Vyhláška ministra zahraničních věcí o úplném znění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 59 je dlužník oprávněn během 24 pracovních dní ode dne obdržení věřitelovy faktury bankou země dlužníka požádat o vrácení celé nebo části zaplacené částky v případech předvídaných v § 62 a 63.

Dlužník je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. nebyl dán příkaz k provedení služby nebo příkaz byl před prováděním služeb zrušen;

2. tyto služby byly zaplaceny dříve;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů dohodnuté stranami nebo z předložených dokladů není možno určit, jaké služby a za jakou částku byly provedeny;

4. platba měla být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu;

5. nastaly jiné okolnosti, pro které je podle ujednání stran výslovně stanoveno takové právo.

Dlužník je oprávněn požádat o částečné vrácení částky, jestliže:

1. ve faktuře nebo v přiložených k ní dokladech je početní chyba ve prospěch věřitele;

2. ve faktuře byly použity vyšší tarify a/nebo sazby, než bylo dohodnuto mezi stranami;

3. byly nesprávně použity kursy měn;

4. do faktury byly zahrnuty služby, poplatky, provize a příplatky, nedohodnuté stranami;

5. částka faktury byla vypočtena na základě nesprávných údajů o množství, váze a objemu zboží;

6. do faktury byla zahrnuta spolu s protihodnotou provedených služeb i protihodnota neprovedených služeb a/nebo částečně provedených služeb;

7. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu.

Při vrácení zaplacené částky dlužníkovi podle § 62 a 63 se vrací doklady podle dohody mezi stranami.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 59 se kromě ustanovení § 59–63 používá přiměřeně ustanovení § 50 a 56–58.

1. Platy, které vyplývají z nároků týkajících se množství, jakosti, penále a z nároků z jiných důvodů, se provádějí buď

a) přímým převodem dlužníkem přiznané částky věřiteli, nebo

b) bankou země věřitele způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) dlužníkem přiznané částky na základě uznávacího návěští dlužníka.

2. Dlužník má právo požádat o vrácení částky, zaplacené na základě odstavce 1 bodu b) tohoto paragrafu, jestliže prokáže, že převedl částku faktury podle odstavce 1 bodu a) tohoto paragrafu, jejíž protihodnotou byl zatížen jeho účet.

1. Jestliže akreditiv, sjednaný smlouvou v důsledku zvláštních podmínek dodávky, nebude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené smlouvou, je kupující povinen zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,05 % za každý den opoždění proti lhůtám stanoveným ve smlouvě až do dne otevření akreditivu, avšak nejvýše 5 % z akreditivní částky.

2. Prodávající je povinen poskytnout kupujícímu dodatečnou lhůtu pro otevření akreditivu, aniž by tím ztrácel právo na vyúčtování penále.

3. Jestliže kupující neotevře akreditiv ani v dodatečné lhůtě, pak prodávající má právo zrušit smlouvu. V tomto případě může podle své volby buď vyúčtovat kupujícímu penále stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu, nebo jednorázové penále ve výši 3 % z akreditivní částky, jestliže jiná výše penále není stanovena ve smlouvě.

4. V případě zdržení při otevření akreditivu prodávající má právo zadržet odeslání zboží.

5. Jestliže zboží bylo odesláno prodávajícím před otevřením akreditivu, třeba i s opožděním proti dohodnutým lhůtám, banka země prodávajícího přijímá doklady k zaplacení způsobem inkasa s předběžným akceptem.

1. Strany nesou hmotnou odpovědnost za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků.

2. Formami hmotné odpovědnosti jsou:

a) zaplacení penále stranou, která nesplnila nebo nenáležitě splnila závazek (dlužníkem) druhé straně (věřiteli);

b) náhrada škody věřiteli dlužníkem.

3. Příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek a dvoustranných dohod stanoví, ve kterých případech platí formy hmotné odpovědnosti, uvedené v odstavci 1 tohoto paragrafu.

4. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, strana, která ke splnění svých smluvních závazků užila třetí osoby, odpovídá druhé smluvní straně za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků touto třetí osobou jako za vlastní jednání.

