Stručně: Paragraf 342 obchodního zákoníku určuje, jak se posuzuje, zda je sjednaná doba plnění závazku ve prospěch dlužníka, věřitele, nebo obou, a jaké to má praktické důsledky pro možnost plnění před touto dobou.
§ 342
(1) Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z ustanovení tohoto zákona něco jiného, je rozhodující úmysl stran projevený při uzavření smlouvy nebo povaha plnění pro určení, zda doba plnění je stanovena ve prospěch obou stran, nebo jen ve prospěch jedné z nich.
(2) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, před touto dobou není věřitel oprávněn požadovat plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit svůj závazek.
(3) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch věřitele, je před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění, ale dlužník není oprávněn plnit svůj závazek.
(4) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch obou stran, není před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění a dlužník plnit svůj závazek.
Paragraf 342 obchodního zákoníku určuje, jak se posuzuje, zda je sjednaná doba plnění závazku ve prospěch dlužníka, věřitele, nebo obou, a jaké to má praktické důsledky pro možnost plnění před touto dobou.
Co to znamená v praxi
Určení prospěchu doby plnění: Pokud smlouva nebo zákon nestanoví jinak, rozhoduje o tom, zda je doba plnění ve prospěch jedné či obou stran, úmysl stran při uzavření smlouvy nebo povaha samotného plnění.
Doba plnění ve prospěch dlužníka: Dlužník může plnit svůj závazek i před sjednanou dobou, ale věřitel po něm nemůže plnění požadovat dříve.
Doba plnění ve prospěch věřitele: Věřitel může požadovat plnění i před sjednanou dobou, ale dlužník nemůže plnit dříve, než je sjednáno.
Doba plnění ve prospěch obou stran: Ani dlužník nemůže plnit dříve, ani věřitel nemůže požadovat plnění dříve, než je sjednáno.
Na co si dát pozor
Vždy je důležité jasně formulovat ve smlouvě, zda je doba plnění ve prospěch jedné či obou stran, aby se předešlo sporům o výklad.
Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, čí prospěch je dobou plnění chráněn, bude se zkoumat úmysl stran nebo povaha plnění.