§ 24 občanský zákoník – Zástupce musí jednat osobně
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 24 občanského zákoníku stanoví, že zástupce musí jednat osobně a dalšího zástupce si může ustanovit pouze tehdy, je-li to stanoveno právním předpisem nebo dohodou účastníků, přičemž práva a povinnosti z úkonů dalšího zástupce vznikají přímo zastoupenému. Zástupce, například rodič nezletilého dítěte nebo opatrovník, musí právní úkony provádět sám a nemůže je delegovat na jinou osobu, pokud k tomu nemá výslovné oprávnění. (§ 24 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 24 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I z právních úkonů dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zástupce, například rodič nezletilého dítěte nebo opatrovník, musí právní úkony provádět sám a nemůže je delegovat na jinou osobu, pokud k tomu nemá výslovné oprávnění.
- Možnost ustanovit dalšího zástupce je omezena na situace, kdy to dovoluje zákon (např. jiný právní předpis) nebo kdy se na tom dohodnou všechny zúčastněné strany.
- I když je další zástupce ustanoven, právní důsledky jeho jednání (vznik práv a povinností) dopadají přímo na původně zastoupenou osobu, nikoli na prvního zástupce.
Na co si dát pozor
- Zástupce by si měl vždy ověřit, zda má oprávnění ustanovit dalšího zástupce, aby se vyhnul neplatnosti právních úkonů.
- Při jednání s dalším zástupcem je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému, nikoli tomuto dalšímu zástupci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 24
Jak soudy aplikují § 24
Takový postup nepřichází v úvahu především se zřetelem k ustanovení § 24 občanského zákoníku, ale i s ohledem na vymezení charakteru vztahu mezi opatrovancem a opatrovníkem.
Podle ustanovení § 24 občanského zákoníku zástupce musí jednat osobně; dalšího zástupce si může stanovit jen, jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto.
„Je-li přístavba k rodinnému domku, který tvoří samostatné jmění manželky, součástí věcí ve smyslu § 24 obč. zák. č. 141/1950 Sb., nepatří do zákonného majetkového společenství manželů (dnes společného jmění manželů), i když byla provedena za trvání manželství.