88/1968 Sb. · 19 paragrafů
Porodila-li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v § 7, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu
a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,
b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí,
ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.
(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu přerušit s týmiž účinky také tehdy, jestliže zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče anebo jiné osoby.
(2) Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela.
(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 týdnů.
(4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy zaměstnankyni náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku.
(5) Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou nebo v registrovaném partnerství,5) jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 22 týdnů, převzal-li jedno dítě, a po dobu 31 týdnů, převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.
(1) Peněžitá pomoc se poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do své trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc se v případě uvedeném v odstavci 1 poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství podle § 11, se peněžitá pomoc neposkytuje.
(3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.
(4) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.
(1) Ustanovení tohoto zákona o dávkách v mateřství platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.11)
(2) Ustanovení § 12a a 13 tohoto zákona platí obdobně pro vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.
(1) Kde se v jiných předpisech platných pro zaměstnance mluví o vyrovnávacím příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství, rozumějí se tím stejnojmenné dávky podle tohoto zákona.
(2) Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, platí pro dávky v mateřství podle tohoto zákona ustanovení zákona o nemocenském pojištění a předpisů podle něho vydaných.
(3) Za pobírání nemocenského se pro účely § 6 odst. 2 písm. d) a odst. 4 a § 7 odst. 3 považuje též období prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se podle zákona o nemocenském pojištění nemocenské neposkytuje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou podrobnosti o poskytování dávek v mateřství.
(1) Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství u zaměstnankyně, které dne 30. června 1968 náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této zaměstnankyni započte i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.
(2) Má-li zaměstnankyně dne 30. června 1968 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 10 odst. 2 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle tohoto zákona tuto pomoc poskytnout.
Zrušují se:
1. ustanovení § 28 a § 30 až 39 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.;
2. zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Svoboda v. r.
Smrkovský v. r.
Ing. Černík v. r.
1) § 10 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.
*) § 63a zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 87/1968 Sb.
1) § 85 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb. a zákona č. 20/1975 Sb.
**) § 41 zákona o nemocenském pojištění.
***) Částka 600 Kčs odpovídá nejvyšší hranici čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského (§ 17 zákona o nemocenském pojištění) a peněžité pomoci v mateřství (§ 8). Při 46hodinové týdenní pracovní době činí nejvyšší hranice čistého výdělku před převedením na jinou práci 13 Kčs na pracovní hodinu; tato částka se při zkrácení pracovní doby (§ 83 odst. 3 zákoníku práce) úměrně zvyšuje.
*) § 42 odst. 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění a § 71 až 74 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.
**) § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.
5) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
***) § 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb.
*) Vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění studentů a vědeckých aspirantů.
**) § 7 vyhlášky č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, a příloha k této vyhlášce.
***) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.
11) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
††) § 47 až 55 vyhlášky č. 143/1965 Sb.