Zákon o ochraně ovzduší

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy orgán ochrany ovzduší zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti nebo zákazu došlo.

(2) Dojde-li v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení povinnosti, za které již byla uložena pokuta, a provozovatel nezjednal nápravu uloženou orgánem ochrany ovzduší, uloží mu tento orgán pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Při rozhodování o výši pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší k závažnosti porušení zákonné povinnosti, době trvání protiprávního stavu, k výši vzniklé nebo hrozící škody a k případným následkům protiprávního stavu.

Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší:

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo zdravotnictví,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) inspekce,

e) Česká obchodní inspekce,

f) celní úřady,

g) kraje,

h) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

i) obce.

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům ochrany ovzduší vykonávajícím správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) rodné číslo,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

Ministerstvo

a) vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů a na těchto úsecích řídí výkon státní správy,

b) vykonává vrchní státní dozor na úseku ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů,

c) zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků,

d) koordinuje výzkum a sleduje technický rozvoj v rámci ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů a podporuje rozšiřování technologií omezujících znečišťování ovzduší,

e) zajišťuje sledování kvality ovzduší podle § 6 odst. 8 a provoz základní sítě imisního monitoringu na celém území České republiky a sledování úrovně znečištění ovzduší podle § 7 odst. 5,

f) zabezpečuje jednotný registr informačního systému kvality ovzduší (ISKO) a registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 3,

g) zabezpečuje inventarizaci emisí a propadů látek ovlivňujících klimatický systém Země prostřednictvím Národního inventarizačního systému podle § 13 odst. 2,

h) poskytuje odbornou pomoc při přípravě programů ke zlepšení kvality ovzduší,

i) vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a zveřejňuje seznam zón a aglomerací podle § 7,

j) připravuje a předkládá vládě ke schválení národní programy snižování emisí vybraných znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin podle § 6 odst. 2,

k) odpovídá za zpracování emisních inventur a ročních emisních projekcí podle § 6 odst. 9,

l) uplatňuje stanovisko obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 17 odst. 1 písm. a) k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje a povolení ke zvýšenému obsahu síry v kapalných palivech podle § 17 odst. 2 písm. h),

m) kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a sledování a hodnocení depozic,

n) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí, krajskými úřady a osobou pověřenou k vydávání certifikátů podle hlavy III,

o) vydává a ruší certifikáty podle hlavy III,

p) vyhlašuje prostřednictvím pověřené právnické osoby meteorologickou předpověď vzniku smogových situací, vznik a ukončení smogové situace a pro zdroje znečišťování podléhající regulaci regulační opatření podle § 8 odst. 1 a 3,

q) vede seznam subjektů, kterým byl autorizovanou osobou udělen certifikát podle § 3c odst. 5 a registr osob podle § 3c odst. 9,

r) poskytuje odbornou pomoc krajům a obcím při zpracování regulačních řádů,

s) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

t) navrhuje emisní stropy pro vymezená území, pro skupiny stacionárních zdrojů nebo pro jednotlivé stacionární zdroje,

u) vydává a ruší rozhodnutí o autorizaci podle § 15 odst. 1, 14 nebo 15; provádí kontrolu výkonu této činnosti,

v) kontroluje správnost výsledků rozptylových studií,

w) rozhoduje o kategorii zdroje v případech zcela nových technologií a jejich zařízení podle § 4 odst. 11,

x) vede a zveřejňuje seznam certifikovaných osob podle hlavy III,

y) je příslušným orgánem pro podávání zpráv podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/20061b),

z) určuje hodnotící orgán podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1b),

za) zajišťuje výrobu a distribuci emisních plaket podle § 7a odst. 4,

zb) vede seznam vyhlášených nízkoemisních zón a zpřístupňuje veřejnosti informace z tohoto seznamu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního státního dozoru, jak orgány ochrany ovzduší dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a ustanovení právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země.13a)

(2) Ministerstvo v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona je v rámci vrchního státního dozoru oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a ustanovení právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země13a) právnickými a fyzickými osobami a jak jsou plněny povinnosti vyplývající z rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.

Ministerstvo zdravotnictví

a) předkládá ministerstvu návrhy ke zpřísnění imisních limitů v případech odůvodněné potřeby na základě zhodnocení zdravotních rizik,

b) zpracovává a vede seznamy referenčních koncentrací znečišťujících látek pro hodnocení a řízení zdravotních rizik,

c) provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva a hodnocení zdravotních rizik v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních pro potřeby zpracování programů zlepšení kvality ovzduší,

d) provádí účelová měření ovzduší ve vybraných sídlech z hlediska ochrany veřejného zdraví pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, hodnocení a řízení zdravotních rizik podle zvláštního právního předpisu;2) v rozsahu dohodnutém s ministerstvem a na jeho žádost se rovněž podílí na měření v základní imisní síti,

e) zaujímá stanoviska z hlediska ochrany zdraví lidí k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků,

f) přijímá opatření zaměřená na snižování spotřeby regulovaných látek pro zajištění ochrany života a zdraví s ohledem na dostupné náhrady a požadavky zabezpečení zdravotních služeb; k tomuto účelu získává a zpracovává podklady a hodnocení a předává je ministerstvu.

Ministerstvo zemědělství kontroluje přesnost, úplnost a pravdivost (dále jen „správnost“) údajů uváděných v prohlášeních podle § 3c odst. 3 a 4. Je-li zjištěna nesprávnost údajů, dá Ministerstvo zemědělství podnět inspekci k uložení pokuty a v řízení o uložení pokuty poskytuje na vyžádání nezbytnou součinnost. Kontrolní činností podle věty první může Ministerstvo zemědělství pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu.