1. Dlužník je povinen na žádost věřitele zaplatit penále za nesplnění nebo nenáležité splnění smluvních závazků, je-li takové penále stanoveno v těchto Všeobecných dodacích podmínkách, ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

2. Právo věřitele na zaplacení penále vzniká samotnou skutečností nesplnění nebo nenáležitého splnění závazku dlužníkem.

3. Rozhodčí soud není oprávněn snížit penále, o jehož zaplacení je žádáno v souladu s těmito Všeobecnými dodacími podmínkami nebo dvoustrannou dohodou.

4. V případech, kdy úplné nebo částečné nesplnění závazků bylo důsledkem neposkytnutí nebo nenáležitého poskytnutí součinnosti veřitelem dlužníku ke splnění jeho závazku nebo neoprávněným jednáním věřitele při plnění závazku, je rozhodčí soud oprávněn zcela nebo zčásti odmítnout uspokojení nároků věřitele na zaplacení penále podle toho, jaký vliv mělo neoprávněné jednání věřitele na splnění dlužníkova závazku.

1. Strana nemá právo na náhradu škody v níže uvedených případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví právo na penále:

- za prodlení v dodávce (§ 83);

- za prodlení v dodání technické dokumentace (§ 84);

- za nedodání certifikátu o analýze (§ 84a);

- při zastavení zásilek pro opakující se vady (§ 80 odst. 3);

- za nemožnost použít zboží podle svého určení (§ 31 odst. 5 a § 75 odst. 4);

- za neodůvodněné vrácení platby (§ 58);

- za neotevření akreditivu ve stanovené lhůtě (§ 67 odst. 1 a 3).

2. V těch případech, kdy za nesplnění nebo nenáležité splnění závazku nestanoví tyto Všeobecné dodací podmínky, dvoustranná dohoda nebo smlouva penále, je dlužník povinen nahradit věřiteli způsobenou škodu.

1. V těchto případech, kdy je přípustný nárok na náhradu škody, povinnost strany nahradit druhé straně škodu způsobenou nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvních závazků vzniká, nastanou-li tyto okolnosti:

a) nesplnění nebo nenáležité splnění smluvního závazku;

b) vznikla-li v důsledku nesplnění nebo nenáležitého splnění smluvního závazku druhé straně hmotná škoda;

c) je-li mezi nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvního závazku jednou smluvní stranou a vznikem hmotné škody druhé straně přímá příčinná souvislost;

d) jestliže dlužník nesplnění nebo nenáležité splnění závazku zavinil.

2. Při posuzování zavinění se za kritérium pokládá vynaložení péče obvyklé ve vztazích daného druhu.

3. Břemeno dokazování okolností uvedených pod písmeny a), b) a c) odstavce 1 tohoto paragrafu a rovněž výše škody leží na věřiteli. Zavinění dlužníka se předpokládá.

1. Škodou se rozumí výlohy vynaložené věřitelem, ztráta nebo poškození jeho majetku, jakož i ušlý zisk.

2. Jako škoda se podle těchto Všeobecných dodacích podmínek nahrazují výlohy vynaložené věřitelem a ztráta nebo poškození jeho majetku. Ušlý zisk se nahrazuje pouze tehdy, je-li to stanoveno ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

3. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.

4. Smluvní strany nemohou uplatňovat jako náhradu škody částky penále, zaplacené jejich kontrahentům uvnitř státu podle národního zákonodárství nebo podle hospodářských smluv.

5. Nenahrazuje se nepřímá škoda.

1. Strany se osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže se tak stalo v důsledku vyšší moci.

2. Za vyšší moc se pokládají okolnosti, které vznikly po uzavření smlouvy v důsledku stranou nepředvídaných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy.

3. Strany se rovněž osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže to vyplývá z dvoustranné dohody nebo ze smlouvy a/nebo z materiálního práva země prodávajícího, kterým se řídí daná smlouva.

4. Důkazní břemeno vzniku okolností vylučujících odpovědnost dlužníka za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků leží na dlužníkovi.

1. Strana, u které nastala nemožnost splnění smluvních povinností v důsledku okolností uvedených v § 68, musí o vzniku těchto okolností uvědomit písemně druhou stranu bez prodlení, avšak během lhůty pro splnění smluvních povinností. Oznámení musí obsahovat údaje o vzniku a povaze okolností a jejich možných následcích. Strana musí rovněž bez prodlení uvědomit druhou stranu písemně o skončení těchto okolností.

