§ 21 zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · 589/1992 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 21 zákona č. 589/1992 Sb. stanovuje, že zaměstnavatelům může být uložena přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení, pokud jejich výrobní zařízení nebo provoz nevyhovuje předpisům bezpečnosti práce, zdravotním nebo hygienickým předpisům, nebo pokud není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců. (§ 21 zákona č. 589/1992 Sb., zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Částka nebo sazba (odst. 2): „Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu (§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k…“
- Odkazuje na: § 5a
- Judikatura: na § 21 odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 589/1992 Sb.
(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná územní správa sociálního zabezpečení20) zaměstnavateli, jestliže
a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.
(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu (§ 5a) za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.
(3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstránění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.
(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, zánik a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatelé, kteří nedodržují předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny nebo provozu ochranných zařízení, mohou být sankcionováni přirážkou k pojistnému.
- Přirážka může dosáhnout až 5 % z vyměřovacího základu za každý měsíc, po který nedostatky trvají.
- Povinnost platit přirážku vzniká od prvního dne kalendářního měsíce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o nevyhovujícím stavu nebo kdy byly nedostatky zjištěny, a trvá až do jejich odstranění.
- Pokud jsou nedostatky zjištěny pouze v části podniku, přirážka se vypočítá jen z vyměřovacích základů zaměstnanců v této konkrétní části.
Na co si dát pozor
- Přirážka se platí i v případě, že byla stanovena lhůta k odstranění nedostatků a tato lhůta uplynula, aniž by byly nedostatky odstraněny.
- Způsob placení, vymáhání a další aspekty přirážky se řídí stejnými pravidly jako u samotného pojistného.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 21
Jak soudy aplikují § 21
Proto vyměřovacím základem organizace a malé organizace nemohlo být nic jiného než součet vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.Tomuto logickému vývodu zcela odpovídalo i ustanovení § 21 odst. 2 zákona č.589/1992 Sb., ve znění účinném v období od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, které upravovalo výši přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení.
Proto vyměřovacím základem organizace a malé organizace nemohlo být nic jiného než součet vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.Tomuto logickému vývodu zcela odpovídalo i ustanovení § 21 odst. 2 zákona č.589/1992 Sb., ve znění účinném v období od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, které upravovalo výši přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení.
Navíc výslovný návod pro vymezení pojmu vyměřovacího základu organizace a malé organizace byl v rozhodné době obsažen v ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., jež stanovilo výši přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení až do 5 % z vyměřovacího základu organizace a malé organizace, který byl ve vztahu k jejich nižším složkám určen jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců této nižší složky.
Související
§ 104d Oznámení rozhodnutí (Zákon České národní rady o organizaci a )§ 104d Oznámení rozhodnutí (Zákon České národní rady, kterým se mění)§ 104c Rozhodování (Zákon České národní rady o organizaci a )§ 104c Rozhodování (Zákon České národní rady, kterým se mění)