§ 23 občanský zákoník – Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 Občanského zákoníku stanoví, že zastoupení může vzniknout buď na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (tzv. zákonné zastoupení), anebo na základě dohody o plné moci. Existují dva hlavní způsoby, jak se někdo může stát zástupcem jiné osoby: buď mu to ukládá zákon nebo rozhodnutí úřadu, nebo se na tom obě strany dohodnou a sepíší plnou moc. (§ 23 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 23 odkazuje 45 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Zastoupení vzniká na základě zákona nebo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Existují dva hlavní způsoby, jak se někdo může stát zástupcem jiné osoby: buď mu to ukládá zákon nebo rozhodnutí úřadu, nebo se na tom obě strany dohodnou a sepíší plnou moc.
- Zákonné zastoupení se uplatní v situacích, kdy osoba sama nemůže jednat (např. nezletilé děti, osoby s omezenou svéprávností), a zástupce je určen právním předpisem nebo soudem.
- Zastoupení na základě dohody o plné moci dává možnost komukoli, kdo je způsobilý k právním úkonům, pověřit jinou osobu, aby za něj jednala v konkrétních záležitostech.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi zákonným zastoupením a zastoupením na základě plné moci, neboť jejich vznik a rozsah pravomocí se liší.
- Vždy je nutné ověřit, zda zástupce jedná na základě platného právního titulu (zákon, rozhodnutí, plná moc).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
Citoval ustanovení § 13, § 15 a § 16 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném v době spáchání skutků, a § 22 a § 23 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy účinném znění, s poukazem na to, že za právnickou osobu mohl v době účinnosti těchto ustanovení platně jednat mimo její provozovnu pouze statutární orgán nebo zástupce právnické osoby na základě plné moci.
Citoval ustanovení § 13, § 15 a § 16 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném v době spáchání skutků, a § 22 a § 23 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy účinném znění, s poukazem na to, že za právnickou osobu mohl podle těchto ustanovení platně jednat mimo její provozovnu pouze statutární orgán nebo zástupce právnické osoby na základě plné moci.
Pro vymezení rozsahu oprávnění zmocněnce jednat za zmocnitele ostatně není rozhodující dohoda o plné moci (srov. § 23 obč. zák.), typicky smlouva příkazní, neboť ta zakládá závazkový vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem (tzv. vnitřní vztah); zmocněnec se jí zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu.