Vyhláška ministra zahraničních věcí o úplném znění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci

Počet colli a/nebo váha dodaného množství se určují při dopravě:

1. po železnici

a) jestliže počet colli a/nebo váha zboží byla určena odesílací železniční stanicí země prodávajícího, což musí být potvrzeno zástupcem železnice v příslušné rubrice železničního nákladního listu – podle železničního nákladního listu přímé mezinárodní železniční přepravy zboží;

b) jestliže byly počet colli a/nebo váha zboží určeny v odesílací železniční stanici země prodávajícího odesílatelem a nebyly přezkoumány železnicí, pak se množství zboží určuje při dopravě bez překládání, nebylo-li smlouvou stanoveno jinak – podle nákladního listu přímé mezinárodní železniční přepravy zboží; byla-li železnicí přezkoumána váha a/nebo počet colli během cesty nebo ve stanici určení, za podmínky, že zboží a vagón došel do místa přezkoumání ve stavu vylučujícím odpovědnost železnice – podle dokladu potvrzujícího výsledky takového vážení a/nebo přezkoumání počtu colli železnicí sestaveného podle Dohody o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS);

c) jestliže byly počet colli a/nebo váha zboží určeny v odesílací železniční stanici země prodávajícího odesílatelem a nebyly přezkoumány železnicí, pak se při dopravě s překládáním určuje počet colli a/nebo váha zboží způsobem stanoveným ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě;

2. automobilové – podle dopravního dokladu;

3. po vodě – podle konosamentu nebo náložního listu;

4. letecké – podle leteckého nákladního listu;

5. poštou – podle poštovní průvodky;

6. v případě předání zboží na sklad podle § 40 a 41 – podle skladního listu nebo potvrzení o uskladnění.

Přezkoumání množství zboží dodaného ve specifikovaných jednotkách míry (např. podle metrů, kusů, párů, váhy netto atp.) se provádí podle specifikace prodávajícího.

1. Jestliže ve smlouvě není zvláštní ustanovení o balení, je prodávající povinen odeslat zboží v balení používaném v zemi prodávajícího pro vývozní zboží, zabezpečujícím s ohledem na možné překládání při řádném a obvyklém zacházení s nákladem neporušenost zboží při dopravě. V jednotlivých případech musí brát rovněž zřetel na délku a způsob dopravy.

2. Před zabalením musí být provedeno patřičné namazání strojů a zařízení, které by je uchránilo před rezivěním.

1. Do každého colli musí být vložen podrobný balicí list.

2. Při dodávkách zařízení a strojů se v balicím listě uvádí: označení strojů a jednotlivých částí zabalených v daném colli, jejich množství s uvedením technických údajů podle odpovídajících položek smlouvy, výrobní číslo stroje, číslo výkresu, váha brutto a netto a přesně označení daného colli tak, aby bylo možno zjistit totožnost zboží s údaji technické specifikace uvedené ve smlouvě.

3. Jeden exemplář balicího listu v nepromokavé obálce se ukládá společně se zařízením nebo strojem do bedny nebo se připevňuje na vnější straně bedny.

4. Jestliže se odesílá zařízení nebo stroj nezabalen, musí být obálka z nepromokavého papíru, do které se vkládá balicí list, připevněna tenkou plechovou destičkou přivařenou přímo ke kovovým částem strojů.

Není-li smlouvou stanoveno jinak, je prodávající povinen odeslat společně s dopravními doklady v jednom vyhotovení váhovou specifikaci na každé colli a doklad potvrzující jakost zboží.

1. Jestliže není smlouvou stanoveno jinak, musí být na každém colli zřetelně uvedeno nesmyvatelnou barvou toto označení:

číslo smlouvy a/nebo číslo objednávky kupujícího,

číslo colli,

příjemce,

váha netto a brutto v kilogramech.

2. Při dopravě po železnici musí označení odpovídat požadavkům SMGS.

3. Při dopravě po vodě musí označení rovněž obsahovat rozměry beden v centimetrech a v nutných případech přístav a zemi určení.

4. Při dopravě jiným způsobem musí označení odpovídat požadavkům pravidel platných pro příslušný druh dopravy.

5. Prodávající je povinen uvést zvláštní (preventivní) označení, jestliže si toho vyžaduje specifičnost zboží.

6. Bedny se označují na dvou čelních stranách, zboží nebalené ze dvou stran.

7. Označení se uvádí v jazyce země prodávajícího s překladem jeho textu do ruštiny nebo němčiny.

8. U zařízení a strojů se číslo colli uvádí zlomkem, v jehož čitateli je řadové číslo colli a ve jmenovateli počet colli, v nichž je zabalena celá jednotka zařízení.

1. Jestliže ve smlouvě není stanoveno, jaká technická dokumentace má být předána prodávajícím v souvislosti s plněním smlouvy (výkresy, specifikace, směrnice pro údržbu, používání a montáž atp.) a není-li též uveden počet kompletů, způsobů a lhůty pro jejich doručování, je prodávající povinen předat kupujícímu technickou dokumentaci podle praxe platné v příslušném průmyslovém odvětví v zemi prodávajícího, a to v takových lhůtách, aby bylo zajištěno normální používání strojů a/nebo zařízení, jejich uvedení do provozu, obsluha a běžné opravy.

2. Technická dokumentace musí být vypracována tak, aby zabezpečovala možnost normálního používání strojů a/nebo zařízení v provozu a u kompletního zařízení provedení montáže, jestliže není smlouvou stanoveno, že montážní práce provádí prodávající, dále jejich uvedení v chod, používání a údržby při používání a běžných oprav.

3. Technická dokumentace se vypracovává v jazyku dohodnutém ve smlouvě.

4. Na technické dokumentaci musí být uvedena příslušná čísla smlouvy, dispozice a čísla dílčí dodávky (trans).

5. Technická dokumentace předvídaná ve smlouvě, která se odesílá spolu se zbožím, musí být zabalena do nepromokavého papíru nebo zabalena jiným způsobem, chránícím ji před poškozením při společné dopravě se zbožím.

6. Jestliže ve smlouvě nejsou stanoveny lhůty pro předání plánů základů nebo stavebních dispozic nebo údajů nutných pro projektování základů, pak tyto lhůty strany dohodnou dodatečně.

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, přísluší prodávajícímu výlučné právo na technickou dokumentaci předanou kupujícímu.

2. Kupující má právo používat předané technické dokumentace, na kterou má prodávající výlučné právo, nebo dovolovat její používání jen uvnitř své země a jen pro obsluhu strojů a/nebo zařízení, pro které byla tato dokumentace předána, jeho používání a opravu (včetně zhotovení náhradních dílů nutných pro opravu).

3. Technická dokumentace předaná podle smlouvy nesmí být uveřejněna.

4. Při zrušení smlouvy musí být technická dokumentace předaná prodávajícím kupujícímu vrácena prodávajícímu na jeho žádost bez prodlení, avšak nejpozději během tří měsíců od zrušení smlouvy.

5. Jestliže se zboží zhotovuje podle technické dokumentace kupujícího, řídí se vzájemné vztahy stran ohledně technické dokumentace příslušnými ustanoveními tohoto paragrafu.

1. Prodávající je povinen na svůj účet provést před odesláním prověrku jakosti zboží (podle druhu zboží buď zkoušku nebo analýzu nebo prohlídku nebo podobně) podle podmínek ujednaných s kupujícím; nejsou-li podmínky ujednány, pak podle obvyklých podmínek pro prověrku platných v zemi prodávajícího pro dané zboží.

2. Při dodávce zboží hromadné průmyslové a zemědělské výroby, včetně zboží široké potřeby a potravinářského zboží, nejsou-li smlouvou stanoveny jiné podmínky, provádí se prověrka jakosti jen u předmětů vybraných namátkově, a to dle obvyklých pravidel platných v zemi prodávajícího.

3. Před odesláním musí být na dodávané zboží z příkazu a na účet prodávajícího sestaven u strojů a zařízení, u nichž se provádí zkouška, protokol o zkoušce s uvedením podstatných podrobností a výsledků zkoušky, a pokud jde o jiné zboží, certifikát o jakosti nebo jiný doklad, potvrzující, že jakost zboží odpovídá podmínkám smlouvy.

4. Není-li smlouvou stanoveno jinak, je prodávající povinen předložit kupujícímu příslušný doklad, potvrzující jakost zboží. Protokol o zkoušce předkládá prodávající kupujícímu, když o něj kupující požádá.

5. Jestliže v důsledku zvláštnosti strojů nebo zařízení nebo jiných okolností je třeba provést na místě montáže zkoušku výkonnosti sjednané smlouvou, provádí se pak tato zkouška zcela nebo částečně v místě montáže strojů nebo zařízení v zemi kupujícího způsobem a ve lhůtách stanovených smlouvou.

6. Při dodávkách velkého kompletního zařízení se bude zástupce prodávajícího účastnit na žádost kupujícího prověrky smluvené jakosti tohoto zařízení za podmínek dohodnutých mezi stranami. Výsledky prověrky se uvádějí v protokole podepsaném oběma stranami.

1. Je-li smlouvou vyhrazeno právo, aby se zástupce kupujícího účastnil prověrky jakosti zboží v zemi prodávajícího, je prodávající povinen uvědomit kupujícího o pohotovosti zboží k prověrce ve lhůtě dávající kupujícímu možnost účastnit se prověrky.

2. Prodávající je povinen zajistit kupujícímu možnost účasti při prověrce podle podmínek smlouvy a podle postupu platného v daném průmyslovém odvětví. Prodávající nese všechny výlohy spojené s provedením prověrky (výlohy za personál, za použití technického zařízení, energie, pomocných materiálů apod.), s výjimkou výloh zástupce kupujícího.

3. Nepřítomnost zástupce kupujícího při prověrce jakosti zboží nebrání odeslání zboží, je-li vydán doklad potvrzující, že zboží odpovídá podmínkám smlouvy.

4. Účast zástupce kupujícího při prověrce jakosti zboží prováděné prodávajícím nezbavuje prodávajícího odpovědnosti za jakost zboží.

1. Prodávající odpovídá během záruční lhůty za jakost zboží, zejména za jakost materiálu použitého pro jeho zhotovení, konstrukci strojů a zařízení (jestliže zařízení, stroje atd. se nezhotovují podle výkresů kupujícího), a rovněž za ty vlastnosti zboží, které byly dohodnuty ve smlouvě.

2. Rozsah a podmínky záruky za technicko-ekonomické ukazatele kompletních závodů a kompletních zařízení se musí stanovovat v dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

1. Záruční lhůty se stanoví:1)

a) u předmětů přesné mechaniky, měřicích přístrojů, optických výrobků a nástrojů - 9 měsíců ode dne dodávky;

b) u sériových strojů a přístrojů, u malých a středních zařízení - 12 měsíců ode dne uvedení do provozu, ne však více než 15 měsíců ode dne dodávky;

c) u velkých strojů a velkých zařízení - 12 měsíců ode dne uvedení do provozu, avšak ne více než 24 měsíců ode dne dodávky.

2. Pro kompletní závody a kompletní zařízení mohou být ve smlouvě dohodnuty delší záruční lhůty.

3. Na stroje a zařízení, neuvedené v tomto paragrafu, na lodě a jiné plovoucí prostředky, na železniční dopravní park, soukolí železničního dopravního parku, kabely a rovněž na zboží, na které se podle ujednání stran nebo podle obchodní zvyklosti poskytuje záruka, jako např. na konzervy a spotřební zboží určené k dlouhodobému užívání, stanoví se záruční lhůty ve smlouvě.

V případě, že dojde ke zpoždění při uvedení stroje nebo zařízení do provozu z viny prodávajícího, zejména v důsledku neposkytnutí výkresů, směrnic o používání a jiných údajů nebo služeb stanovených ve smlouvě, prodlužuje se záruční lhůta počítaná ode dne dodávky o dobu, o kterou se zdrželo uvedení strojů nebo zařízení do provozu z viny prodávajícího.

1. Jestliže se během záruční doby zjistí, že zboží je vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, je kupující oprávněn, bez ohledu na to, zda vady mohly být zjištěny při zkouškách v závodě prodávajícího, žádat buď odstranění zjištěných vad nebo slevu z ceny.

2. Jestliže kupující žádá odstranění vad, je prodávající povinen na svůj účet odstranit bez prodlení zjištěné vady buď opravou nebo výměnou vadného zboží nebo vadných částí zboží za nové, které odpovídají smlouvě nebo popř. ustanovení § 17.

3. Jestliže kupující žádá slevu, je prodávající oprávněn podle své úvahy buď odstranit vadu nebo vyměnit zboží nebo vadnou část zboží nebo poskytnout kupujícímu slevu v dohodnuté výši.

4. Jestliže prodávající neodstraní vadu během dohodnuté lhůty nebo jestliže taková lhůta nebyla dohodnuta - během technicky odůvodněné lhůty, je kupující oprávněn žádat namísto odstranění vad poskytnutí přiměřené slevy.

5. V případech předvídaných v odstavci 2 tohoto paragrafu a rovněž v případech, kdy prodávající se zavázal odstranit vadu nebo vyměnit vadné zboží podle odstavce 3 tohoto paragrafu, je kupující oprávněn, nemůže-li být zboží použito podle svého určení, dokud není odstraněna vada, žádat od prodávajícího zaplacení penále způsobem a ve výši podle § 75 odst. 4.

6. Jestliže se strany dohodly na slevě z ceny zboží namísto odstranění vady, jsou povinny při sjednávání výše slevy dohodnout se o tom, zda penále vyúčtované a/nebo zaplacené podle odstavce 5 tohoto paragrafu se započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále.

7. Jestliže se strany dohodly o výši slevy, avšak nedospěly k dohodě o otázce, zda se penále uvedené v odstavci 5 tohoto paragrafu započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále, pak v případech, kdy je skutečná škoda, vzniklá kupujícímu v důsledku nevyužití zboží až do okamžiku odsouhlasení slevy:

- nižší než penále, snižuje se vyúčtované a/nebo zaplacené penále až na částku skutečné škody;

- vyšší než penále, prodávající platí kupujícímu skutečnou škodu převyšující částku penále, jestliže tak stanoví dvoustranná dohoda.

8. Jestliže dvoustranná dohoda nebo smlouva předvídá právo kupujícího na odstoupení od smlouvy a neobsahuje podmínky odstoupení od smlouvy, může kupující využít tohoto práva, jestliže arbitráž uzná, že prodávající nemůže odstranit vadu opravou nebo výměnou a kupující nemůže používat zboží podle svého určení se slevou navrženou prodávajícím.

1. Vyměněné vadné zboží nebo vadné části zboží se vracejí prodávajícímu nejpozději do 6 měsíců po tom, kdy kupující obdrží žádost prodávajícího o vrácení. Prodávající je oprávněn požádat o vrácení vadného zboží nebo vadných částí zboží nejpozději do 6 měsíců a u kompletních závodů a zařízení nejpozději do 12 měsíců ode dne výměny.

2. Neuplatnění žádosti o vrácení vyměněného vadného zboží ve lhůtách uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu zbavuje prodávajícího práva obrátit se na arbitráž.

3. Veškeré dopravní a jiné výlohy spojené s vrácením a/nebo s výměnou vadného zboží nebo vadných částí zboží jak na území země kupujícího a tranzitní země, tak i na území země prodávajícího nese prodávající.

1. Jestliže prodávající na žádost kupujícího neodstraní bez prodlení ohlášené vady, je kupující oprávněn odstranit je sám na účet prodávajícího bez újmy svých práv ze záruky. V takovém případě je prodávající povinen zaplatit opravu ve výši normálních skutečných výloh.

2. Drobné vady, jejichž odstranění nestrpí odkladu a které nevyžadují účasti prodávajícího, odstraňuje kupující a přenese normální skutečné výlohy na prodávajícího.

Prodávající neodpovídá ze záruky, jestliže dokáže, že zjištěné vady nevznikly z jeho viny, nýbrž vznikly zejména v důsledku nesprávně provedené montáže, opravy zařízení nebo strojů kupujícím, nedodržení směrnic o používání a údržbě, a v důsledku jím provedených změn na zařízení a strojích.

V případě opravy nebo výměny vadných předmětů nebo částí se prodlužují záruční lhůty základního zařízení nebo strojů o dobu, během které se zařízení nebo stroje nepoužívaly v důsledku zjištěné vady.

Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, končí záruční lhůty na náhradní díly dodávané spolu se stroji nebo zařízením zároveň se záruční lhůtou na tyto stroje nebo zařízení.