(1) Právnickou osobu, která má provádět kontrolu podle § 45a, vybere Ministerstvo zemědělství na základě výsledku obchodní veřejné soutěže. Může se jí zúčastnit právnická osoba, která prokáže, že

a) fyzické osoby, které jsou k ní v pracovním poměru nebo obdobném pracovněprávním vztahu a které budou provádět kontrolu, (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) splňují kvalifikační požadavky, a to úplné střední odborné vzdělání v oboru zemědělství nebo lesního hospodářství a nejméně 3 roky odborné praxe, nebo vysokoškolské vzdělání v oboru zemědělství nebo lesního hospodářství a nejméně 1 rok odborné praxe,

b) má technické vybavení odpovídající předpokládanému druhu a rozsahu činnosti.

(2) S právnickou osobou vybranou podle odstavce 1 nebo s organizační složkou státu, která má provádět kontrolu podle § 45a, (dále jen „osoba pověřená Ministerstvem zemědělství“) uzavře Ministerstvo zemědělství veřejnoprávní smlouvu na dobu určitou, nejdéle však na 2 roky. Tato smlouva musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, za kterých může Ministerstvo zemědělství smlouvu vypovědět; patří k nim zejména nesplnění povinnosti podle § 45c odst. 1, 3 až 5 nebo 6 anebo nesplnění podmínky, za níž byla smlouva uzavřena.

(3) Osoby pověřené Ministerstvem zemědělství se zveřejňují ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(1) Osoba pověřená Ministerstvem zemědělství je povinna provádět kontrolní činnost v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcím právním předpisem a poskytovat Ministerstvu zemědělství

a) seznam kontrolovaných osob a kontrolní zprávy, kdykoliv o to Ministerstvo zemědělství požádá,

b) souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a jejích výsledcích, a to v dohodnutém rozsahu vždy k 31. lednu za uplynulý kalendářní rok.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna

a) poskytnout ke kontrole příslušné podklady a jinou nezbytnou součinnost,

b) umožnit osobě provádějící kontrolu vstup do objektu souvisejícího s předmětem kontroly.

(3) Osoba provádějící kontrolu se při zahájení kontroly prokáže písemným pověřením k výkonu kontroly. Po ukončení kontroly sepíše kontrolní zprávu, která obsahuje popis zjištěných skutečností s označením a podrobným zdůvodněním případné nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4, a kopii kontrolní zprávy předá kontrolované osobě.

(4) Osoba pověřená Ministerstvem zemědělství je povinna

a) předat kontrolní zprávu s označením nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4 inspekci,

b) oznámit Ministerstvu zemědělství kontrolovanou osobu, která vydala prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4 obsahující nepřesný, neúplný nebo nepravdivý údaj,

c) v řízení o uložení sankce podle § 40 odst. 1 písm. e) poskytnout inspekci na vyžádání nezbytnou součinnost.

(5) Osoba provádějící kontrolu je povinna šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděla během výkonu kontroly; to neplatí, jde-li o poskytnutí informace Ministerstvu zemědělství nebo inspekci podle odstavce 4.

(6) Osoba provádějící kontrolu nesmí kontrolovat

a) osobu, ve které má majetkový podíl, nebo s níž má uzavřený pracovní poměr nebo obdobný pracovněprávní vztah, anebo osobu, ve které má majetkový podíl osoba pověřená Ministerstvem zemědělství,

b) osoby blízké.

(7) Pro zaměstnance zařazené do organizační složky státu, která provádí kontrolu podle § 45a, platí odstavce 3, 5 a 6 obdobně.

(1) Inspekce

a) dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší týkajících se ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů,

b) provádí u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů měření znečišťujících látek za účelem kontroly dodržování emisních limitů a emisních stropů,

c) spolupracuje s místně příslušnými orgány ochrany ovzduší a je oprávněna od nich vyžadovat informace,

d) rozhoduje v pochybnostech o vymezení stacionárního zdroje a zařazení do příslušné kategorie stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 10,

e) ukládá nápravná opatření a rozhoduje o omezení nebo zastavení provozu stacionárního zdroje podle § 38,

f) upozorňuje krajský úřad na nedostatky ve způsobu zjišťování emisí znečišťujících látek podle § 9 odst. 1,

g) ukládá provozovatelům zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů pokuty za porušení povinností podle ustanovení hlavy II,

h) rozhoduje v případě spalování více druhů paliv v jednom zařízení spadajícím do kategorie zvláště velkých, velkých nebo středních stacionárních zdrojů o emisních limitech a dalších požadavcích na jejich provozování podle § 5 odst. 4,

i) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

j) shromažďuje a ověřuje informace potřebné pro posouzení vlivu výstavby zařízení i jeho provozu na kvalitu ovzduší v jiném státě v případě, že je příslušným správním úřadům předložen záměr na výstavbu zařízení, a předá je ministerstvu,

k) vydává závazné stanovisko podle § 17 odst. 1 písm. b), povolení podle § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až g) a i) a eviduje oznámení provozovatelů podle § 54 odst. 9 do 31. 12. 2002; po tomto datu je dotčeným orgánem státní správy v řízení o vydání těchto povolení. Ke každému řízení vydává své vyjádření a poskytuje odbornou spolupráci krajským úřadům při udělování těchto povolení. Na vyzvání poskytuje vyjádření do 15 dnů ode dne doručení žádosti, pokud se s krajským úřadem nedohodne jinak. Vyjádření neposkytuje v případech, kdy s vydáním povolení souhlasí,

l) schvaluje regulační řády provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů pro účely regulace emisí podle § 8,

m) zajišťuje na základě rozhodnutí ministerstva podle § 39 odst. 1 a 3 odejmutí regulovaných látek a výrobků, které je obsahují,

n) ukládá pokuty za porušení povinností vyplývající z ustanovení hlavy třetí tohoto zákona nebo právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země1a) a o některých fluorovaných skleníkových plynech1b),

o) ukládá pokuty za porušení povinností uvedených v § 3c.

(2) Inspekce kontroluje

a) dodržování povinností provozovateli zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů,

b) dodržování emisních limitů, emisních stropů, přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů; dodržování limitního obsahu těkavých organických látek ve výrobcích, jejich dovoz, přepravu, prodej, označování, přečerpávání, skladování a používání v souladu s prováděcím právním předpisem,

c) plnění plánů snížení emisí podle § 5 odst. 6 a plánů zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování podle § 5 odst. 8,

d) dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro stacionární zdroje podléhající regulaci podle § 8 odst. 3 za smogové situace a dodržování regulačních řádů stacionárních zdrojů,

e) plnění povinností souvisejících s provozní evidencí a souhrnnou provozní evidencí podle § 11 odst. 1 písm. e),

f) správnost provádění autorizovaného měření emisí a imisí,

g) činnost autorizovaných osob podle § 16 odst. 3; v případě závažných nedostatků navrhuje ministerstvu zrušení rozhodnutí o autorizaci právnických a fyzických osob podle § 15 odst. 14,

h) dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 2 až 4,

i) plnění povinností uvedených v ustanoveních hlavy III nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie1a),1b),

j) správnost údajů uváděných v prohlášeních o shodě s kritérii udržitelnosti podle § 3c odst. 1 a 2; v případě zjištění nesplnění kritérií udržitelnosti informuje místně příslušný celní úřad.

Česká obchodní inspekce

a) kontroluje kvalitu paliv na vnitřním trhu v rozsahu kvalitativních ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem a technickými předpisy a za zjištěné nedostatky ukládá pokuty podle zvláštního právního předpisu21),

b) kontroluje označování regulovaných látek v souladu s § 27 odst. 1 a fluorovaných skleníkových plynů v souladu s § 30 a v případě zjištění porušení povinnosti označování dává podnět inspekci k uložení pokuty.

(1) Krajský úřad

a) rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů podle § 19 odst. 4, § 21 odst. 1 a § 22 odst. 3 a 5,

b) kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší,

c) provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti,

d) ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 6 a 8,

e) vypracovává krajský program snižování emisí podle § 6 odst. 5,

f) vypracovává programy ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6,

g) podílí se na tvorbě národních programů snižování emisí jednotlivých znečišťujících látek,

h) schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny,

i) schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 7,

j) na žádost ministerstva se podílí na vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší,

k) poskytuje metodickou pomoc obecním úřadům při vypracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší,

l) schvaluje plány zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 9,

m) stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity podle § 9 odst. 4 a pro ostatní stacionární zdroje emisní stropy podle § 17 odst. 9,

n) vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci podle § 8 odst. 3, a plní úkoly podle § 8 odst. 7,

o) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

p) vypracovává krajský regulační řád podle § 8 odst. 5,

r) ode dne 1. ledna 2003 vydává povolení uvedená v § 17, s výjimkou stanoviska podle odstavce 1 písm. a) a povolení podle odstavce 2 písm. h),

s) ukládá pokuty podle § 40,

t) vede evidenci oznámení pro zvláště velké a velké stacionární zdroje podle § 54 odst. 9 a údaje z této evidence poskytuje ministerstvu od 1. ledna 2003,

u) je dotčeným orgánem státní správy v územním, stavebním a jiném řízení podle stavebního zákona a vydává stanovisko pro účely kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší s výjimkou malých stacionárních zdrojů,

v) stanovuje v pochybnostech způsob zjišťování emisí znečišťujících látek podle § 9 odst. 1,

w) uplatňuje stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům, obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 17 odst. 1 písm. a), pokud tato územně plánovací dokumentace navrhuje umístění zdrojů znečištění ovzduší.

(2) Kraj

a) zaujímá stanoviska k místním programům snižování emisí a místním programům ke zlepšení kvality ovzduší,

b) vyjadřuje se k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, k rozvojovým koncepcím a k programům rozvoje jednotlivých oborů a odvětví ve své územní působnosti9),

c) vydává v přenesené působnosti nařízením program ke zlepšení kvality ovzduší.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti

a) rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší podle § 19 odst. 5 a podle § 21 odst. 5 a § 22 odst. 3 a 5 u středních stacionárních zdrojů,

b) ukládá pokuty podle § 40 odst. 5,

c) vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje podle § 54 odst. 9 a údaje z této evidence poskytuje ministerstvu.

(1) Obecní úřad

a) je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a jiném řízení podle stavebního zákona a vydává stanovisko pro účely kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u malých stacionárních zdrojů,

b) zpřístupňuje informace podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

c) rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů podle § 19 odst. 6,

d) nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f), ukládá opatření k nápravě těchto závad podle § 38 odst. 1 a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,

e) může vypracovat místní program ke zlepšení kvality ovzduší,

f) může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek podle § 6 odst. 5,

g) vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci podle § 8 odst. 3, a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci,

h) vede evidenci malých stacionárních zdrojů, u nichž tento zákon stanoví ohlašovací povinnost, a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu,

i) vydává povolení pro činnosti, kde to stanoví zvláštní právní předpis, při kterých vznikají emise těkavých organických látek a které odpovídají kategorii malých ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro tyto látky může stanovit fugitivní emisní limit v závislosti na kvalitě ovzduší v daném místě.

(2) Obecní úřad kontroluje

a) dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12 a § 19 odst. 16; za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů,

b) dodržování přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty,

c) účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f); touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu,10)

d) dodržování povinností podle § 3 odst. 5 a za jejich porušení ukládá pokuty.

(3) Obec může obecně závaznou vyhláškou

a) stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů podle § 3 odst. 5 nebo toto spalování zakázat; při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby,

b) zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování; seznam těchto paliv je uveden v příloze č. 11 k tomuto zákonu,

c) v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu.

(4) Obec může vydat v přenesené působnosti nařízení, kterým stanoví nízkoemisní zónu podle § 7a.

