§ 44 Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – Pravomoc ve věcech dědických
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním · 97/1963 Sb. · § 44 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 44 zákona č. 97/1963 Sb. stanoví, že československý soud má vždy pravomoc projednat dědictví po zůstaviteli, který byl v době své smrti československým občanem, přičemž u majetku v cizině je tato pravomoc omezena na případy, kdy cizí stát majetek vydá nebo uzná rozhodnutí československých justičních orgánů.
§ 44 Pravomoc ve věcech dědických
Pravomoc československého soudu k projednání dědictví je dána vždy, byl-li zůstavitel v době své smrti československým občanem. Jde-li však o jmění, které je v cizině, projedná československý soud dědictví jen tehdy, jestliže se takový majetek vydává československým orgánům anebo jestliže cizí stát přiznává takovým rozhodnutím československých justičních orgánů právní následky.
Paragraf 44 zákona č. 97/1963 Sb. stanoví, že československý soud má vždy pravomoc projednat dědictví po zůstaviteli, který byl v době své smrti československým občanem, přičemž u majetku v cizině je tato pravomoc omezena na případy, kdy cizí stát majetek vydá nebo uzná rozhodnutí československých justičních orgánů.
Co to znamená v praxi
Pokud zemřelý byl československým občanem, československý soud se bude jeho dědictvím zabývat.
Pokud se část dědictví nachází v zahraničí, československý soud ji projedná pouze tehdy, pokud cizí stát tento majetek vydá československým orgánům.
Alternativně, pokud se majetek nachází v cizině, československý soud jej projedná, jestliže cizí stát uzná právní následky rozhodnutí československých justičních orgánů.
Na co si dát pozor
Pravomoc československého soudu pro majetek v cizině není automatická a závisí na postoji cizího státu.
Bez spolupráce cizího státu nebo uznání československých rozhodnutí nemusí být možné projednat majetek v cizině československým soudem.