1. Na dodávané rychle se opotřebovávající náhradní díly se poskytuje záruka podle dohody mezi prodávajícím a kupujícím s přihlédnutím k mezinárodní praxi. Dohodnuté záruky se stanoví ve smlouvě.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, je prodávající povinen na žádost kupujícího zabezpečit dodávku rychle se opotřebovávajících náhradních dílů, na které není poskytnuta záruka nebo u kterých je záruční lhůta kratší než záruční lhůta na základní stroje a zařízení, pro celou záruční dobu stanovenou pro stroje nebo zařízení, a to v množství určeném vzhledem k normálnímu používání těchto strojů nebo zařízení a k normálnímu použití těchto náhradních dílů. Není-li cena těchto náhradních dílů zahrnuta do ceny strojů nebo zařízení, dodávají se náhradní díly za úhradu.

Na části zboží dodávané výměnou za vadné může být ve smlouvě stanovena záruka s přihlédnutím k mezinárodní praxi.

1. Způsob dopravy se sjednává mezi stranami.

2. Nejsou-li ve smlouvě stanoveny jiné lhůty, je kupující povinen sdělit prodávajícímu odesílací dispozice nejpozději 30 dní před počátkem dodací lhůty stanovené ve smlouvě.

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, při dopravě po železnici přísluší kupujícímu právo určit směr dopravy.

2. Nepředvídá-li smlouva jiné údaje, musí odesílací dispozice při železniční dopravě obsahovat tarifní deklaraci, pohraniční přechodový bod v zemi prodávajícího, označení příjemce zboží a stanici určení. Kupující je povinen určovat přechodový bod v zemi prodávajícího vycházeje podle možnosti z nejkratší celkové vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení.

3. Prodávající je povinen nahradit kupujícímu všechny výlohy vzniklé v důsledku toho, že nedodržel odesílací dispozice.

4. Neobdrží-li prodávající od kupujícího včas dispozice pro odeslání zboží, které má být odesláno po železnici, má prodávající právo po uplynutí dodací lhůty stanovené stranami předat zboží na sklad na účet a riziko kupujícího. V tomto případě kupující nahradí prodávajícímu také výlohy navíc vzniklé s přemístěním na sklad a ze skladu do vagónu. Datum skladního listu nebo potvrzení o převzetí zboží k uskladnění se považuje za datum dodávky. Prodávající však není zbaven povinnosti odeslat zboží na adresu kupujícího a zaplatit výlohy s dopravou na hranice.

1. Při dodávkách za podmínek FOB je prodávající povinen uvědomit kupujícího telegraficky nebo dálnopisem ve lhůtě stanovené smlouvou o pohotovosti zboží k odeslání do přístavu.

2. Není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, oznámení musí obsahovat tyto údaje:

název zboží,

množství zboží s uvedením váhy brutto,

číslo smlouvy.

3. Po obdržení oznámení je kupující povinen sdělit prodávajícímu telegraficky nebo dálnopisem do 7 dní lhůtu, ve které má být zboží dodáno do nakládacího přístavu. Tato lhůta nemůže být kratší než 15 a delší než 30 dní počítáno od data odeslání výše uvedeného sdělení prodávajícímu.

4. V případě opožděného přistavení lodního prostoru nese kupující výlohy za uskladnění zboží v nakládacím přístavu po uplynutí 21. dne počítáno ode dne příchodu zboží do přístavu nakládky. Bude-li však zboží dodáno prodávajícím do přístavu před lhůtou dohodnutou mezi stranami, budou kupujícímu vyúčtovány výlohy za skladování až po uplynutí 21. dne po lhůtě pro dodání zboží do přístavu.

5. Po uplynutí uvedených 21 dní má prodávající právo uskladnit zboží na účet a riziko kupujícího, o čemž musí být kupující bez prodlení uvědoměn. V tom případě kupující nahradí rovněž výlohy navíc, které vznikly po uplynutí 21. dne v souvislosti s přemístěním zboží na sklad a ze skladu na palubu lodi.

6. Uskladnění zboží v přístavu může být svěřeno jen skladišti nebo organizaci oprávněné vydávat skladní listy. Doklad o uskladnění zboží v přístavním skladišti vydaný státní přístavní správou nebo státním speditérem se považuje rovněž za skladní list.

7. Datum skladního listu se považuje za datum dodávky. Prodávající se však nezbavuje povinnosti stanovené v § 7 odst. 2 písm. a).

Jestliže podle smlouvy je prodávající povinen přistavit lodní prostor, je kupující povinen oznámit prodávajícímu 55 dní před počátkem dodací lhůty přístav určení pro zboží a prodávající je povinen 7 dní před dnem, kdy počíná nakládka zboží, oznámit kupujícímu telegraficky nebo dálnopisem předpokládané odeslání, s uvedením jména lodi, data jejího předpokládaného odplutí do přístavu určení, název zboží s uvedením počtu colli a/nebo přibližnou váhu.

1. Jestliže není ve smlouvě dohodnuta lhůta a/nebo způsob avizování odeslání zboží nebo není stanoveno, že aviza není třeba, je prodávající povinen při železniční, automobilové a letecké dopravě odeslat avizo kupujícímu v takové lhůtě a takovým způsobem, aby je kupující obdržel do příchodu zboží na hranici země kupujícího.

2. Není-li smlouvou stanoveno jinak, avizo musí obsahovat tyto údaje:

datum odeslání,

název zboží,

množství zboží,

číslo smlouvy,

číslo vagónu (při dopravě po železnici).

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, je prodávající nebo jeho zasilatel povinen při dopravě po vodě uvědomit kupujícího telegraficky nebo dálnopisem o odeslání zboží ihned po odplutí lodi, avšak nejpozději 2 hodiny od okamžiku odplutí, jestliže doba dopravy zboží z přístavu nalodění do přístavu určení nepřevyšuje 72 hodin, nebo nejpozději během 24 hodin od okamžiku odplutí, převyšuje-li doba dopravy 72 hodin.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí takové oznámení obsahovat tyto údaje:

jméno lodi,

datum jejího odplutí,

přístav určení,

název zboží,

číslo smlouvy,

číslo konosamentu (říčního náložního listu),

počet colli,

váhu brutto,

množství ve specifikovaných jednotkách míry (kusů, párů, tun, netto apod.).

3. Oznámení odeslané telegraficky nebo dálnopisem musí být potvrzeno dopisem.

Výlohy spojené s avizováním kupujícího o odeslaném zboží nese prodávající.

1. Jestliže železnice přistaví vagón s vyšší ložní normou, než jak byl objednán prodávajícím, nebo jestliže odmítne naložit vagón pro omezení osového tlaku na určitém úseku do váhové normy předepsané nebo stanovené tarifem pro daný náklad, je prodávající povinen žádat úřední potvrzení příslušné železnice v nákladním listě.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu platí i na případy, kdy vagóny přistavuje kupující.

Jestliže vagón není zaviněním prodávajícího naložen podle norem Jednotného tranzitního tarifu (JTT), nese prodávající výlohy za vzniklé nevyužití prostoru po tranzitních železnicích.

V případě dodávky zboží neodpovídajícího gabaritním podmínkám železnice země kupujícího, je prodávající povinen nejpozději dva měsíce před dodací lhůtou upozornit na to kupujícího doporučeným dopisem a přiložit gabaritní výkresy nákladu s uvedením jeho rozměrů a váhy. Datum odeslání a pohraniční stanice, přes které má být zboží odesláno, stanoví strany. V tomto případě musí být datum odeslání potvrzeno prodávajícím nejpozději 21 dní před odesláním zboží.

1. Platy za dodávané zboží se provádějí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) proti předložení prodávajícím bance země prodávajícího těchto dokladů:

a) faktury trojmo s uvedením v ní:

roku a názvu mezistátní dohody (protokolu), čísla smlouvy a/nebo objednávky kupujícího, položky v mezistátní dohodě (protokolu) a jiných údajů smlouvou ujednaných.

Při dodávce zboží před uzavřením mezistátní dohody (protokolu) se uvádí ve faktuře místo roku a názvu mezistátní dohody (protokolu) a místo položky v mezistátní dohodě (protokolu) jen rok, na jehož kontingent se dodávka uskutečňuje;

b) dopravního dokladu podle druhu dopravy ve smlouvě sjednaného nebo skladního listu nebo potvrzení o uskladnění v případech stanovených v § 40 a 41 těchto Všeobecných dodacích podmínek, nebo doklad o převzetí zboží kupujícím nebo při zásilkách sběrným vagónem spedičního potvrzení o odeslání, v němž je uvedeno číslo vagónu, železničního nákladního listu a datum odeslání, nebo je-li tak stanoveno smlouvou, spedičního potvrzení o převzetí zboží k následujícímu, prodávajícím neodvolatelnému odeslání;

c) jiných dokladů dohodnutých ve smlouvě.

