5 As 47/2004 — Nejvyšší správní soud

5 As 47/2004- 36 - text č. j. 5 As 47/2004 - 38 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: E. p. s., o. s., proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, 117 05, o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č. j. 9 Ca 206/2003 – 12, t a k t o : I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č. j. 9 Ca 206/2003 – 12, s e z r u š u j e . II. Žaloba s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení před Městským soudem v Praze. IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze bylo uloženo ministru zemědělství rozhodnout o rozkladu žalobce ze dne 16. 6. 2003 podanému proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, kterým bylo žalobci odepřeno poskytnutí barevných kopií map záplavových území pro tok řeky Vltavy a řeky Stropnice. Městský soud v Praze v žalobě zdůraznil, že dnem účinnosti zákona č. 305/2000 Sb., o povodí vzniklo Povodí Vltavy, státní podnik. Způsobilost být účastníkem tohoto řízení přiznává žalovanému zákon a je irelevantní, že žalovaný je organizační složkou státu bez právní subjektivity. Dále uvedl, že Ministerstvo zemědělství vykonává funkci zakladatele státního podniku Povodí Vltavy a nepřímo tento podnik také řídí, neboť má možnost uplatnění svého vlivu na chod tohoto státního podniku, včetně možnosti odvolání jeho ředitele. Nelze tedy na tento státní podnik pohlížet jinak, než jako na orgán ve smyslu legislativní zkratky zakotvené v § 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., neboť jde o právnickou osobu, která je řízena orgánem, uvedeným v bodu 1, a která shromažďuje, zpracovává nebo uchovává informace o životním prostředí. Povodí Vltavy, s. p. je tedy subjektem, který je povinen informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů podle zákona č. 123/1998 Sb. poskytovat, a přesto v posuzované věci s odvoláním na formální výklad zákona odepřel žalobci požadované informace zpřístupnit. V takovém případě mělo Ministerstvo zemědělství podle § 9 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., jakožto nadřízený orgán, vydat v 30-ti denní lhůtě rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Vzhledem k tomu, že tak neučinilo, nastoupila uplynutím uvedené lhůty fikce negativního rozhodnutí podle § 9 odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb., proti kterému byl žalobce oprávněn podat podle § 61 správního řádu ve spojení s § 14 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb. rozklad k ministru zemědělství. Žaloba tak byla podána oprávněně, a soud ji proto z výše uvedených důvodů v plném rozsahu vyhověl a uložil ministru zemědělství rozhodnout o rozkladu podaném žalobcem. Žalovaný v kasační stížnosti uvedl, že krajský soud se dopustil nesprávného posouzení některých právních otázek, zejména co se týče právního vztahu mezi žalobcem – stěžovatelem - a Povodím Vltavy, s. p., když dovodil nepřímí řídící vztah. Povodí Vltavy, s. p. však není ani orgánem státní správy ani orgánem uzemní samosprávy a ani těmito orgány zřízenou, řízenou nebo pověřenou právnickou osobou. Stěžovatel nemůže být zřizovatelem tohoto státního podniku, neboť ten byl zřízen zákonem. Sám stěžovatel nemá požadovanou informaci k dispozici, protože vzhledem k dělené působnosti ústředních vodoprávních úřadů, založené vodním zákonem, problematika záplavových území spadá do kompetence výše zmíněných krajských úřadů, popřípadě Ministerstva životního prostředí jako nadřízeného ústředního vodoprávního orgánu. Stěžovatel sice vykonává funkci zakladatele státního podniku Povodí Vltavy, s. p., je však oprávněn do jeho činnosti zasahovat jen taxativním způsobem zakotveným v zákoně č. 305/2000 Sb., o povodích, popřípadě v zákoně č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění tehdejších předpisů. Podle § 109 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné /§ 103 odst. 1 písm. c)/ nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné /§ 103 odst. 1 písm. d)/, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. V posuzované věci se právě o takový případ jedná, neboť vada řízení, které proběhlo před krajským soudem spočívá právě v tom, že věcně rozhodl, ačkoli žaloba byla nepřípustná pro kompetenční výluku ve smyslu § 70 písm. a), § 65 odst. 1 s. ř. s. Podle cit. ustanovení jsou