2. Okolnosti osvobozující strany od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění smlouvy musí být potvrzeny obchodní komorou nebo jiným příslušným ústředním orgánem té které země.

3. Neoznámení nebo opožděné oznámení vzniku okolností osvobozujících od odpovědnosti stranou, které vznikla nemožnost splnění smluvních závazků, má za následek její povinnost k náhradě škody způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením.

1. V případech uvedených v paragrafu 68 se prodlužuje lhůta ke splnění smluvních povinností stranami přiměřeně o dobu, během které takové okolnosti a jejich následky budou účinkovat.

2. Jestliže tyto okolnosti a jejich následky budou trvat déle než 5 měsíců u zboží, u kterého dodací lhůty nepřevyšují 12 měsíců od okamžiku uzavření smlouvy, nebo déle než 8 měsíců u zboží, u kterého jsou dodací lhůty stanoveny na více než 12 měsíců od uzavření smlouvy, bude mít každá ze stran právo odstoupit od dalšího splnění smlouvy; v tomto případě žádná ze stran není oprávněna žádat od druhé strany náhradu možných škod.

3. Strana může využít svého práva na odstoupení od smlouvy, jestliže uvědomí o odstoupení od smlouvy do začátku plnění smluvních povinností druhou stranou, avšak nejpozději ve 30 denní lhůtě od okamžiku skončení lhůty 5 případně 8 měsíců předvídané v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Ustanovení tohoto paragrafu o prodloužení lhůty ke splnění smlouvy se nevztahují na fixní obchody.

1. Reklamace mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží (včetně porušení kompletnosti nebo sortimentu), v případě, že jakost zboží neodpovídá podmínkám smlouvy nebo ustanovením § 15, použije-li se tohoto paragrafu;

b) množství zboží, není-li z okolností zřejmá odpovědnost dopravce.

2. Prodávající odpovídá za změnu jakosti zboží, jeho poškození, zkázu nebo za manko i po přechodu vlastnického práva a rizika na kupujícího, jestliže změna jakosti zboží, jeho poškození, zkáza nebo manko vznikla z viny prodávajícího.

1. Reklamace mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží – během 6 měsíců od data dodávky;

b) množství zboží – během 3 měsíců od data dodávky;

c) zboží, na které byla poskytnuta záruka, nejpozději 30 dní po uplynutí záruční lhůty za podmínky, že vada byla zjištěna během záruční lhůty.

2. Reklamace jakosti a množství rychle se kazící zeleniny a ovoce musí být uplatňovány v kratších lhůtách, než jsou stanoveny v odstavci 1 v bodech a) a b) tohoto paragrafu. Konkrétní lhůty pro uplatnění reklamací u tohoto zboží se stanoví ve smlouvě.

3. Neuplatnění reklamace během lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu nebo během lhůt stanovených podle odstavce 2 tohoto paragrafu zbavuje kupujícího práva obrátit se na rozhodčí soud.

1. Není-li z okolností jasné kdo má odpovídat za vady množství nebo jakosti zboží (dopravce nebo odesílatel) nebo je-li možná odpovědnost obou a reklamace se uplatňuje u dopravce, je kupující, aby neztratil právo na uplatnění reklamace u prodávajícího v důsledku zmeškání lhůty, povinen ve lhůtě, stanovené pro uplatnění reklamace u prodávajícího, uvědomit prodávajícího o uplatnění nároku u dopravce.

2. Vyplývá-li z prohlášení dopravce nebo z rozhodnutí soudu, že odpovědnost za daný nárok má nésti odesilatel, je kupující povinen bez prodlení po obdržení odmítnutí dopravce nebo rozhodnutí soudu odeslat prodávajícímu doklady potvrzující reklamaci a přiložit kopii dopravcova dopisu nebo rozhodnutí soudu. V takovém případě se reklamace považuje za ohlášenou včas.