2. Jestliže tak bylo stanoveno ve smlouvě, mohou být ve faktuře kromě ceny zboží zahrnuty též dopravné, pojistné a jiné výlohy, podléhající zaplacení týmž účtem a stejným způsobem jako zboží.

3. Jeden ze tří exemplářů faktury, nebo podle dohody prodávajícího s kupujícím, kopie faktury předkládá prodávající prostřednictvím banky nebo přímo obchodnímu zastupitelství nebo obchodnímu radovi (radovi pro ekonomické otázky) velvyslanectví země kupujícího v zemi prodávajícího na jejich žádost.

1. Prodávající nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené jím bance podle § 49 odst. 1 písm. a), b) a c) a v nich obsažené údaje odpovídají podmínkám smlouvy.

2. Banka země prodávajícího zkoumá, zda byly předloženy doklady stanovené podle § 49 odst. 1 písm. a) a b) a zda všechny předložené doklady souhlasí mezi sebou, pokud jde o obsah a číselné údaje.

3. Na základě přezkoumaných dokladů banka země prodávajícího provede výplatu prodávajícímu a uskutečňuje v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi a/nebo bankami zúčtování s bankou země kupujícího a zasílá bez prodlení doklady přímo bance země kupujícího. Banka země kupujícího předá bez prodlení doklady kupujícímu a zároveň vybere od kupujícího protihodnotu částky, vyplacené podle těchto dokladů bankou země prodávajícího. Při tomto zúčtování se nevyžaduje předběžného souhlasu ze strany kupujícího.

4. Platební závazky kupujícího vůči prodávajícímu považují se za splněné při zúčtování přes Mezinárodní banku hospodářské spolupráce v okamžiku provedení zápisů na účtech banky země kupujícího a banky země prodávajícího v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce, nebo při zúčtování na účtech otevřených mezi bankami navzájem – v okamžiku provedení zápisu na účtě banky země kupujícího v bance země prodávajícího.

Jestliže si kupující při souhlasu s předčasnou dodávkou zároveň nevyhradil něco jiného, platí, že souhlasil rovněž s předčasným zaplacením.

Kupující je oprávněn během 14 pracovních dní ode dne obdržení faktury prodávajícího bankou své země požádat o vrácení celé nebo části vyplacené částky v případech, předvídaných v § 53, 54 a 55.

Kupující je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. zboží nebylo objednáno nebo bylo odesláno poté, když smlouva byla se souhlasem prodávajícího zrušena;

2. zboží bylo již dříve kupujícím zaplaceno;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů, uvedené v § 49 odst. 1 písm. a), b) a c);

4. zařízení bylo odesláno nekompletní, ačkoliv ve smlouvě jsou stanoveny platby za zásilky kompletní;

5. prodávající odeslal zboží před lhůtou stanovenou smlouvou bez souhlasu kupujícího nebo před počátkem lhůty k dodání obdržel plat za zboží, s jehož předčasným odesláním kupující souhlasil, avšak upozornil, že nesouhlasí s předčasnou platbou;

6. prodávající odeslal zboží po obdržení oznámení kupujícího o odstoupení od smlouvy, provedeném podle § 70 a 85;

7. faktura a/nebo přiložené k ní doklady v důsledku rozporů mezi sebou nebo nedostatečných údajů v nich obsažených nedovolují určit množství a/nebo druh, a/nebo jakost, a/nebo cenu zboží;

8. ve faktuře nejsou uvedeny detailní ceny nebo není přiložena cenová specifikace, jak je stanoveno ve smlouvě;

9. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu;

10. vyskytnou se jiné okolnosti, pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

Kupující může podle svého uvážení požadovat též částečné vrácení částky faktury z důvodů uvedených v § 53 body 2-9.

Kupující je oprávněn požádat o částečné vrácení částky faktury, jestliže:

1. ve faktuře jsou uvedeny ceny vyšší, než jsou stanoveny smlouvou, nebo do faktury jsou zahrnuty výlohy, jejichž zaplacení není stanoveno smlouvou;

2. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že spolu s objednaným zbožím bylo odesláno též zboží neobjednané;

3. kupující odmítá převzít část zboží, protože prodávající nedodržel sortiment stanovený smlouvou, jestliže toto nedodržení sortimentu je zřejmé z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba;

4. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že odeslané množství zboží převyšuje objednané množství, přičemž množství navíc odeslaného zboží převyšuje toleranci, stanovenou smlouvou;

5. množství zboží uvedené ve faktuře převyšuje množství uvedené v dopravních dokladech a/nebo specifikacích;

6. ve faktuře nebo v dokladech k ní přiložených je početní chyba ve prospěch prodávajícího;

7. vyskytnou se jiné okolnosti, pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

1. Spolu s požadavkem na vrácení plné částky nebo její části zaplacené na základě faktury prodávajícího je kupující povinen předložit bance své země odůvodněné a závazné prohlášení spolu s kopiemi, jejichž počet určuje banka země kupujícího, ale nejméně ve třech vyhotoveních. Jedna kopie tohoto prohlášení je určena k zaslání prodávajícímu. Kupující musí v každém případě vyhotovit prohlášení o vrácení částky s uvedením odvolání na ten bod § 53 nebo § 55, na jehož základě kupující žádá vrácení částky.

2. Zároveň s předložením požadavku bance na vrácení částky je kupující povinen uvědomit prodávajícího o prováděném vrácení. Při nepřetržitých částečných dodávkách toto sdělení musí být provedeno telegraficky nebo dálnopisem.

3. Na požádání banky je kupující povinen předložit bance nezbytné doklady svědčící o tom, že důvody požadavku na vrácení zaplacené částky odpovídají podmínkám uvedeným v § 53 nebo v § 55.

4. Jestliže se požadavek na vrácení zaplacené částky vztahuje k § 53 bod 10 nebo § 55 bod 7 nebo § 62 bod 5, banka kupujícího v každém případě zkoumá existenci těchto podmínek.

5. V případech uvedených v § 53 body 1, 3 a 6 a § 55 body 2, 3 a 4, je kupující povinen ve svém prohlášení obsahujícím žádost o vrácení zaplacené částky, zároveň potvrdit, že nepřijaté jím zboží drží k dispozici na účet a riziko prodávajícího.

1. Jestliže banka země kupujícího zjistí, že požadavek na plné nebo částečné vrácení zaplacené částky odpovídá podmínkám předvídaným v § 53 nebo v § 55, vrátí banka země kupujícího částku odepsanou z účtu kupujícího v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi a/nebo bankami. Zároveň banka země kupujícího odesílá kopii prohlášení kupujícího bance země prodávajícího, která zatíží účet prodávajícího.

2. Při vrácení částky sděluje banka země kupujícího bance země prodávajícího datum příjmu dokladů uvedených v § 49 odst. 1 písm. a), b) a c).

3. Při vrácení celé fakturované částky podle § 53 body 1, 3 a 6 kupující je povinen vrátit prodávajícímu obdržené doklady týkající se dané partie zboží, jakmile o ně požádá.

4. Po vrácení dříve obdržené částky kupujícímu má prodávající právo podruhé předložit k proplacení znovu způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) doklady a/nebo fakturu spolu s kopií prohlášení kupujícího o vrácení, jestliže v případech uvedených:

a) v § 53 body 3, 7 a 8 prodávající předložil chybějící a/nebo opravené doklady;

b) v § 53 bod 4 prodávající splnil dodávku kompletně;

c) v § 53 bod 5 nastoupila lhůta k placení stanovená smlouvou;

d) v § 53 bod 9 prodávající předložil doklady k zaplacení prostřednictvím odpovídajícího účtu.

5. Po zpětném připsání částky bankou na účet kupujícího všechny rozpory mezi prodávajícím a kupujícím se řeší přímo mezi nimi.

Jestliže byla kupujícímu na základě jeho neodůvodněné žádosti vrácena zaplacená částka, je kupující povinen vedle uvedené částky zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,1 % z této částky za každý den prodlení počítaje ode dne vrácení částky do dne konečného zaplacení, nejvýše však 5 % z neodůvodněně vrácené částky.

