§ 7 vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu – Návrh na vydání územního rozhodnutí

(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí podá navrhovatel u stavebního úřadu; návrh obsahuje

a) jméno (název) a adresu navrhovatele,

b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,

c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,

d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických a jiných práv.2)

(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.

(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí navrhovatel přikládá:

a) situační výkres současného stavu území na podkladě pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy a s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad na podkladě 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení,

b) stanoviska, souhlasy, posouzení popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, např. o ochraně zemědělského půdního fondu.

(4) Návrh na umístění stavby doplní navrhovatel podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby dalšími podklady a dokumentací, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména

a) navrhované umístění stavby na pozemku včetně jejích odstupů od hranic pozemků a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500),

b) architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, její vzhled a výtvarné řešení,

c) údaje o provozu, popřípadě o výrobě včetně základních technických parametrů, navrhovaných technologií a zařízení,

d) vliv stavby, provozu nebo výroby na zdraví a životní prostředí a jejich hodnocení včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,

e) nároky stavby na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a předpoklady pro napojení stavby na stávající technické vybavení území,

f) dotčená ochranná pásma nebo chráněná území,

g) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky včetně informací o vhodnosti geologických a hydrogeologických poměrů v území (neuvádí se u staveb podle § 2 vyhlášky),

h) rozsah a uspořádání staveniště,

i) ozelenění nezastavěných ploch.

(5) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnutí souhlas Československé komise pro atomovou energii podle zvláštních předpisů3a), udělený na základě posouzení zadávací bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména

a) zhodnocení staveniště z hlediska jaderné bezpečnosti, předběžné zhodnocení vlivu jaderného zařízení na životní prostředí,

b) zadání na projekt jaderného zařízení, vyplývající z požadavků na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.

(6) S dotčenými orgány státní správy, jejichž stanoviska popřípadě vyjádření byla opatřena k dokumentaci požadované podle odstavce 3 písmena a) a b) ještě před zahájením územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

(7) Jestliže předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení návrhu z hlediska zájmů sledovaných v územním řízení, určí stavební úřad rozsah, způsob a lhůtu jejich doplnění. Stavební úřad může také určit počet vyhotovení (popřípadě i členění) podkladů a stanovisek potřebných pro jednání s účastníky územního řízení a s dotčenými orgány státní správy.