(1) Celní úřady

a) provádějí kontrolu dovozů, vývozů a uvádění na trh regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky ochrany ozonové vrstvy Země1a),

b) provádějí kontrolu při uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které mohou tyto látky a plyny obsahovat, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech1b),

c) dávají podněty inspekci, zjistí-li porušení povinností při provádění kontroly podle písmene a) nebo b),

d) ukládají pokuty za nesplnění povinností podle § 3a odst. 5, 8 a 12 a podle § 3b odst. 3 nebo 4,

e) kontrolují plnění povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z paliv podle § 3b odst. 1 a ukládají pokutu za její nesplnění,

f) kontrolují splnění podmínky uvedené v § 3c odst. 1 písm. a), § 3c odst. 2 písm. a) a § 3c odst. 3 písm. a),

g) poskytují ministerstvu do 31. března údaje z celní evidence za předchozí kalendářní rok podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, které se týkají vývozů a dovozů regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, a uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které je obsahují; obdobně poskytují údaje z celní evidence, které se týkají vývozu a dovozu paliv a výrobků, které obsahují těkavé organické látky,

h) dávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,

i) spravují poplatky podle § 3a a 19.

(2) Celní úřady si při kontrole podle tohoto zákona mohou vyžádat odbornou pomoc inspekce.

(1) Pověření zaměstnanci každého orgánu ochrany ovzduší jsou oprávněni při výkonu své činnosti

a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích staveb užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti a vykonávat tam povinnosti stanovené tímto zákonem, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních zákonů; za škodu při výkonu tohoto oprávnění způsobenou odpovídá stát, který se této odpovědnosti nemůže zprostit,

b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly,

c) v případě podezření na porušení tohoto zákona odebírat vzorky za účelem zjištění totožnosti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a na náklady kontrolovaných osob provádět nebo zajišťovat jejich rozbory,

d) zadržet regulované látky, fluorované skleníkové plyny nebo výrobky, které je obsahují, na náklady právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání v případě zjištění zakázaných regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů,

e) zadržet výrobky v případě podezření na přítomnost zakázané regulované látky nebo zakázaného fluorovaného skleníkového plynu může inspekce, a to až do zjištění výsledku provedeného rozboru; náklady s tím spojené hradí kontrolovaná osoba, jestliže se zjistí, že zadržené výrobky regulovanou látku nebo fluorovaný skleníkový plyn obsahují; o zadržení výrobků, prováděném šetření a jejich případném vydání sepíše inspektor protokol.

(2) Proti uloženému rozhodnutí inspekce o zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují a které neodpovídají požadavkům na kvalitu nebo složení podle tohoto zákona, může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením námitky pracovišti inspekce, kterým bylo opatření uloženo. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspekce rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí se doručí kontrolované osobě.

(3) Zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují, podle odstavce 2 trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí státu nebo o dočasném zajištění, dokud nebude prokázáno porušení povinnosti podle hlavy III nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1b). O vrácení regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují, sepíše inspektor protokol.

(4) Inspektoři nebo pověření zaměstnanci orgánů ochrany ovzduší jsou povinni

a) při kontrolní činnosti se prokázat služebním průkazem,

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti,

c) při vstupu do cizích objektů informovat provozovatele.

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,22) s výjimkou rozhodování podle § 8, § 3a a § 17 odst. 1 písm. a).

(2) Orgán ochrany ovzduší, který povolení nebo rozhodnutí podle tohoto zákona vydal, může na návrh nebo z vlastního podnětu jím vydané povolení nebo rozhodnutí změnit nebo zrušit,

a) vyžaduje-li to veřejný zájem na ochraně zdraví lidí před působením nepříznivých účinků znečišťujících látek na lidské zdraví, nebo

b) dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení nebo rozhodnutí, zejména ke změně v provozu stacionárního zdroje, nebo změně emisních limitů nebo jiných podmínek provozu stanovených prováděcím právním předpisem či stanovení emisního stropu na vymezeném území, nebo

c) dojde-li při výkonu povolení nebo rozhodnutí k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo

d) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení nebo rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu delší 2 let.

(3) Při změně povolení podle odstavce 2 písm. b) v případě stanovení emisního stropu na vymezeném území zohlední orgán ochrany ovzduší zejména příspěvek daného stacionárního zdroje k úrovni znečištění.

(4) Rozhodnutí nebo opatření podle § 5 odst. 4, 6, 7, 8, 10 a 11, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až i) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.23) Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

(5) Ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů stanovující technické požadavky a další podmínky vztahující se na výrobky podle zvláštního právního předpisu4) jsou technickými předpisy podle tohoto zvláštního právního předpisu.4)

(6) Veškerá opatření k nápravě, zákazy provozu nebo činnosti a další rozhodnutí uložená podle § 38 nebo § 39 provozovatelům stacionárních zdrojů nebo právnickým nebo fyzickým osobám přecházejí na jejich právní nástupce.

(1) Správní řízení na úseku ochrany ovzduší zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a sankce uloží podle dosavadních předpisů. Podle dosavadních předpisů se postupuje i v případech, kdy došlo k porušení zákona v době před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(2) Oprávnění k autorizovanému měření emisí a imisí vydaná podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2003.

(3) Ministerstvo předloží vládě ke schválení národní program snižování emisí podle § 6 odst. 3 do 30. června 2003.

(4) Orgány krajů a orgány obcí vypracují nejpozději do 1. ledna 2003 programy ke zlepšování kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 a programy snížení emisí podle § 6 odst. 5.

(5) Při stanovení výše poplatku za znečišťování ovzduší podle § 19 na rok 2002 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Poplatkovou evidenci předá inspekce orgánům krajů v inventarizovaném stavu nejpozději do 30. června 2002.

(6) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje) 1. ledna 2003 nebo později, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky stanovené v prováděcím právním předpisu pro tyto zdroje od účinnosti tohoto zákona. To platí i pro nové části zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a více, na něž bylo vydáno stavební povolení a byly uvedeny do provozu 1. ledna 2003 nebo později u spalovacích zdrojů uvedených v odstavcích 7 a 8, kterým budou emisní limity stanoveny jako hodnoty odpovídající celkovému jmenovitému příkonu zdroje.

