Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 26 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 26 trestního zákoníku stanoví, že osoba, která v důsledku duševní poruchy nemohla v době spáchání činu rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědná.
§ 26 Nepříčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
Paragraf 26 trestního zákoníku stanoví, že osoba, která v důsledku duševní poruchy nemohla v době spáchání činu rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědná.
Co to znamená v praxi
Pokud někdo spáchá čin, ale v době jeho spáchání trpěl duševní poruchou, která mu znemožnila pochopit, že jeho jednání je protiprávní, nebo mu bránila v ovládání svého chování, nebude za tento čin trestně stíhán.
Pro posouzení nepříčetnosti je klíčový stav duševního zdraví pachatele v okamžiku spáchání činu.
Nepříčetnost je jednou z okolností, která vylučuje trestní odpovědnost, což znamená, že se na takovou osobu pohlíží, jako by trestný čin nespáchala.
Na co si dát pozor
Musí jít o duševní poruchu, která v době činu zcela znemožnila rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.
Nepříčetnost je třeba odlišit od zmenšené příčetnosti (§ 27 TZ), kde jsou tyto schopnosti pouze podstatně sníženy, nikoli zcela vyloučeny.