§ 23 horní zákon – Kdo povoluje výstavbu důlních děl a staveb
Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) · 44/1988 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona č. 44/1988 Sb. stanovuje, kdo povoluje výstavbu důlních děl a staveb, jaké náležitosti musí mít jejich dokumentace a kdo povoluje související stavby na povrchu. Povolování důlních děl a staveb pod povrchem: Povolení pro důlní díla a stavby, které se nacházejí pod zemí, vydává orgán státní báňské správy. (§ 23 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: stavební úřad
- Judikatura: na § 23 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 44/1988 Sb.
(1) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy.
(2) Dokumentace důlních děl a důlních staveb pod povrchem musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat
a) hospodárné využívání výhradních ložisek,
b) optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod,
c) ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště),
d) ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních ložisek,
e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů,
f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí,
g) komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům, a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu,
h) upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem.
(3) Stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, nebo úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i jejich změnu, užívání, změnu užívání nebo odstranění povoluje na žádost nebo v případech stanovených stavebním zákonem nařizuje z moci úřední stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.
(4) Stavby uvedené v odstavcích 1 a 3 jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem.
(5) Stavební úřad na návrh organizace stanoví postupem podle stavebního zákona ochranné pásmo zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povolování důlních děl a staveb pod povrchem: Povolení pro důlní díla a stavby, které se nacházejí pod zemí, vydává orgán státní báňské správy.
- Obsah dokumentace: Dokumentace k těmto podzemním stavbám musí být velmi podrobná a zohledňovat řadu aspektů, jako je hospodárné využívání ložisek, bezpečnost provozu, ochrana životního prostředí a řešení vztahů s okolím.
- Povolování povrchových staveb: Stavby na povrchu, které slouží k otvírce, přípravě a dobývání ložisek nebo k úpravě nerostů, povoluje stavební úřad, ale vždy na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.
- Ochranná pásma: Stavební úřad může na návrh organizace stanovit ochranné pásmo kolem zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.
Na co si dát pozor
- Komplexnost dokumentace: Dokumentace pro podzemní důlní díla a stavby je velmi rozsáhlá a musí pokrývat široké spektrum technických, ekonomických, bezpečnostních a ekologických požadavků.
- Součinnost úřadů: Při povolování staveb souvisejících s těžbou je nutná součinnost stavebního úřadu a obvodního báňského úřadu.
- Vyloučení autorizovaného inspektora: U těchto specifických staveb není možné využít posouzení autorizovaným inspektorem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
Pro případ, že by předmětné kaly byly považovány za produkt hornické činnosti, upozorňuje na § 23 zákona č. 44/1988 Sb. s tím, že odvaly a odkladiště podléhají režimu stavebního řízení.
… rozsudku odvolací soud přisvědčil závěru, že vlastnictví pozemků k 24. 5. 1991 (dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí - dále též jen “zákon”) nepřešlo na žalované město dle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, neboť jde - v intencích § 2, § 3 a § 23 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horního zákona) - o pozemky zastavěné, přičemž důvod uvedený v § 2 odst. 1 písm. b) zákona nepřichází v úvahu.
Vychází přitom z přesvědčení, že o umístění komunikace nebylo vedeno žádné řízení a nebylo vedeno ani řízení o povolení stavby ve smyslu § 79 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), respektive podle § 23 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“).