Stručně: Paragraf 11 zákona č. 86/1950 Sb. stanoví, že osoba, která v době spáchání činu nemohla kvůli duševní poruše rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost nebo své jednání ovládat, není za takový čin trestně odpovědná.
§ 11 Nepříčetnost.
Kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, nebo ovládat své jednání, není za takový čin trestně odpovědný.
HLAVA TŘETÍ.
Paragraf 11 zákona č. 86/1950 Sb. stanoví, že osoba, která v době spáchání činu nemohla kvůli duševní poruše rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost nebo své jednání ovládat, není za takový čin trestně odpovědná.
Co to znamená v praxi
Pokud někdo spáchá čin, který by jinak byl trestný, ale v době jeho spáchání trpěl duševní poruchou, která mu bránila chápat důsledky svého jednání nebo ho ovládat, nebude za tento čin potrestán.
Pro posouzení trestní odpovědnosti je klíčový stav duševního zdraví pachatele v okamžiku spáchání činu.
Duševní porucha musí být tak závažná, aby znemožnila rozpoznávací schopnost (chápat nebezpečnost jednání) nebo ovládací schopnost (ovládat své jednání).
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká pouze duševních poruch, které ovlivňují schopnost rozpoznat nebezpečnost jednání nebo ovládat jednání.
Důkazní břemeno ohledně existence a vlivu duševní poruchy v době činu bude pravděpodobně hrát klíčovou roli.