Úhrada služeb a jiných výloh, spojených se vzájemnými dodávkami zboží včetně výloh za montáž, projekční a přípravné práce a dopravně zasilatelské služby, které nejsou uvedeny ve faktuře za zboží, se provádí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou), proti předložení faktury a jiných dokladů, dohodnutých mezi stranami, věřitelem bance jeho země.

Při zúčtování služeb a jiných výloh, stanovených v § 59, věřitel nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené bance a obsažené v nich údaje nebo předložení faktury bez dokladů odpovídá ujednání s dlužníkem.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 59 je dlužník oprávněn během 24 pracovních dní ode dne obdržení věřitelovy faktury bankou země dlužníka požádat o vrácení celé nebo části zaplacené částky v případech předvídaných v § 62 a 63.

Dlužník je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. nebyl dán příkaz k provedení služby nebo příkaz byl před prováděním služeb zrušen;

2. tyto služby byly zaplaceny dříve;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů dohodnuté stranami nebo z předložených dokladů není možno určit, jaké služby a za jakou částku byly provedeny;

4. platba měla být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu;

5. nastaly jiné okolnosti, pro které je podle ujednání stran výslovně stanoveno takové právo.

Dlužník je oprávněn požádat o částečné vrácení částky, jestliže:

1. ve faktuře nebo v přiložených k ní dokladech je početní chyba ve prospěch věřitele;

2. ve faktuře byly použity vyšší tarify a/nebo sazby, než bylo dohodnuto mezi stranami;

3. byly nesprávně použity kursy měn;

4. do faktury byly zahrnuty služby, poplatky, provize a příplatky, nedohodnuté stranami;

5. částka faktury byla vypočtena na základě nesprávných údajů o množství, váze a objemu zboží;

6. do faktury byla zahrnuta spolu s protihodnotou provedených služeb i protihodnota neprovedených služeb a/nebo částečně provedených služeb;

7. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu.

Při vrácení zaplacené částky dlužníkovi podle § 62 a 63 se vrací doklady podle dohody mezi stranami.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 59 se kromě ustanovení § 59–63 používá přiměřeně ustanovení § 50 a 56–58.

1. Platy, které vyplývají z nároků týkajících se množství, jakosti, penále a z nároků z jiných důvodů, se provádějí buď

a) přímým převodem dlužníkem přiznané částky věřiteli, nebo

b) bankou země věřitele způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) dlužníkem přiznané částky na základě uznávacího návěští dlužníka.

2. Dlužník má právo požádat o vrácení částky, zaplacené na základě odstavce 1 bodu b) tohoto paragrafu, jestliže prokáže, že převedl částku faktury podle odstavce 1 bodu a) tohoto paragrafu, jejíž protihodnotou byl zatížen jeho účet.

1. Jestliže akreditiv, sjednaný smlouvou v důsledku zvláštních podmínek dodávky, nebude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené smlouvou, je kupující povinen zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,05 % za každý den opoždění proti lhůtám stanoveným ve smlouvě až do dne otevření akreditivu, avšak nejvýše 5 % z akreditivní částky.

2. Prodávající je povinen poskytnout kupujícímu dodatečnou lhůtu pro otevření akreditivu, aniž by tím ztrácel právo na vyúčtování penále.

3. Jestliže kupující neotevře akreditiv ani v dodatečné lhůtě, pak prodávající má právo zrušit smlouvu. V tomto případě může podle své volby buď vyúčtovat kupujícímu penále stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu, nebo jednorázové penále ve výši 3 % z akreditivní částky, jestliže jiná výše penále není stanovena ve smlouvě.

4. V případě zdržení při otevření akreditivu prodávající má právo zadržet odeslání zboží.

5. Jestliže zboží bylo odesláno prodávajícím před otevřením akreditivu, třeba i s opožděním proti dohodnutým lhůtám, banka země prodávajícího přijímá doklady k zaplacení způsobem inkasa s předběžným akceptem.

1. Strany nesou hmotnou odpovědnost za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků.

2. Formami hmotné odpovědnosti jsou:

a) zaplacení penále stranou, která nesplnila nebo nenáležitě splnila závazek (dlužníkem) druhé straně (věřiteli);

b) náhrada škody věřiteli dlužníkem.

3. Příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek a dvoustranných dohod stanoví, ve kterých případech platí formy hmotné odpovědnosti, uvedené v odstavci 1 tohoto paragrafu.

4. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, strana, která ke splnění svých smluvních závazků užila třetí osoby, odpovídá druhé smluvní straně za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků touto třetí osobou jako za vlastní jednání.

1. Dlužník je povinen na žádost věřitele zaplatit penále za nesplnění nebo nenáležité splnění smluvních závazků, je-li takové penále stanoveno v těchto Všeobecných dodacích podmínkách, ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

2. Právo věřitele na zaplacení penále vzniká samotnou skutečností nesplnění nebo nenáležitého splnění závazku dlužníkem.

3. Rozhodčí soud není oprávněn snížit penále, o jehož zaplacení je žádáno v souladu s těmito Všeobecnými dodacími podmínkami nebo dvoustrannou dohodou.

4. V případech, kdy úplné nebo částečné nesplnění závazků bylo důsledkem neposkytnutí nebo nenáležitého poskytnutí součinnosti veřitelem dlužníku ke splnění jeho závazku nebo neoprávněným jednáním věřitele při plnění závazku, je rozhodčí soud oprávněn zcela nebo zčásti odmítnout uspokojení nároků věřitele na zaplacení penále podle toho, jaký vliv mělo neoprávněné jednání věřitele na splnění dlužníkova závazku.

1. Strana nemá právo na náhradu škody v níže uvedených případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví právo na penále:

- za prodlení v dodávce (§ 83);

- za prodlení v dodání technické dokumentace (§ 84);

- za nedodání certifikátu o analýze (§ 84a);

- při zastavení zásilek pro opakující se vady (§ 80 odst. 3);

- za nemožnost použít zboží podle svého určení (§ 31 odst. 5 a § 75 odst. 4);

- za neodůvodněné vrácení platby (§ 58);

- za neotevření akreditivu ve stanovené lhůtě (§ 67 odst. 1 a 3).

2. V těch případech, kdy za nesplnění nebo nenáležité splnění závazku nestanoví tyto Všeobecné dodací podmínky, dvoustranná dohoda nebo smlouva penále, je dlužník povinen nahradit věřiteli způsobenou škodu.

1. V těchto případech, kdy je přípustný nárok na náhradu škody, povinnost strany nahradit druhé straně škodu způsobenou nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvních závazků vzniká, nastanou-li tyto okolnosti:

a) nesplnění nebo nenáležité splnění smluvního závazku;

b) vznikla-li v důsledku nesplnění nebo nenáležitého splnění smluvního závazku druhé straně hmotná škoda;

c) je-li mezi nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvního závazku jednou smluvní stranou a vznikem hmotné škody druhé straně přímá příčinná souvislost;

d) jestliže dlužník nesplnění nebo nenáležité splnění závazku zavinil.

2. Při posuzování zavinění se za kritérium pokládá vynaložení péče obvyklé ve vztazích daného druhu.

3. Břemeno dokazování okolností uvedených pod písmeny a), b) a c) odstavce 1 tohoto paragrafu a rovněž výše škody leží na věřiteli. Zavinění dlužníka se předpokládá.

1. Škodou se rozumí výlohy vynaložené věřitelem, ztráta nebo poškození jeho majetku, jakož i ušlý zisk.

2. Jako škoda se podle těchto Všeobecných dodacích podmínek nahrazují výlohy vynaložené věřitelem a ztráta nebo poškození jeho majetku. Ušlý zisk se nahrazuje pouze tehdy, je-li to stanoveno ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

3. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.

4. Smluvní strany nemohou uplatňovat jako náhradu škody částky penále, zaplacené jejich kontrahentům uvnitř státu podle národního zákonodárství nebo podle hospodářských smluv.

5. Nenahrazuje se nepřímá škoda.

1. Strany se osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže se tak stalo v důsledku vyšší moci.

2. Za vyšší moc se pokládají okolnosti, které vznikly po uzavření smlouvy v důsledku stranou nepředvídaných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy.