1. V ohlášení reklamace musí být minimálně uvedeno:

a) název zboží odpovídající smlouvě,

b) množství, u kterého se ohlašuje reklamace,

c) číslo smlouvy,

d) údaje dovolující určit, u jakého zboží se ohlašuje reklamace uvedením:

u hromadného zboží – dopravních údajů a

u jiného zboží – dopravních nebo jiných údajů,

e) podstata reklamace (manko, vada jakosti, nekompletnost atd.),

f) požadavky kupujícího (doplnění nedodaného množství, odstranění vad atd.).

2. Jestliže v ohlášení reklamace chybí kterýkoliv z údajů uvedených v bodech a) až f) odstavce 1 tohoto paragrafu, je prodávající povinen bez prodlení oznámit kupujícímu, o které údaje je nutno doplnit ohlášení reklamace. Jestliže prodávající nesplní tuto povinnost, není později oprávněn odvolávat se na to, že reklamace byla neúplná.

3. Jestliže kupující obdržel oznámení prodávajícího zmíněné v odstavci 2 tohoto paragrafu v okamžiku, kdy lhůta na ohlášení reklamace podle § 72 uplynula nebo uplývá během následujících 7 dnů počítáno ode dne obdržení oznámení prodávajícího, je kupující oprávněn doplnit ohlášení reklamace během 7 dnů počítáno od tohoto dne nehledě na běh lhůty k ohlášení reklamace.

4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto paragrafu se počítá lhůta pro projednání reklamace prodávajícím podle § 76 ode dne obdržení dalších údajů doplňujících reklamaci od kupujícího podle odstavce 1 tohoto paragrafu.

1. Při uplatnění reklamace, pokud jde o množství, má kupující právo žádat buď doplnění nedodaného množství, nebo vrácení částky, která byla zaplacena za nedodané množství zboží.

2. Při uplatnění reklamace pro jakost je kupující oprávněn žádat buď odstranění zjištěných vad nebo slevu z ceny zboží.

3. Požádá-li kupující o odstranění vad, je prodávající povinen na svůj účet bez prodlení buď opravit vadu nebo vyměnit vadné zboží.

4. V případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu je kupující oprávněn, nemůže-li být zboží použito podle svého určení, dokud není odstraněna vada, žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 83, počítáno od data ohlášení reklamace do dne odstranění vady nebo data dodávky zboží poskytnutého za vadné. Částka penále však za jednu partii nebo jednotku zboží nemůže přesáhnout 8 % z ceny vadného zboží, nebo vadné části zboží, která má být opravena nebo vyměněna, včetně penále za prodlení v dodávce, jestliže došlo k takovému prodlení a penále již bylo vyúčtováno.

5. Jestliže se strany dohodly na slevě z ceny zboží namísto odstranění vady, jsou povinny při sjednávání výše slevy dohodnout se o tom, zda penále vyúčtované a/nebo zaplacené podle odstavce 4 tohoto paragrafu se započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále.

6. Jestliže se strany dohodly o výši slevy, avšak nedospěly k dohodě o otázce, zda se penále uvedené v odstavci 4 tohoto paragrafu započítává do slevy nebo zda se sleva platí vedle tohoto penále, pak v případech, kdy je skutečná škoda, vzniklá kupujícímu v důsledku nevyužití zboží až do okamžiku odsouhlasení slevy:

- nižší než penále, snižuje se vyúčtované a/nebo zaplacené penále až na částku skutečné škody;

- vyšší než penále, prodávající platí kupujícímu skutečnou škodu převyšující částku penále, jestliže tak stanoví dvoustranná dohoda.

7. Jestliže dvoustranná dohoda nebo smlouva předvídá právo kupujícího na odstoupení od smlouvy a neobsahuje podmínky odstoupení od smlouvy, může kupující využít tohoto práva, jestliže arbitráž uzná, že prodávající nemůže odstranit vadu opravou nebo výměnou a kupující nemůže používat zboží podle svého určení se slevou navrženou prodávajícímu.

1. Prodávající je povinen projednat reklamaci jakosti nebo množství zboží a dát kupujícímu věcnou odpověď (potvrdit souhlas s úplným nebo částečným uspokojením reklamace nebo oznámit úplné nebo částečné odmítnutí uspokojení reklamace) bez prodlení, avšak nejpozději během lhůty stanovené ve smlouvě. Jestliže ve smlouvě není stanovena taková lhůta, pak musí prodávající dát věcnou odpověď na reklamaci bez prodlení, avšak nejpozději během 60 dnů a u kompletních závodů a zařízení – během 90 dnů počítáno ode dne obdržení reklamace prodávajícím.

