zůstaviteli, vydá předmět úschovy oprávněné osobě.

(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.

(2) K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.

(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy

a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky,

b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,

c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.

(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč a drobných movitých věcí nepatrné ceny.

(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.

(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z. z. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)

Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.

(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.

(2) Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.

(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení lhůt uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d, 158e, 179b a 314b tr. ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144 odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř. a § 404, 456 a 462 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k telekomunikační a výpočetní technice, jejíž použití je potřebné k plnění stanovených úkolů, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé nebo ve věcech předběžných opatření, a použití kulatého úředního razítka.

(2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 405 a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.

(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.

(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.

(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, operačnímu středisku krajského ředitelství Policie České republiky a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.

(2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.

(1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a.

(2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 5 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.

(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.

(4) Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.

(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.

(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.

(1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.

(2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.

Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.

Zrušují se

1. instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD,

2. ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Richter v. r.

1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

2b) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

7) § 16 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.

9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 2. 2005 č. j. 81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. 12. 2004 č. j. 66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.

11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.

12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.

13) § 35c odst. 2 a § 35d odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb.

14) Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.

20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

21) § 185d odst. 1 o. s. ř.

22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.