3. Strany se rovněž osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže to vyplývá z dvoustranné dohody nebo ze smlouvy a/nebo z materiálního práva země prodávajícího, kterým se řídí daná smlouva.

4. Důkazní břemeno vzniku okolností vylučujících odpovědnost dlužníka za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků leží na dlužníkovi.

1. Strana, u které nastala nemožnost splnění smluvních povinností v důsledku okolností uvedených v § 68, musí o vzniku těchto okolností uvědomit písemně druhou stranu bez prodlení, avšak během lhůty pro splnění smluvních povinností. Oznámení musí obsahovat údaje o vzniku a povaze okolností a jejich možných následcích. Strana musí rovněž bez prodlení uvědomit druhou stranu písemně o skončení těchto okolností.

2. Okolnosti osvobozující strany od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění smlouvy musí být potvrzeny obchodní komorou nebo jiným příslušným ústředním orgánem té které země.

3. Neoznámení nebo opožděné oznámení vzniku okolností osvobozujících od odpovědnosti stranou, které vznikla nemožnost splnění smluvních závazků, má za následek její povinnost k náhradě škody způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením.

1. V případech uvedených v paragrafu 68 se prodlužuje lhůta ke splnění smluvních povinností stranami přiměřeně o dobu, během které takové okolnosti a jejich následky budou účinkovat.

2. Jestliže tyto okolnosti a jejich následky budou trvat déle než 5 měsíců u zboží, u kterého dodací lhůty nepřevyšují 12 měsíců od okamžiku uzavření smlouvy, nebo déle než 8 měsíců u zboží, u kterého jsou dodací lhůty stanoveny na více než 12 měsíců od uzavření smlouvy, bude mít každá ze stran právo odstoupit od dalšího splnění smlouvy; v tomto případě žádná ze stran není oprávněna žádat od druhé strany náhradu možných škod.

3. Strana může využít svého práva na odstoupení od smlouvy, jestliže uvědomí o odstoupení od smlouvy do začátku plnění smluvních povinností druhou stranou, avšak nejpozději ve 30 denní lhůtě od okamžiku skončení lhůty 5 případně 8 měsíců předvídané v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Ustanovení tohoto paragrafu o prodloužení lhůty ke splnění smlouvy se nevztahují na fixní obchody.

1. Reklamace mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží (včetně porušení kompletnosti nebo sortimentu), v případě, že jakost zboží neodpovídá podmínkám smlouvy nebo ustanovením § 15, použije-li se tohoto paragrafu;

b) množství zboží, není-li z okolností zřejmá odpovědnost dopravce.

2. Prodávající odpovídá za změnu jakosti zboží, jeho poškození, zkázu nebo za manko i po přechodu vlastnického práva a rizika na kupujícího, jestliže změna jakosti zboží, jeho poškození, zkáza nebo manko vznikla z viny prodávajícího.

1. Reklamace mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží – během 6 měsíců od data dodávky;

b) množství zboží – během 3 měsíců od data dodávky;

c) zboží, na které byla poskytnuta záruka, nejpozději 30 dní po uplynutí záruční lhůty za podmínky, že vada byla zjištěna během záruční lhůty.

2. Reklamace jakosti a množství rychle se kazící zeleniny a ovoce musí být uplatňovány v kratších lhůtách, než jsou stanoveny v odstavci 1 v bodech a) a b) tohoto paragrafu. Konkrétní lhůty pro uplatnění reklamací u tohoto zboží se stanoví ve smlouvě.

3. Neuplatnění reklamace během lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu nebo během lhůt stanovených podle odstavce 2 tohoto paragrafu zbavuje kupujícího práva obrátit se na rozhodčí soud.

1. Není-li z okolností jasné kdo má odpovídat za vady množství nebo jakosti zboží (dopravce nebo odesílatel) nebo je-li možná odpovědnost obou a reklamace se uplatňuje u dopravce, je kupující, aby neztratil právo na uplatnění reklamace u prodávajícího v důsledku zmeškání lhůty, povinen ve lhůtě, stanovené pro uplatnění reklamace u prodávajícího, uvědomit prodávajícího o uplatnění nároku u dopravce.

2. Vyplývá-li z prohlášení dopravce nebo z rozhodnutí soudu, že odpovědnost za daný nárok má nésti odesilatel, je kupující povinen bez prodlení po obdržení odmítnutí dopravce nebo rozhodnutí soudu odeslat prodávajícímu doklady potvrzující reklamaci a přiložit kopii dopravcova dopisu nebo rozhodnutí soudu. V takovém případě se reklamace považuje za ohlášenou včas.

1. V ohlášení reklamace musí být minimálně uvedeno:

a) název zboží odpovídající smlouvě,

b) množství, u kterého se ohlašuje reklamace,

c) číslo smlouvy,

d) údaje dovolující určit, u jakého zboží se ohlašuje reklamace uvedením:

u hromadného zboží – dopravních údajů a

u jiného zboží – dopravních nebo jiných údajů,

e) podstata reklamace (manko, vada jakosti, nekompletnost atd.),

f) požadavky kupujícího (doplnění nedodaného množství, odstranění vad atd.).

2. Jestliže v ohlášení reklamace chybí kterýkoliv z údajů uvedených v bodech a) až f) odstavce 1 tohoto paragrafu, je prodávající povinen bez prodlení oznámit kupujícímu, o které údaje je nutno doplnit ohlášení reklamace. Jestliže prodávající nesplní tuto povinnost, není později oprávněn odvolávat se na to, že reklamace byla neúplná.

3. Jestliže kupující obdržel oznámení prodávajícího zmíněné v odstavci 2 tohoto paragrafu v okamžiku, kdy lhůta na ohlášení reklamace podle § 72 uplynula nebo uplývá během následujících 7 dnů počítáno ode dne obdržení oznámení prodávajícího, je kupující oprávněn doplnit ohlášení reklamace během 7 dnů počítáno od tohoto dne nehledě na běh lhůty k ohlášení reklamace.

4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto paragrafu se počítá lhůta pro projednání reklamace prodávajícím podle § 76 ode dne obdržení dalších údajů doplňujících reklamaci od kupujícího podle odstavce 1 tohoto paragrafu.

1. Při uplatnění reklamace, pokud jde o množství, má kupující právo žádat buď doplnění nedodaného množství, nebo vrácení částky, která byla zaplacena za nedodané množství zboží.

2. Při uplatnění reklamace pro jakost je kupující oprávněn žádat buď odstranění zjištěných vad nebo slevu z ceny zboží.

3. Požádá-li kupující o odstranění vad, je prodávající povinen na svůj účet bez prodlení buď opravit vadu nebo vyměnit vadné zboží.

4. V případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu je kupující oprávněn, nemůže-li být zboží použito podle svého určení, dokud není odstraněna vada, žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 83, počítáno od data ohlášení reklamace do dne odstranění vady nebo data dodávky zboží poskytnutého za vadné. Částka penále však za jednu partii nebo jednotku zboží nemůže přesáhnout 8 % z ceny vadného zboží, nebo vadné části zboží, která má být opravena nebo vyměněna, včetně penále za prodlení v dodávce, jestliže došlo k takovému prodlení a penále již bylo vyúčtováno.

5. Jestliže se strany dohodly na slevě z ceny zboží namísto odstranění vady, jsou povinny při sjednávání výše slevy dohodnout se o tom, zda penále vyúčtované a/nebo zaplacené podle odstavce 4 tohoto paragrafu se započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále.

6. Jestliže se strany dohodly o výši slevy, avšak nedospěly k dohodě o otázce, zda se penále uvedené v odstavci 4 tohoto paragrafu započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále, pak v případech, kdy je skutečná škoda, vzniklá kupujícímu v důsledku nevyužití zboží až do okamžiku odsouhlasení slevy:

- nižší než penále, snižuje se vyúčtované a/nebo zaplacené penále až na částku skutečné škody;

- vyšší než penále, prodávající platí kupujícímu skutečnou škodu převyšující částku penále, jestliže tak stanoví dvoustranná dohoda.

7. Jestliže dvoustranná dohoda nebo smlouva předvídá právo kupujícího na odstoupení od smlouvy a neobsahuje podmínky odstoupení od smlouvy, může kupující využít tohoto práva, jestliže arbitráž uzná, že prodávající nemůže odstranit vadu opravou nebo výměnou a kupující nemůže používat zboží podle svého určení se slevou navrženou prodávajícímu.