2. Jestliže prodávající nedá věcnou odpověď na reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, a kupující se obrátí na rozhodčí soud do doby, než obdrží odpověď, pak nese prodávající výlohy za arbitrážní poplatek nehledě na výsledek sporu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí v případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu.

3. Jestliže v důsledku technicky zdůvodněných příčin nemá prodávající možnost dát věcnou odpověď na reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, může navrhnout kupujícímu prodloužení této lhůty do určitého data.

4. Jestliže kupující nesouhlasí s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na reklamaci a obrátí se na rozhodčí soud, řeší se otázka o výlohách za arbitrážní poplatek podle výsledku sporu.

5. Jestliže kupující souhlasil s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na reklamaci, avšak prodávající nedá takovou odpověď během dohodnuté lhůty a kupující se obrátí na rozhodčí soud se svými požadavky, přenese rozhodčí soud při rozhodování záležitosti ve sporu výlohy za arbitrážní poplatek na prodávajícího nehledě na výsledek sporu.

1. U fixních obchodů je prodávající povinen odstranit vadu nebo vyměnit vadné zboží v rámci dodací lhůty stanovené smlouvou. Nestane-li se tak, je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy ihned po uplynutí dodací lhůty a žádat od prodávajícího penále podle § 86 nebo, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, žádat místo tohoto penále náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

2. Souhlasí-li kupující s tím, aby prodávající odstranil vady zboží dodaného podle smlouvy o fixním obchodě po uplynutí dodací lhůty, je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce podle § 31 odst. 5 (příp. § 75 odst. 4) od prvého dne po uplynutí dodací lhůty stanovené smlouvou o fixním obchodě.

1. Kupující nemá právo vrátit prodávajícímu bez jeho souhlasu zboží, u kterého ohlásil reklamaci jakosti.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy prodávající pokračuje v odesílání zboží, přesto, že kupující požádal o zastavení dalších dodávek zboží při opakujících se dodávkách vadných zásilek (§ 80).

Při vracení vyměněného vadného zboží nebo vadných částí zboží, na které není poskytnuta záruka, se použije ustanovení § 32.

1. Ohlášení reklamace u jedné partie zboží nedává kupujícímu právo odmítat převzetí následujících partií zboží stanovených smlouvou.

2. Při opakujících se dodávkách vadných partií zboží je kupující oprávněn požádat o zastavení dalších dodávek zboží do té doby, dokud nebudou prodávajícím odstraněny okolnosti způsobující vady.

3. V tom případě je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 83 ode dne, kdy mělo být zboží dodáno podle smlouvy, do dne, kdy prodávající opět započne dodávat bezvadné zboží.

1. Jestliže prodávající neodstraní bez prodlení vady, za které odpovídá, a to u zboží, na které není poskytnuta smlouvou záruka, je kupující oprávněn odstranit vady sám a přenést na prodávajícího normální skutečné výlohy.

2. Drobné vady, za které nese odpovědnost prodávající a které nestrpí odkladu a nevyžadují účasti prodávajícího, odstraňuje kupující a přenese na prodávajícího normální skutečné výlohy.

Provádí-li se podle smlouvy konečná jakostní přejímka zboží v zemi prodávajícího a není-li smlouvou stanoveno jinak, mohou se uplatňovat reklamace pro jakost zboží jen pro skryté vady (které nemohly být zjištěny při obvyklé prověrce zboží).

1. Při prodlení v dodávce zboží oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě platí prodávající kupujícímu penále, které se vypočítává z ceny zboží ve lhůtě nedodaného.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 30 dnech – 0,05 % za každý den,

v dalších 30 dnech – 0,08 % za každý den,

v dalším – 0,12 % za každý den prodlení.