(7) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje) do 1. července 1987, plní emisní limity a další podmínky platné u zdroje před dnem účinnosti tohoto zákona. Provozovatelé jsou povinni do 30. června 2004 předložit plán snižování emisí u stacionárního zdroje s cílem splnit emisní strop a další úkoly vyplývající z národního programu snižování emisí pro zvláště velké spalovací zdroje podle prováděcího právního předpisu, pokud závazně nevyhlásí plán útlumu provozování spalovacího zdroje formou písemného závazku statutárního zástupce provozovatele předaného ministerstvu nejpozději do 30. června 2004. Písemný závazek a plán útlumu musí dokladovat, že zdroj bude provozován po 1. lednu 2008 do 31. prosince 2015, nejvýše však po celkovou dobu 20 000 hodin. Emisní strop bude pro zdroje stanoven na základě skutečných ročních emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku za 5 let provozování zdroje do roku 2000 včetně, a to přepočtem ze skutečně dosahovaných hodnot koncentrací jmenovaných znečišťujících látek v odpadním plynu na hodnoty emisních limitů stanovené prováděcím právním předpisem zdrojům podle § 54 odst. 8 od 1. ledna 2003.

(8) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje s výjimkou výstavby odsiřovacího zařízení zajišťujícího stupeň odsíření stanovený prováděcím právním předpisem) od 1. července 1987 do 31. prosince 2002, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky pro tyto zdroje stanovené v prováděcím právním předpisu nejpozději od 1. ledna 2003. Do uvedeného data plní provozovatel emisní limity platné u spalovacího zdroje před dnem účinnosti tohoto zákona. To platí i pro nové části zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a více, na které bylo vydáno stavební povolení a které byly uvedeny do provozu v období od 1. července 1987 do 31. prosince 2002 u spalovacích zdrojů uvedených v odstavci 7, kterým budou emisní limity stanoveny jako hodnoty odpovídající celkovému jmenovitému příkonu zdroje. Povinnosti uložené tímto zákonem se nevztahují na provozovatele stacionárních zdrojů uvedené ve smlouvě, kterou Česká republika přistupuje k Evropské unii, v rozsahu, který tato smlouva stanoví, a po dobu v ní uvedenou.

(9) Provozovatelé stacionárních zdrojů vypouštějících emise těkavých organických látek, které stanoví prováděcí právní předpis, jsou povinni

a) u stacionárních zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu před dnem 1. dubna 2002 nebo na které se vztahuje odstavec 1 a budou uvedeny do provozu nejpozději 1. dubna 2003, plnit emisní limity a další podmínky provozování těchto zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem nejpozději od 31. října 2007 a ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo od data uvedení do provozu oznámit zdroj u příslušného orgánu ochrany ovzduší. Zařízení vybudovaná u těchto zdrojů na základě plánu snižování emisí těkavých organických látek musí splňovat emisní limity a další podmínky provozování nejpozději od 31. října 2007. Do tohoto data jsou povinni plnit emisní limity platné u zdroje do data účinnosti tohoto zákona a další podmínky jeho provozování uvedené v prováděcím právním předpisu,

b) u stacionárních zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu po 1. dubnu 2003 nebo na které se vztahuje odstavec 1 a budou uvedeny do provozu po datu 1. dubna 2003, plnit emisní limity a další podmínky provozování těchto zdrojů včetně oznámení provozu zdroje příslušnému orgánu ochrany ovzduší ve lhůtě do 3 měsíců od data uvedení zdroje do provozu. Tato povinnost se vztahuje i na nové části stacionárních zdrojů podle písmena a) uvedené do provozu po 1. dubnu 2003. U zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu od 1. dubna 2001 do 1. dubna 2003, budou plněny tyto podmínky do 31. října 2006.

(10) Provozovatelé všech spaloven odpadů a dalších stacionárních zdrojů provozujících spoluspalování paliva s odpadem jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem a ve lhůtách v něm stanovených podle druhu znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Provozovatelé jsou povinni vypracovat a plnit orgánem ochrany ovzduší schválený plán snižování emisí, pokud nejsou u zdroje schopni plnit emisní limity a další podmínky stanovené v prováděcím právním předpisu, nejpozději do 1. ledna 2003. Těchto emisních limitů jsou povinni dosáhnout na základě plánu snižování emisí nejpozději do 28. prosince 2004 nebo ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, nastane-li tato skutečnost dříve. Provozovatelé všech spaloven odpadů a dalších stacionárních zdrojů na spoluspalování paliva s odpadem, pro které bude vydáno stavební povolení po 28. prosinci 2002 nebo kolaudační rozhodnutí po 28. prosinci 2004, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem ode dne uvedení do provozu.

(11) Spalování odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích jsou jejich provozovatelé povinni ukončit nejpozději do 2 let od účinnosti tohoto zákona.

(12) Provozovatelé stacionárních zdrojů, na které se vztahuje ustanovení § 18 odst. 1, jsou povinni požádat inspekci o povolení podle § 17 odst. 2 písm. c) nejpozději do 2 let od účinnosti tohoto zákona.

(13) Stacionární zdroje provozované do účinnosti tohoto zákona se považují za zařazené do kategorií zdrojů ve smyslu § 4 odst. 10, pokud tento zákon nemění jejich zařazení.

(14) Provozovatelé spaloven odpadu, zařízení schválených pro spoluspalování odpadu a zvláště velkých spalovacích zdrojů si opatří autorizaci podle § 15 odst. 1 písm. c) nejpozději do 31. 12. 2003.

(15) Provozovatel dvou nebo více zdrojů uvedených v odstavci 7 může namísto stropů a plánů snižování emisí pro tyto zdroje plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008. Nesmí přitom dojít k navýšení emisí zdroje v aglomeraci. Vyřazením zdroje z národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů postupem stanoveným prováděcím právním předpisem24) se součet emisních stropů sníží o podíl tohoto zdroje.

