Zákon o osobním vlastnictví k bytům

(1) Dům lze postavit na pozemku, ke kterému se k tomu účelu zřídí právo společného osobního užívání (§ 198 a 199, § 201 až 220 obč. zák.).

(2) Při zřízení práva společného osobního užívání pozemku se určí jeho výměra v souladu s územním plánem nebo územním rozhodnutím podle urbanistických zásad.

(3) Podíly peněžité úhrady uvedené v § 13 odst. 1 písm. e) se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy všech místností bytů a těch místností nesloužících k bydlení, které nejsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků bytů a stavebně jsou součástí bytového objektu.

(4) Převádějí-li se byty ze státního socialistického vlastnictví do osobního vlastnictví, zřídí se pro vlastníky bytů právo osobního užívání pozemku po převodu všech bytů v domě.

(5) Na dobu do vzniku práva společného osobního užívání pozemku přenechá národní výbor vlastníkům bytů v osobním vlastnictví pozemek ke společnému dočasnému užívání (§ 397 občanského zákoníku) v rozsahu, který odpovídá spoluvlastnickým podílům na společných částech domu (§ 17 odst. 2). Dohoda o přenechání pozemku k dočasnému užívání je součástí smlouvy o převodu bytu (§ 14). Právo dočasného užívání pozemku přechází na právní nástupce vlastníka bytu v osobním vlastnictví.

(1) Dům lze postavit i na stavebním pozemku, který je ve vlastnictví stavebníka (stavebníků).

(2) Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni stavebníci a nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (§ 17 odst. 2), provedou stavebníci mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod je součástí smlouvy mezi budoucími vlastníky bytů (§ 12 a 13).

Na vlastnictví místností nesloužících k bydlení, na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily i na vlastnictví k bytu.

(1) Ustanovení občanského zákoníku, zákona o hospodaření s byty, občanského soudního řádu, notářského řádu a jiných předpisů, týkajících se rodinných domků nebo jejich částí a práv a povinností jejich vlastníků nebo uživatelů, se přiměřeně vztahují i na vlastnictví k bytům nebo jejich částí a na práva a povinnosti vlastníků k bytům, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Zejména se na byty v osobním vlastnictví vztahují přiměřeně ustanovení upravující vynětí z přidělovacího práva místního národního výboru (§ 23 odst. 2 až 5 zákona o hospodaření s byty), pomoc národních výborů přitom, aby se vlastník, jeho ženaté (vdané) dítě nebo jeho rodiče mohli nastěhovat do bytu nebo jeho části, užívá-li byt nebo jeho část jiný občan (§ 23 odst. 1 zákona o hospodaření s byty), včetně zrušení práva užívat byt ve prospěch vlastníka, jeho ženatých (vdaných) dětí nebo jeho rodičů (§ 391 obč. zák., § 40 zákona o hospodaření s byty), zrušení práva užívat místnost nesloužící k bydlení ve prospěch vlastníka (§ 393 obč. zák.), vynětí z možnosti zrušit právo užívání bytu pro nadměrnost (§ 38 odst. 3 písm. a) zákona o hospodaření s byty), místní poplatek z bytů, včetně vynětí z poplatkové povinnosti, užívá-li byt vlastník (§ 78 odst. 2 zákona o hospodaření s byty), a výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí (§ 335 až 338 občanského soudního řádu, § 79 až 81, 84 až 88 notářského řádu).

(1) Federální ministerstvo financí stanoví

a) které byty jsou vyloučeny z prodeje do osobního vlastnictví občanů,

b) výši pevného ročního (měsíčního) příspěvku na úhradu nákladů správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku (§ 18 odst. 3) a služeb spojených s bydlením v případě, kdy správu společných částí domu převezme státní hospodářská organizace.

(2) Ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví výši pevného ročního (měsíčního) příspěvku na úhradu nákladů správy a údržby společných částí domu, popřípadě pozemku (§ 18 odst. 3) a služeb spojených s bydlením v případě, kdy správu společných částí domu převezme rozpočtová organizace.

(3) Český cenový úřad a Slovenský cenový úřad upraví oceňování bytů, místností nesloužících k bydlení a společných částí domů s byty v osobním vlastnictví.

(4) Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úřad geodézie a kartografie upraví způsob zápisu osobního vlastnictví k bytu, spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví pozemku nebo práva společného osobního užívání pozemku do evidence nemovitostí.

Vztahy vlastníků bytů, pokud jednají vůči třetím osobám společně a nerozdílně, zejména způsob zastupování, jednání zástupce (zástupců) vůči třetím osobám místo vlastníků, dále vnitřní vztahy mezi vlastníky, zejména podrobnosti o správě a údržbě společných částí domu, pokud nebyly upraveny již ve smlouvě mezi budoucími vlastníky bytů [§ 13 odst. 1 písm. f) a g)], si vlastníci mohou blíže upravit dohodou. Tato dohoda je účinná vůči třetím osobám jen tehdy, jestliže o ní věděli.

(1) Pokud byly před 1. červencem 1992 uzavřeny mezi vlastníkem, popřípadě organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a nebytových prostor smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a zařízení domu, popřípadě pozemku, za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník, popřípadě organizace spravující ostatní byty v domě oprávněn počínaje 1. červencem 1992 jednostranně příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 18 odst. 1.

(2) Vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené byty a nebytové prostory v domě, jsou oprávněni počínaje 1. červencem 1992 vlastníkům bytů a nebytových prostor jednostranně upravit úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebytových prostor podle § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1966.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

1) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.