1. Prodávající je povinen projednat reklamaci jakosti nebo množství zboží a dát kupujícímu věcnou odpověď (potvrdit souhlas s úplným nebo částečným uspokojením reklamace nebo oznámit úplné nebo částečné odmítnutí uspokojení reklamace) bez prodlení, avšak nejpozději během lhůty stanovené ve smlouvě. Jestliže ve smlouvě není stanovena taková lhůta, pak musí prodávající dát věcnou odpověď na reklamaci bez prodlení, avšak nejpozději během 60 dnů a u kompletních závodů a zařízení – během 90 dnů počítáno ode dne obdržení reklamace prodávajícím.

2. Jestliže prodávající nedá věcnou odpověď na reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, a kupující se obrátí na rozhodčí soud do doby, než obdrží odpověď, pak nese prodávající výlohy za arbitrážní poplatek nehledě na výsledek sporu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí v případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu.

3. Jestliže v důsledku technicky zdůvodněných příčin nemá prodávající možnost dát věcnou odpověď na reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, může navrhnout kupujícímu prodloužení této lhůty do určitého data.

4. Jestliže kupující nesouhlasí s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na reklamaci a obrátí se na rozhodčí soud, řeší se otázka o výlohách za arbitrážní poplatek podle výsledku sporu.

5. Jestliže kupující souhlasil s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na reklamaci, avšak prodávající nedá takovou odpověď během dohodnuté lhůty a kupující se obrátí na rozhodčí soud se svými požadavky, přenese rozhodčí soud při rozhodování záležitosti ve sporu výlohy za arbitrážní poplatek na prodávajícího nehledě na výsledek sporu.

1. U fixních obchodů je prodávající povinen odstranit vadu nebo vyměnit vadné zboží v rámci dodací lhůty stanovené smlouvou. Nestane-li se tak, je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy ihned po uplynutí dodací lhůty a žádat od prodávajícího penále podle § 86 nebo, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, žádat místo tohoto penále náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

2. Souhlasí-li kupující s tím, aby prodávající odstranil vady zboží dodaného podle smlouvy o fixním obchodě po uplynutí dodací lhůty, je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce podle § 31 odst. 5 (příp. § 75 odst. 4) od prvého dne po uplynutí dodací lhůty stanovené smlouvou o fixním obchodě.

1. Kupující nemá právo vrátit prodávajícímu bez jeho souhlasu zboží, u kterého ohlásil reklamaci jakosti.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy prodávající pokračuje v odesílání zboží, přesto, že kupující požádal o zastavení dalších dodávek zboží při opakujících se dodávkách vadných zásilek (§ 80).

Při vracení vyměněného vadného zboží nebo vadných částí zboží, na které není poskytnuta záruka, se použije ustanovení § 32.

1. Ohlášení reklamace u jedné partie zboží nedává kupujícímu právo odmítat převzetí následujících partií zboží stanovených smlouvou.

2. Při opakujících se dodávkách vadných partií zboží je kupující oprávněn požádat o zastavení dalších dodávek zboží do té doby, dokud nebudou prodávajícím odstraněny okolnosti způsobující vady.

3. V tom případě je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 83 ode dne, kdy mělo být zboží dodáno podle smlouvy, do dne, kdy prodávající opět započne dodávat bezvadné zboží.

1. Jestliže prodávající neodstraní bez prodlení vady, za které odpovídá, a to u zboží, na které není poskytnuta smlouvou záruka, je kupující oprávněn odstranit vady sám a přenést na prodávajícího normální skutečné výlohy.

2. Drobné vady, za které nese odpovědnost prodávající a které nestrpí odkladu a nevyžadují účasti prodávajícího, odstraňuje kupující a přenese na prodávajícího normální skutečné výlohy.

Provádí-li se podle smlouvy konečná jakostní přejímka zboží v zemi prodávajícího a není-li smlouvou stanoveno jinak, mohou se uplatňovat reklamace pro jakost zboží jen pro skryté vady (které nemohly být zjištěny při obvyklé prověrce zboží).

1. Při prodlení v dodávce zboží oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě platí prodávající kupujícímu penále, které se vypočítává z ceny zboží ve lhůtě nedodaného.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 30 dnech – 0,05 % za každý den,

v dalších 30 dnech – 0,08 % za každý den,

v dalším – 0,12 % za každý den prodlení.

3. Celková částka penále za prodlení nemůže však přesáhnout 8 % z ceny zboží, u kterého došlo k prodlení.

Jestliže se prodávající opozdí při dodání technické dokumentace, bez které stroj nebo zařízení nemůže být uvedeno v používání, platí prodávající penále vypočítané z ceny stroje nebo zařízení, k němuž se vztahuje technická dokumentace, a to způsobem a ve výši stanovené v § 83. Následuje-li prodlení v dodání technické dokumentace za prodlením v dodávce strojů nebo zařízení, k nimž tato technická dokumentace patří, počítá se penále za prodlení v dodání technické dokumentace jako pokračování penále za prodlení v dodávce strojů a zařízení. Toto ustanovení platí i v případě, kdy prodlení v dodávce strojů nebo zařízení následuje za prodlením v dodání technické dokumentace.

1. Strany mohou dohodnout, že prodávající předloží kupujícímu na zboží určené k přepracování (například suroviny, odlitky a válcovaný materiál) certifikát o analýze, bez kterého zboží nemůže být použito podle svého určení. Ve smlouvě se uvedou údaje, které musí certifikát o analýze obsahovat.

2. Jestliže se prodávající, který převzal podle odstavce 1 tohoto paragrafu závazek předložit kupujícímu certifikát o analýze, bez kterého nemůže být zboží použito podle svého určení, opozdí s předložením takového certifikátu, zaplatí penále vypočtené z ceny zboží, jehož se certifikát týká, způsobem a ve výši stanovené v § 83.

1. Není-li jiná lhůta ve smlouvě stanovena, je kupující oprávněn – při prodlení v dodávce zboží o více než 4 měsíce a u velkých zařízení nesériové výroby o více než 6 měsíců proti dodací lhůtě stanovené smlouvou – odstoupit od splnění smlouvy, a to ohledně části, u níž došlo k prodlení, a části dříve dodané, nelze-li dodané části zboží použít bez části nedodané.

2. Kupující má právo odstoupit od smlouvy i před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu, jestliže prodávající sdělí písemně kupujícímu, že zboží během těchto lhůt nedodá.

3. Pro kompletní závody a zařízení se mezi stranami v každém jednotlivém případě sjednávají lhůty pro odstoupení od smlouvy.

4. Při odstoupení od smlouvy podle tohoto paragrafu může kupující podle svého výběru v okamžiku oznámení o odstoupení od smlouvy žádat od prodávajícího místo penále za prodlení stanoveného v § 83:

– buď penále za nedodání ve výši 8 % z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstupuje od smlouvy;

– nebo náhradu škody – neprokáže-li kupující vznik škody nebo vyšší škodu, činí náhrada škody 4 % z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstoupil od smlouvy.

5. V případě odstoupení od smlouvy je prodávající povinen vrátit kupujícímu jím provedené platby s připočtením 4 % úroků p. a.

6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto paragrafu se nevztahují na smlouvy o fixních obchodech.

1. Za nedodržení dodací lhůty u fixních obchodů platí prodávající kupujícímu penále ve výši 5 % z ceny nedodaného zboží, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanovena jiná výše.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, má kupující právo při odstoupení od fixního obchodu za nedodržení dodací lhůty žádat od prodávajícího místo penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

3. Souhlasí-li kupující u fixního obchodu s převzetím zboží bez ohledu na prodlení, penále podle odstavce 1 tohoto paragrafu mu nepřísluší. V takovém případě prodávající platí kupujícímu penále za každý den počítáno od prvého dne prodlení, a to ve výši stanovené v § 83.

Poruší-li kupující ustanovení § 78 odst. 1 vrácením zboží ohledně něhož byla ohlášena reklamace, má prodávající právo žádat od kupujícího buď zaplacení penále ve výši 2 % z ceny vráceného zboží, nebo náhradu škody.

1. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží platí prodávající kupujícímu penále ve výši 0,1 % z ceny odeslaného zboží, avšak nejméně 10 rublů a nejvíce 100 rublů za jednu zásilku.

2. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží kupující neuplatňuje vůči prodávajícímu nároky na náhradu škody s výjimkou výloh za prostoj dopravních prostředků (lodí, železničních vagónů atp.), které zaplatil dopravci v důsledku neavizování nebo opožděného aviza.

3. Výlohy za prostoj dopravních prostředků uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu se uhrazují takto:

a) při dopravě po vodě – nad částku penále vypočteného a/nebo zaplaceného podle odstavce 1 tohoto paragrafu;

b) u jiných druhů dopravy – v části převyšující penále vypočtené a/nebo zaplacené podle odstavce 1 tohoto paragrafu, avšak částka penále a náhrady výloh za prostoj dopravních prostředků za jednu partii zboží odeslanou jedním dopravním dokumentem nemohou přesahovat maximální výši penále stanovenou v odstavci 1 tohoto paragrafu.

V těch případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví, že se penále počítá za každý den prodlení, počítá se penále za každý započatý den.

1. Nároky týkající se penále musí být uplatněny nejpozději během 3 měsíců. Přitom:

a) u penále počítaného po dnech začíná tato lhůta dnem splnění povinnosti nebo dnem, kdy penále z tohoto titulu dosáhlo maximální výše, jestliže povinnost nebyla splněna do tohoto dne;

b) u penále, které se může počítat jen jednorázově, začíná tato lhůta dnem vzniku práva penále požadovat.

2. Projev o uplatnění nároku na zaplacení penále musí obsahovat údaje, které umožňují straně, u níž je nárok uplatněn, projednat jej a dát věcnou odpověď ve lhůtě stanovené v § 89.

Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí být v projevu o uplatnění nároku uvedeno:

a) číslo smlouvy a v odpovídajících případech i položky smlouvy (podle přílohy ke smlouvě), jichž se nárok týká;

b) název zboží podle smlouvy;

c) odkaz na příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek nebo dvoustranné dohody nebo na smluvní podmínky, podle nichž se uplatňuje nárok;

d) porušení smlouvy, pro které se uplatňuje nárok (prodlení v dodávce, vracení zaplacené částky na neodůvodněnou žádost, prodlení v otevření akreditivu atd.);

e) částka nároku;

f) výpočet penále.

Týká-li se nárok dvou nebo více položek smlouvy (přílohy ke smlouvě), výpočet penále se musí provést pro každou položku zvlášť.

3. Jestliže v projevu o uplatnění nároku chybí kterékoli údaje uvedené pod písmeny a) až f) odstavce 2 tohoto paragrafu, použije se ustanovení § 74 odst. 2 až 4.

4. Neuplatnění nároku na penále ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu zbavuje stranu uplatňující nárok práva obrátit se na arbitráž.

Strana, u které byl uplatněn nárok na zaplacení penále, je povinna jej projednat a dát věcnou odpověď během 30 dnů ode dne obdržení projevu o jeho uplatnění.

Ustanovení § 88 a 89 se vztahují na všechny nároky na placení penále, stanoveného těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, dvoustrannou dohodou nebo smlouvou.

1. Všechny spory, které mohou vzniknout ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, podléhají rozhodování v rozhodčím řízení, s vyloučením příslušnosti obecných soudů, a to u rozhodčího soudu ustanoveného pro tyto spory v zemi žalovaného, nebo podle ujednání stran – v třetí zemi – členském státu Rady vzájemné hospodářské pomoci.

2. Vzájemná žaloba a nárok uplatněný k započtení, které vyplývají ze stejného právního poměru jako základní žaloba, podléhají rozhodování u rozhodčího soudu, u něhož je rozhodováno o základní žalobě.

1. Spory se rozhodují podle pravidel o řízení, platných pro rozhodčí soud, před nímž se arbitráž koná.

2. Projednávání sporů a vyhlašování rozhodnutí se děje v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodnutí arbitráže se rovněž vyhotovují v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro strany konečné a závazné.

K nárokům vyplývajícím ze vztahů upravených těmito Všeobecnými dodacími podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení uvedená v této hlavě.

1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.

2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví:

a) pro žaloby založené na nárocích pro jakost a množství zboží (§ 31, 33, 71, 77, 80-82);

b) pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále.

1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku.

2. Zvláštní promlčecí lhůta se počítá:

a) u žalob založených na nárocích pro jakost a množství – ode dne následujícího za dnem, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího na reklamaci a jestliže prodávající nedal odpověď ve lhůtách podle odstavce 1, popřípadě odstavce 5 paragrafu 76 – ode dne následujícího za dnem, ve kterým uplynula výše uvedená lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci. Jestliže odpověď prodávajícího neobsahuje věcné rozhodnutí o reklamaci, počíná promlčecí lhůta dnem následujícím po dni ve kterém uplynula lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci;

b) u žalob založených na nárocích na zaplacení penále – dnem následujícím po dni, kdy strana uplatnivší nárok obdržela odpověď ve věci nároku, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě stanovené v § 89 – dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok.

K promlčení přihlédne arbitráž, jestliže se na ně dlužník odvolá.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plnění nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u kterých uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

Běh promlčecí lhůty se staví, jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila během promlčecí lhůty. Doba, během které se běh promlčení staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním žaloby a písemným uznáním dluhu povinnou stranou.

2. Po přerušení počíná běh promlčecí lhůty znovu.

3. Jestliže žalobce vezme arbitrážní žalobu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplývá rovněž promlčecí lhůta pro vedlejší nárok.

Za datum podání žaloby se považuje den jejího doručení rozhodčímu soudu a při odeslání žaloby poštou – datum poštovního razítka při převzetí doporučeného dopisu poštou k odeslání.

Změna ustanovení uvedených v této hlavě se nepřipouští.

Ustanovení této hlavy se použijí na závazky vzniklé ze smluv, pro které platí tyto Všeobecné dodací podmínky.

1. Nároky se musí uplatňovat písemně.

2. Nároky pro jakost, včetně nároků u zboží, na které se poskytuje záruka, a rovněž nároky pro množství se mohou ohlašovat telegraficky nebo dálnopisně. V takových případech musí být potvrzeny dopisem nejpozději 7 pracovních dnů ode dne ohlášení nároku telegraficky nebo dálnopisem, avšak během lhůt stanovených v § 72. Jestliže kupující odešle potvrzení opožděně, považuje se tento dopis za první ohlášení nároku.

3. K reklamaci se přikládají potvrzující doklady. Stranám se doporučuje při uplatňování nároků pro jakost a množství používat reklamačního aktu jakožto jednoho z dokladů, potvrzujících nárok.

4. Za datum ohlášení nároku se považuje datum poštovního razítka země strany uplatňující nárok při převzetí dopisu nebo telegramu k odeslání nebo datum dálnopisného sdělení nebo datum doručení reklamace straně, u které se nárok uplatňuje.

1. Strany nebudou vzájemně uplatňovat nároky, jejichž výše nepřevyšuje 10 rublů.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na nároky z početních chyb ve vyúčtováních a na nároky, bez jejichž uspokojení kupující nemůže používat zboží.

1. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je povinen platit věřiteli 4 % úroků p. a. z částky, s jejímž placením je v prodlení.

2. Úroky z prodlení s placením penále se počítají od okamžiku započetí běhu promlčecí lhůty nároku na penále až do dne jeho zaplacení.

3. Škoda vzniklá prodlením ve splnění peněžitých závazků, přesahující úroky stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu se nenahrazuje.

Jestliže poslední den lhůty k uplatnění nároku nebo promlčecí lhůty připadá na den pracovního klidu v zemi strany uplatňující nárok, považuje se za den skončení lhůty nejbližší následující pracovní den po dni pracovního klidu.

1. Žádná ze stran není oprávněna předávat svoje práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy se z rozhodnutí příslušného orgánu předávají práva a povinnosti ze smlouvy jiné organizaci téže země oprávněné provádět zahraniční obchod, za podmínky, že je o tom uvědoměna písemně druhá strana.

Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího, spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.

Český překlad úplného znění Všeobecných podmínek se vyhlašuje současně.

1. Vztahy stran týkající se dodávek zboží v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou neúplně upraveny smlouvami nebo těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, se řídí materiálním právem země prodávajícího.

2. Pod pojmem materiální právo země prodávajícího se rozumí všeobecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní, vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky země prodávajícího.

1) Při dodávce zboží do Mongolské lidové republiky ze zemí, které nemají společnou hranici s Mongolskou lidovou republikou se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce.

Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce.