Při pracovní době mladistvých zaměstnanců (§ 7) a při stanovené kratší než pravidelné pracovní době (§ 8) přísluší zaměstnancům zásadně poměrná část mzdy, kterou by měli při pravidelné pracovní době stanovené podle § 1. Podrobnosti stanoví vláda, po případě orgán, který k tomu zmocní.
Aby pracující mohli lépe využít dnů pracovního klidu k oddechu, může vláda stanovit, je-li to v souladu s potřebami národního hospodářství, že se dny pracovního klidu stanovené zákonem č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, přesunují na jiné dny tak, aby dva nebo více dnů pracovního klidu na sebe navazovalo, po případě provést z těchto důvodů i jiné přesuny pracovní doby.
Vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro splnění úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství, může vláda v rámci pravidelné pracovní doby stanovené tímto zákonem upravit rozdělení pracovní doby odchylně od ustanovení §§ 2 až 5.
Ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů), vedoucí jim podřízených řídících orgánů, ředitelé podniků (závodů) a vedoucí jiných organisací jsou povinni učinit opatření, aby i při zkrácení pracovní doby podle tohoto zákona byly splněny plánované úkoly bez překročení plánovaných mzdových fondů a plánovaného počtu pracovníků.