§ 11 trestní zákon – Nepříčetnost.
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 11 zákona č. 86/1950 Sb. stanoví, že osoba, která v době spáchání činu nemohla kvůli duševní poruše rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost nebo své jednání ovládat, není za takový čin trestně odpovědná. (§ 11 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nepříčetnost.
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
Kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, nebo ovládat své jednání, není za takový čin trestně odpovědný.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo spáchá čin, který by jinak byl trestný, ale v době jeho spáchání trpěl duševní poruchou, která mu bránila chápat důsledky svého jednání nebo ho ovládat, nebude za tento čin potrestán.
- Pro posouzení trestní odpovědnosti je klíčový stav duševního zdraví pachatele v okamžiku spáchání činu.
- Duševní porucha musí být tak závažná, aby znemožnila rozpoznávací schopnost (chápat nebezpečnost jednání) nebo ovládací schopnost (ovládat své jednání).
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze duševních poruch, které ovlivňují schopnost rozpoznat nebezpečnost jednání nebo ovládat jednání.
- Důkazní břemeno ohledně existence a vlivu duševní poruchy v době činu bude pravděpodobně hrát klíčovou roli.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 26 Nepříčetnost (Zákon trestní zákoník)§ 19 Nepříčetnost (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 12 Nepříčetnost (Trestní zákon)§ 5 Věk a nepříčetnost (Zákon České národní rady o přestupcích)§ 5 Vek a nepríčetnosť (Zákon Slovenskej národnej rady o priestu)