ze soudního přezkumu vyloučeny takové úkony správního orgánu, jimiž se nezakládá, nemění, neodnímá či závazně neurčuje žádné právo nebo povinnost, tedy nejsou po materiální stránce rozhodnutím ve smyslu soudního řádu správního. Při zkoumání povahy napadených „rozhodnutí“ (dále jen „správních úkonů“) bylo nezbytné zjistit, zda právnická osoba – Povodí Vltavy, s. p. (dále jen „Povodí Vltavy“)  a orgán státní správy (tj. žalovaný), jež je vydaly, byly ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 6/2005 Sb., skutečně orgány, které měly žádosti stěžovatele o poskytnutí informací v zákonné lhůtě buď vyhovět anebo rozhodnutím vydaným ve správním řízení zpřístupnění informace odepřít /§ 2 písm. b), § 3 odst. 1, § 7, § 9, § 14 odst. 1 stejného zákona/. Teprve po vyřešení této základní otázky by bylo možno přistoupit k posouzení povahy zpochybněných správních úkonů, úplnosti jejich náležitostí a průběhu řízení, v jehož rámci byly vydány (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního 7 A 109/2001). Kdo je orgánem, který vyřizuje žádosti žadatelů o zpřístupnění informace vymezuje zákon o právu na informace o životním prostředí /§ 2 písm. b) bod 1, 2, 3/. V tomto ustanovení je uvedeno, že pro účely tohoto zákona se rozumí orgány státní správy a orgány územní samosprávy a jimi zřízené, řízené nebo pověřené právnické osoby (dále jen „orgán“) 1. orgány státní správy a orgány územní samosprávy, jež plní úkoly v ochraně životního prostředí, zejména orgány státní správy ochrany ovzduší, vodohospodářské orgány, orgány ochrany přírody, orgány státní správy v odpadovém hospodářství, orgány státní správy lesů a orgány ochrany zemědělského půdního fondu, 2. rozpočtové a příspěvkové organizace, vůči nimž plní funkci zřizovatele orgány uvedené v bodu 1, a jiné právnické osoby, které jsou zřízené, řízené nebo pověřené těmito orgány a které shromažďují, zpracovávají nebo uchovávají informace o životním prostředí, 3. jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy, případně rozpočtové a příspěvkové organizace, vůči nimž plní funkci zřizovatele tyto orgány, a těmito orgány zřízené, řízené nebo pověřené právnické osoby, a to za předpokladu, že plní úkoly na úseku ochrany životního prostředí, nebo pokud v rámci své činnosti shromažďují, zpracovávají nebo uchovávají informace o životním prostředí. Státní podnik Povodí Vltavy ke dni 7. 5. 2003, tedy k datu kdy byl požádán o poskytnutí informací, nesplňoval zákonné předpoklady vyžadované pro orgán ustanovením § 2 písm. b) bod 1 zákona o právu na informace o životním prostředí, protože nebyl orgánem státní správy ani orgánem územní samosprávy, nýbrž právnickou osobou mj. i s právem vykonávat veškerá vlastnická práva k majetku státu, se kterým má právo hospodařit, jak je zřejmé z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu A, vložky 43594, a proto již nebylo třeba zkoumat existenci ostatních zákonných předpokladů potřebných pro získání postavení orgánu ve smyslu daného bodu. Jmenované právnické osobě také nesvědčilo postavení orgánu podle ustanovení § 2 písm. b) bod 2 stejného zákona, protože nebyla rozpočtovou ani příspěvkovou organizací, vůči které plnil funkci zřizovatele některý z orgánů státní správy či územní samosprávy zařazených v ustanovení § 2 písm. b) bod 1 téhož zákona, nýbrž státním podnikem, jak bylo výše vysvětleno. Poznámka pod čarou uváděla příkladem Ministerstvo životního prostředí, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, Českou inspekci životního prostředí, okresní úřady, obce, dále Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Český geologický ústav, Český ekologický ústav, Agenturu ochrany přírody. Nebylo tedy nutné dále zjišťovat, zda byly splněny ostatní zákonné předpoklady nezbytné pro získání postavení orgánu ve smyslu daného bodu s výjimkou posouzení, zda státní podnik nebyl právnickou osobou, která byla zřízena, řízena nebo pověřena orgány státní správy nebo územní samosprávy uvedenými v ustanovení § 2 písm. b) bod 1 dříve citovaného zákona. Povodí Vltavy však nebylo ani takovou právnickou osobou. Založení a vznik právnických osob - státních podniků je upraven především v zákoně č. 77/1997 Sb. o státním podniku (dále pouze „zákon o státním podniku“). Takový podnik se zakládá zakladatelskou listinou, kterou jménem státu vy