§ 1651 občanský zákoník – Právo na povinný díl
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: OZ § 1651 stanoví, že nepominutelný dědic, kterého zůstavitel vědomě opominul v závěti, má právo na povinný díl, ledaže se dopustil jednání, které by odůvodňovalo jeho vydědění. Pokud zůstavitel v závěti úmyslně nezmíní nepominutelného dědice, o kterém ví, že žije, má tento dědic stále právo na svůj povinný díl. (§ 1651 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Judikatura: na § 1651 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Právo na povinný díl má i nepominutelný dědic, o němž bylo zůstaviteli známo, že je naživu, a přesto jej v závěti opominul.
(2) Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zůstavitel v závěti úmyslně nezmíní nepominutelného dědice, o kterém ví, že žije, má tento dědic stále právo na svůj povinný díl.
- Záměrné opomenutí nepominutelného dědice v závěti se považuje za mlčky učiněné a platné vydědění, pokud se tento dědic dopustil něčeho, co by jinak odůvodňovalo jeho vydědění podle zákona.
- V takovém případě nepominutelný dědic nemá právo na povinný díl, protože se na něj hledí jako na platně vyděděného.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi pouhým opomenutím a opomenutím, které je způsobeno jednáním dědice, jež by odůvodňovalo vydědění.
- Důkazní břemeno ohledně existence důvodů pro vydědění v případě mlčky učiněného vydědění bude pravděpodobně na těch, kdo tvrdí, že dědic nemá právo na povinný díl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1651
Jak soudy aplikují § 1651
… odvolacímu soudu, že prý nesprávně aplikoval současnou právní úpravu, jeho argumentace se však zcela míjí s odůvodněním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, který nejenže náležitě vysvětlil, proč aplikoval hmotné právo účinné v den smrti zůstavitele, ale též odkázal na správné znění § 479 obč. zák., s ustanovením § 1651 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přitom vůbec neargumentoval [viz odstavec 10 a 12 rozhodnutí odvolacího soudu].
… se dědicem) prokázáno, že se dopustil něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění (§ 1648 o. z.), a konečně k vydědění může dojít nikoliv výslovně, a to prostřednictvím opomenutí, pokud se opominutý nepominutelný dědic dopustil něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, pak jde o tzv. vydědění mlčky a po právu (§ 1651 o. z.).
Tento závěr přitom lze dovodit (i přesto, že tak není výslovně uvedeno v zákoně) z ustanovení upravujících institut vydědění (§ 1646 až § 1649 o. z., příp. § 1651 odst. 2 o. z. týkající se tzv. „vydědění mlčky“) a dále též i z důvodové zprávy k tomuto zákonu.
Návody
Právní otázky
Související
§ 45 Věcná a místní příslušnost exekučního soudu (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 327 Povinný veřejný návrh smlouvy (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 9 Povinné výtisky (Zákon o právech a povinnostech při vydáv)§ 4 Uplatnění práva na povinný příspěvek (Zákon o povinném příspěvku na produkty s)§ 309 Povinnosti vodiča (Vyhláška Slovenského banského úradu o be)