§ 717 Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník – Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení
Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník · 509/1991 Sb. · § 717 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 717 zákona č. 509/1991 Sb. stanoví, že nájem obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká na základě nájemní smlouvy, přičemž pokud je na tutéž místnost uzavřeno více smluv, je každý nájemce samostatný v rozsahu vymezeném dohodou.
§ 717 Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení
(1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.
(2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.
Paragraf 717 zákona č. 509/1991 Sb. stanoví, že nájem obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká na základě nájemní smlouvy, přičemž pokud je na tutéž místnost uzavřeno více smluv, je každý nájemce samostatný v rozsahu vymezeném dohodou.
Co to znamená v praxi
Pro vznik nájmu obytné místnosti v zařízeních pro trvalé bydlení je vždy nutné uzavřít nájemní smlouvu mezi pronajímatelem a nájemcem.
I když je jedna obytná místnost pronajata více osobám, každá z nich je považována za samostatného nájemce.
Rozsah užívání místnosti každým z více nájemců musí být vymezen v dohodě.
Bez nájemní smlouvy nevzniká právo užívat obytnou místnost v takovém zařízení.