3. Celková částka penále za prodlení nemůže však přesáhnout 8 % z ceny zboží, u kterého došlo k prodlení.

Jestliže se prodávající opozdí při dodání technické dokumentace, bez které stroj nebo zařízení nemůže být uvedeno v používání, platí prodávající penále vypočítané z ceny stroje nebo zařízení, k němuž se vztahuje technická dokumentace, a to způsobem a ve výši stanovené v § 83. Následuje-li prodlení v dodání technické dokumentace za prodlením v dodávce strojů nebo zařízení, k nimž tato technická dokumentace patří, počítá se penále za prodlení v dodání technické dokumentace jako pokračování penále za prodlení v dodávce strojů a zařízení. Toto ustanovení platí i v případě, kdy prodlení v dodávce strojů nebo zařízení následuje za prodlením v dodání technické dokumentace.

1. Strany mohou dohodnout, že prodávající předloží kupujícímu na zboží určené k přepracování (například suroviny, odlitky a válcovaný materiál) certifikát o analýze, bez kterého zboží nemůže být použito podle svého určení. Ve smlouvě se uvedou údaje, které musí certifikát o analýze obsahovat.

2. Jestliže se prodávající, který převzal podle odstavce 1 tohoto paragrafu závazek předložit kupujícímu certifikát o analýze, bez kterého nemůže být zboží použito podle svého určení, opozdí s předložením takového certifikátu, zaplatí penále vypočtené z ceny zboží, jehož se certifikát týká, způsobem a ve výši stanovené v § 83.

1. Není-li jiná lhůta ve smlouvě stanovena, je kupující oprávněn – při prodlení v dodávce zboží o více než 4 měsíce a u velkých zařízení nesériové výroby o více než 6 měsíců proti dodací lhůtě stanovené smlouvou – odstoupit od splnění smlouvy, a to ohledně části, u níž došlo k prodlení, a části dříve dodané, nelze-li dodané části zboží použít bez části nedodané.

2. Kupující má právo odstoupit od smlouvy i před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu, jestliže prodávající sdělí písemně kupujícímu, že zboží během těchto lhůt nedodá.

3. Pro kompletní závody a zařízení se mezi stranami v každém jednotlivém případě sjednávají lhůty pro odstoupení od smlouvy.

4. Při odstoupení od smlouvy podle tohoto paragrafu může kupující podle svého výběru v okamžiku oznámení o odstoupení od smlouvy žádat od prodávajícího místo penále za prodlení stanoveného v § 83:

– buď penále za nedodání ve výši 8 % z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstupuje od smlouvy;

– nebo náhradu škody – neprokáže-li kupující vznik škody nebo vyšší škodu, činí náhrada škody 4 % z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstoupil od smlouvy.

5. V případě odstoupení od smlouvy je prodávající povinen vrátit kupujícímu jím provedené platby s připočtením 4 % úroků p. a.

6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto paragrafu se nevztahují na smlouvy o fixních obchodech.

1. Za nedodržení dodací lhůty u fixních obchodů platí prodávající kupujícímu penále ve výši 5 % z ceny nedodaného zboží, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanovena jiná výše.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, má kupující právo při odstoupení od fixního obchodu za nedodržení dodací lhůty žádat od prodávajícího místo penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

3. Souhlasí-li kupující u fixního obchodu s převzetím zboží bez ohledu na prodlení, penále podle odstavce 1 tohoto paragrafu mu nepřísluší. V takovém případě prodávající platí kupujícímu penále za každý den počítáno od prvého dne prodlení, a to ve výši stanovené v § 83.

Poruší-li kupující ustanovení § 78 odst. 1 vrácením zboží ohledně něhož byla ohlášena reklamace, má prodávající právo žádat od kupujícího buď zaplacení penále ve výši 2 % z ceny vráceného zboží, nebo náhradu škody.

1. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží platí prodávající kupujícímu penále ve výši 0,1 % z ceny odeslaného zboží, avšak nejméně 10 rublů a nejvíce 100 rublů za jednu zásilku.

2. Za neavizování nebo opožděné avizo o odeslání zboží kupující neuplatňuje vůči prodávajícímu nároky na náhradu škody s výjimkou výloh za prostoj dopravních prostředků (lodí, železničních vagónů atp.), které zaplatil dopravci v důsledku neavizování nebo opožděného aviza.