(16) Provozovatel, který se rozhodne plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008, oznámí tuto skutečnost správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“) podle zákona o integrované prevenci23). Na základě tohoto oznámení úřad upraví integrovaná povolení vydaná pro jednotlivé zdroje v souladu s odstavcem 15. Povinnost provozovatele plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008, je účinná ode dne, kdy provozovatel své rozhodnutí plnit tyto emisní stropy oznámí úřadu.

(17) Provozovatel oznámí ministerstvu vždy nejpozději k 31. březnu běžného roku rozložení předpokládaného plnění emisního stropu po jednotlivých zdrojích na daný kalendářní rok a ohlásí případnou změnu tohoto rozložení nejméně 10 dní před jejím uskutečněním.

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 3b odst. 7, § 3c odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 6 odst. 9 a § 7a odst. 9.

(2) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 6 odst. 9, § 8 odst. 12, § 9 odst. 10, § 10 odst. 2, § 11 odst. 4, § 12 odst. 5, § 13 odst. 8, § 15 odst. 22, § 17 odst. 11, § 18 odst. 3, § 23 odst. 7, § 24 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 1, § 28 odst. 3, § 31 odst. 4 písm. b), § 31 odst. 5, § 32 odst. 2 a § 36 odst. 5.

Zrušují se:

1. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

2. Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, s výjimkou § 6, § 7 odst. 1 a 2, § 8 a přílohy k zákonu, které se zrušují k 1. lednu 2003.

3. Zákon č. 218/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

4. Zákon č. 158/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., a zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb., s výjimkou čl. II bodů 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17 a 18, které se zrušují k 1. lednu 2003.

5. Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se text ve sloupci 1 „Měření emisí a imisí, kromě měření emisí motorových vozidel“ a text ve sloupci 2 „Oprávnění podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.

2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Měření znečišťujících a pachových látek, zpracování rozptylových studií“, do sloupce 2 text

„a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušném akreditovaném studijním programu nebo

b) ukončené střední nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti“,

do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

3. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Provoz spaloven odpadu a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu“, do sloupce 2 text

„a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušném akreditovaném studijním programu nebo

b) ukončené střední nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti“,

do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

4. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Měření účinnosti spalovacího zdroje, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest“, do sloupce 2 text „vyučení v tříletém učebním oboru a 3 roky praxe v oboru kominictví“, do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

V zákoně č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, se části šestá a sedmá zrušují.

V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se část padesátá zrušuje.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 1 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 33b) zní: „hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpisy.33b)

33b) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.“.

2. V § 37 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 34) zní:

„(3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení prací do kategorií uvede kategorii, do které navrhuje práci zařadit, údaje rozhodné pro hodnocení rizik podle zvláštních právních předpisů33b) a prováděcího právního předpisu,34) počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví.

34) Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.“.

Poznámka pod čarou č. 35) se zrušuje.

3. V § 37 odst. 4 větě druhé se slova „měření souvisejících faktorů pracovních podmínek“ nahrazují slovy „hodnocení rizik. O změně zařazení práce do kategorie rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“.

4. V § 38 se za slova „podle § 37 odst. 3 a 4“ vkládají slova „potřebná k hodnocení rizik“.

5. V § 105 odst. 4 se slova „1. ledna 2002“ nahrazují slovy „1. ledna 2003“.

6. V § 106 odst. 1 větě první část textu za středníkem zní: „do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003.“.

7. V § 106 odst. 1 věta poslední zní: „Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.“.

8. Část sedmnáctá se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002, s výjimkou ustanovení § 19, 21, 22 a 37, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 86/2002 Sb.

A. Znečišťující látky vnášené do ovzduší, které podléhají zpoplatnění

Hlavní zpoplatněné znečišťující látky:

Tuhé znečišťující látky,

Anorganické kyslíkaté sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý (dále jen „oxid siřičitý“),

Anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (dále jen „oxidy dusíku“),

Těkavé organické látky - vyjma zvláště vyjmenovaných mezi ostatními zpoplatněnými znečišťujícími látkami ve třídách I - II,

Těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (dále jen „těžké kovy“); těžkými kovy se rozumí kovy, případně metaloidy, které jsou stabilní a jejichž specifická hmotnost je větší než 4 500 kg/m3,

Oxid uhelnatý,

Amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak (amoniak),

Polycyklické aromatické uhlovodíky,

Methan.

Ostatní zpoplatněné znečišťující látky:

a) I. třída:

Azbest,

Benzen,

Berylium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be.

b) II. třída:

Fluor a jeho organické sloučeniny vyjádřené jako Fx),

Chlor a jeho organické sloučeniny vyjádřené jako Clx),

Brom a jeho organické sloučeniny vyjádřené jako Brx),

Fluor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Fx),

Chlor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Clx),

Brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Brx),

Sulfan,

Sirouhlík.

x) Platí pro prvky a sloučeniny, pro které mají zdroje znečišťování stanoveny emisní limity.

B. Sazby poplatků pro zvláště velké, velké, střední a malé stacionární zdroje

I. Sazby poplatků za znečišťující látky produkované zvláště velkými, velkými a středními stacionárními zdroji se stanovují takto:

1. Hlavní zpoplatněné znečišťující látky

Znečišťující látkaSazba (Kč/t)Tuhé znečišťující látky3 000Oxid siřičitý1 000Oxidy dusíku800Těkavé organické látky2 000Těžké kovy a jejich sloučeniny20 000Oxid uhelnatý600Amoniak1 000Methan1 000Polycyklické aromatické uhlovodíky20 000

2. Ostatní zpoplatněné znečišťující látky

Znečišťující látkaSazba (Kč/t)Třída I20 000Třída II10 000

3. U hořících nebo zapařených částí uhelných dolů a lomů je sazba poplatku 200 Kč za m2 hořící plochy nebo zapařeného objemu, u hořících skládek a výsypek je sazba poplatku 2 000 Kč za m2 hořící plochy.

4. Emise amoniaku vznikající jako vedlejší produkt chemických reakcí probíhajících v zařízení pro odstraňování emisí oxidů dusíku se nezpoplatňují.

5. Emise amoniaku a methanu vznikající jako vedlejší produkt při zemědělské výrobě se nezpoplatňují.

II. Sazby poplatků za malé spalovací zdroje se stanovují takto:

PalivoRozmezí sazeb (Kč/rok)Jmenovitý tepelný výkonnad 50 do 100 kW včetněnad 100 do 200 kWTopné oleje s obsahem síry od 0,1 do 0,2 % 1 000 – 1 5001 500 – 2 000Topné oleje s obsahem síry do 1 % 1 500 – 2 5002 500 – 3 000Jiná kapalná paliva a látky pokud tento zákon jejich spalování nezakazuje6 000 – 8 0008 000 – 12 000Černé uhlí1 500 – 2 0002 000 – 3 000Hnědé uhlí tříděné, palivo z hnědého uhlí2 500 – 4 0004 000 – 5 000Hnědé uhlí energetické, lignit4 000 – 6 0006 000 – 10 000Uhelné kaly, proplástky10 000 – 20 00020 000 – 40 000

Další podmínky zpoplatňování malých spalovacích zdrojů:

U malých spalovacích zdrojů používajících jako paliva koks, dřevo, biomasu, plynná paliva dostupná ve veřejných rozvodných a distribučních sítích, nebo topný olej s obsahem síry do 0,1 % není sazba poplatku stanovena a nevztahuje se na ně oznamovací povinnost podle § 19 odst. 16.

III. Sazby poplatků za malé ostatní zdroje

Typ zdroje znečišťováníRozmezí sazeb (Kč/rok)Zdroje emisí těkavých organických látek500 – 2 000Zdroje emisí tuhých znečišťujících látek 500 – 5 000

Způsob výpočtu poplatků

1. Poplatek za jednotlivou zpoplatněnou znečišťující látku produkovanou samostatným zvláště velkým, velkým nebo středním stacionárním zdrojem se stanoví součinem zjištěného množství vypuštěné znečišťující látky podle skutečnosti minulého poplatkového období a výše sazby podle části B této přílohy. V souladu s § 19 odst. 8 se u zdroje zpoplatní znečišťující látka, pro kterou je stanoven emisní limit, nebo na kterou se vztahuje nejméně jedna podmínka provozování zdroje regulující emise této látky. Podle § 9 odst. 1 je zpoplatněné množství látky stanoveno podle výsledků měření nebo výpočtem s použitím emisního faktoru.

2. U nově provozovaných zdrojů se výše poplatku v prvním roce provozu stanoví podle jeho projektované kapacity.

3. Součet poplatků za jednotlivé zpoplatněné znečišťující látky tvoří poplatek za samostatný zvláště velký, velký nebo střední stacionární zdroj.

4. Poplatek u hořících nebo zapařených částí uhelných dolů a lomů nebo skládek a výsypek se vypočte součinem sazby a výměry plochy v m2, která se stanoví z váženého průměru výsledků měření prováděných během roku.

5. Výše poplatku pro jednotlivou zpoplatněnou znečišťující látku se zaokrouhluje na celé 100 Kč.

6. U malých spalovacích zdrojů se stanoví poplatek pevnou částkou s přihlédnutím k podmínkám podle § 19 odst. 9, a to výpočtem stanovícím jako poplatek za jednotlivý malý spalovací zdroj součet dolní hranice sazby s poměrnou částí rozmezí sazby odpovídající jmenovitému tepelného výkonu zdroje a druhu paliva. Orgán ochrany ovzduší přitom přihlédne ke skutečné, provozovatelem dokladované spotřebě paliva u zdroje za zpoplatňované období.

7. U malých ostatních zdrojů se poplatek stanoví pevnou částkou s přihlédnutím k podmínkám podle § 19 odst. 9.

8. Výše poplatku za jednotlivý malý zdroj znečišťování se zaokrouhluje na celé 100 Kč.

Příloha č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb.

1. Národní program ke snížení emisí obsahuje

a) název programu,*) jeho základní cíle a souvislosti,

b) výchozí situace - obraz emisní situace,

c) vztah ke Státní politice životního prostředí,

d) vztah ke Státní energetické politice,

e) vztah k Národnímu programu ke zmírnění změny klimatu Země,

f) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje),

g) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů,

h) obecné zásady strategie programu,

i) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí,

j) požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu a přehled možností jejich splnění v České republice,

k) hodnocení dosažitelnosti celkových emisních stropů v roce 2010,

l) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší,

m) podpůrné aktivity pro omezování emisí v České republice,

n) základní nástroje programu snižování emisí, a to

1. technická a technologická opatření,

2. technickoorganizační opatření,

3. administrativní opatření,

4. evidence stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší,

5. inventarizace emisí,

6. práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi,

7. využívání ekonomických nástrojů,

o) finanční zajištění programu,

p) legislativní opatření,

q) mezinárodní spolupráce a podpora výzkumu,

r) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu,

s) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu,

t) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu,

u) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů,

v) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu.

*) Vztahuje-li se program na více znečišťujících látek, použije se pro základ jeho názvu pojem „Integrovaný národní program snižování emisí“ s následným vyjmenováním znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, jejichž emise jsou předmětem programu.

2. Krajský program ke snížení emisí obsahuje

a) název programu,**) jeho základní cíle a souvislosti,

b) výchozí situace - obraz emisní situace,

c) vztah k Národnímu programu snižování emisí,

d) vztah k územní energetické koncepci,

e) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje),

f) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů,

g) vztah ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, je-li stanoven,

h) obecné zásady strategie programu,

i) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí,

j) požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu a přehled možností jejich splnění na území kraje,

k) hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010,

l) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje,

m) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje,

n) základní nástroje programu snižování emisí, a to

1. technická a technologická opatření,

2. technickoorganizační opatření,

3. administrativní opatření,

4. evidence stacionárních zdrojů znečišťování,

5. inventarizace emisí,

6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dalšími orgány veřejné správy,

7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty,

8. práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi,

9. využívání ekonomických nástrojů,

o) finanční zajištění programu,

p) mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční,

r) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu,

s) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu,

t) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu,

u) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů,

v) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu.

