Zákon o pracovním poměru domovnickém

2. výpovědí:

(1) Sjedná-li se pracovní poměr domovnický nebo pokračuje-li se v něm tak, že není jeho trvání určeno, může býti zrušen oběma stranami výpovědí danou na tři měsíce předem ke konci kalendářního čtvrtletí; byla-li mezi stranami sjednána výpovědní lhůta delší než čtvrtletní, platí tato delší lhůta pro obě strany.

(2) Výpověď lze dáti jen u příslušného soudu, v jehož obvodu je byt. O náležitostech soudní výpovědi, o námitkách proti ní a o řízení o nich platí přiměřeně předpisy civilních řádů soudních o řízení ve věcech nájemních.

3. předčasným zrušením (§§ 13-16).

Z důležitých důvodů může kterákoli strana zrušit pracovní poměr domovnický kdykoliv i bez výpovědi. Za důležitý důvod se pokládá každá skutečnost, pro kterou nelze spravedlivě žádat od strany smlouvu zrušující, aby v pracovním poměru domovnickém dále setrvala.

Důležitým důvodem, pro který může vlastník domu pracovní poměr domovnický zrušiti kdykoliv i bez výpovědi, je zejména:

a) dopustil-li se domovník krádeže, zpronevěry, nebo jiného činu soudně trestného, který ho činí nehodným důvěry vlastníka domu;

b) byla-li vinou domovníka způsobena značná škoda osobám v domě bydlícím nebo vlastníku domu, nešlo-li jen o pouhé nedopatření;

c) chová-li se domovník přes písemné napomenutí urážlivě k osobám v domě bydlícím nebo k vlastníku domu nebo k jeho zástupci anebo chovají-li se tak příslušníci jeho domácnosti;

d) zanedbává-li domovník domovnické práce nebo práce, k nimž se zvláště zavázal (§ 5), byv písemně napomenut, po delší dobu nebo zdráhá-li se podrobiti příkazům daným pro správu domu, které nejsou v rozporu se zájmem veřejným.

Důležitým důvodem, pro který může domovník pracovní poměr domovnický zrušiti kdykoliv bez výpovědi, je zejména:

a) je-li, nebo stane-li se neschopný konati domovnické práce anebo práce, k nimž se zvláště zavázal (§ 5), nebo nemůže-li je zastati bez újmy na svém zdraví;

b) byly-li mu vykázány jako byt (§ 7) místnosti odporující stavebním, policejním nebo zdravotním předpisům anebo omezuje-li ho vlastník v užívání bytu;

c) dopustil-li se vlastník domu nebo jeho zástupce činů odporujících mravnosti nebo urážek proti němu nebo proti příslušníkům jeho domácnosti, nebo nezabránil-li v takovém chování svým lidem;

d) zadržuje-li vlastník domu bez důvodu náhradu hotových vydání (§ 8) nebo odměny (§ 9) anebo jej v nich zkracuje;

e) porušuje-li vlastník domu nebo jeho zástupce jiná podstatná ustanovení smlouvy nebo zákona, anebo hledí-li svésti domovníka k nezákonnostem.

(1) Pracovní poměr domovnický sjednaný přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, může být zrušen kdykoliv bez výpovědi také tehdy, nezaváže-li se domovník převzít za odměnu čištění chodníku (§ 5).

(2) Stejně lze zrušit kdykoliv i bez výpovědi pracovní poměr domovnický sjednaný v době uvedené v odstavci 1 s oběma manžely jako domovníky, nedohodnou-li se strany, že napříště bude domovníkem jen jeden z manželů.

Práva domovníkova podle §§ 7, 8, 9, 10, 12 a 18 nemohou být smlouvou vyloučena ani zkrácena.

Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, vztahují se na domovníky předpisy platné pro osoby v pracovním (zaměstnaneckém) poměru, zejména též předpisy o mzdě a o národním pojištění.

(1) Zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb., kterým se upravují právní poměry domovníků, se zrušuje.

(2) Zrušuje se použivatelnost ustanovení § 2 vládního nařízení ze dne 31. prosince 1942, č. 1 Sb. z roku 1943, o čištění veřejných chodníků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provedou jej ministři spravedlnosti a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.

Erban v. r.