Stručně: Paragraf 56 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby, přičemž pokud pracovník pokračuje v práci s vědomím organizace, mění se tento poměr na dobu neurčitou.
§ 56 Skončení pracovního poměru sjednaného na určitou dobu
(1) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má organizace upozornit pracovníka na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem.
(2) Pokračuje-li pracovník po uplynutí sjednané doby s vědomím organizace dále v konání prací, platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak.
Paragraf 56 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby, přičemž pokud pracovník pokračuje v práci s vědomím organizace, mění se tento poměr na dobu neurčitou.
Co to znamená v praxi
Pracovní poměr na dobu určitou automaticky zaniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den jeho ukončení.
Pokud byla doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má organizace povinnost upozornit pracovníka na jejich skončení, obvykle alespoň tři dny předem.
Jestliže pracovník po uplynutí sjednané doby pokračuje v práci a organizace o tom ví, pracovní poměr se automaticky mění na pracovní poměr na dobu neurčitou, pokud se organizace s pracovníkem nedohodne jinak.
Na co si dát pozor
Organizace by měla včas upozornit pracovníka na skončení prací, pokud je pracovní poměr vázán na dobu konání určitých prací.
Pokud organizace nechce, aby se pracovní poměr na dobu určitou změnil na dobu neurčitou, nesmí nechat pracovníka pokračovat v práci po uplynutí sjednané doby, nebo se musí s pracovníkem dohodnout jinak.