**) Vztahuje-li se program na více znečišťujících látek, použije se pro základ jeho názvu pojem „Integrovaný krajský program snižování emisí“ s následným vyjmenováním znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, jejichž emise jsou předmětem programu.

3. Místní program ke snížení emisí obsahuje

a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti,

b) výchozí situace – obraz emisní situace,

c) vztah ke krajskému programu snižování emisí,

d) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje),

e) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů,

f) vztah k místnímu a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, jsou-li stanoveny,

g) obecné zásady strategie programu,

h) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí,

i) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce,

j) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území obce,

k) základní nástroje programu snižování emisí, a to

1. technická a technologická opatření,

2. technickoorganizační opatření,

3. administrativní opatření,

4. evidence zdrojů znečišťování ovzduší stacionárních i mobilních,

5. inventarizace emisí,

6. schválené zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy,

7. dohody orgánu obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty,

8. práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi,

l) finanční zajištění programu,

m) účast na mezikrajové spolupráci,

n) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu,

o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu,

p) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu,

r) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů,

s) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu.

Příloha č. 3 k zákonu č. 86/2002 Sb.

1. Způsob vypracování programu

V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší“.

2. Rozsah programu

a) Místo překročení limitních hodnot

– vymezení zóny, popis regionu a další údaje,

– lokace případných měst (mapa),

– měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice).

b) Všeobecné informace

– typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast),

– odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva,

– příslušné klimatické údaje,

– příslušné topografické údaje,

– informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.).

c) Odpovědné orgány

– jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu.

d) Druh posouzení znečištění ovzduší

– koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech,

– aktuální koncentrace znečišťujících látek,

– prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek.

e) Původ znečištění ovzduší

– výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením,

– celkové množství emisí v oblasti (t/rok),

– informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí.

f) Analýza situace

– podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší,

– podrobnosti o možných nápravných opatřeních.

g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu

– opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně,

– hodnocení účinnosti uvedených opatření.

h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší

– seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu,

– časový plán implementace opatření,

– odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů,

– popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu.

i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací.

j) Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES (neplatí pro místní programy).

k) Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (neplatí pro místní programy).

Příloha č. 4 k zákonu č. 86/2002 Sb.

Omezení provozu v nízkoemisních zónách se nevztahuje na

a) zvláštní vozidla27),

b) vozidla integrovaného záchranného systému,

c) vozidla k řešení mimořádné události28) nebo v souvislosti s řešením krizové situace29), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje),

d) vozidla přepravující osoby zdravotně postižené, označená podle příslušných předpisů,

e) vojenská vozidla Armády České republiky a NATO,

f) historická vozidla,

g) vozidla k provádění činností bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení, energetických zařízení soustav zásobování tepelnou energií a vodárenských zařízení,

h) vozidla k přepravě poštovních zásilek,

i) vozidla k přepravě komunálního odpadu,

j) vozidla určená k odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, rozvodů soustav zásobování tepelnou energií, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu,

k) vozidla zajišťující veřejnou linkovou dopravu30),

l) osoby s trvalým pobytem na území nízkoemisní zóny.

Příloha č. 9 k zákonu č. 86/2002 Sb.

Celní úřad poskytuje na vyžádání Ministerstva životního prostředí údaje z celní evidence, které se týkají vývozu a dovozu regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, nových látek a výrobků, které je obsahují a látek ovlivňující klimatický systém Země, a to zejména:

a) obchodní jméno, sídlo a IČO podnikatele nebo jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby,

b) země vývozu nebo dovozu,

c) země konečného určení,

d) popis každé látky s uvedením jejího názvu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) včetně

1. Deklarant

2. Příjemce

Odesilatel

3. Nepřímý zástupce

4. Země odeslání (při dovozu)

Země určení (při vývozu)

5. Země obchodní

6. Kód Kombinované nomenklatury

7. Povaha látky (ještě nepoužitá, znovuzískaná nebo regenerovaná)

8. Množství

9. Datum propuštění

10. Celní režim

11. Číslo povolení MŽP.

Příloha č. 11 k zákonu č. 86/2002 Sb.

Druh paliva Poznámka Hnědé uhlí energetické

Lignit

Uhelné kaly

Proplástky Jedná se o méně kvalitní paliva s vyšším

obsahem síry a příměsí dalších látek, které

mají při jejich spalování nepříznivý vliv na

kvalitu ovzduší

1) Například Směrnice Rady ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (91/692/EHS), Směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality ovzduší, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zdrojů,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění.

1b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.

Nařízení Komise (ES) č. 303/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 304/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 305/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.

Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.

Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.

Nařízení Komise (ES) č. 308/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví forma oznámení školicích a certifikačních programů členských států.

Nařízení Komise(ES) č. 1493/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 zavádí formát pro zprávu předkládanou výrobci, dovozci a vývozci některých fluorovaných skleníkových plynů.

Nařízení Komise (ES) č. 1494/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví způsob označování a další požadavky na označování produktů a zařízení obsahujících určité fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

1c) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Například občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

3b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou.

4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

5) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

6) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

7a) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.

7b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb.

Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

7c) § 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

9a) Čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

9b) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 28 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9d) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

9e) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

9f) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

9g) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10a) Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

11) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 7 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

11b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

11c) Kategorie uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

11d) § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

11e) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

12a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

14) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

16) § 128 zákona č. 13/1993 Sb.

17) § 214 až 216 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

18) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

19) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

21a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2002 Sb.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

24) Nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů.

25) Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot).

26) § 829 a násl. občanského zákoníku.

27) § 3 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb.

28) Zákon č. 239/2000 Sb.

29) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

30) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.