3. Výlohy za prostoj dopravních prostředků uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu se uhrazují takto:

a) při dopravě po vodě – nad částku penále vypočteného a/nebo zaplaceného podle odstavce 1 tohoto paragrafu;

b) u jiných druhů dopravy – v části převyšující penále vypočtené a/nebo zaplacené podle odstavce 1 tohoto paragrafu, avšak částka penále a náhrady výloh za prostoj dopravních prostředků za jednu partii zboží odeslanou jedním dopravním dokumentem nemohou přesahovat maximální výši penále stanovenou v odstavci 1 tohoto paragrafu.

V těch případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví, že se penále počítá za každý den prodlení, počítá se penále za každý započatý den.

1. Nároky týkající se penále musí být uplatněny nejpozději během 3 měsíců. Přitom:

a) u penále počítaného po dnech začíná tato lhůta dnem splnění povinnosti nebo dnem, kdy penále z tohoto titulu dosáhlo maximální výše, jestliže povinnost nebyla splněna do tohoto dne;

b) u penále, které se může počítat jen jednorázově, začíná tato lhůta dnem vzniku práva penále požadovat.

2. Projev o uplatnění nároku na zaplacení penále musí obsahovat údaje, které umožňují straně, u níž je nárok uplatněn, projednat jej a dát věcnou odpověď ve lhůtě stanovené v § 89.

Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí být v projevu o uplatnění nároku uvedeno:

a) číslo smlouvy a v odpovídajících případech i položky smlouvy (podle přílohy ke smlouvě), jichž se nárok týká;

b) název zboží podle smlouvy;

c) odkaz na příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek nebo dvoustranné dohody nebo na smluvní podmínky, podle nichž se uplatňuje nárok;

d) porušení smlouvy, pro které se uplatňuje nárok (prodlení v dodávce, vracení zaplacené částky na neodůvodněnou žádost, prodlení v otevření akreditivu atd.);

e) částka nároku;

f) výpočet penále.

Týká-li se nárok dvou nebo více položek smlouvy (přílohy ke smlouvě), výpočet penále se musí provést pro každou položku zvlášť.

3. Jestliže v projevu o uplatnění nároku chybí kterékoli údaje uvedené pod písmeny a) až f) odstavce 2 tohoto paragrafu, použije se ustanovení § 74 odst. 2 až 4.

4. Neuplatnění nároku na penále ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu zbavuje stranu uplatňující nárok práva obrátit se na arbitráž.

Strana, u které byl uplatněn nárok na zaplacení penále, je povinna jej projednat a dát věcnou odpověď během 30 dnů ode dne obdržení projevu o jeho uplatnění.

Ustanovení § 88 a 89 se vztahují na všechny nároky na placení penále, stanoveného těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, dvoustrannou dohodou nebo smlouvou.

1. Všechny spory, které mohou vzniknout ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, podléhají rozhodování v rozhodčím řízení, s vyloučením příslušnosti obecných soudů, a to u rozhodčího soudu ustanoveného pro tyto spory v zemi žalovaného, nebo podle ujednání stran – v třetí zemi – členském státu Rady vzájemné hospodářské pomoci.

2. Vzájemná žaloba a nárok uplatněný k započtení, které vyplývají ze stejného právního poměru jako základní žaloba, podléhají rozhodování u rozhodčího soudu, u něhož je rozhodováno o základní žalobě.

1. Spory se rozhodují podle pravidel o řízení, platných pro rozhodčí soud, před nímž se arbitráž koná.

2. Projednávání sporů a vyhlašování rozhodnutí se děje v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodnutí arbitráže se rovněž vyhotovují v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro strany konečné a závazné.

K nárokům vyplývajícím ze vztahů upravených těmito Všeobecnými dodacími podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení uvedená v této hlavě.

1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.

2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví:

a) pro žaloby založené na nárocích pro jakost a množství zboží (§ 31, 33, 71, 77, 80-82);

b) pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále.

1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku.

