Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 461

§ 461 občanský zákoník – Dědí se ze zákona

Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 461 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že dědit lze buď na základě zákona, nebo na základě závěti, případně kombinací obou těchto způsobů, a řeší situace, kdy dědic ze závěti dědictví nenabude nebo závěť pokrývá jen část dědictví. (§ 461 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)

Klíčová fakta

  • Týká se: dědic
  • Judikatura: na § 461 odkazuje 35 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od
  • Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.

(2) Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Dědictví se primárně řídí buď zákonem (pokud není závěť), nebo závětí (pokud existuje).
  • Pokud dědic určený v závěti dědictví nezíská (například ho odmítne), nastupují místo něj dědici určení zákonem.
  • Jestliže závěť upravuje pouze část majetku zůstavitele, zbytek majetku se rozdělí mezi dědice podle zákona.
  • Může nastat situace, kdy část majetku dědí osoby určené v závěti a zbytek majetku dědí osoby určené zákonem.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 461

35
NS
Nejvyšší soud
28. 4. 2021
NS
Nejvyšší soud
31. 12. 2013
NS
Nejvyšší soud
20. 3. 2013
NSS
Městský soud v Praze
27. 11. 2015
NSS
Nejvyšší správní soud
22. 8. 2012
NSS
Nejvyšší správní soud
14. 3. 2012

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 461 zákona 40/1964 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 461

… na judikaturu dovolacího soudu dovozuje, že zůstavitelka ve své závěti ustanovila jednoznačně, že majetek v závěti výslovně uvedený se dělí rovným dílem mezi dva závětní dědice, přičemž v řízení bylo nepochybně zjištěno, že jeden takovým dědicem není, protože ke dni smrti zůstavitelky neexistoval a protože ustanovení § 461 odst. 2 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) vylučuje možnost přirůstání podílů mezi závětními dědici, připadá podíl, který by náležel farní charitě při žalované a který byl uvolněn její nemožností dědit (neexistencí ke dni …

24 Cdo 3205/2020 · Nejvyšší soud · 28. 4. 2021

… 13.4.2012, použije se při dědění po něm právo platné v den jeho smrti, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů účinném do 13.6.2012 (dále jen „obč. zák.“; srov. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů (§ 461 odst. 1 obč. zák.). Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 obč. zák.). Nastane-li za řízení o dědictví stav, že dědictví nemůže nabýt žádný z dědiců (např. proto, že zůstavitel nezanechal dědice, že dědicové jsou …

21 Cdo 1144/2016 · Nejvyšší soud · 31. 12. 2013

Z povahy právního úkonu závěti (jako dědického titulu) totiž nevyplývá, že povolání jednotlivých dědiců k dědění nelze vzájemně oddělit, o čemž svědčí též ustanovení § 461 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého, nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona; nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.9.2004 sp. zn. 30 Cdo 1765/2004, které bylo uveřejněno pod č. 88 ve Sbírce Soudních rozhodnutí a …

21 Cdo 3098/2011 · Nejvyšší soud · 20. 3. 2013

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.