§ 518 občanský zákoník – Pokud byla ve smlouvě určena přesná doba plnění…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 518 stanoví, že pokud byla ve smlouvě určena přesná doba plnění a z povahy věci vyplývá, že opožděné plnění by pro věřitele nemělo smysl, musí věřitel dlužníkovi bez zbytečného odkladu oznámit, že na plnění trvá, jinak se smlouva od počátku ruší. (§ 518 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Lhůta nebo doba: „…že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem, musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá“
- Judikatura: na § 518 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem, musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník nesplní v přesně stanoveném termínu a pro věřitele by pozdější plnění bylo bezcenné (např. dodání svatebního dortu po svatbě), smlouva se automaticky ruší, pokud věřitel neoznámí, že na plnění i přes zpoždění trvá.
- Věřitel má povinnost aktivně sdělit svůj zájem na plnění i po termínu, pokud chce, aby smlouva zůstala v platnosti.
- Pokud věřitel neoznámí, že na plnění trvá, smlouva se považuje za zrušenou od samého počátku, jako by nikdy nevznikla.
Na co si dát pozor
- Věřitel musí jednat bez zbytečného odkladu, jakmile zjistí, že dlužník nesplnil včas.
- Důležité je posoudit, zda "z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem".
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 518
Jak soudy aplikují § 518
… posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Zpochybňuje-li dovolatelka skutková zjištění odvolacího soudu tím, že předestírá vlastní skutkové závěry (že dílčí zpráva právní předchůdkyně žalované nebyla dodána řádně a včas), na kterých buduje jiné právní posouzení věci než odvolací soud (nutnost aplikace ustanovení § 518 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), a vytýká-li několik konkrétních vad řízení (např. že odvolací soud nezopakoval provedené důkazy před soudem prvního stupně, překvapivost a nepřezkoumatelnost …
Tak je tomu například v případě platného odstoupení od smlouvy (§ 48 obč. zák.), zániku závazku u tzv. fixních smluv (§ 518 obč. zák.), dohody stran (§ 572 odst. 2 obč. zák.) či v případě splnění rozvazovací podmínky (§ 36 odst. 2, věta druhá, obč. zák.). Po odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3113/2007, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3053/2013).
Tak je tomu například v případech platného odstoupení od smlouvy (§ 48 obč. zák.), zániku závazku u tzv. fixních smluv (§ 518 obč. zák.), dohody stran (§ 572 odst. 2 obč. zák.) či v případě splnění rozvazovací podmínky (§ 36 odst. 2 věta druhá obč. zák.). Okamžikem odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4189).