2. Zvláštní promlčecí lhůta se počítá:

a) u žalob založených na nárocích pro jakost a množství – ode dne následujícího za dnem, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího na reklamaci a jestliže prodávající nedal odpověď ve lhůtách podle odstavce 1, popřípadě odstavce 5 paragrafu 76 – ode dne následujícího za dnem, ve kterým uplynula výše uvedená lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci. Jestliže odpověď prodávajícího neobsahuje věcné rozhodnutí o reklamaci, počíná promlčecí lhůta dnem následujícím po dni ve kterém uplynula lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci;

b) u žalob založených na nárocích na zaplacení penále – dnem následujícím po dni, kdy strana uplatnivší nárok obdržela odpověď ve věci nároku, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě stanovené v § 89 – dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok.

K promlčení přihlédne arbitráž, jestliže se na ně dlužník odvolá.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plnění nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u kterých uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

Běh promlčecí lhůty se staví, jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila během promlčecí lhůty. Doba, během které se běh promlčení staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním žaloby a písemným uznáním dluhu povinnou stranou.

2. Po přerušení počíná běh promlčecí lhůty znovu.

3. Jestliže žalobce vezme arbitrážní žalobu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplývá rovněž promlčecí lhůta pro vedlejší nárok.

Za datum podání žaloby se považuje den jejího doručení rozhodčímu soudu a při odeslání žaloby poštou – datum poštovního razítka při převzetí doporučeného dopisu poštou k odeslání.

Změna ustanovení uvedených v této hlavě se nepřipouští.

Ustanovení této hlavy se použijí na závazky vzniklé ze smluv, pro které platí tyto Všeobecné dodací podmínky.

1. Nároky se musí uplatňovat písemně.

2. Nároky pro jakost, včetně nároků u zboží, na které se poskytuje záruka, a rovněž nároky pro množství se mohou ohlašovat telegraficky nebo dálnopisně. V takových případech musí být potvrzeny dopisem nejpozději 7 pracovních dnů ode dne ohlášení nároku telegraficky nebo dálnopisem, avšak během lhůt stanovených v § 72. Jestliže kupující odešle potvrzení opožděně, považuje se tento dopis za první ohlášení nároku.

3. K reklamaci se přikládají potvrzující doklady. Stranám se doporučuje při uplatňování nároků pro jakost a množství používat reklamačního aktu jakožto jednoho z dokladů, potvrzujících nárok.

4. Za datum ohlášení nároku se považuje datum poštovního razítka země strany uplatňující nárok při převzetí dopisu nebo telegramu k odeslání nebo datum dálnopisného sdělení nebo datum doručení reklamace straně, u které se nárok uplatňuje.

1. Strany nebudou vzájemně uplatňovat nároky, jejichž výše nepřevyšuje 10 rublů.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na nároky z početních chyb ve vyúčtováních a na nároky, bez jejichž uspokojení kupující nemůže používat zboží.

1. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je povinen platit věřiteli 4 % úroků p. a. z částky, s jejímž placením je v prodlení.

2. Úroky z prodlení s placením penále se počítají od okamžiku započetí běhu promlčecí lhůty nároku na penále až do dne jeho zaplacení.

3. Škoda vzniklá prodlením ve splnění peněžitých závazků, přesahující úroky stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu se nenahrazuje.

Jestliže poslední den lhůty k uplatnění nároku nebo promlčecí lhůty připadá na den pracovního klidu v zemi strany uplatňující nárok, považuje se za den skončení lhůty nejbližší následující pracovní den po dni pracovního klidu.

1. Žádná ze stran není oprávněna předávat svoje práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy se z rozhodnutí příslušného orgánu předávají práva a povinnosti ze smlouvy jiné organizaci téže země oprávněné provádět zahraniční obchod, za podmínky, že je o tom uvědoměna písemně druhá strana.

Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího, spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.

Český překlad úplného znění Všeobecných podmínek se vyhlašuje současně.

1. Vztahy stran týkající se dodávek zboží v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou neúplně upraveny smlouvami nebo těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, se řídí materiálním právem země prodávajícího.

2. Pod pojmem materiální právo země prodávajícího se rozumí všeobecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní, vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky země prodávajícího.

1) Při dodávce zboží do Mongolské lidové republiky ze zemí, které nemají společnou hranici s Mongolskou lidovou republikou se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce.

Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky se záruční lhůty počítané ode dne dodávky prodlužují o dva měsíce.